Jak recyklovat nevyužívané budovy? Druhý Pražský klimatický dialog se věnoval udržitelné výstavbě a renovacím

Hlavní město Praha realizuje od listopadu 2024 seriál dialogů politiků, expertů, zástupců neziskového sektoru, občanské společnosti a dalších na konkrétní témata Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 s názvem Pražský klimatický dialog. Tato setkání probíhají jednou za 4 měsíce v prostorách Centra architektury a městského plánování CAMP od 16 do 18 hodin. První dialog, který proběhl 13. listopadu 2024, se zabýval Cirkulární ekonomikou a plány Prahy do dalších let. Téma rozebrali Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a klimatického plánu, Radim Polák z odboru ochrany prostředí pražského magistrátu, Soňa Klepek Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a Aleš Bláha, ředitel ZEVO Malešice.

4. února 2025 proběhl druhý klimatický dialog na téma klimaticky udržitelné výstavby a renovace. Přečtěte si o hlavních tématech, o kterých se diskutovalo.

Náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček hovořil o konceptu 15minutového města od pařížské starostky Carlos Moreno, kterým byla v minulosti všechna evropská města.

"Přiměřená recyklace města je v pořádku, už jen kvůli dopravě, protože není žádoucí, když jsou domy za Prahou levnější než byty v Praze, což vede k zahuštění dopravy. Příklad si můžeme vzít z Bonnu, kde přestavěli administrativní budovy na byty. Recyklovat nevyužívané budovy je lepší než rozšiřovat Prahu do zeleně. Investoři administrativních budov vyžadují vysoký standard kvůli plnění ESG. V současnosti je však problém u bytových domů, kde se propíše vyšší standard do ceny nájmu. Nicméně již od roku 2030 budou muset být i nové bytové domy bezemisní."

Náměstkyně pražského primátora pro oblast životního prostředí a klima Jana Komrsková mluvila o tom, jak Odbor ochrany prostředí MHMP naplňuje téma stavebnictví v rámci klimatického plánu. "Snažíme se udržitelnost zachovávat např. při soutěžení zakázek. Město sice nejvíce soutěží na cenu z důvodu veřejných prostředků, ale snažíme se, aby se nehodnotila na 100 % cena, ale kritériem bylo např. použití nízkoemisních strojů při výstavbě. Také se snažíme budovat vhodné referenční stavby, které by sloužily jako příklad toho, jak si město přeje, aby se stavělo."

Jako příklady některých opatřeních a pražských budov, které město adaptovalo na změnu klimatu, uvedla např. budovu COPTH Českobrodská, MŠ Pastelka, modrozelenou infrastrukturu v Kampusu Hybernská, a také koncepční a metodické dokumenty pro hospodaření se srážkovými vodami a péči o zeleň, které město vydalo.

Ředitel Pražské developerské společnosti Petr Urbánek představil několik aktuálních pražských projektů. Např. projekt v Dolních Počernicích, který byl zařazen do programu ASCEND, má být klimaticky neutrální městskou čtvrtí, která nezatěžuje svým provozem životní prostředí. "Projekt Nové Dvory je území, kde vede první etapa výstavby metra D. Podařilo se integrovat výstavbu metra s rozvojem čtvrti nad metrem, kde se bude využívat stavba metra jak z pohledu geotermální energie, tak z pohledu využití zbytkové energie z metra."

Poslední mluvčí a spoluzakladatelka Rethink Architecture Institute Karolína Barič akcentovala význam stavebních materiálů, které jsou z pohledu uhlíkové stopy důležité téma. "Obzvlášť u nové výstavby bychom se měli zaměřit na to, zda je možné stavět z méně uhlíkově náročných materiálů. Rekonstrukce jsou také velmi důležité, vzhledem k uhlíkové stopě je to preferovanější varianta, než zbourat a postavit nové, byť energeticky efektivní budovy."

Také je podle jejích slov třeba se dívat na jejich adaptabilitu, tj. na jejich možnost změnit svou funkci, zda bude možné budovu za 20 let změnit např. z kancelářské na bytovou. "A je třeba promýšlet, jak se budou chovat budovy na konci svého životního cyklu, zda bude možné materiály od sebe šetrně oddělit a znovu využít, či jen odvézt na skládku. Stavební odpad je největším podílem veškerého odpadu. Tím, jak budou docházet primární suroviny, tak bude téma recyklace stavebních materiálů nabývat na důležitosti," dodává.

Prostor zbyl i na dotazy z řad návštěvníků. Ředitelka Toulcova dvora Lenka Skoupá se ptala, zda platí přednost ochrany klimatu před ochranou památek a odkazovala se na verdikt Nejvyššího správního soudu, že Orgány památkové péče nemohu na veřejný zájem na památkové ochraně nahlížet izolovaně. Petr Hlaváček odpověděl tak, že ve vnitřní Praze, která je památkově světově unikátní, mají být zásahy umírněné, ale větší část Prahy vyžaduje řadu úprav, nejen ekologických, ale i ve prospěch kvality života, např. úpravu chodníků pro lidi omezenějšího pohybu atd.

"Metodika na solární panely je přísná a řekl bych, že v centrální Praze to nebude možné. Možná jen na Národním divadle, kde je plochá střecha, to povolí, ale nevím, proč by solární panely nemohly být na Toulcově dvoře."

Téma doplnil i moderátor akce a předseda Komise pro klima Rady hl. m. Prahy Martin Bursík. "Technologie jdou dopředu a i Jan Pavel II udělal v papežských zahradách fotovoltaiku. Chce to dialog. Mezitím se obnovitelné zdroje energie staly převažujícím veřejným zájmem, úředník, který to povoluje, musí vyvrátit domněnku, že OZE jsou převažující veřejný zájem. Musí se to individuálně posuzovat a nejlepší je udělat konkrétní pilotní projekty, které jsou chytré, s citem, vkusem a funkční. Není důvod, proč by MHMP na Mariánském náměstí nemohl mít na střeše místo betonových dlaždic fotovoltaiku, nicméně nyní to bude povinnost, protože budovy od 2000 m od roku 2028 budou muset mít fotovoltaiku."

Příští dialog, na který se můžete těšit, proběhne 27. května 2025 na téma Cyklistická a pěší doprava: Budoucnost pohybu ve městě. Další setkání budou probíhat každé 4 měsíce na témata Aut a parkování, Energetiky a Tepelného ostrova.

---

reklama

---