Návrat dřevěných měst by nám s klimatem mohl pomoci, soudí finští badatelé

Stavební činnost se podílí na jedné třetině veškerých globálních emisí skleníkových plynů. To je zhruba 10x víc než veškerý letecký provoz. Přesto se rychle rozrůstající sektor stavitelství zatím pokouší jen o malé změny v zaběhlém režimu. Skutečnou, radikální změnou by mohlo být širší zapracování dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Píše o tom ScienceDaily.

V Evropě každoročně výstavbou vznikne 190 milionů čtverečních metrů nového „obytného“ prostoru. Domů, bytů, kanceláří, továrních hal. Tento trend má navíc tendenci 0,5-1,5 % meziročního růstu, zatím bez ohledu na vnější krize. Přes 75 % rezidenční výstavby nyní připadá na města, která se již potýkají se znečištěným ovzduším. A s negativy konstrukčních prací moc zatím nepomáhají ani nejrůznější projekty moderních energeticky pasivních a neutrálních domů. „Polovina uhlíkové stopy zero-energy domů totiž vznikne před tím, než se do nich někdo vůbec nastěhuje,“ upozorňuje Ali Amiri z katedry Zastavěného území finské Univerzity v Aalto.

Společným jmenovatelem těchto neduhů, které mají za výsledek třetinu všech globálních emisí, je přitom neudržitelná povaha stavebního materiálu. Z hlediska uhlíkové bilance. Jde to i jinak. „Pokud bychom 80 % stávající rezidenční výstavby realizovali ze dřeva, ušetřili bychom kolem 55 milionů tun oxidu uhličitého ročně,“ říká Amiri. „Bylo by to jako bychom ze 47 % odstavili evropské cementárny.“ Dřevo by mohlo najít širší uplatnění jako materiál konstrukční - strukturní, obkladový, podlahový, nábytkářský. V zásadě nic nového, jen potenciál změny by výrazně narostl s objemem do staveb začleněné dřevní biomasy.

„Je to poprvé, co někdo spočítal potenciál úložiště uhlíku ve stavebním dřevě, konkrétně pro Evropu a pro různé scénáře,“ komentuje svou studii Amiri. Vycházel přitom z více než padesátky případových studií, zvažoval různé druhy dřeva, technologické postupy. Zajímavostí je, že výsledek byl ve své podstatě nezávislý na typu konstrukce či druhu dřeva, kapacita úložiště byla přímo úměrná jen objemu dřevní hmoty. V zásadě činila 100–300 kilogramů CO2 na metr čtvereční. Klíčovým pojmem je přitom dlouhodobá udržitelnost.

„Přesun zájmu od krátkodobých produktů z dřevní biomasy, například celulózy či papíru, k materiálům dlouhodobým a vytrvalým – konstrukčnímu dřevu, by mohl minimalizovat negativní dopady těžby na evropské lesy, i na uhlíkové úložiště, které reprezentují,“ dodává Juudit Ottelinová, spoluautorka studie. Spolu s tím, že stavby ze dřeva budou jen tehdy udržitelné, pokud budou pocházet z lesů pěstovaných udržitelným způsobem.

---

reklama

---