https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/oznaceni-vseho-nepotrebneho-za-odpad-brani-rozvoji-cirkularni-ekonomiky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Označení všeho nepotřebného za "odpad" brání rozvoji cirkulární ekonomiky

2.7.2020 02:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stavební průmysl by měl zájem o staré pneumatiky. Jejich drť se dá využívat při izolacích základů budov, pro povrchovou úpravu asfaltových silnic i jako stavební materiál. Ale většinou při podobných záměrech narazí na legislativu o nakládání s odpady. Z odpadů totiž bez spousty nadbytečného papírování jen tak stavět nemůžete.
Stavební průmysl by měl zájem o staré pneumatiky. Jejich drť se dá využívat při izolacích základů budov, pro povrchovou úpravu asfaltových silnic i jako stavební materiál. Ale většinou při podobných záměrech narazí na legislativu o nakládání s odpady. Z odpadů totiž bez spousty nadbytečného papírování jen tak stavět nemůžete.
Foto | jeh amm ink / Flickr.com
Odpad je z definice považován za nepotřebnost, něco, čeho jsme se dobrovolně zbavili. A to, že se z věci stane odpad, ji pak často definitivně vyřadí z materiálového trhu. Přitom by se nejrůznější odpady daly vcelku dobře znovu zužitkovat. Možná jinak, než byl jejich původní účel. Jen bychom jim nesměli dát nálepku odpadů. O zajímavém dilematu píše Conversation.
 

Jako lidstvo každý rok nakoupíme 30 miliard tun věcí, od krabic na pizzu přes oblečení po auta a rodinné domy. A každoročně odložíme anebo zlikvidujeme 13 miliard tun takových věcí, od movitostí po nemovitosti. Zhruba dvě tuny na osobu. Třetinu z hmoty věcí, kterých se takto zbavíme, jsme si přitom pořídili tentýž rok. A velmi často je rok následující pořídíme znovu. Tento neudržitelný model rychlé nové produkce, spotřeby a vzniku odpadu si klade za cíl změnit cirkulární ekonomika. Podle jejích zásad by měl každý produkt být navržen tak, aby si v materiálu a zpracování udržel svou hodnotu a funkčnost po delší čas, a mohl být po uplynutí doby své životnosti dál zhodnocen znovupoužitím, opravou či recyklací.

Zní to dobře, a proto to má samozřejmě háček. Nějaké odpady tu vždycky budou vznikat, jako důsledek výroby. A i ty nejodolnější produkty se časem přežijí a stanou se nadbytečnými. Jak píše Stijn van Ewijk a Julia Stegemannaová z University College London, nálepka odpadů se pak nejen u takových stává nemilým břemenem. Odpad, věc nechtěná, pak často končí na místech nepříslušných. Třeba pohozená někde u lesa. „Když pak chcete řešit problematiku konkrétních odpadů, musíte v první řadě vědět, proč se odpadem staly a jak se na své místo dostaly. Bez toho totiž funkční management odpadového hospodářství nevybudujete,“ říkají.

Odpad? Teprve, když věc ztratí hodnotu

Jako názorný příklad dávají akumulaci plastů ve světových oceánech. To, že se tam dostaly, není prý chybou na straně produkce jinak velmi zajímavého a užitečného materiálu, ale neefektivním systémem sběru odpadů. Proč neefektivním? Protože, pokud ho zahodit vyjde pořád levněji než správně odložit, něco tu nefunguje. Odpad jako nadbytečnost totiž pozbyl svou hodnotu nebo původní smysl. Kilo měděného drátu ale do lesa nehodíte. Svou hodnotu má pořád.

„Aby se zamezilo nelegálnímu skládkování a odhazování věcí, vlády vše, čeho se dobrovolně zbavíme, legislativně prohlásí za odpad,“ popisuje van Ewijk. „A pro jakoukoliv manipulaci s odpadem, ať už transport, nakládání, úpravy nebo skládkování, pak existuje systém státního dozoru.“ Jenže definovat potenciálně využitelný materiál jako odpad pak paradoxně velmi komplikuje i proces jeho opětovného využití.

Například stavební průmysl by jevil vcelku slušný zájem o staré pneumatiky. Jejich drť se dá využívat při izolacích základů budov, pro povrchovou úpravu asfaltových silnic i jako stavební materiál. Ale většinou při podobných záměrech narazí na legislativu o nakládání s odpady. Z odpadů totiž bez spousty nadbytečného papírování jen tak stavět nemůžete.

Neříkejme tomu odpad

„Kdybychom méně materiálů nazývali odpady, usnadnilo by to práci a podpořilo myšlenku cirkulární ekonomiky,“ vysvětluje Steegemannaová. Připouští, že stávající systém státní regulace je tu ale vystaven nelehké zkoušce. „Jak chcete současně přísně regulovat nakládání s odpady a současně propagovat jejich alternativní znovuvyužití?“

Jisté řešení by nabízela proměna obecné definice odpadů. Že by se odpadem stala věc teprve tehdy, když už by neměla dalšího (alternativního) využití. „Zrovna pneumatiky by tak byly vedeny nejen jako nezbytná součást automobilu, ale současně jako možný cílový produkt stavebnictví. Až by dosloužily vašemu vozu, jejich život by neskončil. Automaticky by tu pro ně existoval nový trh s poptávkou bez zbytečných bariér. Bylo by hezké, kdyby designéři soustředili svůj um na to, aby zvýšili potenciální využitelnost stávajícího odpadu tak, aby bylo možné jej využívat opakovaně, v různých aplikacích.“ Bez pojmu odpadu se prý ještě dlouho neobejdeme, a to ani s fungující ideou cirkulární ekonomiky. Ale nemusíme nutně za odpad považovat všechno, co pro nás nemá cenu.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

2.7.2020 06:39
Bohužel v ČR jen odkládáme skládkování... pro zavedení konceptu cirkulární ekonomiky se nedělá téměř nic...
Odpovědět
ig

2.7.2020 10:25
Docela by mě zajímalo, jaké tlaky vedly k tomu, že třeba věci které vykoupí kovošrot jsou "odpad" a šroťák je nesmí prodávat lidem, jako to bývalo kdysi běžné.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.7.2020 12:03 Reaguje na
Jaké to jsou tlaky? Je to jednoduše tlak na ekonomický růst. Kdo tlačí to si snad lze snadno, při sledování médií (aspoň občasném), domyslet.
Rozvádět to nemá smysl, vše, co je potřeba vědět, je obsaženo v článku.
Odpovědět
ig

2.7.2020 12:21 Reaguje na Jiří Daneš
Mě teď zajímal konkrétně ten kovošrot, protože jsem tam dřív sám recykloval materiál - bylo mi úplně líto jít kupovat nové jekly na nějaký pitomý stolek, když ve šroťáku jich byly tuny z velkovýroby. Jestli někomu vadilo, že se takováhle transakce prováděla obvykle bez dokladů, nebo jestli je železářská lobby u nás tak silná - to obojí mi nepřipadá příliš pravděpodobné.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.7.2020 15:09 Reaguje na
no jasně. to jsem vždy měl rád, potřeboval jsem jen tak kus vinglu, a pod ponkem se žádný neválel, tak jsem šel na nejbližší šroťák, vybral jsem co chci, dal na váhu, byla tam cedule nákup šrotu 4 kč/kg, prodej 10 kč/kg (a zajímavější věci, třeba funkční hevery, řetězy, nezničený spojovací materiál byly na výstavce s cenou napsanou fixou na kartonu), a vrátil jsem se nejen s vinglem, ale i s heverem, řetězem a bedničkou šroubů a matic.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

2.7.2020 12:35 Reaguje na
Podle mého je to jasné, tak jako píše pan Daneš.. je to tlak na zvyšování spotřeby tím, že ze všeho co se dá udělám odpad, a tak to vyřadím z oběhu. Tato nezodpovědná párty se surovinami i produkty musí skončit ať už chceme nebo ne... je to neudržitelné....
Odpovědět
ig

2.7.2020 14:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V zásadě souhlasím, pouze mi jde o to, že i takováhle "jasná" věc se musí rozebrat a řešit per partes, jinak je nezvládnutelná. Proto jsem začal s tím železem. Tlak na snížení životnosti elektroniky byl určitě zase od jiných lobbystických skupin, na zkrácení životnosti automobilů zase od jiných atd. a nelze to řešit najednou jediným rozhodnutím.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.7.2020 14:53
Problém odpadů i cirkulární ekonomiky je doslova životně důležitý, bohužel se mu nevěnuje patřičná pozornost z vládních i parlamentních míst.
Odpovědět
ig

2.7.2020 20:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
A když už tomu pozornost věnují, tak přesně obrácenou. To co by fungovalo samo (ty výše zmíněné šroťáky) zakazují a tam, kde to jde ztuha a musí se to silou tlačit (recyklace plastů) zase spoustou peněz podporují :D
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist