https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/obnova-vykacene-amazonie-sekundarni-lesy-nepomohou-biodiverzite-ani-s-uhlikem-v-atmosfere
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obnova vykácené Amazonie? Sekundární lesy nepomohou biodiverzitě, ani s uhlíkem v atmosféře

6.1.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vykácíme staré, vysadíme nové a nikdo nic nepozná? Jak nyní názorně dokládá dlouhodobý monitoring jihoamerických pralesů, není to zrovna fungující přístup. Představa, že by nově vytvořené lesní porosty dokázaly kompenzovat schopnosti těžbou nedotčených amazonských pralesů, z hlediska vázání atmosférického uhlíku, je prostě lichá. / Ilustrační foto
Vykácíme staré, vysadíme nové a nikdo nic nepozná? Jak nyní názorně dokládá dlouhodobý monitoring jihoamerických pralesů, není to zrovna fungující přístup. Představa, že by nově vytvořené lesní porosty dokázaly kompenzovat schopnosti těžbou nedotčených amazonských pralesů, z hlediska vázání atmosférického uhlíku, je prostě lichá. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Oriol Massana and Adrià López-Baucells
Vykácíme staré, vysadíme nové a nikdo nic nepozná? Jak nyní názorně dokládá dlouhodobý monitoring jihoamerických pralesů, není to zrovna fungující přístup. Představa, že by nově vytvořené lesní porosty dokázaly kompenzovat schopnosti těžbou nedotčených amazonských pralesů z hlediska vázání atmosférického uhlíku, je prostě lichá. Píše o tom Independent.
 

Monitoring, který by délkou svého trvání překonal dvě dekády, je ve světě vědy vzácné zboží. Přitom právě takový podává velmi reprezentativní výsledky, které ovšem ne vždy potěší. Právě tak je tomu v případě studie univerzit v Lancasteru a Pará, která se soustředila na schopnost v Amazonii nově vysazených lesů funkčně nahradit původní pralesy, coby přirozených lapačů uhlíku.

Obecná představa je asi taková, že sekundární, tedy nově vysazený les, dokáže po nějakém čase do své přirůstající biomasy vázat srovnatelné množství atmosférického uhlíku, jako původní tropický prales. Jak ale tvrdí Fernando Elias, vedoucí výzkumu, taková představa se s realitou silně rozchází.

Schopnost sekundárních lesů vázat v tropech uhlík je podle něj silně přeceněná, nadhodnocená. Přibližně o 60 %. Nebo ještě jinak: sekundární les váže jen 40 % uhlíku, než co dokáže sekerami a pilami netknutý amazonský prales. Vidět tedy ve znovu vysazování lesů efektivní cestu k vázání uhlíku je tedy nešťastné, opravdový prales jen tak něco nenahradí.

Elias a jeho tým se přitom opírají o data z let 1999-2017, dost na porovnání vývoje. K dispozici měli také data ze sekundárních lesů, vysazených před 60 lety. I ty vázaly jen dvě pětiny uhlíku, ve srovnání s původními pralesy. Dlouhodobý monitoring také u sekundárních lesů odhalil jeden podstatný, negativní trend.

Schopnost sekundárních lesů vázat uhlík se výrazně snižuje v důsledku vodního stresu, v období sucha. A v současnosti probíhající klimatické změny (momentálně zvýšení průměrné teploty o 0,1 °C) znamenají pro jihoamerické regiony spoustu sucha. „Kapacita sekundárních lesů vázat uhlík je tak ještě více limitována,“ říká Elis. „Stromy za sucha rostou méně, a o to méně vážou uhlík.“

Další ránu pak „náhradním“ lesům, vysazených namísto vykácených pralesů, zasadil Joe Barlow, profesor ochrany přírody v Lancasteru. „Za sledované dvacetileté období jsme zaznamenali, tedy spíše nezaznamenali, nulové zvýšení biodiverzity sekundárních lesů.“

Vysazené lesy, které měly zastoupit pralesy jako přirozená úložiště uhlíku a útočiště živočichů a rostlin, tak naprosto selhávají.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

6.1.2020 09:34
Proboha, kdy už lidé pochopíte rozdíl mezi stavem a procesem.

Je pravda, že původní prales má v sobě hodně naakumulovaného uhlíku v tělech mohutných stromů, ale toto množství v pralese bez těžby zůstává v podstatě konstatntní, tedy takový prales z atmosféry již žádný další CO2 neodnímá (co naroste to shnije). Naopak sekundární prales starý 60 let má sice jen 40 % uhlíku v tělech stromů oproti původnímu pralesu, to je ale uhlík, který byl za těch 60 let z atmosféry opravdu odsát.

Je tedy uhlíková bilance sekundárního pralesa silně přínosná, u původního pralesa nulová.

Proč se musí o zcela jednoduchých věcech pořád lhát?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.1.2020 10:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Chyba je spíš v překladu. Článek není veřejně dostupný, ale když si přečtete abstrakt, tak to dává smysl https://esajournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/ecy.2954

Realitou je, že předpokádat, že po 20 nebo 60 letech od výsadby tam bude něco porovnatelného s původním pralesem, je hodně naivní. To si snad nikdo nemůže myslet. Ale asi je ten proces ještě pomalejší, než se předpokládalo.
Také mladé lesy více trpí suchem, protože v nich nejsou velmi staré stromy, které čerpají vodu z úplně jiných hloubek. Ale to se také ví již dlouho.
Podle mě to ale neznamená, že by se ty obnovy měly zastavit. Možná dokonce naopak, nový les by se tam měl konsolidovat dokud tam jsou ještě pro výsadbu vhodné podmínky. A že tam skutečného pralesa nedožijí ani pravvnoučata Grety Thunberg? S tím by se mělo počítat.
Ostatně, je tam nějaká infrastruktura, je to už zdevastované, možná by nakonec bylo lepší tam plánovat něco jako výběrný les pro produkci dřeva prokládaný zemědělskými plochami pro produkci potravin a ušetřit zbylé, dosud značné rozlohy původních pralesů.
Odpovědět
ad

6.1.2020 11:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Uhlík nejde jen do vzduchu ale ukládá se i v zemi, která je jeho největším úložištěm: https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_farming#Soil_carbon
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.1.2020 11:48 Reaguje na
Ano, ale v klimaxovém lese je to pravděpodobně všechno v celkem rovnovážném stavu. V půdě je deponované nějaké množství, nějaké tam rostliny přidávají v různých formách a různými cestami, ale zhruba stejné množství zas spotřebují a vydýchají (mikro)organismy žijící v půdě. Jestli se tam něco dlouhodobě ukládá, tak je to jen zlomeček celkového toku.

Napadá mě taková kacířská myšlenka, že současné brutální požáry v Austrálii jsou vlastně "obrannou reakcí" Země - totiž procesem s dlouhodobě negativní bilancí CO2 (vlivem prakticky trvalé depozice ve formě dřevěného uhlí).
Samozřejmě ten les tam musí znovu narůst a shořet ještě aspoň 30x, aby se bilance dostala do záporu oproti depozici v té živé hmotě..
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.1.2020 20:34 Reaguje na Petr Dvořák
Zajímavé, domnívám se však, že to by fungovalo pouze v případě, že to dřevo neshoří na popel. To platí, řekl bych spíš u tajgy
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.1.2020 23:10 Reaguje na Jakub Graňák
No nikdy neshoří na popel úplně všechno. Proto říkám aspoň 30x. Možná 100x..
Pokud by všechno zuhelnatělo, tak stačí cca 2x.. :)
Odpovědět
va

vaber

6.1.2020 11:53 Reaguje na
jen se divím proč se nebrodíme v zemi plné uhlíku ,když se tam stále od počátku věků ukládá ale třeba brzy začne zem být hořlavá
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.1.2020 15:55 Reaguje na vaber
na Sibiři to tak například je, nebo kdekoli jinde, kde probíhají vlivem vlhkosti anaerobní procesy, část uhlíku v dřevě je přeměněna na metan, zbytek postupně uhelnatí
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2020 17:11 Reaguje na Jakub Graňák
Tohle se týká právě tajgy (a podobných lesů). Tropický prales je na sterilním substrátu a vše, co fotosyntetizující rostliny vyrobí, se skoro hned rozloží. Takže jakmile vyroste, je jeho uhlíková bilance prakticky nulová, už žádný uhlík nikam neváže.
Proto je také nesmyslný slogan o Amazonii coby "plících planety", protože veškerý kyslík, který vyrobí, také hned spotřebuje (čímž netvrdím, že tamní pralesy musíme zlikvidovat, jen to, že protesty proti té likvidaci by měly stát na serióznějších základech, jinak nadělají více škody než užitku).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.1.2020 20:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Pro mě je dostačujícím argumentem pro zachování pralesů jejich biodiverzita a význam v malém vodním cyklu
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.1.2020 08:09 Reaguje na Jakub Graňák
Biodiverzita je ovšem něco zcela jiného a s CO2 to nijak nesouvisí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.1.2020 11:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Chtěl jste serioznější důvod pro ochranu pralesů, tudíž jsem vám svůj důvod předložil. Váš postoj k problematice CO2 nijak nerozporuji
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.1.2020 18:28 Reaguje na Jakub Graňák
Já ochranu biodiverzity jednoznačně podporuji. Jen se obávám toho, že "boj za klima" či "proti CO2" jde občas proti ní.
Odpovědět
va

vaber

6.1.2020 09:52
vždyť platí zákon zachování, je to pilíř fyziky, v amazonských pralesích se nikde neukládá žádný uhlík .Jen jako biomasa a ta se postupně zase, pomocí bakterí rozloží, zpět na CO2. Nikde na planetě se dnes neukádá žádné palivo,jako uhlí ,ropa, plyn, jen jej spalujeme,pokud někdo tvrdí že množství CO2 kolísá musí vysvětlit kam mizí, na co se rozkládá a kde je uvolněný uhlík?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.1.2020 10:24 Reaguje na vaber
Když pominu fotosyntézu (její celkový význam s poklesem výměry lesů celosvětově klesá), tak se rozpouští v moři (čím chladnější voda, tím víc CO2 se v ní rozpustí). Fytoplankton ho ukládá v tělech, po smrti klesají ke dnu, kde tvoří základ sedimentárních hornin-vápence
Zjednodušeně řečeno
Odpovědět
va

vaber

6.1.2020 11:59 Reaguje na Jakub Graňák
voda CO2 přijme ale taky uvolní, trvale jej nelikviduje
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.1.2020 13:50 Reaguje na vaber
Podívejte se na libovolné vápencové pohoří. Kdysi to bylo dno moře, na které padaly schránky mrtvých mořských živočichů. Zajímavě to je ukázáno i s uloženými objemy na
https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_cycle
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.1.2020 16:01 Reaguje na Richard Vacek
No jo, od toho to je cyklus, nicméně část se do toho cyklu "nikdy" nevrátí, protože je vlivem podsouvání oceánských desek zatažena až do zemského pláště
Odpovědět
J

Jan Křížek

6.1.2020 15:33 Reaguje na vaber
Voda CO2 zprvu přemění podle místa. Na souši se vlivem deště přemění na slabší H2CO3 a po té vlivem vazeb, které jsou nestabilní na volný uhlík nebo hydrogenuhličitan, který klesá do nejnižších vrstev samospádem. V oceánech se dějí podobné procesy,ale vlivem pole s fyzikálním potenciálem navíc probíhají chemické reakce na volný CH4, volný uhlík a v polárních oblastech metan hydrát.
CO2 je těžký plyn, který se chová naprosto stejně jako voda a kdyby redukční procesy neprobíhaly, tak by těžko přežil hmyz těsně u země...
Odpovědět

8.1.2020 12:32 Reaguje na Jakub Graňák
Nikoliv zjednodušeně řečeno ale chybně.
Teplota oceánů roste a CO2 by se z něj měl naopak uvolňovat.
Je tu však Henryho zákon: zvyšováním parciálního tlaku CO2 v atmosféře spalováním fosilních paliv roste přímo úměrně rozpustnost CO2 v oceánech. Parciální tlak CO2 v atmosféře jsme již zvýšili o 50 %, množství CO2 v oceánech zatím asi jen nepatrně (nejsem schopen dohledat čísla).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.1.2020 11:57 Reaguje na
Ale kdepak chybně, prostě jen zjednodušeno.
CO2 z ovzduší poutá mořský fytoplankton, který jej fotosyntézou přeměňuje na vodu, živiny a další produkty. Tato reakce je závislá na optimální teplotě a s jejím růstem nad optimum klesá. A kde je optimální teplota a největší objem fytoplanktonu? v arktických oblastech
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.1.2020 18:30 Reaguje na Jakub Graňák
No, a teď si představte, že koncentrace CO2 je skoro na dolní hranici rozpětí koncentrací, v jehož rámci může fotosyntéza probíhat. Takže zvýšení CO2 i v mořské vodě povede k jeho rychlejšímu vychytávání fotosyntetizujícím planktonem a směrování takto vzniklé biomasy na dno oceánu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.1.2020 20:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Jste na omylu, většina fytoplanktonu je v příbřežních částech oceánu, především v polárních oblastech a místech silných studených proudů. Vlivem oteplování oceánů dochází ke slábnutí těchto proudů a snížené distribuci živin. To má za následek pokles množství fytoplanktonu, uvádí se, že za posledních 50 let poklesl objem fytoplanktonu o 40%. Ten fytoplankton je v polárních oblastech situován na spodní straně ledového pokryvu oceánu, tím jak tato výměra klesá, klesá i objem fytoplanktonu. Efektivita vázání CO2 fytoplanktonem klesá se stoupající teplotou (optimum v teplotách kousek nad nulou).
Viz např: http://vtm.e15.cz/aktuality/morskeho-planktonu-rapidne-ubylo-zrejme-kvuli-oteplovani (a halda jiných článků)

To co popisujete platí především pro suchozemské rostliny
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.1.2020 15:51 Reaguje na Jakub Graňák
Je otázka, zda v těch širých mořích jde o teplotu. Když vítr fouká výjimečně opačným směrem a zafouká na Atlantik písek a prach ze Sahary, začne fytoplankton z důvodu dodávky mikroprvků skokem růst. Dokonce se objevily projekty "hnojení moří" mikroprvky (asi by stačily na jemno namleté běžné horniny) za účelem stimulace pohlcování CO2 fytoplanktonem. Možná by to bylo i rozumnější a efektivnější (vůči CO2 ve vzduchu) než sázení stromů nebo provozování OZE.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.1.2020 20:13 Reaguje na Jan Šimůnek
V tomto případě jde především o železo, to co nastiňujete se sice stává, ovšem měřítko, a to jak plošné, tak časové těchto jevů je v porovnání s arktickými oblastmi zanedbatelné. Navíc se k tomu přidává fakt, že vlivem oslabování oceánského proudění, roste výrazně nad optimum teplota té nejsvrchnější vrstvy oceánské vody. I ty arktické oblasti jsou ovlivněny přínosem živin, i když tam je mechanismus přínosu ovlivněn promícháváním studených a teplých proudů.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist