Palmový olej přírodě nepomáhá, ale jeho bojkot taky ne

Byť se momentálně monokultury olejných palem nachází jen na 10 % rozlohy stávajících plantáží olejovin, pokrývají 35 % poptávky po olejích. Na obrázku plody palmy olejné

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Monument / Shutterstock.com

Hlavním autorem, který spolu s desítkou kolegů aktuálně srovnává a vyhodnocuje kontext environmentálních dopadů produkce palmového oleje, je Erik Meijaard. Biolog, jehož perspektivu je možné vnímat z různých úhlů pohledu. Ostatně, o jeho počinech jsme referovali už v článku a reakci na něj. Své stanovisko zatím příliš nezměnil. Tvrdí a dokládá, že bojkot palmového oleje možná dává perfektní smysl ze sociálně-společenských a politických důvodů, nikoliv však environmentálních. Pro ochranu přírody by další snaha vymezit se proti palmovému oleji mohla vést k ještě závažnějším škodám na životním prostředí, míní.

Olej potřebovat budeme. Ale jaký?

Pokud se v nastavených trendech nic zásadního nezmění, poptávka po rostlinných olejích naroste do roku 2050 o 46 %. Kdo jí dokáže naplnit? Možných adeptů je celá řada, od řepky po sóju. Ale většina z nich by k dosažení cíle, efektivnímu zásobování světa rostlinným olejem, musela výrazně rozšířit svou stávající kapacitu, plochu plantáží. A tím zvýšit i odlesnění. V čem by olejové palmy měly být jiné? Podle článku v Nature například tím, že jejich výnos je na jednotku plochy až desetkrát vyšší. A byť se momentálně monokultury olejných palem nachází jen na 10 % rozlohy stávajících plantáží olejovin, pokrývají nyní 35 % poptávky po olejích.

Jinými slovy, do budoucna by teoretickým ideálem nemělo být méně plantáží olejových palem, ale naopak více, jen rozšiřovaných na plochy dosud osetých jinými konkurenčními olejninami.

A když přijde na zhodnocení škod způsobených zakládáním nových plantáží palem olejných? Meijaard spolu s kolegy zpochybňuje význam jejich přímé závažnosti a rozsahu. Podle 23 studií publikovaných v letech 2000-2013 byly plantáže s olejnými palmami odpovědné jen za 0,2 % rozlohy globálního odlesnění. Oproti tomu sója a její plantáže dnes odpovídají za dvounásobné tempo odlesňování Amazonie.

Vadí nám palmový olej jen z principu?

Olej z palem je vnímán v nepochybně negativní konotaci. Ta ale větším dílem vychází z toho, že jiné průmyslově pěstované olejniny nebyly v současnosti nikdy tak podrobně globálně evidovány a jejich přesný podíl na odlesnění hodnocen. Palmový olej určitě není dobrý pro přírodu, ale zrovna tak jeho alternativy určitě nebudou lepší. A z vyhodnocených známých rizik je pak možná schůdnějším řešením efektivnější produkce palmového oleje, než podpora alternativ spojená s dalším odlesněním. Alespoň podle Meijaarda.

„Náš výzkum naznačuje, že mezi chápáním našeho vztahu k environmentálním, sociokulturním a ekonomickým dopadům pěstování palmy olejné a legislativním rozsahem, přísností a intenzitou iniciativ zaměřených proti palmovému oleji existují značné mezery,“ píše Meijaard.

Globální bojkot palmového oleje by prý přinesl změnu a dal prostor alternativám. Jenže o dopadech těchto alternativ na životní prostředí se zatím nepřemýšlí. „Ztráta biodiverzity a odlesňování pralesů pochopitelně musí ustat, ale k tomu bude zapotřebí mixu různých opatření,“ uzavírá Meijaard. „A vyškrtnutí, totální bojkot palmového oleje, by k nim patřit nemělo.“