Plzeňští ornitologové opět stěhovali z města labuťáka, který útočí na kanoisty
"Začalo jaro. A s ním, jako již několikátou sezonu, střet civilizace s přírodou. Pár labutí svůj domov brání tak, že se o něj perou doslova o život," řekla Černá. Stěhování nastalo hned po letošním prvním incidentu, kdy samec přirozeně bránil svoje teritorium před vetřelcem a "vykoupal" rychlostního kanoistu a zaútočil na jeho loď.
Labuťák v hnízdní sezoně opakovaně útočí na kanoisty, kteří mají kousek od hnízdiště loděnici. Děti se zvířete bojí, v minulosti převrhl i zkušené dospělé sportovce. Troufl si také na velké dračí lodě. Ochránci přírody se s ním setkávají přes deset let. Kromě ornitologického kroužku mu dali na krk výrazný červený límec s číslem B110 pro snadnou a rychlou identifikaci. O odchyt páru se snaží na jaře už několik let. Loni se to ani po mnoha pokusech nepodařilo a labutě zahnízdily, ani z jednoho z pěti snesených vajec se ale mládě nevylíhlo.
Letos začala sezona dříve a ochránci přírody museli pár odchytit. "Byli potřeba nejzkušenější chytači. Tady není prostor na chyby. Odchyt musí být proveden přesně, rychle a bezchybně," zdůraznila Černá.
Pár labutí pak ochránci přírody převezli do klidnější lokality, kterou po dlouhých úvahách vybrali a kde by měly mít ptáci klid od lidí, kteří je v centru města stále rušili, nevhodně krmili a znesnadňovali klidné hnízdění. "Pokud se jim bude na lokalitě dařit, možná bychom se od tohoto páru mohli dočkat i nějakých dochovaných mláďat. Většinou v předchozích letech o ně pár přicházel právě kvůli nepříznivým podmínkám a lidským zásahům v centru města. Zatím se ale nenašla lokalita, která by překonala mocnou touhu po jejich původním hnízdišti, a tak se vždy každý rok pár vrátil zpět na řeku do centra," dodala Černá.
Se samcem ochránci přírody poprvé přišli do kontaktu v létě 2012, kdy ho v druhém roce jeho života vytáhli z řeky umazaného od oleje. "Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej, který z bleskem poničené trafostanice natekl do řeky Mže, by si sám z peří neodstranil. V tu dobu to byl nehnízdící mladíček, kterému jsem před vypuštěním na Berounku na nohu nasadil ornitologický kroužek s číslem LB 73," řekl už dříve Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů.Od té doby samec zažil několik stěhování, přišel o dlouholetou partnerku a našel si novou.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Miloš Zahradník
12.3.2024 22:53Břetislav Machaček
13.3.2024 07:51měla sousedka housera, který štípal lidi do nohou. Stačilo, když to zkusil
na jiného souseda a ten ho chytil za hlavu a ve vzduchu s houserem zatočil
kolem sebe. Houser se od té doby lidi bál a obcházel je obloukem. Můj kohout
zase jednou napadl děti ze školky a kloval je do hlavy. Když se vraceli za
hodinu z procházky, tak se ptali po kohoutovi a já jim řekl, že se ztratil.
Mimochodem druhý den jsme ho měli na paprice. Ale to jsme my vesničani a
nikoliv ochranáři z města dělající opakovaně nesmyslnou práci pouze proto,
že postrádají zdravý selský rozum.
Robert Jirman
13.3.2024 10:11 Reaguje na Břetislav Machačeksmějící se bestie
13.3.2024 12:19 Reaguje na Robert JirmanNormální způsob pro klidný, neproblémový život - Eskymáci při výchově psů do postroje, běžně zabili i toho nejlepšího, pokud zaútočil na ostatní psi, natož se ohnal po člověku !
Robert Jirman
13.3.2024 13:55 Reaguje na smějící se bestieDalibor Motl
13.3.2024 15:52 Reaguje na Břetislav MachačekDalibor Motl
13.3.2024 15:53 Reaguje na Dalibor MotlBřetislav Machaček
13.3.2024 16:51 Reaguje na Dalibor Motla patrně nenapravitelný, je rizikem pro další chov, když
mladí převezmou jeho chování.
Břetislav Machaček
13.3.2024 17:01 Reaguje na Dalibor Motlti chytači měli, ale riskovali útok zobákem na obličej.
Kdysi jsme zvědavého a žebravého labuťáka vystříhávali z
rybářských vlasců, když se nám zapletl do 4 udic. Museli
jsme mu hlavu a křídla překrýt kabátem, protože se nás
snažil zranit do obličejů. Opatrnost mívá ten, kdo si uvědomuje nebezpečí poranění oka atd. a "odvahu" ten,
který buď riskuje a nebo o tom nic neví.
Jarka O.
14.3.2024 10:20 Reaguje na Břetislav MachačekRadek
14.3.2024 14:46 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
14.3.2024 15:45 Reaguje na RadekBřetislav Machaček
15.3.2024 08:57 Reaguje na Jarka O.asi se lidí nebojí a považuje je za své konkurenty
vztahu s jeho družkou. On je považuje za jiné
labuťáky a taky se k nim tak chová. Vyhání je od
své družky ze svého teritoria a bude to tak dělat
všude. Ono to "zachraňování" s navyknutím na lidi
deformuje přirozené pudy natolik, že se některá
zvířata už nikdy nestanou plnohodnotnými divokými
zvířaty. Jako kluk jsem vychoval sojku vypadlou z
hnízda, které jsem dal později svobodu, ale která
se neustále vracela nejen ke mně, ale byla doslova schopna sednout myslivci na hlaveň brokovnice.
Zřejmě skončila špatně, ale v té době jsem byl
naivní kluk zachraňující škodnou. Když dnes
vidím, že tytéž kraviny dělají "odborníci" ve
všemožných záchranných stanicích, tak si říkám,
zda už vyrostli z dětské naivity. Pokud brání
v odletu labuťákovi nově zastřižené křídlo,
tak budiž, ale brání se mu vyhnout i predaci
a hlavně migraci. Znám případ zakousnuté labutě psem, který ji překvapil na břehu. Bylo to rychlé
a smutné, protože labuťák to sledoval z hladiny
a sám odletěl neznámo kam až po zamrznutí vody.
Se zastřiženým křídlem by ale před zamrznutím
asi neodlétl někam na nezamrzající vodu. To
je asi zase odchytí a převezou jinam.
Jarka O.
15.3.2024 14:01 Reaguje na Břetislav MachačekJan Novák
14.3.2024 13:16 Reaguje na Dalibor MotlLabuť velká se zde opravdu vyskytovala i před 20. stoletím. Jen podobně jako velké množství velkých druhů zvířat, byla lidmi v 19 vyhubená, než se na našem území znovuobjevila a rozmnožující se populace.