https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/recyklace-plastu-se-ve-statech-rozbila.co-ji-muze-spravit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Recyklace plastů se ve Státech rozbila. Co ji může spravit?

20.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Experti z newyorské Columbia university (CU) se nyní pozastavují nejen nad příčinami momentálně nefunkčního recyklačního systému, ale také nad možným řešením.
Experti z newyorské Columbia university (CU) se nyní pozastavují nejen nad příčinami momentálně nefunkčního recyklačního systému, ale také nad možným řešením.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | USEPA / phys.org
Spojené státy americké si v devadesátých letech navykly na export vlastních odpadů do Asie. Poté, co se Čína v roce 2017 dovozu nejen amerického odpadu zřekla, se USA jen velmi obtížně své závislosti na laciném zpracování odpadů zbavují. Experti z newyorské Columbia university (CU) se nyní pozastavují nejen nad příčinami momentálně nefunkčního recyklačního systému, ale také nad možným řešením. Píše o tom Phys.org.
 

Recyklační schémata zažívala v 90. letech minulého století svůj boom. Jejich pozitivní rozvoj ale ve Státech utlumila lacinější praxe: svoz nepříliš tříděného odpadu, jeho lisování do bloků a export do Číny. Ekonomicky to smysl americkým odpadovým hospodářům smysl dávalo. Vyvážet bylo levnější, než třídit, a přitom se tomu pořád dalo říkat recyklace. Problém s tím měli spíše v Číně, protože třeba celá třetina „sekundárních surovin“ z 16 milionů tun odpadních plastů, každoročně zasílaných v kontejnerech, nebyla k použití. Byly znečištěné, kontaminované a pramizerně přetříděné. Poté, co se Čína dovozu takového materiálu zřekla a odmítla se nadále stávat skládkou celého světa, zareagovaly v USA poněkud nepružně.

Hlavně že to nezůstane doma

Začali odpad stejným způsobem prodávat do Vietnamu, Malajsie a Thajska. A když jim i tady zavřeli dveře, tak do Kambodže, Laosu, Ghany, Bangladéše, Etiopie, Senegalu a Keni. Tím, že se po dva roky přidržovali zažitého schématu snadného řešení, efektivně promarnili čas k možné nápravě. Alespoň tak to vnímá Nilda Mesa, ředitelka Institutu udržitelnosti a urbánního plánování z CU. Vláda se sice snažila v tomto období finančně podpořit regeneraci regionálního odpadového hospodářství, ale prakticky selhala v tom, co reálně mohla nejlépe ovlivnit. V rozvoji poptávky po recyklovaných materiálech, v přímé podpoře trhu s nimi. „To je na ekonomice to zajímavé: s její pomocí můžete vytvářet motivační pobídky, dát vzniknout příležitostem a směřovat situaci vhodným směrem,“ říká Mesa. „Ale dokud neexistuje trh s recyklátem, potom to celé schéma nefunguje na úrovni měst ani jednotlivých zpracovatelů.“

Můžete třídit, jak je vám libo

Jak to momentálně v USA vypadá? Běžný člověk může nakrásně třídit odpad z domácnosti (což se ale až na lokální výjimky neděje, protože si všichni 30 let zvykali na „jednoproudý a jednodruhový model“), sběrné vozy příslušných měst jej svezou do přetřiďovacího zařízení (takových je ale minimum a zastaralých, protože v době vývozu do Číny nikdo necítil potřebu investovat do jejich technické a kapacitní inovace), odpady jsou separovány na jednotlivé frakce… a pak putují buď na skládku nebo do spalovny odpadů. Protože je nikdo jako druhotnou surovinu nechce.

Příkladů je spousta a Mesa zmiňuje třeba stamfordskou třídírnu odpadů, která dříve vydělávala svozem a pře-prodejem recyklovatelných složek 98 000 dolarů do zahraničí a teď musí platit 700 000 ročně, aby se jich zbavila. Vtip je v tom, že tuna kvalitně protříděného jednodruhového odpadu dříve generovala svým vývozem do zahraničí zisk kolem 45 dolarů, při nákladech na provoz/svoz/třídění kolem 20 dolarů. Zdroj zisku zmizel, zůstaly jen náklady. A k těm je třeba přidat 6 dolarů za tunu skládkovného, nebo 68 dolarů za tunu spálenou. A ještě je tu suma 125 dolarů za tunu, připadající na transport odpadů do specializovaných likvidačních zařízení. Protože spaloven není dost. Kdo má štěstí, prodá jednu tunu vytříděného odpadu za 6 dolarů. Další vývoj je zřejmý: investice do recyklačních schémat, svozu a třídění se budou dál míjet účinkem a odpady se budou neztenčenou měrou vršit na skládkách.

Je třeba vytvořit poptávku

Co to může změnit a napravit? Prvním krokem by mělo být razantní zvýšení poplatků za skládkování. „Dokud bude skládkování desetinásobně levnější, než spalování, nikdo nebude mít potřebu dělat do jinak a lépe,“ říká Stephanie Kersten-Johnstonová, která se na CU soustředí a programy udržitelnosti. Peníze ze zdraženého skládkování musí jít do vytváření spaloven. Souběžně s tím ale musí být vytvořena poptávka po „střední cestě“, tedy recyklaci. „Ideální by bylo, kdyby státní instituce a města začaly přímo požadovat jasné procentní zastoupení recyklovaných materiálů.“ Například úřady by tiskly jen na recyklovaném papíru, v e-komerci a zasilatelství by byly povoleny jen krabice z recyklovaného kartónu. Ve stavebnictví by byla nastavena kvóta na povolený objem materiálu z demolic. Nápojové obaly ze skla by byly začleněny do cirkulárního sběru. Povinné zapracování recyklované složky do výrobků. Jinými slovy, vytvořila by se poptávka po recyklovaných materiálech. A v návaznosti na to by pak už měly třídírny kam odprodávat odpad.

„Je třeba domácí trh a vytvořit poptávku po recyklovaných materiálech,“ říká Kersten-Johnstonová. „To by vedlo k zlepšení technologie třídění a zvýšení návratnosti materiálů.“ Nikdo neměl potřebu skutečně recyklovat, dokud bylo levnější odpad vyvážet. A jiné to nebude, dokud bude skládkování levnější než recyklace, o kterou nikdo nemá zájem.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.3.2020 13:11
Potvrzení toho, co jsem o odpadech napsal pro ČR. Pokud je skládkovné směšné (500 Kč/t) ,proč se dostávat do rizika s investicí do spaloven.
Situace v USA je velmi podobná té v EU , když jsme černouškům a zaostalým asijským zemím dodávali "cenné" suroviny ve formě nevyužitelných odpadů.
Tržní zákony jsou platné jak v USA, tak i EU.
Odpovědět
ig

20.3.2020 14:19
Není mi příliš jasné, co je na recyklaci plastů "středního" :-) To je naopak ta nejdražší cesta, plasty se vozí sem a tam a pak se s velkou spotřebou energie malá část z nich komplikovaně recykluje na několik málo násilně vymyšlených produktů (lavičky do městských parků :-)) Vůbec se nedivím, že se recyklaci každý raději vyhýbá.
Odpovědět
F

František Dvořák

20.3.2020 15:09
Tuším, že ten pán se jmenoval Richard Vacek, který tady tvrdil jaký blaho jim dělají, že si na tom bordelu můžou ohřívat obědy. Chudáci, na čem si nyní v Laosu ty obědy ohřejí.
Odpovědět
VB

Vladimír Bílek

24.3.2020 05:25
Nevzpomene si někde v čem se prodávaly těstoviny? Zaujalo mě kolik věcí se místo papíru začalo balit do plastů, jako luštěniny, granule atd. Zde vidím prostor pro okamžitý zásah.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist