Samozavlažovací půda by mohla změnit podobu zemědělství v suchých oblastech

Půda, která nepotřebuje žádný zavlažovací systém, ale je schopna si sama vodu ze vzduchu získat a distribuovat ji v patřičný čas rostlinám. To není žádné sci-fi, ale nová technologie, kterou vyvinul výzkumný tým na univerzitě v texaském Austinu.

Tajemství samozavlažovací půdy spočívá ve speciálním hydrogelu, který ze vzduchu dokáže silně přitahovat molekuly vody a zadržet je v sobě. Každý gram půdy, do níž je gel vložený, může ze vzduchu absorbovat přibližně 3-4 gramy vody. K zavlažení 1 m2 potom v závislosti na plodinách, které jsou v ní zasazené, stačí 0,1 – 1 kg půdy s tímto gelem. Gel „nasává“ vodu během noci, kdy je vzduch chladnější a vlhčí. Teplo během dne gel aktivuje a ten vodu vypustí do půdy, kde je k dispozici rostlinám. Voda se částečně vypaří, čímž se zvýší vlhkost a celý cyklus tak může nadále pokračovat.

V praxi by tato technologie mohla představovat cestu pro úspěšné farmaření i na místech, kde to dosud nebylo kvůli nedostatku srážek a suchu možné. „Naším cílem je umožnit zemědělství v oblastech, kde bylo doposud třeba budovat složitý zavlažovací systém a systém napájení. To všechno je náročné na zdroje, kterých rychle ubývá,“ říká profesor Guihua Yu, který tým vedl.

Se svými spolupracovníky prováděl profesor Yu několik experimentů, v nichž srovnával půdu obohacenou o speciální hydrogel s půdou písčitou, běžnou v suchých oblastech.

Podařilo se jim prokázat, že půda obsahující gel je schopná zadržet vodu mnohem lépe než písčitá půda. K tomu, aby se rostlinám dobře dařilo, navíc půda s hydrogelem potřebovala méně vody. Během měsíčního experimentu, kdy bylo do obou typů půdy nalito stejné množství vody, byla půda obsahující gel schopna zadržet asi 40 % vody. Naproti tomu písčitá půda obsahovala už týden po začátku experimentu jen 20 % vody.

V jiném experimentu byly do obou druhů půdy zasazeny ředkvičky. V půdě s hydrogelem přežily všechny, a to pouze s jednou počáteční zálivkou. Na druhé straně ředkvičky v písčité půdě musely být zavlažovány několikrát během prvních čtyř dnů experimentu a ani jedna nepřežila více jak dva dny bez zalévání.

To dává výzkumnému týmu naději, že je po dvou letech usilovné práce na hydrogelu na dobré cestě. „Rostliny se dají pěstovat ve většině půdy. Hlavním limitem je vždy voda. To je důvod proč jsme jsme chtěli vyvinout technologii, která půdě pomůže, aby si vodu ze vzduchu sama získala,“ uzavírá Fei Zhao, který se na výzkumu podílel.

---

reklama

---