https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sri-lanka-se-docasne-vzdava-organickeho-zemedelstvi.ruinovalo-ekonomiku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Srí Lanka se dočasně vzdává ekozemědělství. Ruinovalo ekonomiku

9.11.2021 06:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Drasticky patrné to bylo na výnosu z čajových plantáží, jež se svými 1,3 miliardami dolarů významně podílí na národní ekonomice. „Zaznamenali jsme výrazný pokles v kvalitě i objemu zpracovávaného čaje,“ dodává Ramesh Pathirana, ministr pro plantáže. Místo očekávaných 300 milionů kilogramů roční produkce to letos vypadá „jen“ na 160 milionů.
Drasticky patrné to bylo na výnosu z čajových plantáží, jež se svými 1,3 miliardami dolarů významně podílí na národní ekonomice. „Zaznamenali jsme výrazný pokles v kvalitě i objemu zpracovávaného čaje,“ dodává Ramesh Pathirana, ministr pro plantáže. Místo očekávaných 300 milionů kilogramů roční produkce to letos vypadá „jen“ na 160 milionů.
Letos 11. května vyhlásila vláda Srí Lanky v celonárodním memorandu zákaz užívání chemických podpůrných přípravků, syntetických hnojiv a postřiků v zemědělství. Silně kritizované opatření, které mělo z ostrova učinit vůbec první národ světa s čistě ekoprodukcí, však měl jepičí život. Platil 161 dní.
 

Prezident Srí Lanky, Gotabaya Rajapaksa, v květnu uváděl, že jej k zákazu hnojiv a snaze o stoprocentně ekologickou produkci vedou především obavy o zdraví obyvatel. Argumentoval například narůstajícím počtem případů onemocnění ledvin, rakoviny a narození slepých dětí v celkové populaci. Současně se spolu s ministrem zemědělství, Mahindanandem Aluthgamagem, zavázal k tomu, že státem spoluvlastněná chemička Ceylon Fertiliser Company Ltd. okamžitě s využitím zahraničních expertů přejde na produkci organických hnojiv, jež budou zásobovat národní zemědělství.

V úterý 19. října byl ale celonárodní zákaz agrochemikálií odvolán. Opatření totiž devastovalo národní zemědělství.

Plánovaná národní produkce a distribuce organických hnojiv totiž nestačila k pokrytí poptávky, a pesticidy neošetřené plodiny podléhaly škůdcům. Drasticky patrné to bylo na výnosu z čajových plantáží, jež se svými 1,3 miliardami dolarů významně podílí na národní ekonomice. Tvoří okolo 10 % příjmů státní kasy. „Zaznamenali jsme výrazný pokles v kvalitě i objemu zpracovávaného čaje,“ dodává Ramesh Pathirana, ministr pro plantáže. Místo očekávaných 300 milionů kilogramů roční produkce to letos vypadá „jen“ na 160 milionů.

Vláda proto byla nucena přehodnotit své původní stanovisko a na začátku října schválit výjimku pro dovoz 30 000 tun chloridu draselného z Litvy. A po této výjimce následovala další, vztažená k dovozu síranu amonného ze zahraničí. Situace, při níž běžní zemědělci při produkci hnojiva používat nesmí (aby nepřišli o daňové zvýhodnění a nehrozila jim současně pokuta), zatímco „státní“ agro-produkce může, pochopitelně působila konfliktním dojmem. Proto došlo k pozastavení zákazu, s tím, že znovu nabude platnosti, až bude národní produkce alternativních organických hnojiv dostatečná.

Toto rozhodnutí ovšem neuchránilo srílanskou vládu před kritikou. Že domácí produkce organických hnojiv není dostatečná a zákaz bude mít likvidační důsledky pro hospodářství, upozorňovali zemědělci už dříve. Stejně jako na fakt, že organicky vypěstovaný čaj si v současnosti žádá 10x více nákladů než konvenční produkce. Jeho tržní hodnota je sice vyšší než u konvenčního čaje, ale světový trh pro tuto organickou pochoutku bez chemikálií je stále značně omezený.

„S organickou produkcí jdeme o 50 % ve výnosu dolů, ale nedostaneme za ni o 50 % víc. Výsledkem je citelná ztráta,“ vysvětluje v tiskovém prohlášení srílanská Asociace zpracovatelů čaje. „Experiment s ekologickou produkcí tu ohrozil 3 miliony pracovních míst, a celonárodní hospodářství.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (90)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

9.11.2021 07:10
Holt se museli přesvědčit sami.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.11.2021 07:48 Reaguje na pavel peregrin
To je tím, že někdo děla revoluci ze dne na den, aniž by měl dostatečné zdroje
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2021 09:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak nějak mi to Vaše sdělení připomíná situaci v Evropě, co se týče energií.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.11.2021 07:45
Asi si tam mysleli, že agrochemii zemědělci používají, protože se jim líbí za ni utrácet peníze.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.11.2021 07:45
V relativně chudé malé zemi je takové poznání rychlejší. Obávám se, že bohatším zemím dojdou zdroje později a tudíž napáchané škody budou znatelně významnější.
Odpovědět
va

vaber

9.11.2021 08:13
čtyřicet let se hrabu na zahradě ,nepoužívám žádné chemikálie ani hnůj, jediné co dělám ,je to ,že všechen organický odpad házím na kompost a vracím zpět na záhony, všechen, to znamená vše i to co odborníci říkají ,že tam nepatří a nepozoruji rozdíl mezi mnou a sousedem co dělá vše jak se doporučuje,
kvalitu půdy ,alespoň na záhonech,jsem za ty roky podstatně zlepšil a ne vyždímal,
je to ekologicky udržitelné hospodaření ,ale ekonomicky neudržitelné,
pro ty co dělají zemědělstí na kšeft zbývá jediná cesta ,ždímat co možná nejvíc a čekat jak to v budoucnu dopadne
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.11.2021 08:50 Reaguje na vaber
Jistě lze "ždímat co možná nejvíc" nebo opačně zcela zakázat používání "umělých" hnojiv nebo chem. přípravků. Také je ale možné nacházet kompromisy a ekonomicky snesitelná řešení. Používat chemii jen v nezbytném rozsahu, maximálně využít místní zdroje organické hmoty a snažit se nepoškodit produkční schopnosti půdy nebo je ideálně zlepšovat. Dost pomůže myslet nekonvenčně, zkoušet a učit se. Celostátní politické akce aplikované typicky z kanceláří hlavního města na celou zemi jsou jen divadlo pro voliče. Neviděl jsem moc politiků starat se ekonomicky/ekologicky dlouhodobě udržitelně o nějakou firmu, farmu, sady, rybníky nebo les.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

10.11.2021 17:05 Reaguje na vaber
Jenomže ten Váš organický odpad nejspíš nepochází jen z Vaší zahrádky, ale i z blízkého supermarketu.

Jinak si můžete být jist, že i Vaše zahrádka se v dohledné době vyčerpá...
Odpovědět
va

vaber

11.11.2021 09:09 Reaguje na Stanislav Hrouzek
v supermarketu kupuji jen banány ,ale je pravda že tam házím trávu co poseču mimo záhony ,
když se půda nevyčerpala za čtyřicet let už se při takovém způsobu nevyčerpá ,jak jsem psal, kvalita půdy se zlepšila
Odpovědět
Pe

Petr

9.11.2021 08:26
A prachy zase vyhrály.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.11.2021 08:35 Reaguje na Petr
Vy snad pracujete zadarmo? Ne, za peníze. A kdyby Vám někdo řekl, že od příštího měsíce máte poloviční výplatu, za odměnu ale můžete nosit placku "EKOpracovník", tak byste zajásal?
Odpovědět
ig

9.11.2021 10:23 Reaguje na Petr
Nevyhrály prachy, ale objem produkce. Prostě aby se vypěstovalo dost potravin pro všechny. Na peníze se to převádí proto, že se nedají sčítat jabka z hruškami, ale peníze za ně utržené už ano. Podívejte se na wikipedii co to ty peníze vlastně jsou :-)
Odpovědět
va

vaber

10.11.2021 08:22 Reaguje na
vy jste mne rozesmál ,vy podnikáte proto aby jste uspokojil potřeby těch co kupují vaše výrobky?
vzácný člověk
Odpovědět
ig

10.11.2021 14:01 Reaguje na vaber
Když už vrtáte do tohoto, tak ano. Preferuji strategii, kdy se snažím poskytovat co nejkvalitnější služby a peníze z toho vyplynou už nějak samy. Na druhou stranu je pravda, že kdyby z toho ty prachy nebyly, dotyčné činnosti bych zanechal :-)

Ale k Vašemu rýpnutí: podíval jsem se tedy do wikipedie za Vás a píšou tam, že peníze jsou jen vyčíslení vzájemných závazků lidí vůči sobě. Někdo tento krok abstrakce ale není schopen udělat a pak se dívá na finanční vyrovnání mezi lidmi s despektem, zatímco naturální "soused mi dal pytel zrní, já mu tedy dlužím králíka" bez potíží akceptuje :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.11.2021 11:02 Reaguje na Petr
Tedy, blbější koment tu už dlouho nebyl.
Si to tam jeďte zkusit.
Tam fakt ti hákoši na polích nežijí v blahobytu a přepychu, ale jsou rádi, že jsou rádi.

Ale třeba jim ukážete, jak tím opuštěným způsobem mít výnosy aspoň jako dřív, nebo tu jejich produkci dokážete udat za ceny, díky kterým stejně vydělají.

Hmm ... asi ne, kdybyste jedno či druhé uměl, tak nepíšete na ekolist a děláte to.

Ještě byste jim mohl taky píchnout se založením nějakých těch kolchozů, to by taky svého času populární cesta. Ale bacha, tam byla dost dlouho docela výživná občanská válka a místní budou jednak cvičení, jednak budou mít doma ledacos odloženo "kdyby jednou náhodou":-))).
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 08:32
Současným cenám na trhu dvojnásobná cena u bio produkce čaje docela odpovídá. Ovšem po 161 dnech se jistě o produkt certifikovaného ekologického zemědělství nejednalo. Škoda, že v článku není podrobněji rozebráno co stálo za nižšími výnosy. Zda šlo o škůdce, choroby či jen nedostatek hnojiva. Bioprodukce na Ceylonu funguje již mnoho let a samozřejmě pokračuje, navzdory clickbaitovému titulku, dále. Škoda, že se nepodařilo předat zkušenosti ostatním farmářům...
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.11.2021 09:04 Reaguje na Marek Drápal
Za poklesem produkce logicky stály jednak nálety škůdců, kteří se na neošetřené plodině neomezeně nažerou, jednak nevyrovnaná bilance živin v půdě, protože pokud z pole odvážíte živiny v podobě produkce, musíte je také zpátky vracet v podobě hnojiv. Každá půda je jiná, má jiný profil, hloubku, složení, obsah živin, vodní režim. Pokud je půda chudá, bez zvýšeného přídavku živin v podobě hnojiv vám dá minimální úrodu. Proč si myslíte, že na naše Haná byla bohatý region, ale Krkonoše třely bídu s nouzí? Bioprodukce na chudých půdách prostě dá jen chudou úrodu a je naivní si myslet, že to bude jinak. Chcete hospodařit v souladu s přírodou, tak holt musíte respektovat její omezení. Když ještě svou těžce vydobytou bioprodukci musíte prodat za ceny blízké cenám konvenční produkce, protože spotřebitel ji sice chce, ale nechce za ni zaplatit, musí nutně bioprodukce vést k ožebračení zemědělce. Očividně zrovna Srí Lanka nemá takové zdroje, aby ztráty dotovala. Opravdu je velmi naivní si myslet, že bioprodukce umožní výživu obyvatelstva na současné úrovni. A nepomůže ani přechod na vegetariánství, protože to přinese pokles výroby statkových hnojiv a zároveň požadavek na zornění další půdy, aby tu produkci vůbec bylo kde dělat.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 09:31 Reaguje na Marcela Jezberová
To co píšete, jsou obecně známé mechanismy, bohužel ani v originálním článku není kvantifikováno co snížilo produkci.
Bioprodukce, pokud je dělána moudře, dosahuje 80% výnosů v konvenci...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.11.2021 09:54 Reaguje na Marek Drápal
Tak to se jistě dost významně liší u jednotlivých plodin. Odkud čerpáte to číslo 80%? Jde o finanční nebo hmotnostní vyjádření? O jaké se jedná plodiny? Nelze jednoduše přenášet údaje ze zemědělské produkce mírného pásma (obilí, olejniny, cukrová řepa, skot) a bohaté Evropy do tropického zemědělství (čaj, koření, olejové palmy) a relativně chudší země s jinými cenami i preferencemi zákazníků. Tady je odkaz na srovnání bio a konvenční ozimé pšenice https://aa.ecn.cz/img_upload/8d8825f1d3b154e160e6e5c97cf9b8b3/potencial_produkce_obilnin_2015_05.pdf Rozdíl je 50% ve výnosu na ha. Finančně bez dotací 3050Kč/ha (bioprodukce) versus 4476Kč/ha v konvenci...
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 10:53 Reaguje na Dalibor Motl
Jde o hmotnostní vyjádření, vychází to z odborných článků. Opravdu se to ale musí umět. Viz i odpověď níže.
Tropické zemědělství jsem nestudoval, takže jak je to přesně s čajem mohu jen odhadovat, nicméně údaj 80% se netýká jen mírného pásu.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.11.2021 10:35 Reaguje na Marek Drápal
80%? Doporučuji si prostudovat Ročenku ekologického zemědělství - všechny roky volně ke stažení na webu MZE eagri.cz: https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/dokumenty-statistiky-formulare/rocenky/. Realita je úplně jinde, než zbožná přání ekologických snílků. Už by se měli ti naivkové probrat a začít pracovat s reálnými údaji.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 10:50 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano, opravdu 80%, ale jak jsem psal, musí se to dělat moudře. To opravdu ne každý zemědělec v ČR/EU zvládá. Zkuste pohledat impaktované časopisy, dá se to docela dobře najít. Nebo se alespoň podívejte na odrůdové pokusy ÚKZÚZ, kdy jedna odrůda pšenice měla v EZ vyšší výnos než v konvenci...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.11.2021 11:06 Reaguje na Marek Drápal
V tom případě je otázkou, kolik těch zemědělců to dělá dobře. Tady i tam. A pokud jich není dostatek, tak kde je vzít.

A to furt pro účely diskuze předpokládám, že těch 80% je možno standardně a dlouhodobě dosahovat a ne že to je výjimka z pravidla.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 11:34 Reaguje na Svatá Prostoto
V tom se shodneme. EZ je mnohem náročnější na správnou agrotechniku. Největší limit ale nevidím ve střetu konvence a EZ, ale v tom, že obě odvětví jsou limitována zásobami fosfátů. To je třeba řešit již teď...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.11.2021 13:21 Reaguje na Marek Drápal
No ale o tom to je, prostě musíte vycházet z postupů, které je schopen realizovat běžný zemědělec za běžných podmínek. Ono nějakých osvícených Mičurinů:-) je vždy jen pár a i takový reinkarnovaný Cimbura není úplně typický jev:-).
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 14:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Jde o to, že ve srovnání s dvacátými lety výnos např. pšenice stoupnul mnohonásobně, lidí u nás žije +/- stejně. Takže i nižší výnosy v EZ jsou násobně vyšší než ty před sto lety...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.11.2021 16:37 Reaguje na Marek Drápal
Tak tam je as otázka typického potravinového spotřebního koše tehdy a tenkrát. Pls vztah exportu/importu v této oblasti. Ale na to nemám podklady, čas a ani asi odbornost:-).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.11.2021 16:38 Reaguje na Svatá Prostoto
tehdy a dnes ... samozřejmě:-).
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.11.2021 06:49 Reaguje na Marek Drápal
Lidí u nás žije stejně, jako ve 20. letech ? A kterého století ?
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.11.2021 11:45 Reaguje na Marek Drápal
Jedna odrůda pšenice = výjimka. Dokonalý zemědělec = výjimka, protože zemědělci jsou také jen lidé, takže budeme muset vystačit s "dobrými a průměrnými zemědělci". Dokonalé počasí také není každý rok. Na výjimkách nelze postavit celou ekonomiku. Pokud to uděláte, ve chvíli, kdy se ta výjimka nepovede, jste celkově v háji. A v zemědělství se to "nepovést" může docela často a na docela velkých plochách. Tu potravinovou jistotu, na kterou jsme v Evropě zvyklí, nedělají výjimečné okolnosti, ale pravidelná nadprodukce, která umožňuje vytvářet zásoby a ihned zalepit případné výpadky. Pokud se vzdáme - realisticky minimálně 30% produkce (u olejnin klidně 70%) a to v celé Evropě, jedeme na doraz. Stačí jediný deštivý rok, kdy mizerně zasejete a ještě mizerněji sklidíte a máte vyrobený těžký problém. Je potřeba při propagaci absolutní bioprodukce říkat lidem i toto.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 12:08 Reaguje na Marcela Jezberová
Samozřejmě že v biozemědělství je vliv ročníku mnohem silnější než v konvenci. Je zde i vyšší citlivost na dodržování agrotechnických termínů, takže takové ty rostlinné dvoumužné mnohasethektarové farmy by asi nefungovaly. Od průměrného zemědělce v Evropě bych ovšem průměrný výnos jako ve FIBLu (viz link níže) do pár let čekal.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.11.2021 12:30 Reaguje na Marek Drápal
A jsme u toho - v ideálním případě ideálních zemědělců, ideálních plodin a ideálního ročníku pojedeme na doraz. A lidi si nenaklonujete. Jako doplněk dobré, jako celoplošné řešení nepoužitelné.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 12:49 Reaguje na Marcela Jezberová
Mám pocit, že ignorujete vývoj výnosu např. pšenice, který např. od 60 let ve vyspělých zemích násobně předchází vývoj počtu obyvatelstva.
Odpovědět
sv

11.11.2021 21:44 Reaguje na Marek Drápal
Kdo by byl řekl, zelený a adoruje Normana Borlauga, zelenou revoluci, radiační mutanty a umělá hnojiva, které ten "vývoj výnosu" zapříčinila. Ovšem otázka je, co to má společného s pobírači dotací, hrající si na (bio)zemědělce.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.11.2021 09:52 Reaguje na Marek Drápal
Pšenice atp. se vyváží do 3.světa,její kvalita je nižší kvuli vyššímu používání umělých hnojiv. Je to dost neekologický byznys. V Evropě neroste počet obyvatel, i dík tomu výnosy násobně předchází vývoj počtu obyvatel.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

10.11.2021 17:07 Reaguje na Marek Drápal
Jakákoli pohádková knížka je patrně cennější zdroj informací než Vy...
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.11.2021 10:47 Reaguje na Marek Drápal
Ještě doporučuji sledovat výsledky dlouhodobých pokusů UKZUZ na různých místech v ČR. Jde o pokusy polní, tedy maximálně se blížící skutečné situaci na polích, při troše trpělivosti je najdete zde: https://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/. Je dobré kromě ideologie se zabývat i realizací.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 10:55 Reaguje na Marcela Jezberová
To jsou všechno známá fakta, viz odpověď výše.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.11.2021 11:32 Reaguje na Marek Drápal
Výše plácáte nesmysly o impaktovaných časopisech. Ty jsou bohužel pro praktické řešení zcela nepodstatné - důležitá je realita.

Pokud by bylo možné po vysazení "chemie" dosáhnout zcela srovnatelných výnosů (ve finančním vyjádření), už tuhle mezeru na trhu dávno producenti hromadně využívají.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 11:52 Reaguje na Viktor Šedivý
Jako nesmysl bych to asi neoznačil, ale souhlasím, že je třeba zlepšit praxi v EZ. Třeba alespoň na tuto úroveň https://www.bioaktuell.ch/pflanzenbau/ackerbau/getreide/getreide-sorten/sortenversuch-mahlweizen.html
Odpovědět
ig

9.11.2021 11:12 Reaguje na Marek Drápal
Znamená to, že když přejdu na 80% moudrou bioprodukci, že musím zvýšit výměru zemědělské půdy o 25 %, abych dosáhl stejného objemu produkce? Nebo bude 20 % lidí hladovět a mně bude stačit jen nepatrný zábor půdy na billboardy hlásající, že se musíme semknout a vydržet?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2021 12:04 Reaguje na
To znamená, že na těch 25% musíme zrušit produkci nesmyslné řepky a pěstovat smysluplné plodiny.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.11.2021 12:17 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Chudák řepka, plodina s výborným vlivem na úrodnost půdy - spousta posklizňových zbytků, hlubokokořenící, takže do dostupné vrstvy vytáhne živiny z hloubky pro následné plodiny, nektarodárná, produkci můžete využít potravinově, v krmivářství a dokonce i jako součást PHM, přerušovač osevního sledu pro obiloviny - a vy byste ji na polích zrušil? A kromě těch 12% orné půdy, na kterých je dnes řepka, byste zrušil které další plodiny, abyste se dostal na 25% orné půdy? Jak se pozná smysluplná plodina? Zrovna ta řepka patří k těm smysluplným, vzhledem k šíři uplatnění a vlivu na kvalitu půdy.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 12:57 Reaguje na Marcela Jezberová
Jsou samozřejmě i daleko lepší plodiny s vlivem na úrodnost, ale zdaleka ne tak výnosné...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.11.2021 14:48 Reaguje na Marek Drápal
Dobrá plodina je výnosná. Nejsem zemědělec ale předpokládám, že plodina je pouze součást nějakého zvoleného osevního postupu. Takže na konkrétní lokalitě potřebujete soubor rozumně výnosných plodin zařaditelných do konkrétního osevního postupu. A ideální osevní postup likviduje plevele, doplňuje humus, živiny, snižuje rizika neúspěchu, nabízí alternativy pro případ nečekaného vývoje... Nevidím důvod proč nepěstovat ve vhodných lokalitách i řepku. Potíž řepky je politicky motivovaná podpora biopaliv deformující ceny.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 14:57 Reaguje na Dalibor Motl
Vidím, že je to třeba napsat přesněji. Jetelotravní směs bude mít velmi pozitivní efekt pro půdu, ale ekonomicky moc zajímavá není, zvlášť pro podniky bez živočišné výroby.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.11.2021 06:53 Reaguje na Marek Drápal
Takže efekt pozitivní , výnosy super. A likvidita sklizně ? Kde ji chcete prodat ? Lucerku tak jedině nasušit a namlít do skleniček pro prodejny zdravé výživy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.11.2021 11:09 Reaguje na Marcela Jezberová
To není jen chudou půdou, ale obecně podmínkami. teplem, srážkami a podobně. To by potom u nás horská a podhorská pole na vyvřelinovém podloží musela při biopěstování oplývat produkcí, protože vyvřelé horniny mají spousty živin, které se rozpadem hodniny dostávají do půdy, zatímco horská a podhorská pole na podloží ze sedimentů musela dopadat velmi špatně. Ale ony dopadají oboje pole špatně. Obecně u nás jsou biometody, aspoň při pěstování tradičních plodin tradičními způsoby, vhodné jen pro tradiční zemědělské regiony s velmi úrodnou půdou. Která byla nashromážděna přírodními pochody, naplavena vodou, naváta větrem, trvajícími po staletí až tisíciletí.
Říká se, že u nás komunisté rozorali meze. Ale oni současně, protože v druhé polovině své vlády už měli velké zemědělské stroje, vhodné odrůdy i první pesticidy, výrazně posunuli hranici pěstování běžných plodin směrem do podhůří až k horám a tak až nějak o třetinu až polovinu rozšířili plochu orné půdy. Kdyby se u nás začaly potraviny pěstovat plošně a ve velké míře takzvaně ekologicky, tak vedle snížení produkce na jednotku plochy by se současně muselo s polní produkcí ustoupit z těch horských a podhorských polí zase zpět do příhodnějších nížin. A ty horská a podhorská pole zase zpět zatravnit na louky a pastviny nebo zalesnit.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.11.2021 09:05 Reaguje na Marek Drápal
Bio produkce má svoje zákazníky ochotné platit víc za odlišný produkt a nikdo soudný proti ní nic nenamítá. My v bohatých zemích si bioprodukty rádi dobrovolně kupujeme. Ovšem kompletní zákaz dovozu hnojiv aplikovaný na celou zemi je sociální inženýrství v masovém rozsahu s ohromnými makroekonomickými náklady. Natvrdo řečeno zachrání možná stovky nebo tisíce lidí před nějakými zdravotními následky způsobenými použitím chemie ale desítky nebo stovky tisíc lidí uvrhne do bídy tím, že je připraví o práci (včetně zvýšené sebevražednosti, rozvoji lichvy, nárůstu konzumace drog, domácího násilí nebo v extrémních případech násilných sociálních nepokojů). Proto by každé zvažované zákonné opatření mělo ještě před svým schvalováním projít nezávislou oponenturou mapující jeho ekonomické dopady. Křiklavým případem jsou evropské regulace energetiky, mobility, zemědělství.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2021 09:50 Reaguje na Dalibor Motl
Zkuste si porovnat objem prodaných biopotravin s objemem prodaných nebiopotravin. I v té Evropě ty nebio tvrdě vedou. Ostatně, stačí se podívat do kteréhokoliv supermarketu. Regál s biopotravinami je mnohem menší proti regálům s těmi ostatními a obvykle se krčí někde v rohu, aby nezabíral moc místa.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.11.2021 10:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Koneckonců i tak probíraná vejce jsou na tom podobně - klecová vejce tvoří drtivou většinu spotřeby, dokonce i přes nechutné selhání řady prodejců.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2021 11:27 Reaguje na Viktor Šedivý
Kromě toho poetika halového chovu dostává těžce na prdel, když se člověk seznámí s tím, jak fungují vztahy v ptačím hejnu. V takové hale je těch hejn spousta a jedinci, kteří v hierarchii stojí na nejnižších příčkách, jsou napadáni spoustou dominantnějších jedinců a jediné, co jim hrozí, je smrt uklováním. Pokud by chtěl někdo názornou ukázku, tak se stačí podívat na seriál Chalupáři, na díl, kdy v celé vsi vypadne elektřina a hrozí udušení tisíců kuřat v místní drůbežárně. Když to shrnu, tak při halovém chovu jsou slepice více stresovány, snášejí méně vajec, jejichž hygiena je pochybná a zřejmě je tam i vyšší úmrtnost. A nad tím ekoteroristé jásají.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 11:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Obávám se, že problém etologie drůbeže je trochu složitější, než jak ho popisujete. Jen pro zajímavost, tak velké skupiny se naopak cíleně využívají, protože nad určitý počet (u krav je to tuším 200) si již není schopno zvíře zapamatovat, zda je v žebříčku výše či níže...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2021 12:07 Reaguje na Marek Drápal
Kopytníci obvykle přetahují z místa na místo, zatímco slepice a další podobné druhy jsou fixované na určité teritorium a tam ten problém eskaluje.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 12:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V případě, že je chovné hejno tak veliké, že si jedinci hierarchii pamatují, tak ke konfliktům dochází pouze v počáteční fázi, při vytváření žebříčku. Následně problémy nevznikají, pouze pokud třeba není dodržena velikost délky hrany krmítek atp. Ale to je vše již dobře prozkoumáno.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.11.2021 12:35 Reaguje na Marek Drápal
Pokud vím od chovatele, který halový chov nosnic provozuje už skoro dvacet let, tak konflikty mezi nosnicemi jsou ve velkém hejnu úplně běžné. Takže slepice asi nevědí, že by ty konflikty ve velkém hejnu mezi sebou mít neměly.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 12:58 Reaguje na Marcela Jezberová
Já mám zkušenosti s hejny do 50 ks a tam tyto problémy nejsou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2021 13:46 Reaguje na Marek Drápal
Halový chov je týrání zvířat. Slípka nebo kuře neví, jetli jich je 200 nebo 1000. je nalepená na 10 dalších slepic, žije v rachotu, má uměle kratší den, a zná jen instinkt klovat kolem sebe. Za 2 roky je vyhozena. Vejce z hal mají horší kvalitu než vejce z klecí. Neříkám ,že to takhle je všude, ale tyto zprávy o halových velkochovech jsou.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.11.2021 06:57 Reaguje na Marek Drápal
50 ks ? To stačí tak na uživení menšího BD. A náklady na vejce máte jaké ? Lidi se chtějí hlavně najíst , levně.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.11.2021 06:55 Reaguje na Marek Drápal
Následné problémy jsou vyřešeny např. uklováním nebo vyhladověním
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.11.2021 11:16 Reaguje na Marek Drápal
Nemusí si hierarchii pamatovat. Stačí když se jedinci v hierarchii srovnají podle svého chování.
Dominantní slepice pozná submisivní slepici ne podle toho, že ji zná, ale podle toho, že se chová submisivně.
I já mám v blízkosti bydliště podestýlkový chov slepic a i já jsem svého času z tohoto chovu kupoval vyřazené slepice, pro produci vajec a do dožití a setkal jsem se s tím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.11.2021 10:33
Pokud by u nás biozemědělství nahradilo lány kukuřice do bioplynek, tak
bych možná i zatleskal. Hlavně, když nebude žádat dotace a zisk si bude
hledat mezi movitými zákazníky ochotnými platit násobně vyšší ceny. Ale
bude tu stále pořád problém hnojení půdy, protože by museli být nejenom
rostlináři, ale i chovateli zvířat v biokvalitě. No a největší problém
bude mít k tomu dostatek pracovních sil. Celkově mi tak vychází pouze to, že je to sice možné, ale ve zcela zanedbatelném množství. Poptávka po
BIO produktech by i byla, ale ne za nynější ceny, které nekopírují platy
většiny těch, kteří pro to horují. BIO produkci si může v potu tváře a za dotace z vlastní kapsy produkovat dnes každý pracovitý člověk. Chce to
pouze nějaký ten pozemek, obětovat na to hodně volného času a nehledět
na ekonomiku. Tak to dělám já, moc nepočítám, ale například česnekem
zaplatím sadbu, osiva, občas nákup kompostu(můj vlastní a slepičince
od 6 slepic nestačí), vápna a nějakých drobností. Takže vím, o čem to
je a to BIO bylo na mé zahradě vždy, protože to byla rodinná tradice,
pouze s tím rozdílem, že hnoje bývalo podstatně více od králíků, kozy,
prasete a občas i hnůj kravský, či koňský. Pokud mi bude někdo tvrdit,
že bez cizích vstupů hnojiv si půda vystačí, tak mu povím, že lže a
přesně tak dopadli zemědělci na Srí Lance, když s poklesem živin klesla
nejen výtěžnost, ale i odolnost rostlin vzdorovat chorobám a škůdcům.
Takže BIO ano, ale buď pro vlastní spotřebu a nehledět na ekonomiku a
nebo i na kšeft, ale pak mít pro drahou produkci zákazníky. Nikoliv ale
dotace, které vytvářejí mylnou představu o ekonomice BIO zemědělství.
Dotace jsou deformací, které časem zničí celou ekonomiku, protože
zničí to efektivní a bez příjmů z prosperující ekonomiky nebude na ty
dotace. Zvrhlost takovéto politiky se už leckde projevuje a je tak
začátkem krachu celé ekonomiky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2021 10:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Dostatek kvalitních pracovníků už nikdy nebude. Současné školství totiž chrlí kvanta dojičů dotací a grantů a ti nikdy pracovat nebudou.
Odpovědět
ig

9.11.2021 17:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A nikdy nebyl. Co já viděl za socíku blbů. Přesně stejně jako teď :-) Musíme se naučit s chytrými lidmi hospodařit, ale to naráží na docela dost problémů :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.11.2021 12:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.11.2021 12:17
Řekl bych, že podstatné části lidí uniká jedna zásadní otázka, a tou je opětovné vracení odčerpaných živin sklizní.Použití umělých P, K hnojiv pouze nastavuje rovnováhu a dost dobře nechápu, co na tom bio zastáncům vadí.Tvrzení, že vše se dá nahradit organickým hnojením, je pravdivé jen zčásti, protože ten P a K, nehledě na mikroprvky, se musí odněkud do toho hnoje či kompostu dostat a je to zase jen přes zvířata, která dostávají stravu, která tyto prvky obsahuje.Ono samo od sebe se nic nevytvoří.
Znám některé podniky zcela v EKU, a ne malé, od 1000 do 600 ha, pěstují pšenici, hrách, spec. plodiny a pravda je asi taková, že průměrný výnos např. pšenice se tam pohybuje okolo necelých 4 t, u hrachu mezi 2-2,5 t, ale toto jim bohatě kompenzují podstatně vyšší výkupní ceny a samozřejmě dotace. Tudíž ano, ekologicky se dá hospodařit a poměrně velice slušně, ale jedním dechem je dlužno dodat, že takováto produkce v žádném případě nemůže zajistit potravinovou soběstačnost. Tudíž ti, kteří volají po nejméně 30% ploch v EKU by měli zbystřit, protože to, co se stalo u energií, by se velice rychle mohlo stát i u potravin.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 12:27 Reaguje na pavel peregrin
Já myslím, že dodávání P či K nikomu v EZ nevadí, to by bylo samozřejmě krátkozraké. V EZ nejsou povoleny energeticky náročná hnojiva, která P a K obsahují, ale samozřejmě že fosfátové moučky, kieserit atp. povoleny jsou. S K to zatím takový problém není, tím se dá při využití hnoje i přehnojit. Samozřejmě, že to ovšem platí jen pro omezenou produkci v ČR, kterou je ještě možno při nízkém stavu dobytka vyhnojit. Problém blížícího se nedostatku P je konvenci a EZ společný a měl by se řešit již teď třeba na úrovni ČOV.
Zajímavostí je, že pravidla v EZ nejsou všude stejná, např. v USA a Kanadě je možno hnojit v EZ trusem z velkodrůbežáren, takže se vlastně konvenční hnojiva prohnaná pšenicí a zobákem do EZ dostanou. To jsou detaily, které je nutné ohlídat a propočítat...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.11.2021 12:51 Reaguje na Marek Drápal
Fosfátové moučky a Kieserit to ale nevyřeší, myslím, že použití superfosfátů by nemělo nikomu vadit. Já osobně mám s bio produkcí hlavní problém v napadení plodin houbovými chorobami s následnou tvorbou mykotoxinů.
Což je podle mě daleko závažnější problém jak obsah těžkých kovů v umělých hnojivech. A nikdo mě nevymluví, že tomu tak není- zvláště v minulém, ale i letošním roce byly partie konvenční pšenice, kde mykotoxiny byly překročeny mnohokrát nad normu, vím od kolegů, kteří se tímto zabývají. Tudíž dovedu si dost dobře představit i tu bio pšenici. Na jedné nejmenované bio farmě se zase ve velkém krmilo zplesnivělé seno, lze v tomto případě mluvit o biokvalitě? Asi těžko.
Znovu opakuji, nejsem nijakým zuřivým odpůrcem biozemědělství, ale každý rozumný národohospodář- a na slovo národohospodář kladu obzvláštní důraz- by věděl, najaké místo ho zařadit, kolik a co lze jeho prostřednictvím produkovat a ne bezhlavě cosi nalinkovat a na tomto nesmyslu tvrdošíjně trvat.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 12:59 Reaguje na pavel peregrin
Z čeho myslíte že se superfosfáty vyrábí?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.11.2021 13:34 Reaguje na Marek Drápal
Rozkladem apatitu kyselinou sírovou.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 14:00 Reaguje na pavel peregrin
Ale apatit je příklad "fosfátové moučky" o které píšu...
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 13:03 Reaguje na pavel peregrin
Problém s mykotoxiny v EZ versus konvence je věc, která se opakuje neustále, ale studie z VŠCHT prokázala, že to tak není. Jde o to, že konvenční zrno je pro mykotoxiny mnohem "zajímavější", tím se rozdíl vyrovnává...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.11.2021 13:31 Reaguje na Marek Drápal
A čím je zajímavější? Toto není pravda.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2021 13:51 Reaguje na pavel peregrin
Mošná je sladší, má víc cukru, vody, šivin. Asi je kvalitnější a mykotoxin to pozná. Věrím. Tím pádem je i pro nás kvalitní konvence lepší neš EZ.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2021 14:18 Reaguje na Jarka O.
Jejda: Možná, živin,než... :-)
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 14:26 Reaguje na Jarka O.
Je to opačně, kvalitnější je produkce z EZ. Viz studie níže. On dusík a škrob není vše, vitamíny atp. nejsou k zahození...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.11.2021 17:53 Reaguje na Marek Drápal
To,že EZ jsou nutričně kvalitnější, je vyvrácený mýtus.Není důvod.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 18:02 Reaguje na pavel peregrin
Myslím, že zrovna v té odkazované studii o tom také něco je...
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 14:07 Reaguje na pavel peregrin
Nejde o výsledek jedné studie, ale celé baterie. Zde to máte relativně dobře shrnuté: http://orgprints.org/23119/1/prehled-vyzkumu-vscht-2012.pdf
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.11.2021 11:38 Reaguje na Marek Drápal
Konvenční zrno dozrává výrazně stejnoměrněji, se sklidí rychleji velkoobjemovými kombajny, před sklizní je ošetřeno defoliantem typu roundup, takže sklizené zrno je mnohem suchší a mnohem méně má vůbec "příležitost" být napadeno plísní.
Konvenční zrno má kromě toho větší stejnoměrnější obilky s hladším povrchem, tudíž se na něho hůře spóry plísní uchytí.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

9.11.2021 14:29 Reaguje na pavel peregrin
Abych ale nebyl nespravedlivý, tak si myslím, že při stejné výnosové hladině bude problém s mykotoxiny v EZ vyšší než v konvenci. Pak tu máme na pomoc ještě Polyversum atp., ale to je cenově nedosažitelné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.11.2021 17:55 Reaguje na Marek Drápal
Polyversum použité mimo půdu je něšťastné a málo účinné řešení.Podstatně lepších výsledků lze dosáhnout pomocí sporulujících bakterií, např. Hirundo či Proveo Mega.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.11.2021 07:01 Reaguje na Marek Drápal
Polyversum jsem zkoušel skoro na všechno. Asi jsem kápl zrovna na placebo. takže ošetření okurek , cuket , rajčat - bez úspěchu. Padlí na stromech - nezabralo. Plíseň nehtu palce - nezabralo. ještě něco najdu , mám zbylých pár krabiček.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.11.2021 11:33 Reaguje na pavel peregrin
Fosfor, draslík a další prvky se do půdy primárně dostávají rozkladem podložní horniny. Takže na vyvřelých horninách je živin potencionálně hodně, na sedimentovaných a důkladně protříděných podložích typu křemičitého pískovce málo. Dusík se dostává do půdy ze vzduchu, v čistém ovzduší z výbojů blesků, v znečištěnějším z emisí NOx. A potom působením nitrofilních bakterié na kořínkách některých rostlin.
Ovšem obvykle jsou živiny z těchto zdrojů v takovém malém množství, že bez dalšího přihnojování výrazně limitují každoroční objem úrody. V minulosti se úroda zvyšovala hromaděním živin v půdě během více let pouze na jeden produkční rok, například u trojpolního hospodaření. Nebo u period vypalování a vyklučení pralesa, pěstování po dobu x let, dokud se půda nevyčerpá a potom opuštění políčka, aby zase zarostlo pralesem a půda tak načerpala další živiny.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2021 12:51
Myslím, že taky jde o práci s postřiky pesticidy, aplikaci na pole, kterou dělají lidé ručně, nedostanou od nadnárodního majitele na pomoc žádnou techniku, která je dražší než tyto pracovní síly. Nedivím se nárůstu rakovin. A čističky odpadních vod kolem plantáží, kde žijí lidé a pijí tu vodu, taky určitě nemají nebo varování při nevhodném směru větru od zrovna postřikovaných polí. Podmínky v chemičkách nebudou lepsí, hygienické standarty a bezpečnost práce nula. Ale my chceme "organickou" pochoutku levně, tak to jinak nejde. Typické otrokářství. Jak psal Petr.
Co se myslí tím slovem organický, je to ve smyslu eko bio produkce přeložené z angličtiny, že? Jinak totiž ta tvrzení neštimujou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.11.2021 12:54 Reaguje na Jarka O.
Jistě. Ono jde také o to, že v těchto zemích se používají látky, které jsou u nás nebo v Unii již dávno zakázané a nechci nikoho snižovat, ale i odborně na tom budeme určitě lépe, jak tyto státy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2021 13:53 Reaguje na pavel peregrin
Já jen znám návody na používání postřiku na stromy. "Pracujte s maskou, v bezvětří, s rukavicemi." Pesticid i biopesticid (organický p.) jsou jedy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2021 17:52
Ještě k článku dodám znamou jednotku dočasnosti -jeden furt.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

10.11.2021 17:02
Formálně se možná dočasně vzdává, reálně ale nejspíš navždy.

Kdo nemá seno v palici, tomu muselo být od počátku jasné, že to nemůže fungovat.

Globálně by takové opatření vedlo přímo k hladomoru...
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

15.11.2021 06:38
Já bych spíše řekla, že monzun začal chodit jinak, než jak je potřeba.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist