https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-hodnoceni-prirody-skrz-ekonomicky-prinos-je-pricinou-klimaticke-krize
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Hodnocení přírody skrz ekonomický přínos je příčinou klimatické krize

10.8.2023 12:54 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Hodnocení přírody prostřednictvím jejích ekonomických přínosů, jako je produkce potravin a dalších komodit, je kořenem současné klimatické krize. Ve studii publikované v časopise Nature, která vychází z rešerší více než 50 000 vědeckých publikací, politických dokumentů a dalších zdrojů, to uvedla skupina výzkumníků z Baskického centra pro klimatickou změnu ve Španělsku. Na studii se podílel i Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Vědci uvedli, že hospodářská a politická rozhodnutí se často řídí zaměřením na krátkodobé zisky a hospodářský růst.
 

"Nový článek v časopise Nature ukazuje, že když se jako společnost soustředíme výhradně na ekonomické hodnoty přírody, vede nás to k rozhodnutím, kterými podrýváme fungování přírody. Především tak ale podrýváme svoje vlastní fungování na planetě, protože následně musíme čelit krizím jako klimatická krize nebo krize biodiverzity. Pokud se chceme posunout k větší spravedlnosti a udržitelnosti, musíme se primárně zaměřit se na rovinu hodnot," uvedla Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.

Studie shrnuje a zdůrazňuje hlavní výsledky hodnocení přírody, které vycházely z rešerše více než 50 000 vědeckých publikací, politických dokumentů a domorodých a místních zdrojů znalostí. Zabývali se tím, jaké aspekty různé společnosti na přírodě oceňují a vypracovali soubor hodnoticích metod, kterými lze všechny typy hodnot přírody měřit. Tyto metody jsou založené na řadě ekonomických, ekologických a sociokulturních ukazatelů a metrik.

"Vědci vyvinuli rozsáhlý soubor metod oceňování. Co nám chybí, je ochota nebo schopnost vlád a dalších klíčových zainteresovaných stran tyto metody aplikovat a začlenit je do svých rozhodnutí," uvedl vedoucí studie Unai Pascual.

Aby se rozhodování politických a hospodářských autorit posunulo, je zapotřebí podle vědců hlubší změna společnosti. Ta je nutná k řešení současné globální krize biodiverzity a klimatické nouze a jejich společenských dopadů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

10.8.2023 14:04
Změna společnosti nepřijde. Nynější společnost skončí a přeživší založí novou společnost.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.8.2023 15:08 Reaguje na Michal Uhrovič
Jo, mnozí proto dělají dost !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.8.2023 18:59 Reaguje na Michal Uhrovič
Voni sou nový Nostradamus? Fakt nekecáte?
Odpovědět
pk

pepa knotek

11.8.2023 12:31 Reaguje na Michal Uhrovič
Tak optimismus a snaha o výchovu nového lepšího člověka tu máme od středověku - křesťanské desatero se neujalo, Lenin to také zkoušel se zásadami budovatele komunismu, také neuspěl. S rozvojem internetu stoupla naděje, že se zpřístupněním informací se společnost stane vzdělanější - no nestalo se, obyvatelstvo ještě více hloupne včetně toho školou povinného, úroveň vzdělanosti postupně klesá. Skoro to vypadá, že je v tom nějaký záměr.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.8.2023 14:19
Nic překvapivého
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.8.2023 16:38
K přežití potřebujeme jak omezit CO2, tak přizpůsobení se změnám.
Místo vyhazování peněz na dotace nesmyslů je třeba postavit tak 5-10JE. To umožní snížit emise a zároveň poskytne dostatek levné energie na adaptaci.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

10.8.2023 17:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jo, jenomže ty JE je moc práce, a moc technické erudice, a málo prostoru k různým humanoidnostem a dalšímu zvaniryngu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.8.2023 18:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pí Dlužena nám propálila za 2 roky asi 3 jaderné bloky. Tak co chcete stavět a za co? Zeptejte se jí, kam je zašantročila.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.8.2023 21:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.8.2023 18:23
Snad je zapotřebí odhalit, že něco takového jako klimatické krize neexistuje. Pokud toto bude zřejmé, bude zřejmé i to, že bojovat s větrnými mlýny je nesmysl a že stačí hlasatele apokalypsy odříznout od financování, protože mnozí se na to dali ze zištných důvodů. Pak budou mít šanci živit se poctivě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.8.2023 18:58 Reaguje na Richard Vacek
Jistě, konečně to fakt objevil. Země je placatá a každé ráno bůh Helios se se spřežením ohnivých koní přežene oblohou z Východu na Západ. Voni sou hlava, pane vachmajstr.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.8.2023 20:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Podívejte se okolo, jaké jsou podstatné problémy a jestli tam uvidíte něco souvisejícího s klimatem.
A víte, co uvidíte?
1. Nejvíc nás poškozuje boj proti klimatu. Kvůli němu chudneme, EU má nejdražší energie a přichází o průmysl.
2. Celosvětově je problémem vysoký počet lidí, protože v řadě oblastí si devastují životní prostředí. To není u nás, ale to je například v Africe a Asii.
Nějaké změny klimatu nám ceny energií nezvyšují (spíš naopak - vedou k poklesu potřeby energie na vytápění) a ani nezpůsobují růst počtu lidí.
Odpovědět
Pe

Petr

10.8.2023 21:56 Reaguje na Richard Vacek
Já když se podívám okolo, tak vidím jen nízké suché trávníky a za městem uschlý les. A v potoku se po dně plazí jen trocha vody. Vidím tolik aut jako nikdy, samá velká a nová. Náklaďáků jako nikdy, ve dne v noci. To bude asi to chudnutí a boj proti klimatu, ale proti normálnímu klimatu. To ano, to by odpovídalo. A daří se.
Odpovědět
Pe

Petr

10.8.2023 22:03 Reaguje na Petr
Jak by to asi vypadalo, kdybychom nechudli a nepřicházeli o průmysl. Větší auta už se nedělají.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.8.2023 07:53 Reaguje na Petr
A přitom jsou u nás celkové srážky od roku 1961 mírně vzrostly.
Váš pohled na svět okolo přičítám pesimistickému nastavení (možná klimatickému žalu), kdy tyto objektivní informace (nevědomky) potlačujete.
https://www.infodatasys.cz/climate/KlimaCR1961_2013.pdf
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.8.2023 08:26 Reaguje na Richard Vacek
Nechte ho žít v jeho žalu, je to podnebíčkář.
Odpovědět
Pe

Petr

11.8.2023 19:12 Reaguje na Richard Vacek
Myslíte jako že z potlačování informací o celkově vyšším objemu srážek mám halucinace a lesy se mi zdají suché a potoky vyschlé?
A co když je to obráceně a vy jedete na čemsi, po čem se vám zdá svět příjemný a veselý, na polích šťavnatá úroda...
V seriálu Simpsonovi Líza brala Ignoritol. A všude kolem sebe pak viděla usměvavé smajlíky.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

13.8.2023 18:48 Reaguje na Petr
Lesy byly ok, i potoky byly ok. A spotřeba ropných produktu byla mnohem vyšší. Vona jedna nadzvukova stíhačka toho za čtvrt hodiny spali tolik, jako 100 suvecek za měsíc.

Problém jste vy, podnebnicka verbez. Dokud jste nebyli, bylo všechno ok.

Pokud vychcipate, tak opět bude vše ok.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist