https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/klimaticka-opatreni-by-nemela-uvrhavat-lidi-do-vetsich-problemu.maji-zivot-naopak-zkvalitnit-rika-zuzana-harmackova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatická opatření by neměla uvrhávat lidi do větších problémů. Mají život naopak zkvalitnit, říká Zuzana Harmáčková

13.5.2022 12:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zuzana Harmáčková se věnuje výzkumu v oblasti vědy o udržitelnosti v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a ve Stockholm Resilience Centre. Zaměřuje se na tvorbu a analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Vystudovala ekologii a ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a environmentální studia na Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Zuzana Harmáčková se věnuje výzkumu v oblasti vědy o udržitelnosti v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a ve Stockholm Resilience Centre. Zaměřuje se na tvorbu a analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Vystudovala ekologii a ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a environmentální studia na Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Klimatická změna není jen o hromadění CO2 v atmosféře. Většina problémů, které ve spojitosti s klimatem řešíme, jsou společenského charakteru. Jak se změní naše podmínky pro život a jak bude náš život v rychle se měnícím klimatu vypadat? O tom, jak klimatická změna proměňuje společnost, jsme si povídali se Zuzanou Harmáčkovou, která se věnuje vědě o udržitelnosti.
 
Kdybyste měla říct jednu věc o klimatické změně, co by to bylo?

Když mluvíme o klimatické změně, máme tendenci bavit se o atmosféře, CO2, ukládání uhlíku a korálových útesech. Ale je důležité si uvědomit, že to, co řešíme, není otázka přírody, ale lidské společnosti. Je to otázka lidských příčin a dopadů na lidi.

Klimatickou změnu řešíme proto, že máme obavu, jestli budeme moct jako společnosti i v budoucnosti fungovat způsobem, kterým chceme. To, co vypadá jako environmentální problém, je dost často problém společenský. A naopak.

Jak může vypadat společnost, která se zvládne vypořádat se změnami klimatu?

Velkým stavebním kamenem společenské odolnosti vůči velkým výzvám, jako je změna klimatu, je sociální smír. Fungování společnosti, kdy lidi mají jistotu v tom, že společnost za nimi stojí. Že je podpoří, že je nenechá padnout na dno.

To, jak se společnost stará o lidi zranitelné vůči změnám, ukazuje, jak změny zvládá.
To, jak se společnost stará o lidi zranitelné vůči změnám, ukazuje, jak změny zvládá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Piqsels

Společnost, která je vybudovaná na tom, že jednotlivé její části hledají způsob, jak si navzájem pomoct. A ne, jak se od sebe odtrhnout a jak se nenávidět.

Naši odolnost vůči změně klimatu ovlivňují ryze společenské jevy – to, jakým způsobem fungují naše instituce, jakým způsobem jsou rozhodovací procesy ve společnosti pružné a schopné pracovat se změnou. Potřebujeme se jako společnost naučit pružně reagovat a hledat společně řešení, spíše než se snažit za každou cenu zachovat věci tak, jak je známe, a utvrzovat se v tom, že změna není možná.

V českém prostředí odolnosti nenapomáhá to, že máme tendenci řešit věci na jednom písečku v jednom odvětví, ačkoli se jedná o problémy, které jdou napříč různými sektory.

Co pro to potřebujeme?

Ze společenského hlediska hodně záleží na tom, jestli jsme schopní kombinovat různé typy znalostí. Když se dělají rozhodnutí, strategie nebo politiky, nemohou vycházet jenom čistě z politické, expertní nebo vědecké znalosti problematiky, ale ani ne jen a pouze z místních znalostí lidí. Ideálně je při rozhodování potřeba kombinovat všechny tyhle vědomosti dohromady a tím nalézat efektivnější a spravedlivější řešení. To je velká část odolnosti.

Zdravá společnost závisí na zdravé přírodě.
Zdravá společnost závisí na zdravé přírodě.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Sociálně-ekologickou odolnost formuje i to, do jaké míry máme v živé paměti, jak se řešily problémy v historii. Jestli jsme schopni čerpat z minulých zkušeností a krizí.

A potom samozřejmě s naší odolností souvisí odolnost naší vlastní přírody a životního prostředí. Na příklad v souvislosti s dnešní geopolitickou situací se řeší potravinová bezpečnost. A tam se ukazuje, že mít narušenou odolnost našich ekosystémů, včetně zemědělských nebo polních ekosystémů, je hrozně nebezpečné. Protože nikdy nevíme, kdy budeme na vlastní půdě znovu plně závislí.

Aby ekosystémy mohly fungovat produkčně, musí být zdravé. A aby mohly být zdravé, musíme o ně pečovat a nedívat se na ně jen jako na produkční mechanismy.

Napadá vás příklad nějaké krize, kterou jsme dobře zvládli?

Z poslední doby by to asi byla první fáze covidové pandemie nebo války na Ukrajině, kdy došlo k semknutí společnosti. To přináší zjištění, že jako společnost v sobě máme opravdu velkou sílu na něčem společně pracovat a o něco se zasadit. A že je velmi funkční, když se to děje.

Dobrovolníci pomáhají v ukrajinském Lvově.
Dobrovolníci pomáhají v ukrajinském Lvově.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zároveň nám to taky přineslo poznání, jak silné jsou dnes ve společnosti odstředivé síly. Společnost má problém spolupracovat na řešení krizí, když jsou v ní skupiny, které se cítí opomíjené a pociťují, že nemají důvod vlastní společnost podporovat, protože sami od ní také žádnou podporu nedostávají. Případně mají pocit, že jsou vůči nim politiky a fungování společnosti nastaveny necitlivě nebo nespravedlivě. Politiky, které neřeší situaci nejohroženějších skupin ve společnosti, tak nabourávají sociální smír a snižují naši kolektivní schopnost řešit krize typu klimatické změny nebo pandemie.

Máte nějaký tip, jak učinit českou státní správu pružnější?

Já bych jako první krok viděla to, že přestaneme neustále řešit zeštíhlování státní správy. Od otázky zeštíhlování a rozšiřování bych se přenesla k tomu, jak efektivně kontrolovat, jak státní správa vlastně funguje. A to nemusíme vymýšlet od píky, ale můžeme se podívat na různá řešení z jiných zemí.

V tom chci upozornit na publikaci Klimavize, která se ve větší šíři dívá na společenské dění a ukazuje, která hloubková opatření v oblasti fungování státní správy by mohla napomoct řešení klimatické krize v Česku.

Co tedy můžeme jako česká společnost udělat, abychom se více zaměřili na řešení klimatické krize?

Úplně zásadním krokem, který se může zdát od tématu hodně odtažitý – ale není, je daleko víc uznávat aktivní občanství. U nás má z kulturních a historických důvodů negativní nádech, ale právě z aktivního občanství vyrůstá dobře fungující společnost.

Člověk má ale naštěstí celou řadu možností, jak být aktivním občanem. Ať už se zajímá o to, co dělá jeho okolí, co dělá aktuální politická reprezentace nebo podporuje nějaké spolky.

I v našich spotřebních vzorcích je ohromná síla k řešení klimatické krize. To, co se rozhodneme spotřebovávat nebo jaký typ dopravy volíme, má velký dopad, protože i malými rozhodnutími ohledně vlastní poptávky utváříme nabídku okolo sebe, a tím otevíráme další možnosti pro ostatní. Pokud například jíme míň masa, vytváříme tím zároveň trh pro vegetariánské restaurace nebo vegetariánské volby v jídelníčcích. V řadě evropských měst vidíme, že zvažovat stravu s menším podílem masa je ochotno více lidí, pokud mají snazší přístup k odpovídající nabídce v restauracích a obchodech. Lidé jsou daleko náchylnější dělat udržitelné volby, když mají tu možnost, nabídku, infrastrukturu.

Podobný vývoj se ukazuje v případě vlakové dopravy. Po zrušení nočních vlaků po Evropě v posledních desetiletích platilo, že když noční vlak není, tak ho logicky nikdo ani nevyužije. Ale poptávka po nich v posledních letech vzrostla a řada těchto dálkových spojů se zavedla zpátky. A když takový spoj je, tak má daleko větší množství lidí možnost ho využít a skutečně sledujme, že se tak děje.

Návrat nočních vlaků po Evropě si vyžádala poptávka.
Návrat nočních vlaků po Evropě si vyžádala poptávka.

Mluvíte o osobní zodpovědnosti za klimatickou změnu?

Ne úplně. Spíše o tom, že nejefektivnější boj proti změně klimatu je dělat věci, které mění širší systém okolo nás.

Těmi řešeními, která se orientují jenom na jednotlivce, se velké změny dosáhnout nedá. A tím nemyslím, že by osobní volby neměly smysl, ale ten narativ, že když chce člověk něco dělat s klimatickou změnou, tak se má výhradně orientovat na sebe a na své volby, je hrozně zkreslující a nebezpečný. Protože zakrývá systémovou podstatu problému a tlačí lidi do toho, aby nehledali systémová, ale pouze individuální řešení.

Vy se zabýváte scénáři možného vývoje. Jaký je ten nejlepší možný scénář, jak se vypořádáme s klimatickou změnou?

Pro evropský prostor se uvažuje o několika základních scénářích, které mají tendenci se znovu a znovu objevovat. Je potřeba ale zdůraznit, že scénáře nemají za cíl věštit nebo hodnotit pravděpodobnost toho, co se stane. Mají spíš ilustrovat typy budoucností, které jsou za hranicí našeho běžného přemýšlení, a které je dobré zvažovat při plánování do budoucna.

Z hlediska těch udržitelných scénářů se mluví hlavně o dvou. Nejvýraznější dopad by měl scénář, který předpokládá, že se podaří zmobilizovat vyšší politické vrstvy pod tlakem toho, že obyvatelstvo bude vyžadovat změnu k udržitelnosti. Díky tomu se politici semknou a začnou na vysoké úrovni řešit globální výzvy. Kdyby se tohle povedlo, tak to bude nejefektivnější, protože klimatická změna je globální problém.

Druhý scénář, který by zřejmě také mohl vést k udržitelné budoucnosti, ale do menší míry než první, je scénář regionální udržitelnosti. Ten předpokládá, že lidi se daleko víc přeorientují na lokální fungování, že se budou daleko víc zajímat o to, jak vypadá jejich místní životní styl, do větší míry se vrátí k lokální produkci potravin, k energetické soběstačnosti.

Na základě různých modelů to vypadá, že tyhle scénáře by udržitelné byly. Jeden předpokládá velkou globální spolupráci, druhý spíš regionální.

Jak by měla vypadat česká krajina, aby se dobře vyrovnala se změnou klimatu?

V českých podmínkách je krajina tím silnější, čím je rozrůzněnější. Krajina, která má v sobě jen velké lány polí a velké plochy monokulturního lesa, není schopná zajistit všechny funkce, které potřebujeme.

Zemědělská krajina u Blíževedel. Hospodaření rodiny Vodňanských bylo oceněno titulem Pestrá krajina za rok 2018.
Zemědělská krajina u Blíževedel. Hospodaření rodiny Vodňanských bylo oceněno titulem Pestrá krajina za rok 2018.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zároveň je pro krajinu důležité zajistit větší celistvá území, která jsou ponechaná přírodnímu fungování. Tady naopak malé plošky nestačí, a potřebujeme určité kritické území, aby tam mohly fungovat přírodní procesy. Chráněná území pak dále fungují jako databanka procesů (například opylování, čištění vody a vzduchu) pro své okolí.

Máme nějaký příklad ekosystému, který využíváme dobře, aniž bychom ho poškozovali?

V Česku je to těžká věc. My máme lesy oslabené tím, že se dlouhodobě tlačily monokulturní přístupy, způsob hospodaření na zemědělské půdě je v obecném měřítku taky dost nešťastný a vede k velkým problémům s erozí. Vodní toky, které jsou regulované a napřímené, se zpřírodňují velmi pomalu.

Nechci být pesimista, ale mám pocit, že náš trochu panovačný a inženýrský přístup ke krajině není moc nápomocný k udržování odolnosti ekosystémů. Což je jednak problém pro přírodu, hlavně ale opět pro nás, protože odolné ekosystémy potřebujeme jak z materiálního hlediska pro produkci potravin, dřeva nebo zajištění čisté vody, ale i pro rekreaci a možnost vyčistit si hlavu v přírodě.

A co třeba města? Považujete je za ekosystémy budoucnosti?

Města jsou strašně důležitá, protože v nich už dnes žije většina populace světa.

Ekosystém města je opravdu ekosystémem budoucnosti, jak z hlediska lidského, tak přírodního. V budoucnosti se pravděpodobně do měst přesune i část produkce potravin, mluví se o vertikálním zemědělství a tak podobně. V tomhle ohledu je důležité řešit zachování a rozšiřování zeleně ve městech. Tu potřebujeme nejen kvůli tomu, že je hezká a dobře se do ní chodí na procházky. Ale i čistě ze zdravotního hlediska, kvůli regulaci mikroklimatu, které je narušováno tepelnými ostrovy, které ve městech zažíváme.

Zemědělství zítřka - izraelský pavilon na Expo 2015 v Miláně.
Zemědělství zítřka - izraelský pavilon na Expo 2015 v Miláně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Příklad dobré praxe je každá snaha o zachování nebo rozšíření smysluplné městské zeleně.

V posledních měsících vychází po částech 6. hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu. Připadá vám, že se v něčem liší od těch předchozích?

Roste tón urgentnosti sdělovaných informací.

Ukazuje se, že klimatická změna je problém, který na nás dopadá teď, ne v budoucnosti. A čím dál tím víc se ukazuje, že přijatá opatření jsou nedostatečná.

Zároveň se ale ukazuje velká síla různých společenských hnutí. Ochota politiků zaujmout ke klimatickým problémům nějaký postoj vzrůstá. A to je tím, že politici vidí tento občanský zájem. To je nadějné.

To odkazujete zřejmě na studentské klimatické hnutí. Na druhou stranu ve Francii se zvedlo hnutí žlutých vest, které mělo spíš opačný apel.

Ano, to je pravda, nicméně na tom se právě potvrzuje, že společenská hnutí jsou mocná věc.

Já si myslím, že pro nás všechny je to dobrá zpráva. Že jako občané máme pořád ještě nějaké možnosti, jak ovlivňovat svět kolem sebe. Ukazuje to, že lidi, kteří se sdruží, mají větší sílu než jednotlivci.

Hnutí žlutých vest nám ukazuje, jak strašně důležité je neignorovat to, že spousta lidí pociťuje nejen důsledky klimatické změny, ale také dopady klimatických opatření víc než ostatní. Třeba kvůli tomu, že jsou už od samého začátku znevýhodnění.

Hnutí žlutých vest poukázalo na potřebu toho, že klimatická opatření by neměla uvrhávat lidi do větších problémů, než v jakých jsou.
Hnutí žlutých vest poukázalo na potřebu toho, že klimatická opatření by neměla uvrhávat lidi do větších problémů, než v jakých jsou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Když se podívám na českou populaci, pak lidé, kteří žijí na venkově, jsou mnohem víc závislí na automobilové dopravě než ti, kteří žijí ve městech, kde můžete pohodlněji využívat hromadnou dopravu. A potom chápu, že opatření, která míří na automobilovou dopravu, se lidí ve venkovských oblastech dotýkají mnohem bolestněji.

V opatřeních na zmírnění klimatické změny je potřeba být velmi sociálně citlivý. Být si vědom toho, že pro lidi, na které ty změny dopadají nejvíc, je potřeba vytvářet mechanismy, které jim pomůžou. Že opatření na zmírnění změny klimatu by neměla uvrhávat lidi do větších problémů, ale naopak by měla pomoct vytvářet kvalitnější život pro nás pro všechny.

Žluté vesty přesně ukazují, že se musíme chovat sociálně citlivě. A to platí nejen o klimatické změně, ale obecně.

Byla sociálně citlivě prezentována Zelená dohoda pro Evropu? V Českém prostředí vyvolala jakýsi politický odpor. A při první příležitosti se u nás začaly ozývat hlasy, abychom od Green Dealu ustoupili, zatímco jinde v EU to nebylo téma.

Tohle je zajímavá situace. Protože v samotném Green Dealu je zdůrazňování společenského rozměru velmi silné, a obsahuje i mechanismy, jak zajistit sociální citlivost klimatických opatření. Spravedlivé změny jsou v něm silně akcentovány. V českém mediálním prostoru je tento prvek ale daleko míň zdůrazňovaný.

Částečně to bude asi způsobeno tím, že my v Česku debatu o klimatu zatím nejsme schopni orientovat na řešení, na příležitosti, na sociální spravedlnost. Z mého pohledu je to velké selhání na straně politických představitelů a médií.

Z mého pohledu je potřeba přeorientovat klimatickou debatu na otázky kvality lidského života, spravedlnosti a fungování společnosti jako celku. Potřebujeme mluvit o tom, že se změnou klimatu bojujeme proto, abychom kvalitu lidského života udrželi nebo zvýšili.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

13.5.2022 05:55
pokud změna má být skutečnou změnou, tak žádný soft neexistuje
Odpovědět
RV

Richard Vacek

13.5.2022 06:53
Klimatická změna je pseudoproblém, což se ukazuje okamžitě, jakmile se vyskytne skutečný problém. A řešit pseudoproblémy?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 22:12 Reaguje na Richard Vacek
Není to žádný pseudoproblém, ale problém zcela zásadní. jenže je takového rozsahu, že ho lidská hlava nebere. Takže řeší problémy dílčí a někdy přímo proti s tím, že to nějak dopadne. Na hubu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 12:01 Reaguje na Pavel Hanzl
víte co se říká? hlavně se z toho nepodělat
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 13:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
My jsme v pohodě, my můžeme čadit z dýzlových motorů na plný pecky. Podělají se z toho až naše děcka a určitě vnuci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2022 08:01 Reaguje na Richard Vacek
Je to pseudoproblém. CO2 má mnohem menší skleníkový efekt než metan CH4 a ještě výrazně mnohem menší než vodní pára H2O. Jenže bojovat proti únikům metanu je mnohonásobně obtížnější než bojovat proti emisím CO2, protože CO2 emituje veškerá lidská činnost a je tak nepřeberné množství možností, které si alarmistický aktivista může vybrat, jak činnost lidí omezovat. U vodní páry, H2O je to ještě horší, protože obsah vodní páry v ovzduší nějakým ovlivňováním lidské činnosti měnit takřka nejde. Proto si aktivisté pro omezování činnosti lidské společnosti a tím její sabotování vybrali CO2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.5.2022 17:08 Reaguje na Radim Polášek
Asi jste vůbec nepochopil kořen problému. Ten není ani v metanu nebo CO2, ten je v tom, že se do ovzduší dostává navíc fosilní uhlík, který se nezúčastňoval přirozeného koloběhu. A ten způsobuje to oteoplování.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2022 07:47
Autorka článku ,Zuzana Harmáčková , Ústav výzkumu globální změny AV ČR ,Stockholm Resilience Centre je skvělou ukázkou rčení, že jednooký mezi slepými králem.

Velice dobře a výstižně uchopila problematiku vazby sociálního smíru a environmentálního pilíře a skvěle situaci popsala.

Bohužel zcela vynechala problematiku ekonomického růstu a tím se dopustila faux-paus ,které její jinak dobrý výkon doslova staví na hlavu.

Všechny společenské aktivity směřující správným směrem by měly v základu vycházet z definice trvale udržitelného rozvoje jako vyváženého vztahu mezi ekonomickým růstem, sociálním smírem a environmentálním pilířem.

Všimněte si, že o ekonomickém růstu a jeho dopadech na sociální smír a životní prostředí v článku není ani zmínka. Nechce se věřit, že by to absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy nevěděla.

Nebudu spekulovat, zda to byl úmysl nebo nevědomost. Zopakuji to, co píši na stránkách Ekolistu opakovaně.

Tzv. boj proti klimatické změně v podání vyspělých západních zemí /USA,EU/ je zcela chybný a ve svém důsledku zhoršuje kvalitu životního prostředí i krajinu tzv. sociálního smíru./třeba exploze cen energií/

Vítězem je pouze a jenom ekonomický růst založený na vidině dalšího a dalšího zisku, který ve svém důsledku vede pouze k prohlubování destrukce životního prostředí.
Nezpochybnitelným důkazem je údaj, který nelze zfalšovat ani podat jiným způsobem či zpochybnit jeho důležitost.
Biodiverzita , a ta bohužel neustále strmě padá. Což dokazuje, že přijatá technokratická řešení jsou nejen nedostatečná, ale i škodlivá pro další společenský rozvoj.

Žijeme doslova ve lži, kdy jsme dnes a denně masírováni mainstreamem a elitními politiky , jak se dílo daří a že přes drobné problémy jde všechno jinak celkem dobře. Taková obdoba "speciální vojenské operace" na počátku 21. století v podání globálního byznysu prováděná na teritoriu Země.
Odpovědět
Pe

Petr

13.5.2022 12:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Správně uvádíte jednoznačný fakt, že ekonomický růst je vždy a pouze na úkor životního prostředí.
Zároveň ale jste to vy kdo tu opakovaně varuje, že odklon společnosti od fosilních paliv, která se velkou měrou podílejí jak na ekonomickém růstu, tak na destrukci životního prostředí, povede ke zchudnutí obyvatel.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2022 15:04 Reaguje na Petr
Prosím musíte přečíst souvětí a ne jednu větu. Dekarbonizace ano, ale ne revolučním způsobem ,kterým je diktována ekomagory z EK.
Odpovědět
Pe

Petr

13.5.2022 15:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
A jak tedy?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.5.2022 20:10 Reaguje na Petr
Málo místa ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 22:03 Reaguje na Petr
Ekonomický růst nemusí být vždy na úkor životního prostředí, Západní země jsou příkladem, kdy se zbohatnutím obyvatel se zlepší životní prostředí.
Za komára byla města plná dýzlových a uhelných čmoudů, v řekách tekly ropné deriváty a běžně se používalo DDT a na víno prutální modrá skalice.
Klasickým příkladem je Londýn, kde v Temži už běžně žijí ryby.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 12:08 Reaguje na Pavel Hanzl
to, že se Bruselsky něco zakáže či omezí, neznamená, že to co se omezí či zakáže nemůže se do Evropy přivést odjinud, z jiných kontinentů...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 13:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nikdo nepíše nic o něčem bruselském. Západní společnost už od války sse zajímá o ekologii, první skutečně něco začali dělat grínpísáci, pak to šlo do politiky a celkově společnosti došlo, že je to problém a je nutno ho řešit. jenže v blbých zemích jek je Čína nebo Rusko to nelze.
Odpovědět
Pe

Petr

14.5.2022 22:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Když se všechna špinavá výroba přesune jinam, tak to vypadá jako zlepšení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2022 08:44 Reaguje na Petr
Nevypadá.
Odpovědět
Pe

Petr

14.5.2022 22:29 Reaguje na Pavel Hanzl
No a zlepšení životního prostředí oproti třeba těm mrtvým řekám asi ano, ale dobré životní prostředí to rozhodně není. Hmyz mizí před očima, ptáci také, zemědělská půda vyčerpaná a klimatičtí odborníci slibují sucho a stále tepleji. Zlepšení si představuji trochu jinak. Pro mě je to jednoznačně stále víc na úkor životního prostředí, jen se to penězi daří šikovně maskovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2022 08:49 Reaguje na Petr
Problém je v tom, že ten zcela zbytečný růst je pořád extenzivní, směrem ven, k novým ložiskům, novým oblastem novým polím na úkor pralesa atd. atd. A to je především otázka třetího světa.
Ideálním způsobem by bylo se rozvíjet dovnitř, ne ven. K čistým energiím a především cirkulární ekonomice, tím by lidstvo přestalo prakticky expandovat, aniž by zchudlo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.5.2022 13:50 Reaguje na Pavel Hanzl
To je otázka nejen třetího světa, bo ty environmentálně devastující výroby tam nespadly z nebe, ale dovezl je tam ten první svět. Prostě je to taková forma toho, kdy si to doma na zahrádce hezky vypigluji ... necháme si jen ty cool nízkoemisní výroby ... a ten bordel maházím přes plot, max to nasypu do nějaké opuštěné rokle a tak ... všechno ne-eko vyexportujeme do toho třetího světa.

Jednak je to pokrytectví jak prase, jednak pak stačí zavřený Šanghaj nebo uvízlá hromada plechu v Suezu a průser je tady.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2022 10:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Takhle to skutečně začalo, ale dnes i ty systémy žijí vlastním životem anejvětší devastátor ŽP je jednoznačně Čína. Nejen tím, že dělá pro nás špinavou práci, ale především devastací ostatních kontinentů, především Amazonie i Afriky.
Právě proto píšu o cirkulární ekonomice, kdy by prostě Západ tu svou surovinovou potřebu stále snižoval, takže by se méně devastovalo. Od čínských špinavců se to čekat nedá.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 12:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
se domnívám, že žádný ekonomický růst nebude...bude jen sociální transformace pomocí peněz tedy ochota lidí plnit příkazy byznysu bude o něco menší a hlavně by se měl objevit něco jako sociální humanismus, což není sociální smír ale schopnost sociálních soužití, to totiž explicitně vychází z predikce schudnutí
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.5.2022 08:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak jestli žádný ekonomický růst nebude, řekněme takových 20 - 40 let, brzy budeme koukat spoustě států a regionů na záda. A budeme koukat, jak každá jen trochu větší korporace z těch států vydělá levou zadní tolik peněz, že si u nás bude moct koupit, co chce. Naši vládu, těžbu čehokoliv, co v zemi ještě zbylo, povolení k jakkoliv špinavým a mizerně placeným výrobním technologiím atd.
Odpovědět

Milan Šálek

13.5.2022 11:16
V článku je 3x zmíněna tzv. "klimatická krize". V celé cca 4000 stránkové zprávě Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (část "Fyzikální základy", WG1) je tento termín zmíněn pouze v jednom případě. A to pouze a výhradně v kapitole, která se věnuje tomu, jak klimatickou změnu interpretují sdělovací prostředky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 12:10 Reaguje na Milan Šálek
krize to je jen pro ty, kdo nechápe cykličnost procesů v přírodě...to, že se chováme k životnímu prostředí a přírodě dost nepěkným způsobem neznamená, že explicitně je jediným spouštěčem kritických okamžiků, k tomu aby se tak stalo se musí setkat i "nezaviněné" podmínky
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2022 08:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bohužel jsme tím spouštěčem a i ty nezaviněné jevy jsou ve skutečnosti zaviněné a říká se jim pyramidové.
Odpovědět
Pe

Petr

13.5.2022 13:31
"Aby ekosystémy mohly fungovat produkčně, musí být zdravé. A aby mohly být zdravé, musíme o ně pečovat a nedívat se na ně jen jako na produkční mechanismy."

A to je základní idea celého problému - člověk vnímá životní prostředí jako továrnu na výrobu potřeb pro sebe, kam stačí jen sáhnout a vzít si.
Životní prostředí není továrna s nadvýrobou, životní prostředí je uzavřený koloběh. Tudíž pokud má být zdravé a funkční, což je podmínka pro udržení stabilního klimatu, nelze koloběh přerušit a brát z něj. Pokud z něj bereme, ničíme ho a tím ničíme i klima. Je to jako brát člověku orgány a domnívat se, že bude podávat stále stejný výkon.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

13.5.2022 16:17 Reaguje na Petr
Domnívám se, že to je úplné nepochopení životního prostředí okolo. Zdravé? Funkční? Stabilní klima? Uzavřený koloběh?
Pravděpodobně se jedná o subjektivní postoj, kdy se někdo domnívá, že to, co sám pokládá za zdravé a funkční, je nějak objektivě zdravé a funkční.
Odpovědět
Pe

Petr

13.5.2022 16:43 Reaguje na Petr
"A aby mohly být zdravé, musíme o ně pečovat"
Zatím jsem všude viděl jen opak - že zdravý ekosystém je jen ten, o který člověk nepečuje a nevšímá si ho.
Jak o něj začne "pečovat", od té chvíle to s ním začne jít z kopce. A to vyvolává pocit ještě větší "potřeby péče"...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 22:08 Reaguje na Petr
Přesně tak, ta péče bývá dost často nanic.
Ale i v totálně přetvořené krajině Evropy je možné žít s dobrou biodiverzitou a v souladu s přírodou. Příkladem je jihočeská rybníkářská oblast totálně už ve středověku překopaná Krčínem, přitom dnes funguje velmi přírodně.
Odpovědět

Milan Šálek

14.5.2022 10:27 Reaguje na Petr
Ta péče o "přírodní" rezervace, kde se musí kosit, aby nezarostly, je špatně? Viz např. http://csop.bilekarpaty.cz/novinky/koseni-belokarpatskych-luk/m70.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2022 22:10 Reaguje na Petr
Brát člověk může, ten systém s tím počítá. Ale musí i vracet. A to je už problém.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

14.5.2022 06:32
Klimazměna je určitě i problematikou sociální. Ale nelze růst do nebe. Dokud poroste počet obyvatel planety, tak poroste i ekonomika. Jakmile se začne počet obyvatel snižovat, bude i ekonomika, existující pro spočítání výroby člověčích artefaktů, klesat.
Nespotřebovávat. Nerůst. NERŮST!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.5.2022 07:30 Reaguje na Katka Pazderů
Nerůst = návrat na úroveň zvířátek. Človek se od zvířat liší právě tím, že jeho možnosti stále rostou, což je patrné v tom, že využívá stále více energie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 08:08 Reaguje na Richard Vacek
Omyl. Všechny civilizace před námi žily zcela normálně dlouhá staletí i tisíciletí, aniž by trvale rostly.
Mantra růstu za každou cenu je výtvor až naší, technické civilizace.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2022 08:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jste vedle , jak ta jedle !

Vezměte si historické mapy od starověku po současnost a vysledujte vzestupy a pády různých státních útvarů.
Všechny bez výjimky , pokud byly úspěšné, procházely stádii vzniku, expanze a zániku.

Problém je v tom, že teprve moderní civilizace začaly využívat zdroje energií , které jim umožnily zdánlivě trvalý růst .
Zde ovšem narážíme na jiný problém, konečnou plochu Země, limity ekostability a intoxikaci prostředí civilizačními odpady.
To vše způsobeno demografickou explozí o které se nediskutuje, nemluví a která ve svém důsledku spotřebovává více zdrojů než je schopna globální ekostabilita udržet.

Řečeno vulgárně homo sapiens se přemnožil na úkor ostatních druhů ,které úmyslně či neúmyslně likviduje , i když je nezpochybnitelně doloženo, že při určitém stupni ztráty biodiverzity musí dojít i ke kolapsu vlastního lidského druhu.
Čím nebo kým bude vystřídán je zajímavou otázkou, která se ovšem vymyká předmětu obsahu článku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Říše skutečně procházely těmito stádii, ale jedno důležité vám uniká. Fáze stability. A ty bývaly nejdelší. Samozřejmě musíte definovat, co je to stabilita. Společnost se pořád hýbe, ale třeba fakt, že normální člověk (i věrchuška) se má za 100 - 500 let víceméně stejně.
Když se podíváte třeba na starověkou Indii, tam nenastával prakticky vůbec žádný posun, ani třeba ve výtvarném umění. Oni měli taky jiné, cyklické vnímáci času.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 09:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Demografický rozvoj se už dávno láme, maximum se odhaduje někdy kolem r. 2050 na nějakých 9 mld. člověků a pak to půjde dolů.
Ale to není primární problém. ten je v tom, jka se ten člověk chová.
Pokud by byla dotažena do detailu dekarbonizace a cirkulární ekonomika (tj green deal), vůbec by se nemuselo dít něco tragického. Naopak by mohl člověk rozsáhlá území vracet přírodě atd. atd.
Já vím, je to silně naivní předstva, protože člověk se uvaří dřív, než zmoudří.
A bude vystřídán peklem jak ny Venuši (v nejhorším případě), případně něčím mírnějším, ale pro život našeho typu nekompatibilním. čort znajet.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.5.2022 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
"Demografický rozvoj se už dávno láme, maximum se odhaduje někdy kolem r. 2050 na nějakých 9 mld. člověků a pak to půjde dolů." ... no to chcu vidět. I když já ... no, moc šancí tomu nedávám, ale jeden nikdy neví.

Nicméně to spíš věřím na to, že do té doby se nic moc nezmění ... třeba u Afriky nevěřím na nějakou zásadní změnu ani smykem ... nebo přijde nějaká veselá taškařice, několik taškařic, která ten počet obyvatel dost brutálně sníží.
Ovšem na tu je potřeba být připraven, protože s dramatickým úbytkem populace se bude západní svět, který už dnes je na tom s byť jen prostou reprodukcí dost bledě, vyrovnávat podstatně hůř, než ta společenství, která jsou zvyklá se množit jak kobylky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2022 10:22 Reaguje na Svatá Prostoto
Veselá taškařice se jmenuje globální oteplování a právě dnes jsou v Indii tak vražedná vedra, že kolabují i velmi odolné systémy, včetně lidí.
Co bude dál? Ti lidé se vydají jinam, co hor nebo spíš na Sever.
Faktem je, že v Rusku je místa něurékom a nějakou dobu tam klima ještě vydrží.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 12:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
to je možné ale je otázka, jestli ta degradace neprobíhá už za pomocí digitalizace a technologických "hraček" který nosíme v kapse či máme na stole mentálních a emocionálních rovinách a tím se snižuje mentální kreativita každých společností ve víře, že svět je přeci černobílí typický je třeba hodnocení palců a podobných mentálních blbostí, na kteréžto slouží jako emocionální "odměna" což se explicitně odráží na závislosti na takových sítí
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2022 20:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Plocha Země pro člověka ale není konečná. Člověk si svými objevy a vynálezy plochu země určenou pro svůj životní prostor neustále zvětšuje. Například když s tím člověk začal, v době lovců a sběračů, byla plocha Země velká tak akorát pro cca 100 tisíc až 500 tisíc lidí. Dodnes všemožnými vynálezy a objevy člověk rozšířil plochu Země tak, že se tady nyní vejde stávajících cca tuším 11 miliard lidí plus k tomu v ještě málo obydlených oblastech dalších 10 - 20 miliard lidí. A pokud bude člověk i nadále v inovační aktivitě pokračovat, plocha Země , případně Sluneční soustavy jako životní prostor člověka se bude dále zvětšovat a počet lidí bude dále stoupat.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 12:16 Reaguje na Pavel Hanzl
to se nedomnívám, jsme v situaci, kdy se hroutily celé civilizace a je jen jediný rozdíl a to je, že nejsme tolik závislý na zemědělství jako obživě a můžeme si dovolit více...ti, kteří žijou " ze zemědělských komodit" v závislosti budou mít problém...migrace která není řízena a usměrňována se dá přirovnat k putování národů, který stáli u konce starého Říma spolu s neefektivní správou a degradací hodnot
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 13:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V současné době se hroutí maximálně Rusko a to s civilizací nic společného nemá, Západ se začne hroutit až v době (odhaduji), kdy globální klimatická katastrofa vyžene z domovů stamiliony nebo miliardy lidí. Tím to začne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 12:12 Reaguje na Katka Pazderů
nedomnívám se, že růst populace je problémem Evropy, tudíž ostatní ovlivnit neumíme...Čína, Indie, Afrika roste exponenciálně a tvoří polovinu obyvatel planety...ale těm je to absolutně ukradený
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2022 08:33
Autorka v titulku naznačuje správné řešení a sice že lidi se chovají ekologicky neboli šetrně k životnímu prostředí tehdy, když mají dostatek prostředků k životu. Neboli když jsou bohatí. Když jsou chudí, tak se chovají neekologicky. Ovšem oficiální zelená politika je přesně opačná a sice že lidi budou žít nejekologičtěji, když se zelenými reformami o všechny nadbytečné prostředky oberou a zůstane jim jen nezbytné množství prostředků - peněz na jejich základní životní potřeby. Protože potom nebudou mít peníze na další aktivity, které vesměs emitují další CO2 a dale ovlivňují životní prostředí. Na tomto základu je založen veškerý současný ideologický a aktivistický nátlak zelených. Ať už se jedná o oficiální Greten Deal a další politické aktivity nebo přímo o aktivistický nátlak a boj v tomto směru. Jako byly všelijaké sabotážní akce Green Peace nebo jako jsou dnes třeba nátlakové akce Extinction rebell.
Jinak vlastní článek je oproti titulku nic zvláštního, z velké části pouze obvyklé hloupé zelené ptydepe žvanění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.5.2022 08:50 Reaguje na Radim Polášek
Obávám se, že většinou je to přesně naopak.
Bohatá Evropa i Amerika mají daleko větší uhlíkovou stopu, než bídná Afrika.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.5.2022 13:59 Reaguje na Pavel Hanzl
To máte samozřejmě pravdu. Ale my ji hodláme snižovat. Afrika ani omylem. Prostě se chtějí mít lépe a lépe ... což je ok a já tomu plně rozumím ... ale současně jich je čím dál tím více. Což je kombinace vskutku smrtící.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2022 10:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Tam je důležité, aby jejich rozvoj nešel už vůbec po fosilu.
Prostě nastavět tam všude fve a ve systémy, auta na elektriku nebo vodík, vůbec netěžit uhlí a nestavět mastodontní uhelné a mazutové elektrárny.
Maximálně jaderky.
Odpovědět
va

vaber

16.5.2022 08:11
já myslel ,že klimatická opatření mají zachránit planetu, ale mají jen zkvalitnit život, jak říká odbornice ,
tak to je potom taková klimatická změna prospěšná brnkačka
Odpovědět
Josef Knap

Josef Knap

17.5.2022 09:14
Bohužel naše společnost neumí zatím využívat vědu Resilience a všeho nového se bojí. Již od počátku krize našich lesů v r.2015 mohlo dojít ve výsadbách nových lesů k využití cedrů - viz: V této souvislosti bych rád upozornil na zajímavý článek pana Petr Pojar: https://www.ceskestavby.cz/clanky/cedry-obri-mezi-jehlicnany-pro-velke-zahrady-a-parky-ale-i-drobne-stromky-pro-male-zahradky-29080.html ,,, No a mé cedry v suchých úpalných větrných Čelákovicích vypadají 42let po vysazení takto: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist