Světová populace poroste, ale zdaleka ne tak dramaticky, tvrdí studie

V roce 2100 tu bude podle studie žít 2,4 miliard lidí starších pětašedesáti let, ve srovnání s 1,7 miliardy mladších dvaceti let. Zásadním způsobem se pak promění velikost jednotlivých regionálních populací. Státy jako Japonsko, Thajsko, Španělsko nebo Itálie budou mít jen polovinu obyvatel ve srovnání s dneškem. Jiné země, zvláště v subsaharském regionu, svou populaci naopak ztrojnásobí.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | vvaniasantoss / Pixabay

Tým profesora Steina Emila Vollseta z Ústavu pro zdravotní metriku a hodnocení (IMHE), který za studií v Lancet stojí, se rozhodl modelovat růst lidské populace jinak. Vzal v potaz statistické modely porodnosti, mortality a regionální proměnné, do kterých zapracoval věkové kohorty stávajících obyvatel planety. A ve výsledku se tak dobral odlišných čísel, než které nám pro budoucnost předkládá OSN. Nižších. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře se maxima obyvatel planeta dočká v roce 2064. Tehdy nás bude 9,73 miliard. Jenže pak se trend růstu obrátí v pokles, až na 8,79 miliard v roce 2100. Tedy zhruba o dvě miliardy méně, než ještě loni přepokládala OSN. Jak to?

Tahle Země bude pro starý

Nejvýznamnější podíl na tom bude mít proměna demografické struktury a stárnutí populace. V roce 2100 tu bude žít 2,4 miliard lidí starších pětašedesáti let, ve srovnání s 1,7 miliardy mladších dvaceti let. Zásadním způsobem se pak promění velikost jednotlivých regionálních populací. Státy jako Japonsko, Thajsko, Španělsko nebo Itálie budou mít jen polovinu obyvatel ve srovnání s dneškem. Jiné země, zvláště v subsaharském regionu, svou populaci naopak ztrojnásobí.

Nejlidnatějším státem světa se podle předpovědi v Lancetu stane Indie (1,09 miliard) následovaná Nigérií (791 milionů) a Čínou (732 milionů). Zásadní podíl na snížení průměrného přírůstku obyvatel do dalších let může mít dostupnost antikoncepce a vzdělání žen v rozvojových zemí. Obojí totiž efektivně snižuje populační růst.

Vollset doplňuje, že tyto očekávané změny v populační struktuře přináší hned několik dilemat: „Je to nepochybně dobrá zpráva pro budoucí klima, snižování emisí oxidu uhličitého a menšího tlaku na potravní bezpečnost. Na druhé straně v populaci, kde budou starší lidé početně převyšovat mladší, bude vyvíjen velký tlak na nové směřování ekonomiky. Víte, méně daňových poplatníků, méně produktivních lidí, to vše bude vyvíjet tlak na schopnost jednotlivých zemí postarat se o své starší spoluobčany.“ Svět budoucnosti tedy možná nebude tak přelidněný, ale rozhodně bude jiný.