U Galapážské mořské rezervace zakotvila čínská rybářská flotila
Ekvádorské hlídkové čluny pobřežní stráže se nyní snaží zajistit, aby se přibližně 260 rybářským lodím, vzdálených 200 námořních mil (370 kilometrů) od Galapág, nepodařilo vplout do ochranného pásma kolem ostrovní rezervace UNESCO. A že tu pak lovem v těsné blízkosti nikterak nenaruší křehký ekosystém. Nebylo by to totiž poprvé.
Už v roce 2017 byla přímo na vlnách mořské rezervace zajištěna čínská loď, která ve svém podpalubí nesla 300 tun ulovených ryb. „Jsme ve stavu maximální pohotovosti, abychom zajistili, že se scénář z roku 2017 nebude opakovat,“ potvrdil Oswaldo Jarrin, ekvádorský ministr obrany.
Zklidnění situace přitom rozhodně nepomáhá, že se čínská strana k současnému výskytu rybářské flotily, jedné z vůbec největších, které kdy v regionu operovaly, nikterak oficiálně nevyjádřila. Čínská plavidla se pohybují v mezinárodních vodách, a tudíž se proti nim nedá nijak zasáhnout. Jak ale zmiňuje Luis Villanueva, mluvčí ochranářského centra Ocean Legacy Project: „Vyslání a vyčkávání tak ohromné flotily na jednom místě je nesmírně logisticky náročným počinem a nedá se předpokládat, že by se dělo bez souhlasu nebo podpory čínské vlády.“
Ekvádorský prezident Lenin Moreno hodlá s ostatními latinskoamerickými zeměmi (Kolumbií, Peru, Chile, Panamou a Kostarikou) projednat novou strategii obrany přírodních zdrojů, protože v počínání čínských rybářů spatřuje hrozbu. „Přírodní bohatství v oblasti Galapág je ohromné, a proto jsme vystaveni neustálému tlaku mezinárodních rybářských flotil.“ Přitom u překvapivě velkého množství těchto mezinárodních rybářských flotil lze dosledovat jejich původ v Číně.
Institut zámořského rozvoje (ODI) si dal tu práci, že katalogizoval 17 000 rybářských plavidel, z nichž některé jsou registrovány pod jinými vlajkami a provozovány různými společnostmi, ale jejich organizace je centrálně řízena z Číny.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Lukáš Kašpárek
5.8.2020 07:15Viktor Šedivý
5.8.2020 10:26 Reaguje na Lukáš KašpárekZanedlouho to bude Čína, kdo bude ve světě určovat pravidla a tedy stanoví, co je přiměřené využití přírodních zdrojů a co je hovadství.
Viktor Šedivý
5.8.2020 14:16 Reaguje na Petr EliášMyslím si, že evropské státy se dopustily a dopouštějí zcela fatálních chyb počínaje dekolonizací a vyklízením všech mocenských pozic bohužel nekonče.
Fakt, že pravidla se budou tvořit úplně jinde ve světě a že je budou vytvářet lidé s úplně jiným kulturním zázemím a myšlením nebude pro nás nijak příznivý.
Richard Vacek
5.8.2020 09:58Radomír Dohnal
5.8.2020 10:06 Reaguje na Richard VacekRadim Polášek
5.8.2020 11:39 Reaguje na Richard VacekTa oblast, kde se to děje, je předpokládám velká právě těch 200 mil kolem ostrovů. Neboli předpokládám, že pokud by dnešními průmyslovými metodami velkých vlečných sítí lovili třeba 150 mil daleko od Galapág, projevilo by se to po měsících na samotných Galapágách poklesem úživnosti mořského prostředí a nedostatkem potravy pro některé vzácné galapážské živočichy.
Jinak já myslím, že Čína má dostatek zdrojů i lidí, aby si potravu vypěstovali na polích a hydroponických kulturách a ryby v akvakulturách ve sladké vodě na souši i v slané vodě na moři kolem čínského pobřeží.
Radim Polášek
5.8.2020 12:06 Reaguje na Radim PolášekJe možné, že ochranné pásmo mořské galapážské rezervace je taky 200 mil, ale je taky možné, že podle té úmluvy je těch 200 mil od Galapág prostě moře patřící jen Ecuadoru.
A pokud by v něm chtěli Číňani lovit, museli by si to domluvit a za ten lov by museli zaplatit.
Richard Vacek
5.8.2020 18:03 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
5.8.2020 11:40čína má dost zdrojů, aby si ryby vypěstovali v akvakulturách a nemuseli drancovat moře.