https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-gronsku-loni-roztalo-rekordni-mnozstvi-ledu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Grónsku loni roztálo rekordní množství ledu

23.8.2020 10:33 | LONDÝN (ČTK)
Tání ledu v Grónsku je obzvlášť znepokojivé, protože stará ledová pokrývka ostrova obsahuje dost vody na to, aby zvedla hladiny oceánů o šest metrů, pokud by všechna roztála.
Tání ledu v Grónsku je obzvlášť znepokojivé, protože stará ledová pokrývka ostrova obsahuje dost vody na to, aby zvedla hladiny oceánů o šest metrů, pokud by všechna roztála.
Licence | Volné dílo (public domain)
Grónsko loni přišlo o rekordní množství své ledové pokrývky, ukazuje studie. Roztálo 532 gigatun ledu (532 miliard tun), zhruba 66 tun na každého obyvatele planety. Uvádí to studie, kterou otiskl odborný časopis Nature Communications Earth & Environment. Jde o 15 procent větší objem než při předchozím rekordu z roku 2012.
 

Zjištění by podle agentury Reuters mohlo přimět vědce k přehodnocení nejhoršího scénáře dopadů klimatické změny.

V předchozím dvouletém období se úbytek ledu na největším ostrově světa zpomalil díky chladnějším létům a vydatnějším sněhovým srážkám v západním Grónsku během roku 2018. Loni však na území, které je autonomní součástí Dánska, vál teplý vzduch z nižších zeměpisných šířek a věčně zmrzlý ostrov zakusil rekordní ztrátu ledové masy, řekl geolog Ingo Sasgen z německého Institutu Alfreda Wegenera.

Tání ledu v Grónsku je obzvlášť znepokojivé, protože stará ledová pokrývka ostrova obsahuje dost vody na to, aby zvedla hladiny oceánů o šest metrů, pokud by všechna roztála.

Studie znovu dokládá, že ledový krunýř Grónska taje rychleji, než by se dalo očekávat. Jiná studie minulý týden ukázala, že ledový příkrov v Grónsku se ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.

"Pravděpodobně směřujeme ke zrychlenému stoupání hladiny moří," řekl Sasgen Reuters. "Tání většího množství ledového příkrovu není kompenzováno obdobími extrémních sněhových srážek," varoval vědec.

Experti ke studii využili satelitní data o gravitačním působení ledové masy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (97)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

23.8.2020 12:34
To je zvláštní, ropáci stále tvrdí, že žádné globální oteplování neexistuje. Že by za to mohli Paroubkovi Marťani??
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.8.2020 07:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Neexistuje antropogenní oteplování, resp. na současné teplé epizodě klimatu mají antropogenní vlivy podíl jen velmi malý až malý.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 08:45 Reaguje na Jan Šimůnek
To je krása, jak v jedné vědě dokážete vyvrátit své vlastní tvrzení. :D Antropogenní oteplování neexistuje ... ale jeho vlivy jsou velmi malé ... :D :D
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 09:10 Reaguje na Petr Eliáš
Tady by někdo potřeboval základní znalosti o nelineárních dynamických systémech, chaotickém chování systémů a kvaziperiodických dějích. A p.Šimůnek to jistě není.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
JO, tak se to doučte. :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 10:55 Reaguje na Petr Eliáš
Stalo se, teď jste na řadě vy. :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2020 08:32 Reaguje na Petr Eliáš
Učit se ... i porozumět čtenému textu: Antropogenní vlivy samy o sobě jsou nejspíš tak slabé, že by žádné měřitelné oteplování nevyvolaly, ale mohou se přidat k ryze přírodním jevům a působit s nimi synergicky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.8.2020 09:12 Reaguje na Jan Šimůnek
To víte že je vy brepto. Jste kouzelný, když se snažíte z něčeho vykroutit. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 08:26 Reaguje na Petr Eliáš
Zn čeho se vykrucuji. To vy nechápete smysl jasně napsaného, a tak se vám to musí přeložit do jazyka žáků zvláštní školy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.8.2020 13:35
Dostali se už na stav, který tam byl za vikingského osídlení, nebo ještě ne?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.8.2020 13:52 Reaguje na Jan Šimůnek
To neví nikdo. Ale to je skutečně fuk. Při té rychlosti, jak se otepluje, je to otázka pár let a za 50 let se tam možná budou tlačit milióny (miliardy?) lidí z celého světa, kde se už žít nepůjde.
Pokud by ovšem nezapůsobil ten nešťastný "integrál TSI", který by měl už letos ochlazovat. Ovšem letos bude asi zase nejteplejší rok vhistorii. A ropáci fedrují a fedrují........
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.8.2020 19:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Dám Vám tip na skutečný problém, který zatím nikdo neřeší : Při rekonstrukcích sítí, se vybagrovaný materiál kamsi odváží po výměně porubí se výkopy zasypávají materiálem, který se zase bůhví odkud přiváží a není to málo kilometrů, co díky tomu ty náklaďáky najezdí a není to málo exhalací, co je díky tomu převážení tisíců tun (m3 hlíny nebo písku či kameniva váží od 1,8 do 2,5 tuny) sem a tam, vyprodukováno navíc oproti tomu, kdyby se původní materiál použil znovu na zasypání výkopu. Argument, že by překážel při práci na rekonstrukci je , podle mnoha pozorování v terénu, lichý. Vždy je kolem místa dost,jde jen o organizaci prací, jak ví každý, kdo třeba zřizoval domovní přípojku vody, nebo kanalizace či plynu.
Odpovědět
ig

23.8.2020 20:07 Reaguje na Jiří Daneš
Potrubí se musí zasypávat pískem nebo jemnou frakcí zeminy bez ostrohranných částic. Ale určitě by nějaká drtička kamene spoustu zbytečné dopravy ušetřila.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.8.2020 20:44 Reaguje na
Tady jde o zhutnitelnost, aby se vozovka nepropadala. Ta firma udělá a vyúčtuje to, co mají v projektu, a projektant nebude riskovat špatné zhutnění vykopané jílovice. Potrubí lze obsypat velmi malým množstvím písku.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.8.2020 10:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Vykopaná jílovice tam byla a nepropadala se. Jde jistě opětovně zhutnit, kdy byla před vybagrováním hutná. To že vina je naprojektantech, o tom netřeba pochybovat. mám to před domem. rekonstrukce sítí (kanalizace) probíhá tak neorganizovaně a zmatečně, že kdybychom takovým způsobem stavěli před 55ti lety dům, tak jsme tak asi v přízemí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.8.2020 10:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Právě teď se dívám z okna, jak zasypávají výkop tou hlínou, kterou z výkopu vybagrovali.Takže to zhutnit jde a zřejmě bez rizika pro projektanta. Stačí, aby "geniální" organizátor způsobil to, že se stroje nemohu dostat z jedné strany staveniště nadruhou, kvůli příčným výkopům zřízeným naprosto nesystematicky, bez ladu a skladu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.8.2020 07:07 Reaguje na Pavel Hanzl
To není fuk, protože pokud byl takový stav i v budoucnu, tak je příčina zcela jednoznačně přírodní.
Zatím to vypadá tak, že roztáté "miliony let staré" grónské ledovce obnažují půdu s pozůstatky vikingského osídlení z 10. - 12. století.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 07:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě nic neobnažují, to osídlení bylo pouze na pobřeží a to je bez ledu dávno.
Teplota mohla být skoro stejná ve středověku jako dnes, jenže to oteplování probíhalo přirozenou rychlostí, tj. +1°C za řádově 10 tisíc let. teď máme nárůst o +0,48°C za posledních 30 let. To vidím jako klíčový problém a dominantní vliv člověka je tam celkem přesvědčivě dokázán.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 08:30 Reaguje na Pavel Hanzl
P. Hanzl to vaše oteplenie o 1 stupen za 10 000 rokov je proste nezmysel. Ale budete ho stále dookola opakovať.
Vysvetlil som vám to článkom nedávno zosnulého Vojena Ložeka https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html
Během pouhých dvou tisíciletí na rozhraní poslední doby ledové neboli viselského glaciálu 2) a doby poledové neboli holocénu se v naší šířce teplota zdvihla o 10–12 °C. (Mnohonásobné opakování tohoto procesu je známo i ze starších klimatických cyklů.) Myslím, že v dnešní situaci je na místě vrátit se k těmto ryze přírodním změnám, neboť nám mohou poskytnout cenné poučení do blízké i vzdálenější budoucnosti.
Povezdte mi prosím, prečo stále opakujete svoj nezmysel o pomalých prirodzených zmenách a náhlej zmene spôsobenej človekom?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 20:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Pana Ložka jsem četl a jeho názory jsou zcela logické a správné, ovšem 20 let staré. Doporučuje studium starých klimatických cyklů, což už dávno porběhlo a ten výsledek je celkem jednoznačný: může za to člověk a jeho 40 milard tun emisí CO2 ročně.
Žádný jiný důvod se nenašel, podle přirozených cyklů by se mělo dnes normálě (tj. pomalu) ochlazovat.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 21:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Čo sa zmenilo za 20 rokov, zmenili sa vrstvy zmenili sa pelové analýzy? Podľa peľových analýz rástli počas Atlantika (klimatické optimum Holocénu 6000 p.n.l) vo Vysokých Tatrách duby. Tento poznatok platí stále aj platiť bude. Ten poznatok že iný dôvod sa nenašiel pochádza od toho Vašeho odborníka - zabudol som ako sa volá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2020 08:34 Reaguje na Vladimir Mertan
Za těch 20 let se dala do kupy tlupa lhářů a podvodníků pod prapory IPCC. Klima zůstalo stejné.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.8.2020 09:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Sám jste lhář jak hrom a obviňujete ostatní z lhaní? :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 08:27 Reaguje na Petr Eliáš
Kde jsem lhal? Konkrétně!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.9.2020 14:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Za 20 let se změnilo zcela zásadně množství informací. Ať z satelitních měření všeho možného, tak z vývtrtů v ledovcích, tak ze všech možných proxydat.
Klima se měnilo vždy, ale když nastaly změny rychlé, vždy to mělo jednu razantní příčinu.
A dnes je to taky tak.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.8.2020 15:04
Předpovědi budoucího tempa hromadného úbytku z grónského ledu jsou velmi nejisté, protože jeho citlivost na oteplování není doposud jasná.

To je nade vší pochybnost prokázáno nálezy z lacustrinového archivu, který zaznamenává jak holocén, tak i poslední meziglaciální (LIG) z Grónska, což umožňuje přímé srovnání mezi dvěma meziglaciálními úseky.
Chaoborus a chironomidy (česky hmyz) v sedimentech LIG naznačují červencové teploty nejméně o 5,5 až 8,5 ° C teplejší než je současnost. Tyto nálezy naznačují výrazné oteplování v severozápadním Grónsku během obou interglaciálů.

Název práce :
Výrazné letní oteplování v severozápadním Grónsku během holocénu a posledního meziglaciálu

Autorský tým :Jamie M. McFarlin , Yarrow Axford , Magdalena R. Osburn , Meredith A. Kelly , Erich C. Osterberg a Lauren B. Farnsworth
PNAS 19. června 2018 115 (25) 6357-6362; poprvé publikováno 4. června 2018

Editoval Donald E. Canfield, Biologický ústav a Severské centrum pro evoluci Země, Univerzita jižního Dánska, Odense M., Dánsko, a schváleno
27. dubna 2018 (obdrženo ke kontrole 22. listopadu 2017)

Dostupné zde : https://www.pnas.org/content/115/25/6357

Takže neplašit a zklidnit hormon.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

23.8.2020 19:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Porovnáváte neporovnatelné. Článek o současném tání Grónska poskytuje integrální hodnoty (úbytku ledu) pro Grónsko, zatímco Vy pane Vinklere poukazujete na článek zabývající severozápadní části Grónska. V Grónsku taje led na různých místech různě rychle (navíc každá oblast nelineárně), to je realita. Pokud sedimenty historických dat ukazují na teplá léta, může v tom být chyba různého (nelineárního) chování ledové pokrývky na různých místech atd. Ty meziroční změny z gravitačních dat tímto neduhem netrpí (jde o integrální hodnoty pro celé Grónsko pro dané časové rozpětí).

Zatímco na ekolistu uvedený článek odkazuje na meziroční změny v ledové pokrývce (jejichž rychlost a zrychlení nemají v historii obdoby), tj. změny v řádu dekády či dvou, Vámi uvedený článek diskutuje rozdíl dvou interglaciálů. Proto jde o jablka a hrušky.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

23.8.2020 20:38 Reaguje na Mimo Chodem
Odkedy máme gravitačné dáta z Grónska? Čo vlastne môžeme porovnávať?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.8.2020 20:47 Reaguje na Vladimir Mertan
http://www2.csr.utexas.edu/grace/

https://gracefo.jpl.nasa.gov/resources/33/greenland-ice-loss-2002-2016/
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

23.8.2020 21:12 Reaguje na Petr Eliáš
Takže máme 17 ročné pozorovanie, to je pomerne dlhý časový úsek ktorý teraz môžeme natiahnuť ľubovoľne ďaleko do budúcnosti. Na minulosť nebudeme pozerať, pretože tam dáta nemáme.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 08:55 Reaguje na Vladimir Mertan
Vůbec netuším, čeho chcete touto demagogií dosáhnout...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 09:03 Reaguje na Petr Eliáš
Len toľko, že 17 ročné meranie má veľmi malú výpovednú hodnotu. Nemáme také meranie z minulosti, a nevieme čo sa stane v budúcnosti.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 09:42 Reaguje na Vladimir Mertan
Jak psal Mimo Chodem. Jedná se o meziroční porovnání. V tomto ohledu má pozorování dobrou vypovídací hodnotu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 14:26 Reaguje na Petr Eliáš
Ako vieme aký bol medziročný rozdiel v roku napríklad 1942?
Alebo aký bol v roku 1982? Máme medziročné rozdiely v krátkom 17 ročnom úseku. Uznávam, je to zaujímavá informácia ale oproti minulosti ani do budúcnosti nám to vôbec nič nehovorí.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.8.2020 09:47 Reaguje na Vladimir Mertan
A srovnává to někdo s minulostí? Tedy kromě vás a p. Vinklera?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

25.8.2020 17:49 Reaguje na Petr Eliáš
Ako inak vieme či ide o závažný jav spôsobený atropogénnou zmenou klímy, alebo bežné kolísanie ako sa už stalo viackrát bez vplyvu človeka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2020 08:34 Reaguje na Petr Eliáš
Nemá.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.8.2020 09:48 Reaguje na Jan Šimůnek
To víte že nemá ... :-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.8.2020 21:07 Reaguje na Mimo Chodem
Jste naprosto mimo. Pokud byl hmyz na severozápadě Grónska, musel se tam nějak dostat, že ? Odkud ? Ze severu to asi nebylo.
Pan Metelka by vám vysvětlil, že meziroční změny z pohledu změny klimatu jsou o ničem. (neuznává ani 30 měsíční interval jako minimum).
Otázka pro vás - co je to historie ve vašem podání vztaženo ke Grónsku ? Rok, deset let, padesát, dvěstě, deset tisíc ?
A na základě čeho ? Kde jsou vaše zdroje ?

Jak sám vidíte ,tvrdit že "změny v ledové pokrývce (jejichž rychlost a zrychlení nemají v historii obdoby)" je tvrzení zjevně nesprávné.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

23.8.2020 21:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mýlíte se. Nejde o to, zda bylo někdy v minulosti v Grónsku tepleji (střídání ledových a meziledových dob) - to klidně mohlo, ale o to, že na poměrně krátkém časovém úseku (např. dvě dekády) vidíme, že ztráta ledové pokrývky je obrovsky rychlá, a že neodpovídá střídání glaciálů a interglaciálů. Proto je argument teplejším obdobím v Grónsku s ohledem na výše uvedený článek irelevantní.

Chápu, že snahou odpůrců lidského vlivu na GO je přinášet jakési fundovaně znějící protiargumenty (s rychlostí danou google search), ale některé věci jdou okecat jen za cenu zesměšnění (viz např. poučovat klimatology o klimatologii .-)).

Všimněte si, že ztráta ledové pokrývky měřená družicemi GRACE nespadá pod klimatologii, jde o monitoring Země pomocí gravitačních dat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.8.2020 22:17 Reaguje na Mimo Chodem
Tak ať se někam dobereme. Vy tvrdíte,že za posledních dvacet let se urychluje tání gronského ledovce. Což nezpochybňuji.

Co to však dokazuje ve vztahu ke klimatické změně, je -li bezpochyby prokázáno také, že v minulosti byla teplota v Grónsku (severozápadním :-) ) o 5-8C vyšší než dnes?

Celkem nic důležitého. To byste musel mít v ruce dostatečně dlouhou časovou řadu měření , což jak sám uznáte, vám absolutně schází. Info z družic GRACE pak slouží klimaalarmistům , aby vykřikovali o konci světa - viz Greta T. až po Ulriku von der Leyen.

Vůbec nepopírám, že jsem zastáncem opačného názoru, založeného na tvrzení "„ Slunce definuje klima, ne oxid uhličitý ". Tady si dovolím být nezdvořilý a příkop mezi námi prohloubit o tvrzení, že podstatně větší vliv na současný stav má vodní pára. (i když nejméně jeden český klimatolog se tomu vysmívá).

Útěchou vám budiž to, že následujících deset let jednoznačně určí, kdo měl pravdu a kdo se mýlil.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 09:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Který klimatolog se vysmívá vlivu vodní páry? Dosavadní pozorování ale teorii o Slunci, jako hlavním viníkovi, moc nepodporují... ;)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 09:07 Reaguje na Petr Eliáš
Práve zvýšenej slnečnej aktivite sa pripisuje oteplenie od roku 1900 do roku 1950. Toto oteplenie sa najviac prejavilo v Arktíde a môžeme ho vidieť na grafe Milana Lapina (modrá čiara) https://milanlapin.estranky.sk/fotoalbum/grafy-a-mapy-globalnej-teploty--giss--ncdc--cru/
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 09:19 Reaguje na Vladimir Mertan
No a od roku 1950? .-)

https://climate.nasa.gov/climate_resources/189/graphic-temperature-vs-solar-activity/
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 11:41 Reaguje na Petr Eliáš
Aj od roku 1950 sa dá nájsť korelácia. Ochladenie v 60-70 rokoch pripisované areosólom sa dá pripísať aj klesajúcej aktivite slnka. Oteplenie ktoré momentálne spasilo alarmistov a kvoli ktoremu IPCC dokonca vydalo mimoriadnu správu bolo spôsobené javom El Nino, ktorý nesúvisí priamo s koncetráciou CO2.
Ked sa pozrieme na 400 rocnu historiu slnecnej aktivity, vidíme že súčasné minimum trvá ešte krátko na to aby sa mohlo výraznejšie prejaviť, existuje zotrvačnosť zohriateho oceánu a určite pôsobia aj iné vplyvy, nepochybne aj CO2, len nevieme ako veľmi.https://www.meteopress.sk/mame-za-sebou-zrejme-jeden-z-najslabsich-slnecnych-cyklov/
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 20:55 Reaguje na Vladimir Mertan
No a co mezi roky 80-15? To nic? Také je tam jasná korelace mezi poklesem teploty a poklesem TSI? :-)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 22:12 Reaguje na Petr Eliáš
Ked sa pozriete na môj odkaz: https://www.meteopress.sk/mame-za-sebou-zrejme-jeden-z-najslabsich-slnecnych-cyklov/ vidíte realitu troska inak.Slnečná aktivita je veľmi silná aj v roku 2000. Potom slnečná aktivita klesá a teploty na to reagujú stagnáciou. Ako som už písal, stagnáciu ukončilo až silné El Nino v roku 2015. Pravda sa ukáže v najbližšom desaťročí, ak bude slnečná aktivita klesať a nepríde El Nino, mali by klesať aj teploty alebo aspon stagnovať. Otázka je ako objektívne sú globálne merania, nakoľko metodika merania sa mení a údaje sa dodatočne upravujú. Objektívne ukazovatele ako je výskyt teplomilných rastlín a živočíchov, dlźka vegetačnej sezóny, rozloha arktického zaľadnenia či stúpanie mora sa oklamať nedajú.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.8.2020 09:20 Reaguje na Vladimir Mertan
Jen tam máte menší nepřesnost. A to tu stagnaci. Nedošlo ke stagnaci... došlo jen ke zpomalení.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

25.8.2020 17:53 Reaguje na Petr Eliáš
Pokiaľ to tak nazval p. Lapin iste tento výraz môžem použiť aj ja. P. Lapin píše doslova: "Trochu ma zarazilo, že IPCC sa nechce podrobnejšie vyjadrovať k stagnácii globálnej teploty v posledných 15 rokoch."
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.8.2020 09:27 Reaguje na Vladimir Mertan
To je sice hezké, ale k žádnému zastavení g.o. nedošlo. :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 10:48 Reaguje na Petr Eliáš
Jistěže se "křivky narovnaly" a žádný z modelů, jimiž nás IPCC zasypává, to není s to vysvětlit,
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.8.2020 12:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Jaké křivky? Patnáctileté, třicetileté, ... ? A ano, zpomalení oteplování se dá vysvětlit.

https://www.climate.gov/news-features/climate-qa/did-global-warming-stop-1998
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.8.2020 08:04 Reaguje na Petr Eliáš
Nicméně ten článek nijak dlouhodobé zastavování oteplování nepředpovídá. Jinak by jeho autoři byli zatraceně slavní, když se to stalo.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 09:15 Reaguje na Petr Eliáš
Stále stejná chyba. Až na vás se všichni shodují na tom, že rozhodující vliv na klima , ale i počasí, má energetická bilance Země.
Co není nic jiného, pomineme-li geotermální teplo,fyzikální interakce mezi zdrojem(Slunce) a Zemí (příjemcem).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 09:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale já nezpochybňuji že má Slunce rozhodující vliv na klima. To je zase nějaký váš blud. :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.8.2020 10:14 Reaguje na Petr Eliáš
No jestli už nejste schopen si uvědomit, že tvrzením o hlavním vlivu člověka na klima po vzoru Grety Thunberg, popíráte zásadní vliv Slunce na zemské klima, tak je zbytečné s Vámi diskutovat o čemkoli, z důvodu jisté mentální nedostatečnosti na Vaší straně.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 10:26 Reaguje na Jiří Daneš
Zajímavé, že zrovna VY mluvíte o mentální nedostatečnosti. Rozumnému jedinci by nejspíš došlo, že nerozporuji vliv Slunce na klima, ale bavím se o teplotě (a ještě v původním přízpěvku píšu ,,jako o hlavním viníkovi,,)!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 10:59 Reaguje na Petr Eliáš
Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty. ...

Pokud tuto veličinu nevztáhnu ke konkrétnímu fyzikálnímu ději , tak je její informační hodnota nulová.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 11:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
No a co s tím?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 11:18 Reaguje na Petr Eliáš
To, že nemůžete šermovat krátkou sadou měření teplot,resp. tání ledovce a z toho dovozovat změnu klimatu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2020 11:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
A já někde šermuji krátkou sadou měření a odvozuji z toho změnu klimatu? :-)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 12:24 Reaguje na Petr Eliáš
Ano, přesně to děláte. Článek má název "V Grónsku loni roztálo rekordní množství ledu" a jádrová věta článku zní:"Zjištění by podle agentury Reuters mohlo přimět vědce k přehodnocení nejhoršího scénáře dopadů klimatické změny."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 20:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tání ledovců je důsledkem klimatické změny, velmi dobrým indikátorem.
Zvláštní je, že ta změna probíhá stále rychleji, než klimaalarmisté i oteplovací stršílci předpovídají. To vzbuzuje určité obavy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 21:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Tání ledovců je důsledkem vyšší teploty.
Abyste mohl vykládat o klimatické změně musel byste mít po ruce solidní časovou řadu měření - máte ji ?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.8.2020 08:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Píšou tam, že možná dojde k úpravě nejhoršího scénáře podle nových dat. To je špatně? :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 08:30 Reaguje na Petr Eliáš
Pokud nemáte solidní časové řady, tak jakékoli scénáře budou jen blábol. Naprosto stejný, jako když napíšu: "Do hodiny roztaje veškerý led v Arktidě i Antarktidě a my se všichni hned utopíme."
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

24.8.2020 12:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Rychlost (a zrychlení) tání ledu je alarmující, ne to, že ten led taje. Grónsko by bez člověka střídavě roz a zamrzalo v řádu tisíců či desetitisíců let, nyní na to budou stačit desítky až stovky let. A takovou rychlost přírodními forcingy není možné vysvětlit (~ soudobé poznání). Člověk pumpuje do atmosféry uhlík, který byl uložen milióny let, což bohužel oteplování urychluje.

Respektuji Váš opačný názor, i když je velmi pravděpodobně zaslepeně mylný. Pokud stojíte o příkopy, proti gustu žádný dišputát.

PS: na dalších 10 let nemusíte čekat, stačí se podívat 10, 20 let vzad ...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 13:28 Reaguje na Mimo Chodem
Tak se podívejte na seriózní vědecký výzkum
"Hotspoty a klíčová období klimatických změn v Grónsku během posledních šesti desetiletí ".
Pozoruhodná je věta v hodnocení výzkumu "V prezentovaných datech však nalézáme důkaz, že existuje souvislost mezi změnami atmosférické cirkulace a pozorovanými teplotními trendy." , což je přímo proti tezi o zhoubném CO2.

Práci najdete zde :
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5258655/

Výzkum prováděli :
ASIAQ – The Arctic Science IntegrAtion Quest
Kodaňská Universita
Aarhuská Univerzita
Dánský meteorologický institut
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

24.8.2020 20:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
To výše je seriózní výzkum, ale nejde v něm o klima, ale odhad objemu ztráty ledové pokrývky, která mizí bezprecedentním tempem.

Nerozumím, jak Vámi citovaná věta může být proti tezi o vlivu člověka na klima (tu větu lze také chápat tak, že klimatické změny vlivem člověka mění atmosférickou cirkulaci...nic proti antropogennímu vlivu v tom článku není...je mi líto).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 21:54 Reaguje na Mimo Chodem
Tak mi najděte jediný odkaz z IPCC nebo jiného zdroje, že emise CO2 mění atmosférickou cirkulaci.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.8.2020 09:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Možná by stálo za to dát do diskuze celý odstavec a ne jen jednu větu. :-)

Regarding the probable causes for the observed changes, the general atmospheric circulation (Overland et al. 2012; Hanna et al. 2015), sea ice cover (Screen and Simmonds 2010), changes in ocean currents and temperatures (e.g., Holland et al. 2008), altered atmospheric composition (Greenhouse Gases, humidity, aerosols; for example, Najafi et al. 2015) or clouds (van Tricht et al. 2016), and thus changes in the radiative balance do not reveal a complete list of potential factors. Furthermore, these are not independent from each other and feedback mechanisms occur (e.g., alteration in radiation balance due to a cryosphere/albedo feedback). An in-depth analysis of these drivers is beyond the scope of this article. We do, however, find evidence in the presented data that there is a link between changes in atmospheric circulation and the observed temperature trends. It is striking that positive pressure trends throughout varying time windows precede the strongest temperature warming by a few years, which is particularly the case in the late 1980s and early 1990s. This is consistent with a more positive occurrence of the Greenlandic Blocking situation as recently highlighted by Hanna et al. (2016). It is also worthwhile relating the land surface temperature trends presented in our study to general low-frequency variability of the climate system such as the Atlantic Multi-decadal Oscillation (AMO) (Schlesinger and Ramankutty 1994). The late 1990s and early 2000s fall into a period of positive AMO-anomalies (IPCC 2013) suggesting a coherent cause of both ocean and land temperature trends.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 07:02 Reaguje na Mimo Chodem
V Grónsku sa teploty menia neustále. Podla grafu klimatológa Lapina (modrá čiara) sa v Arktíde najviac oteplilo od roku 1900 do roku 1950 potom sa 30 rokov ochladzovalo a následne sa zase oteplilo. https://milanlapin.estranky.sk/fotoalbum/grafy-a-mapy-globalnej-teploty--giss--ncdc--cru/

Podľa ľadovcových vrtov máme presné teploty v Grónsku počas celého Holocénu. O teplotách počas Holocénu píše prof Kutílek v článku: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-5/klima-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze.html
Výhodná je analýza hodnot teplot, stanovená ze vzorků ledu odebraného po vrstvičkách z ledovce v Grónsku. Výhoda spočívá v nepřerušeném časovém sledu během celého holocénu. Z dvacetiletých průměrů vychází 9 výrazných teplých period s teplotami vyššími, než je teplota podle dvoutisíciletých průměrů. Je tomu tak v následujících časových intervalech (roky před současností): 9900–8600; 8000–7400; 7100–6700; 5800–5600; 5400–4900; 4300–4100; 3800–3100; 2400–1900; 1100–770. Teplotní vrcholy dosahují ve dvou případech až hodnot o 2,9 °C vyšších, než je současný průměr. Jde o vyhodnocení teplot v oblasti grónského ledovce, teplé periody tedy jen přibližně odpovídají teplým periodám střední Evropy a Středomoří. Navíc se v nich objevují krátké oscilace, které mohou mít jen lokální platnost. Hlavní trendy a výskyt nejvýraznějších teplých period byly potvrzeny dalšími proxy metodami.
Odpovědět
va

vaber

24.8.2020 17:59 Reaguje na Vladimir Mertan
mluvíme o teplotě planety a ne jen lokální. Hladina světových oceánů roste a tak je jasné,že ledovce dlouhodobě ubývají a to znamená že teplota planety stoupá . Nebo si myslíte že odpařování hladiny světového oceánu o desítky metrů se děje v řádu tisíce let? Proč neroztály ledovce v těch, dle vás teplejších obdobích? a nebo roztály a opět se vytvořily . Tomu snad nevěří nikdo.
V Klementinu jsou teploty za posledních dvěstě let, existuje graf teplot pro Prahu v tomto období dvěstě let? bylo by zřejmé zda se v posledních letech razantně teplota zvýšila. Slyšíme jen o rekordech teplot.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 18:52 Reaguje na vaber
Zkuste se podívat na :
https://en.wikipedia.org/wiki/Global_temperature_record

Je tam řada grafů i odkazů, stojí za shlédnutí.

Podle českých zastánců klimatické katastrofy měl být r. 2020 pokračováním horké epizody 2015-2019.
Není, zajímavé shrnutí bude po 31.12. ze strany ČHMÚ.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 20:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel je. Letošní teplota Zeměkoule bude asi zase nejvyšší, u nás možná ne, ale my jsme nic.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.8.2020 22:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Cílem klimaalarmistů je, aby si tohle řekli všude.
Odpovědět
va

vaber

25.8.2020 09:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
promiňte, grafy a odkazy jsou papír ,ale tání ledovců a hlavně stoupání hladiny je realita tak čemu věřit,
grafy nijak nevysvětlují proč neroztály ledovce v době kdy bylo ,prý, tepleji než dnes a z té teplé doby před 8-10tisíci lety , pod hladinou moře se nacházejí různá osídlení ,to znamená, že ledovce musely být mnohem větší a za tísice let, prý teplého období, neroztály tolik ,jako za poslední století
o době kolem roku 1000našeho letopočtu se říká ze byla teplá a já jsem četl ,že kolem roku 800 a 1000 AD, prý naposledy zamrzl Nil
nemluvím o katastrofě, ale o nesrovnalostech v popisu historie a tak pochybuji ,což je předpoklad na cestě ke správnému závěru

Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 08:34 Reaguje na vaber
1. Těžiště středověkého klimatického optima leží mezi těmito daty.

2. Celkově teplé klima nevylučuje chladné epizody a naopak.

3. I na konci relativně teplého 13. století se objevila chladná epizoda, u nás známá jako "zlá léta" po smrti Přemysla Otakara II.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 20:29 Reaguje na vaber
Milý Vaber. Som rád že sa ozývate. Rád by som vedel čo hovoríte na zásoby CO2 viazané vo vápencoch, minule ste sa uz v debate neozval. Teraz o lokálnej a globálnej teplote. Bavíme sa o roztápaní ľadovcov v Grónsku. Bavíme sa tým pádom o lokálnej !!!!! teplote v Grónsku ktorá spôsobuje v Grónsku pribúdanie alebo ubúdanie ľadovej prikrývky. Ľadové vývrty predstavujú najpresnejšie záznamy teploty z minulosti z oblasti Grónska nič presnejšie nemáme. Ostatnému čo píšete veľmi neruzumiem, čo myslíte odparovaním hladiny oceánu? Graf teploty za Klementinum existuje. Známy Klimatológ Vilibald Kakos sa k tomu vyjadril že teploty v roku 2010 sú po odčítaní efektu tepelného ostrova veľkomesta Praha podobné ako v roku 1780 za panovania Frantiska Jozefa II.
https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452 koniec rozhovoru nejaká 9 minuta
Odpovědět
va

vaber

25.8.2020 09:27 Reaguje na Vladimir Mertan
na to aby se vytvořily ledovce se musí použít voda a tolik vody se mohlo dostat do ledovců jen z oceánů a voda z nich se musela odpařit a potom pára kondenzovat a spadnout v místach ledovců, to byla jedna z příčin proč, kdysi, byla hladina oceánů nižší o desítky metrů
ledové vrty z ledovců by byly přesným obrazem minulosti kimatu ,jen musíme předpokládat ,že žádná vrstva nezmizela a když byla teplá období je pravděpodobné, že vrstvy zmizely a to může zcela změnit časování historie klimatu
tepelný ostrov Prahy? v Praze jsou nyní teploty podobné jako v okolí ,rekorní teploty jsou obvykle jinde
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 08:38 Reaguje na vaber
V Praze, souvislé zástavbě, je pochopitelně tepleji než v lese nebo na louce.
Prahu navíc ohřála i Vltavská kaskáda, protože po jejím spuštění prakticky přestala zamrzat Vltava (do té doby zamrzala prakticky každý rok s výjimkou nejteplejších klimatických epizod). Vltavská kaskáda totiž vypouští spodní vodu, 4 stupně teplou (při této teplotě je voda nejtěžší), a ta se nestačí na cestě do Prahy vychladit natolik aby zmrzla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.8.2020 07:14 Reaguje na Mimo Chodem
Vzhledem k tomu, že propady do chladných epizod a návraty k teplému klimatu probíhaly i v obdobích, z nichž existují i psané záznamy, je neoddiskutovatelným faktem, že obojí změna může být rychlá, v řádu dvou desítek let.

Nástup chladného a deštivého klimatu, které spoluzapříčinilo husitské války trval asi dvě či desítky let. Návrat k normálu byl ještě rychlejší. Propad do Malé doby ledové trval sice déle, ale ten hlavní "sešup" se odehrál během necelých dvaceti let. Na výstupu z ní (který trvá dosud) najdete zase poměrně náhlé epizody teplých let, po nichž se zase ochladilo na "výstupové" teploty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 07:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy prostě nejste schopen pochopit rozdíl mezi klimatem a počasím.
Počasí se skutečně měnilo a mění skokově (někdy i během 24 hodin) a někdy může ta změna trvat dlouhé roky.
Ale klima je daleko stabilnější.
Je zaznamenána skutečně klimatická změna zvaná "malá doba ledová", kde teplota celosvětového klimatu šla velmi rychle dolů (o asi -1°C za 300? let), jenže to bylo způsobenou řadou erupcí největších světových sopek, které vytvořily z prachu a síry "nukleární zimu".
V současnosti žádný vnější vliv tuhle razanci nemá, takže nám zůstává zase jen těch 40 miliard tun lidských emisí CO2 ročně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 08:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a patrně i člověkem. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích.
===========================
Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě. Je dáno stavem všech atmosférických jevů pozorovaných na určitém místě a v určitém krátkém časovém úseku nebo okamžiku.
==========================

A teď nám vážení, Mimo Chodem + Hanzl, přiřaďte jednoznačně měření družic Grace do jedné z těchto skupin.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.8.2020 10:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je úplně zbytečné to panu Hanzlovi nebo Mimo Chodem znovu a znovu opakovat, je to mimo jejich možnost chápání.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 20:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Družice měří po celém světě, takže sleduje počasí na celé zeměkouli, což je už klima. Pokud udělá průměr měřené teploty z těch možná miliónů údajů, dostává momentální teplotu klimatu. Pokud to sleduje dost dlouho, může vytvořit graf klimatické změny, tj. změnu teploty. To je snad tak složité??
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 21:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Chtěl jsem po vás konkrétní věc, a vy mi odpovídáte básněmi...
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.8.2020 22:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kritérium je velmi jednoduché:
Když nějaká epizoda, třeba celé generace trvající, je v rozporu s bláboly klimaalarmistů, je to "počasí". Zato pár dní, které se náhodou jejich katastrofickým scénářům přiblíží, jsou "klima".
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.8.2020 22:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokles za Malé doby ledové byl podstatně rychlejší a hlubší. Švédové začali umírat hlady, a tak nastoupili přes zamrzlý Balt na Polsko (viz známé Sienkiewiczovy romány z té doby).
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2020 08:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Pardon, o té době. Pro méně sečtelé upřesňuji: Potopa, Ohněm a mečem, Pan Wolodiowski.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.9.2020 15:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Stačí se podívat do grafu. Romány z té doby nebudou to pravé.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.8.2020 20:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
A nějaká citace ruských vědců by nebyla? Ani by nevadilo, že by byla mimo téma. Hlavně, že by pomohla zklidnit hormon.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 08:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Pan Vinkler je detailista a pro stromy nevidí les.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.8.2020 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
A pohádku Císařovy nové šaty/H.CH.Andersen/ jste jistě četl také.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.8.2020 08:23
https://www.nun.sk/zima_historia.htm Čo píše o ľadovcoch p. Matejovič, týka sa to síce Alpských ľadovcov ale podobné to bude aj s ľadovcami v Grónsku, na tvorbu ľadu je potrebná nižšia teplota a dostatok zrážok, alpské ľadovce dosiahli svoje maximum koncom Malej doby ľadovej:
Za jeden z hlavných indikátorov kolísania klímy v období malej doby ľadovej sa považujú ľadovce. Pri rekonštrukcii glaciálnych procesov sa zohľadňujú nielen teplotné, ale aj zrážkové pomery. Tým možno vysvetliť, prečo sa rozsah maximálneho rozšírenia plochy ľadovcov v Alpách v rokoch 1500–1900 nekryje s najchladnejšou periódou v období tzv. Maunderovho minima (1645-1715), kedy sa vyskytovali síce studené, ale zároveň aj suché zimy. Maximálny objem dosiahli alpské ľadovce až v polovici 19. storočia, expanzia však nemala kontinuálny priebeh. Napríklad Dolný Grindelwaldský ľadovec vo Švajčiarsku podľa J. M. Groveovej začal svoj objem zväčšovať po roku 1814. Táto expanzia bola výsledkom dlhšieho sledu studených a vlhkých liet. Vplyvom horúceho leta v roku 1820 sa jeho rast prudko zastavil. Rast objemu ľadovca potom pokračoval v rokoch 1840-1855, k čomu prispeli aj výdatné zrážky v rokoch 1847-1851. Ľadovec si udržal stabilnú pozíciu až do konca 19. storočia aj vďaka studeným zimám v rokoch 1887 – 1900. Začiatkom dvadsiateho storočia bol zaznamenaný jeho ústup, no vplyvom chladných liet počas prvej svetovej vojny sa ľadovec posunul na úroveň 90. rokov 19. storočia. V medzivojnovom období sa viac-menej stabilizoval, no väčšia časť alpských ľadovcov už medzitým ustupovala, tento proces sa zrýchlil najmä v rokoch 1927-1935, čo bolo dôsledkom vyšších teplôt vo všetkých ročných obdobiach. Po roku 1940 však Dolný Grindelwaldský ľadovec nasledoval aj iné alpské ľadovce a začal tiež ustupovať.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 20:49 Reaguje na Vladimir Mertan
A dnes je kde? Na zlomku původní velikosti odhaduji.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

25.8.2020 07:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Pôvodná veľkosť ľadovca je čo presne? Také niečo neexistuje. Ja upozorňujem, že ľadovce v Alpách dosiahli maximum okolo roku 1900. Rástli počas malej doby ľadovej, najintenzívnejšie až koncom 19 storočia. Počas stredovekého optima boli samozrejme na minime, predtým boli zase väčšie. Počas veľkej doby ľadovej boli na maxime a tak stále dokola.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist