https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-praze-se-konala-jedna-z-nejvetsich-pedagogickych-konferenci-v-cr.a-venovala-se-ekovychove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Praze se konala jedna z největších pedagogických konferencí v ČR. Věnovala se ekovýchově

29.3.2022 04:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kongres odpovídal zhruba 20–25 odborným konferencím pořádaným v průběhu jediného týdne.
Kongres odpovídal zhruba 20–25 odborným konferencím pořádaným v průběhu jediného týdne.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / WEEC
Praha v polovině března hostila světovou událost, na kterou přijelo 550 expertů a expertek z padesáti zemí světa. Jak za organizátorský tým říká Jan Činčera, rozsahem šlo o jednu z největších pedagogických konferencí v dějinách České republiky. Současně s kongresem probíhala i mezinárodní konference mládeže k environmentální výchově, kam přijelo kolem 150 studentů.
 

Kongres podle Činčery svým rozsahem odpovídal zhruba 20–25 odborným konferencím pořádaným v průběhu jediného týdne. Dohromady se v něm objevilo více než tři sta přednášek, workshopů, symposií, kulatých stolů i exkurzí do terénu. Konal se v hybridní formě – prezenčně v pražském Kongresovém centru i online.

„Pro českou environmentální výchovu byl kongres stěžejním momentem. Je teď na každém účastníkovi, z vysokých škol či center environmentální výchovy, jak se mu podaří mezinárodní kredit, který jsme získali, a kontakty nasbírané na akci využít,“ uvádí Jan Činčera.

Účastníci se potkali v pražském Kongresovém centru a online.
Účastníci se potkali v pražském Kongresovém centru a online.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / WEEC

V České republice mají nejpropracovanější systém environmentálnímu vzdělávání neziskové organizace, hlavně střediska ekologické výchovy.

„Centra environmentálního vzdělávání u nás hrají obrovskou a nezastupitelnou roli. I pro mnohé z nich by bylo prospěšné vykročit za hranice malého českého rybníka. Řada z nich dělá skvělou praxi, kterou může inspirovat kolegy v zahraničí,“ uvádí Jan Činčera, který působí jako zástupce vedoucího Katedry environmentálního studií Masarykovy univerzity.

„Další by mohli naopak takovou inspiraci získat a zkusit se ve své praxi posunout k modernějším formám environmentální výchovy. Určitě vidím velký potenciál také na straně mimoškolních hnutí, například skautingu,“ dodává Činčera.

Ohlasy účastníků

„Konference byla užitečná a vzácná tím, že se setkali lidé z oboru environmentální výchovy po dlouhé době osobně. Jak ukázaly výlety do terénu, na jejichž organizaci se podílela i Asociace lesních mateřských škol, akademická sféra potřebuje prosakovat do praxe ke konkrétním lidem a místům a obráceně. A to se myslím této konferenci velmi povedlo,“ hodnotí Tereza Valkounová z Asociace lesních mateřských škol.

„Pro lesní školky si odnáším ujištění, že jsou stále důležitou součástí změny ve vzdělávání. A také inspiraci pro novou orientaci environmentální výchovy směrem ke klimatickému vzdělávání – budeme se nyní více zaměřovat na tyto cíle předškolního vzdělávání v přírodě a působení našich skromných, v mnoha ohledech cirkulárně fungujících zázemí,“ dodává Valkounová.

Markéta Hrnčálová z Ekocentra Koniklec považuje za nejužitečnější rozhovory s ostatními účastníky kongresu, především pak v průběhu exkurzí. „Tehdy jsem se mohla doptávat na jejich projekty, na fungování jejich organizací a třeba i na jejich postoje a názory. Načerpala jsem v průběhu kongresu mnoho inspirace pro další práci a také novou vlnu energie,“ vyzdvihuje lektorka Ekocentra Koniklec.

Terénní exkurze kongresu.
Terénní exkurze kongresu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / WEEC

Na konferenci zazněl příspěvek o zkušenostech s pěstováním zeleniny na školách. V diskuzi se ukázalo, jak rozdílný význam může mít tato činnost v různých místech světa. Zatímco u nás pěstitelské aktivity dětí vedou hlavně k jejich vzdělávání a rozvoji, na druhém konci světa může být situace jiná," vybírá lektorka Jana Hrdličková jeden příspěvek, který jí utkvěl v mysli. "Hydroponie v newyorkské škole představuje pro žáky jedinou možnost se s čerstvě sklizenou zeleninou, jako je salát, vůbec setkat a ochutnávat ji, protože v místních obchodech to není běžně dostupný sortiment. V jiné škole v Africe jsou pak školní výpěstky dětí důležitou součástí jídelníčku jejich rodin, bez které by se už těžko obešli. Větší propojení ekologické výchovy k udržitelnosti s každodenní praxí si už snad nelze představit," dodává.

Jan Činčera upozornil na několik momentů, které zaujaly jeho osobně. „David Orr měl velmi aktuální přednášku o vztahu demokracie a environmentální výchovy. Arjen Wals byl skvělý, jako vždycky. Krátký projev Bertranda Piccarda o síle moderních technologií jako zdroje naděje v environmentální výchově byl trochu provokativní, ale i velmi silný,“ říká Činčera. Zdůrazňuje ale, že jemu osobně bude trvat měsíce, než si všechny příspěvky, které jsou nahrané a účastníkům kongresu dostupné na online platformě, prohlédne.

Kam dál?

Podle Činčery teď potřebujeme především posunout kvalitu environmentální výchovy na školách. „Podle našich průzkumů se podíl škol, které v environmentální výchově uplatňují postupy, o kterých věříme, že jsou dobré, pohybuje kolem dvaceti procent,“ hodnotí Činčera.

„To, co potřebujeme konkrétně víc prosadit, je uplatňování participativního přístupu k žákům, propojování školy s místní komunitou, zapojování žáků do konkrétních projektů, ve kterých něco mohou změnit, a samozřejmě i celoškolní přístup – aby environmentální výchova nebyla záležitostí jednoho nadšence ve volnočasovém kroužku,“ dodává odborník na environmentální výchovu.

Nicméně zásadní roli v tom, odkud se dětem dostává výchovy a postoje k životnímu prostředí, hrají podle Činčery stále rodiče. Na dalším místě jsou volnočasové organizace, centra environmentálního vzdělávání a sociální média. „Školy zatím hrají spíše méně významnou roli. Na druhé straně je u nás dost škol, které environmentální výchovu dělají velmi dobře a jejich dopad na žáky pak může být v této oblasti zásadní,“ uzavírá Jan Činčera.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

29.3.2022 09:41
Ekovýchova fajn, i když já jsem svým dětem raději dopřál matematikovýchovu, fyzikovýchovu a zdravorozumovýchovu :D :D :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2022 11:33 Reaguje na
ostatně obecná škola má poskytnout především trivium a rodičům hlídání zadarmo (po osvobození žen z úmorné domácí dřiny vynalezením a rozšířením praček a chladniček). pak by teoreticky mohla poskytovat vzdělání (čili něco nad to trivium - třeba úvod do přírodních a humanitních věd, od fyziky po historii), ale nikoli výchovu *) - výchova přísluší rodině.

rozhodně by se škola neměla pokoušet o výchovu rodině navzdory a o indoktrinaci.

*) některé předměty na obecné škole mají v názvu "výchova" - tělesná, hudební, výtvarná (a branná) - to prosím nezaměňujme s indoktrinací, tyto předměty mají své místo a "výchova" v názvu je proto, že jsou to předměty s cílem nikoli naučit a naučené měřit, ale otevřít obzory. s tím souvisí, že (teoreticky a v ideálním případě) neklasifikujeme výsledek, ale snahu. na rozdíl od počtů, kde je jednoduché umíš násobilku - neumíš násobilku. s hrůzou vzpomínám na úču ze základní, která nás nutila před třídou sólo a bez doprovodu zpívat budovatelské písně a tohle smutné extempóre velmi přísně známkovala.
Odpovědět

Jan Činčera

29.3.2022 12:50 Reaguje na Lukas B.
Děkuji za názor. To je samozřejmě důležité téma a jedno z nich, ke kterým se náš obor už téměř padesát let vrací. V zásadě s Vámi zcela souhlasím s tím, že ani environmentální výchova nemá žáky "indoktrinovat" určitými postoji ke specifickým environmentálním tématům (a pokud se tak někde děje, je to špatně). Moderní environmentální výchova dává hlavní důraz na rozvíjení kompetencí - neučí děti, které řešení je dobře/špatně, ale jak to v dané situaci vyhodnotit. Současně ale platí, že některé s environmentální tématikou související základní hodnoty jsou současnou společností velmi široce akceptovány a předpokládá se, že by je měla posilovat i škola. Stejně, jako nečekáme, že by se učitelé měli tvářit neutrálně například k totalitním ideologiím či násilí, předpokládáme, že budou posilovat určité velmi základní pro-environmentální hodnoty, jako je vztah k přírodě, odpovědnost za svoje chování či respekt k demokracii. V této oblasti tedy školy jdou nad rámec toho, o čem píšete. Myslím, že je ve dnešní době velice vidět, že společnost potřebuje takový tmel, aby se nerozpadla do fragmentarizovaných a vzájemně se nechápajících skupin.
Odpovědět
ig

29.3.2022 13:02 Reaguje na Jan Činčera
Což je to co říkám svým příspěvkem výše, že tím tmelem může být jen něco, o čem se nedá rozumně pochybovat (byť lidé na internetových diskusích leckdy zpochybňují i fyzikální zákony a matematické důkazy, jen aby nemuseli uznat, že nemají pravdu).
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2022 13:20 Reaguje na Jan Činčera
všechny ty "základní hodnoty naší civilizace" jsou ve vyváženém mixu docela príma, ale každá z nich se po přivedení do extrému může snadno stát obludou. demokracie snadno sklouzne k bezbřehému populismu a podbízení se početným hlupákům, nenásilí a pacifismus snadno sklouzne ke kastrované bezmocnosti, tolerance k menšinám sklouzne k omezení svobody slova a ostrakizaci zastánců rovných příležitostí, úcta k životu dovedená do extrémů nutí znásilněnou ženu donosit postižené dítě.

jsem z generace husákových dětí a zhroucení totálně vyčpělého gulášového socialismu jsem prožíval ve velmi vnímavém věku mezi pubertou a dospělostí, a možná jsem na některé věci přecitlivělý - dobře si pamatuji na školní indoktrinaci, které snad nevěřil nikdo z učitelů, tedy, u jedné úplně blbé zástupkyně ředitelky a jedné věřící ruštinářky si nejsem až tak úplně jistý (což je tedy přiznávám proti enviro nadšení poněkud rozdíl) a na ošidný argument potřebnosti tmelu pro kolektiv.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2022 13:35 Reaguje na Lukas B.
no a ovoce ekovýchovy dovedené do extrémů máme bohužel příležitost sledovat v přímém přenosu - ta ušlechtilá západní civilizace se marginalizuje ve svatém boji proti sodovkovému plynu a největší evropská velmoc se rituální sebevraždou své energetiky stala vazalem orientálního impéria.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.3.2022 12:22 Reaguje na Jan Činčera
Základní hodnoty a tmel.

No, takto obecně to zní hezky, ale ďábel je samozřejmě v tom detailu, kterým je zde jak si to vysvětluje.

Ona ta teorie za socíku samo o sobě taky nevypadala na první dobrou úplně marně. A jaká byla realita.

A netřeba chodit do dávných dob našeho mládí:-), stačí si vzpomenou na dva roky covidu.
To byly "hodnoty a tmel".

Aby bylo jasno, to není nic proti vám a v obecné rovině tomu, o čem píšete. Jen takové připomenutí, že když se od obecného přejde ke konkrétnímu, tak teprve nezřídka začíná ten mazec.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2022 13:49
To co potřebujeme je skutečná ochrana životního prostředí , zejména posílení jejího právního rámce. Poslední roky v ČR se jde zcela opačným směrem , neustálé osekávání toho, co se po r. 1989 celkem úspěšně podařilo nastartovat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2022 14:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
to, co potřebujeme (když omezíme právní rámec jen na stavební/územní řízení, problematika je samozřejmě mnohem širší), je skutečná ochrana bez buzerací, bez nepřehledného a zmatečného řízení a bez možnosti nekonečného obstrukčního blokování. *)

ano, před rokem 1989 se skutečně děly prasárny. pak se kyvadlo přehouplo, aby už nikdy (například) nemohla dálnice přetínat zámeckou a opěra čtyřproudého průtahu městem neseděla mezi náhrobky židovského hřbitova, a v dobré vůli vznikl systém, dotažený do druhého extrému kdy se územní a stavební řízení může vléci prakticky nekonečně dlouho a může být znovu a znovu obstrukčně blokováno. když deep státu došly dopravní stavby připravené za minulého režimu (a obchvat plzně se léta vlekl a výsledkem je ražený tunel s nadložím málo desítek metrů, kdy ve výrubu překážely kořeny a do výrubu propadali králíci - obrazně řečeno, aby mě snad někdo nechtěl chytat za slovo), tak se "stát" pokusil situaci nějak změnit k větší akceschopnosti, a od té doby trvá marné hledání bájného kočkopsa - který by zároveň nedopustil ubližování jedinému broučku a zároveň by se územní/stavební řízení nevleklo 10-15let.

*) průšvih ovšem je, že každý vidí jinde hranici toho, co je ještě oprávněná námitka a co už je obstrukce.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2022 14:42 Reaguje na Lukas B.
zámeckou zahradu. vypadlo mi slovo.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2022 14:43 Reaguje na Lukas B.
jo a valík má nadloží málo jednotek metrů. grrrr! kdybych si to po sobě pořádně přečetl než to okliknu. mea culpa.
Odpovědět
ig

29.3.2022 16:35 Reaguje na Lukas B.
Však proto byl tak neskutečně drahý. V ornici se holt tuneluje blbě :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2022 20:17 Reaguje na
no jistě. kdyby se odtěžilo nadloží lopatičkama z pískoviště a přesívalo se to na ručním žejbru a vytřiďoval se každý brouček (aby se tunel mohl vybudovat v zářezu a pak přesypat), tak by to vyšlo levněji.

zlé jazyky tvrdí, že dopravní stavby jsou pro obstrukční raketýry pouze marketing - když pak soukromý investor buduje logistické centrum nebo supermarket, tak stačí nakráčet a ukázat referenci - koukněte, jak jsme dokázali zdržet (třeba) obchvat Plzně, deset let to trvalo, stamiliony se propálily v naftě poskakováním kamionů skrz město, miliardy stála kompenzace zdravotního stavu Plzeňáků obtěžovaných externalitami skrz město, kvalita života snížená dopravou skrz město se dá těžko vyčíslit,va stejně jsme to dali. kolik dáte, co si u nás za fiktivní služby objednáte?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist