https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-upravuji-geny-chmele-chteji-vic-prospesnych-latek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci upravují geny chmele, chtějí víc prospěšných látek

17.1.2021 06:47 | PRAHA (ČTK)
Vědecký tým se zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo takzvaných prenylovaných flavonoidů. Ty příznivě působí například proti rakovině, bakteriím a zánětům a jsou důležité pro farmaceutický průmysl.
Vědecký tým se zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo takzvaných prenylovaných flavonoidů. Ty příznivě působí například proti rakovině, bakteriím a zánětům a jsou důležité pro farmaceutický průmysl.<
Zdroj | Piqsels
Chmel by v budoucnu mohl mít více léčivých látek i hořkých kyselin. Vědci z Česka toho chtějí docílit pomocí genetických úprav CRISPR-Cas9. Pro úpravu chmele je využili jako první na světě, techniku úspěšně otestovali na genu ovlivňujícím barvu. Nyní je zajímají geny zásadní pro tvorbu látek, které jsou důležité pro pivovarnictví nebo farmacii. Biologické centrum Akademie věd ČR (BC AV) o tom ČTK informovalo v dnešní tiskové zprávě.
 

Tzv. molekulární nůžky CRISPR-Cas9 patří k významným objevům posledních dekád. Vědci mohou díky nim s velkou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin i mikroorganismů. Američanka Jennifer Doudnaová a Francouzka Emmanuelle Charpentierová za jejich vývoj loni získaly Nobelovu cenu za chemii. Technologie je velkou nadějí pro léčbu rakoviny i dědičných chorob.

V případě rostlin už tuto metodu výzkumníci využili v řadě případů - od modelových rostlin po hospodářsky využitelné plodiny jako rajče, pšenice nebo ovocné dřeviny. Chmel otáčivý si poprvé vybrali výzkumníci v Českých Budějovicích.

Jejich cílem byl modelový gen pro klíčový enzym, který zajišťuje výrobu listových barviv, jeho "vypnutí" je na rostlině okamžitě poznat. Podle vědců pokusné rostliny získaly buď zcela bílé nebo mozaikovité listy. A to, že byl první test v zacílení genu úspěšný, potvrdily molekulární analýzy.

"Jsem rád, že se nám povedlo tuto metodiku zavést i pro chmel, u kterého navíc představuje určitou komplikaci fakt, že se jedná o vegetativně množenou plodinu," poznamenal spoluautor výzkumu Praveen Awasthi. Awasthi tuto technologii dříve vyzkoušel u banánovníku. Je i hlavním autorem současné studie, kterou publikoval časopis Plant Physiology and Biochemistry.

Nyní se tým zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo takzvaných prenylovaných flavonoidů. Ty příznivě působí například proti rakovině, bakteriím a zánětům a jsou důležité pro farmaceutický průmysl.

Awatshi podotkl, že k výhodám techniky CRISPR patří, že je univerzální a umožňuje upravit konkrétní geny, aniž by vědci zasáhli jiné oblasti genomu. Další plus je podle odborníků to, že do organismu není třeba vnášet cizí geny, jako v případě geneticky modifikovaných organismů (GMO).

Zástupci Biologického centra však upozornili, že v EU je nyní prakticky znemožněno komerční využití takto upravených rostlin. Biologické centrum je součástí iniciativy evropských vědců, která žádá Evropský parlament a Evropskou komisi o změnu legislativy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

17.1.2021 10:38
Vzhledem k tomu, že ekologičtí odborníci, kteří vědí, že v GMO jsou geny a v normálních organismech žádné nejsou, prosadili i zákaz rajčat s odstraněním genu, zajišťujícím měknutí slupky (a tudíž ty rajčata déle vydrží), coby GMO, tak bych to tak optimisticky neviděl.

Spíš to dopadne jako v jiných podobných případech: Bude se to využívat v zahraničí mimo EU a nás to spíš bude poškozovat jako plus pro konkurenci.
Už abychom po vzoru GB z té zaprděné bruselské žumpy konečně vypadli!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.1.2021 15:13
Je zajímavé, že ne všechny národy přistupují k averzi k GMO stejně. U nás je vyvolána doslova hysterie, zatímco v Polsku se celkem v pohodě dají sehnat. Mimo jiné tam na burzách prodávají akvarijní rybky s vloženým genem mořského láčkovce, který působí to, že rybky světélkují. Vypadá to hezky, bohužel u nás je za to pokuta až v řádu miliónů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.1.2021 17:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak to ignorují befél EU, protože ta pokuta je celounijní. Možná si to při velikosti své armády mohou dovolit.
Odpovědět
ig

18.1.2021 01:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Bohužel, na tom je vidět, že naši politici především chtějí GMO blokovat, v tomto případě horlivým dodržováním nařízení EU. Ale našli by si i k tomu jinou cestu, kdybychom nebyli v EU. Podobně je to se vším nebo skoro vším, za čím vidíme EU - je to především naše vnitřní záležitost. Babišoolej taky mícháme do nafty aniž bychom kvůli EU museli, Babiše jsme si zvolili a držíme ve funkci přesto, že EU zjistila, že je ve střetu zájmů,... Kdepak, vystoupení z EU by nic nepřineslo, snad jen by konečně zase byl důvod podplácet celníky zadržující zboží z nebo do Německa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2021 09:08 Reaguje na
Když na to existuje befél EU, tak dost dobře nemůžete kritizovat to, že se u nás dodržuje přísněji než jinde. Prostě je nutno zrušit ten befél, a ještě lépe, celou EU. A problém zmizí i pro nás.
Odpovědět
ig

18.1.2021 11:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Nezmizí, v případě nějaké hypotetického vystoupení z EU nám bude vládnout úplně stejný Babiš a ostudu dělat úplně stejný Zeman jako teď. Případně si lid neomylně zvolí jiné představitele stejného ražení. Osobně bych taky byl raději, kdyby se EU vrátila ke kořenům a znamenala jen celní unii, nebo lépe společný trh (který nemáme v plné míře dosud, protože státy se mu různými prostředky navzdory záměrům EU brání), ale ten vliv na domácí politiku tak silný není. Peklo si tady děláme sami :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2021 13:10 Reaguje na
Peklo nám tu dělají vykukové, napojení na EU a její aktivity. To, co se prošustruje v EU nařízeném (a většinou zcela nesmyslném) "boji za klima" je daleko víc než to, co se tu rozkrade místními.

Prostě buď návrat k volnému pohybu osob, zboží a služeb (nebrání tomu jednotlivé státy, ale to, že EU funguje ve prospěch starých zemí a v neprospěch zemí nových), bez jakýchkoli politických nesmyslů a škodlivostí (takže žádné tančení ožralých a zdrogovaných EUrokomisařů před sochou masového vraha Karla Marxe, dodanou čínským totalitním režimem), nebo odchod z ní, nebo ji aktivně a bez lítosti zlikvidovat, jako vyhodíme třeba rozbitý talíř či hrnek.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.1.2021 06:45
Pro Homo Stupidus není nic dost dobré..... a za svou nenažranost samozřejmě zaplatí...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist