https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedel-bych-jak-krajinu-vic-vytezit-ale-nedelam-to-rika-zemedelec
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Věděl bych, jak krajinu víc vytěžit, ale nedělám to, říká zemědělec

13.12.2022 05:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Statek rodiny Vodňanských.
Statek rodiny Vodňanských.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Vojta Herout
„Věděl bych, jak to udělat, abych měl větší zisk. Abych krajinu vytěžil. Ale nedělám to,“ říká zemědělec Erich Vodňanský. Jeho rodina rozvíjí na svém statku regenerativní zemědělství. Vysazují biopásy, rozdělují pozemky na menší bloky, sklízejí postupně od konce května do září tak, aby krajina nikdy nebyla holá. Rodinnou farmu na Litoměřicku převzal od svého dědečka.
 
Jeho odpovědnost za péči o krajinu oceňuje řada pivovarů, které od něj odebírají chmel. Spolu s pivem pak pivovary prodávají i příběh Statku Vodňanský: historii vinoucí se až k roku 1371 a nadstandardní péči o půdu a krajinu.

Jak mohou firmy pečovat o krajinu

„Bylo by dobré, aby si zpracovatelské firmy vybíraly dodavatele. Tam, kde je to jen trochu možné,“ apeluje zemědělec Vodňanský. Vybírat si dodavatele – to je jednoduchý způsob, kterým mohou zpracovatelské firmy ocenit a podporovat udržitelnou péči o krajinu.

A to je model, který dnes někteří odborníci věnující se krajině nabízejí firmám: promítněte do svých standardů udržitelnosti odpovědnost za to, jak se vaši dodavatelé chovají k půdě a krajině. České krajině to prospěje. Zájem o tento typ společenské odpovědnosti mají zatím především potravinářské firmy.

„Není možné, aby ochrana přírody byla věcí veřejné správy a několika neziskovek,“ poukazuje Lenka Fryčová z české pobočky WWF na to, že je potřeba přenést odpovědnost za péči o krajinu na další hráče. O tom se debatovalo na konferenci Péče o krajinu jako společný úkol českého průmyslu a obchodu.

Přestože firmy nemají nad péči o krajinu přímou kontrolu, jejich byznys závisí například na tom, zda se jejich dodavatelům urodí dostatečné množství kukuřice nebo brambor. Zpracovatelské firmy tak mají velký zájem na tom, aby si krajina udržela svou produkční funkci. A tomu napomáhá zdravá a pestrá krajina.

Eroze znamená nižší výnos

Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd se hektarové výnosy na slabě erodovaných půdách snižují o 15–20 %, na středně erodovaných půdách o 40–50 % a na silně erodovaných půdách až o 75 %. Vodní eroze přitom výrazně ohrožuje přes 35 % zemědělských pozemků v ČR.
Vodní eroze z pole odnáší úrodnou ornici.
Vodní eroze z pole odnáší úrodnou ornici.
Foto | Karel Ferschmann / Němčovice

Tenhle přístup je v České republice podpořený faktem, že stav české krajiny se nelepší navzdory rostoucím legislativním požadavkům na zemědělce. Krajiny vysychá, ztrácí úrodnost, je citlivější na výkyvy počasí.

Část problémů je sice možné připsat na účet změny klimatu, část je ale zodpovědnost těch, kdo krajinu spravují. Přitom recept na vhodnou péči o zemědělskou krajinu je známý: více organické hmoty, větší pestrost.

Jenže většina hospodářů zatím podle tohoto receptu nepostupuje. V péči o krajinu se proto hledají noví hráči, kteří by zemědělce a lesníky přesvědčili, ať se do toho pustí. A právě proto se hledá tam, kde jsou peníze. U zpracovatelských firem a obchodních řetězců.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2022 07:40
Bylo by spravedlivé, aby biotická pumpa fungovala u zemědělců s ekologickým jménem, ale zejména s ekologickým přístupem ke krajině. Žel, na tak malých celcích se její efekt projevit nemůže. Ty bonusy by měly přicházet především skrze dotace: lajdákům nic, vzorným maximum.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2022 07:56
Tak zrovna u toho chmele by mě dost zajímalo, jak pán uplatňuje regenerativní hospodaření. Jinak nic proti tomu, na druhou stranu, nedivím se, že hodně lidí raději oželí pár korun navíc, protože byrokratická zátěž spojená s uplatňováním různých ekoschémat je velká a zbytečná.
Co se výběru dodavatelů týká, při objemu vykupovaného množství tun např. sladovnického ječmene pivovary či sladovnami je to utopie, to mohou dělat pouze malí a to jsou drobné rybičky na trhu.
Více organické hmoty a větší pestrost musí být v souladu s výkupními cenami komodit, nikoliv jen tří- čtyř, můžu opakovat do nekonečna.
Eroze- je přirozenou součástí utváření krajiny, někdy větší, někdy menší. Půda se nikam neztrácí, pouze se přemisťuje v čase a prostoru a s nadsázkou lze říci, že co ochudí Frantu, obohatí Pepíka.
Pokud se nacházíme v období, kdy se vyskytují prudké přívalové deště, je iluzorní myslet si, že erozi se zabrání plošně, tam lze řešit jen nejkřiklavější případy a omezit setí širokořádkových plodin na svahovitých pozemcích. Jenže pak je nutné říci i to b) - CO TAM MÍSTO TOHO PĚSTOVAT.
A tím je myšleno nejen plodina, to vymyslí každý a v tomto duchu se zemědělcům udílejí knížecí rady, ale ta plodina také musí generovat ZISK- a to už je podstatně horší.
Pro případné námitky, že se musíme dívat hlavně na krajinu odpovídám, to ano, jenže zemědělci mají tyto plochy v nájmu či pachtu, chcete-li a na ten pacht si musí jaksi vydělat, ony jim ty peníze nepřistanou každého 13. na účtě jako státním úředníkům.
A věřte tomu, že 99% pachtýřů zajímá pouze to, aby svoje peníze dostali řádně a včas, jinak se porozhlédnou po jiném a nikoliv po tom, kdo "řádně a s péčí" hospodaří, ale po tom, kdo jim peníze včas vyplatí. Tak to je a netřeba si dělat žádné iluze.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2022 08:13 Reaguje na pavel peregrin
Víte, kdyby ta ornice se přelévala v rámci dědiny, resp. sousedů, bylo by vše v pořádku. Jenže my dotujeme úrodné nížiny Lajszovi a Nicolaeovi. Ta hnědá voda v Dunaji není jen z Alp...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2022 09:48 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, v tomto případě to platí. Nicméně vodní eroze zde byla vždy, pouze nyní je problém v těch prudkých přívalových deštích.Jak jsem psal- lokálně je možné se bránit, celoplošně ani omylem. Ostatně povodně a následné gigantické bahnotoky v Rakousku, Itálii etc. jsou důkazem toho, že eroze si nevybírá a tyto státy, zvláště Rakousko, jsou velice často dávány jako vzor zemědělského hospodaření.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.12.2022 11:39
Ano, pán to chytil za správný konec. Stačí prohlásit "nejsem jako oni" a hned má plusové body a pozitivní článek na Ekolistu. Už to beru jako folklór, protože tohle udělá každý, kdo se chce prezentovat v pozitivním světle. Jak hospodaření vypadá ve skutečnosti totiž naprostá většina čtenářů takových článků nemá možnost zjistit a vzhledem k informovanosti veřejnosti o agronomii, zootechnice nebo skutečném vlivu aplikovaného systému hospodaření na půdu to ani neposoudí. Článek typu oslavné ódy, informace nulové.
Odpovědět
ER

Ema Rychlá

13.12.2022 19:18

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.12.2022 07:49 Reaguje na Ema Rychlá
Paní, vy si pletete pojmy a dojmy, ale vůbec se nedivím, protože je to důsledek lživé mediální masáže. Zemědělci žádné potraviny do obchodů v drtivé většině neprodávají, ale prodávají základní suroviny pro zpracovatelský průmysl za ceny, které kdyby nebyly podporovány formou dotací, tak by třičtvrtě zemědělců skončilo.
Za ty nemravné ceny můžete poděkovat obchodníkům, tam je zakopaný pes.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.12.2022 08:40 Reaguje na Ema Rychlá
To máte tak: hospodařit bez pesticidů, hnojiv a na malých parcelách = nižší náklady na pesticidy nebo hnojiva, vyšší náklady na naftu a pracovní čas, ale také poloviční nebo ještě nižší úrodu. Možná také žádnou úrodu, protože na biopás nebo mezičku se přeci zákazník pást nechodí. Tak jak můžete chtít ještě k tomu všemu nízkou cenu takto vyrobených potravin?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist