Vyrostou rychle, umřou dříve. Sázka na stromy coby úložiště uhlíku nám vyjít nemusí

Ne že nemusí, ale nevyjde. Jediné co by fungovalo je natrvalo ukládat dřevo pod zem nebo na mořské dno.

Poraďte jim třeba ještě do vytěžených povrchových dolů navozit
kůrovcové dřevo a zasypat hlušinou. Za pár miliónů let tu bude zase
možná z toho uhlí a můžeme si odečíst z uhlíkové stopy pár tisíc
tun uloženého uhlíku. Snad sám vážně nevěříte realizaci toho vašeho
nápadu! Dnes je třeba hlavně zastavit další likvidaci pralesů, když
už výsadba nových stromů nepostupuje stejně rychle jako kácení.
Tady vidím cestu a ne v utopických pokusech ukládat dřevo pod zem
(kam, jak za kolik?)a na mořské dno(jak, aby nevyplavalo nahoru?).

Jistě že nevěřím - to jen na ilustraci, že je to celé opravdu velká blbost.

Elegantnější řešení by bylo to dřevo pálit místo uhlí. A praxe ukazuje, že je to nesmysl - tolik dřeva prostě v našich lesích nemáme.

Ale máme, a příklad z Německa, kde jsou v tomto dále, by si mohli ti zodpovědní sami zjistit. Před více jak deseti lety jsme byly pozváni do tepelné elektrárny teplárny nedaleko Hamburku. Padla tam právě i otázka na vytěženost prostoru. Pokud si pamatuji a najdu dodané podklady, tak celoročně bezproblémově spalují komunální dřevo keřoviny a náletu. Včetně kalamitního dřeva mýtné těžby. Už tenkrát v německu omezovali povrchové doly a na jejich místě vysazovali energetické rychle rostoucí dřeviny jako černý topol nebo vrby. Na rozdíl od ČR se ani tehdy nebránily klonům černého topolu "japonským" ale i paulovnii. Spalování je trochu jiná technologie než u uhlí a škváry, zde se škvára netvoří a emise v ovzduší jsou zanedbatelné v porovnání ropnými medii v dopravě. - Jako další mylný názor je ten , že se musí spalovat jen dřevní hmota, - omyl už dnes ve vyspělém světě na svých polích a pozemcích pěstují roční plodiny jež slouží i jako otopné medium v ekokotlech. Mimochodem kácet kalamitní dřevo se v každé krajině musí efektivně a hlavně rychle - musíte si uvědomit zda vám jde o dřevo jako surovinu nebo o škůdce Kůrovce smrkového a nejen jeho. A proto člověk v boji se škůdci vymyslel i moderní harvestory jež lesníkům a i přírodě výrazně pomáhají. Kůrovcové dřevo je vhodné max jako palivové dřevo případně jako exportní artikl do Číny. Z kůrovcového dřeva nedokážete udělat použitelnou dřevotřísku ani překližku.

"Kůrovcové dřevo je vhodné max jako palivové dřevo případně jako exportní artikl do Číny. Z kůrovcového dřeva nedokážete udělat použitelnou dřevotřísku ani překližku. "

Už dlouho mi vrtalo hlavou,zda dřevo z kůrovcem zničených stromů lze využít na dřevotřísku nebo překližku. Opravdu platí, že dnes z kůrovcového dřeva nedokážeme udělat použitelnou dřevotřísku ani překližku?

Muselo by se to ručně zbavovat ztrouchnivělých a dalších narušených částí a vznikly by nepravidelné tvary současným strojovým parkem nezpracovatelné.

Zase stačí blbá trojčlenka, aby se ukázalo, kolik dřeva nahradí kolik uhlí a kolik toho uhlí nyní spotřebujeme a pak to vyčíslit na množství dřeva v lese na hektar a počet hektarů lesů v ČR.

Nebo stačí blbá historie, která nás poučí o tom, že před začátkem využívání hnědého a černého uhlí byla naše krajina totálně odlesněna (mimo pár opravdu nepřístupných ploch a uměle vysázených lesíků u vesnic), protože produkce dřeva všech tehdejších lesů (původně jich bylo víc než je teď) nebyla s to pokrýt potřebu našich předků v období raného novověku (mnohem nižší než nyní). A jen díky zahájení těžby uhlí se zase lesy vrátily.

Existuje celkem jednoduchý systém ze dřeva vydestilovat uhlík (pomocí energie z OZE) a v polotekutém stavu to natlačit do vytěžených ropných ložisek. Jenže význam by to mělo až tehdy, až se žádná ropa těžit už nebude.

A jaký by to mělo smysl?

Odbourávání CO2 z atmosféry.

1. Buďme rádi, že po dobu života a až do úplného rozkladu strom BUDE UCHOVÁVAT uhlík, což je skoro 100 let.
2. Pokud vysadíte duby, buky,lípy a jiné trvanlivé stromy, tak těch se toto netýká. Přečtěte si článek dobře.
3. I zetlelé dřevo se dostane pod zem, kde jej část zůstane vázána v půdní struktuře.
Takže nedělejte z jedné špatně interpretované studie ukvapené závěry.

To byste musel to dřevo zakopat sakra hluboko.
Dřevo se rozpadne totálně a vytvoří zase pytel CO2. Přesně stejně velký, jaký si odčerpalo z atmosféry. Koloběh uhlíku je vybalancován přesně na nulu.

Zase jednou objevena Amerika? Proč jen ti výzkumníci zkoumají vyzkoumané.
Vždyt je známo, že stromy na skalách v nehostinných místech rostou pomalu (mají malé přírůsty a hustší dřevo) než stromy na lepších místech.
No, kdyby se více sázelo a méně kecalo a kácelo. Případně pálilo, tak by ten efekt stromů jako sinku pro přechod na OZE pomohl. Ale nejde to přes rychle rostoucí dřeviny. Pokud tedy dřevo zase spálíme.

Dřevo, nemusíme pálit, ani rychle ani pomalu rostocích dřevin. Ono totiž telní dřeva je oxidace, jejímž produkteme je zase ve hlavní míře CO2.

Dřevo, nemusíme pálit, ani rychle, ani pomalu rostoucích dřevin. Ono totiž tlení dřeva je oxidace, jejímž produkteme je zase v hlavní míře CO2.

Jednou z možností je toto rychle narostlé dřevo zplyňovat v retortách, plyn použít k výrobě tepla a elektrické energie a dřevěné uhlí zapravovat do půdy, kde nejen že vydrží tisíce let sekvestrované, ale napomáhá dlouhodobě udržovat úrodnost půdy. Další možností je sekvestrace uhlíku do půdy v podobě humusu. Způsobů je vícero..

zplyňování dřeva, je velmi energeticky náročná technologie. O co více uhlíku vám zůstane v podobě dřevěného uhlí v retortě, o to víc energie musíte do procesu vložit. Jediný způsob, jak nevkládat do výroby dřevěného uhlí pro případné uložení uhlíku do půdy odjinud získávanou energii, je doutnění dřeva v milířích. Už je na čase zahájit renezanci uhlířského řemesla, nejlépe s maturitou a na vysokých školách zřídit fakulty uhlířských studií.

Je to celé dost nekonkrétní. Navíc hodně záleží na tom, co se se dřevem stane po uhynutí stromu. Je jasné, že v tropických deštných pralesích dojde k rychlé dekompozici, nicméně v našich podmínkách souše přetrvávají desetiletí. I bez lidského zásahu.

Asi je to jedno, výsadba nic nezkazí ani teď, ani do budoucna. Až bude vysázeno tak bude na vědecké nimrání a odborné debatování času dost.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/rozhovor-ekologicke-hnuti-zavrhlo-vedu-i-logiku-2.A180326_223637_p_veda_wag
CO2 byl rostlinami z atmosféry odstraněn a vznikla fosilní paliva, zelenými organismy, které se staly fosilním palivem. A byl odstraněn mořskými organismy s jejich skořápkami, z čehož vznikl uhličitan vápenatý... Ten je v zemské kůře zastoupen daleko více, než fosilní paliva, tisíckrát více a všechen uhlík v uhličitanu vápenatém pochází z oxidu uhličitého rozpuštěného v mořské vodě. Tento uhlík je nyní uzavřen v kameni zvaném vápenec. Také jsou zde mramor a křída, například bílé doverské útesy v Anglii sestávají z vápníku, který byl kdysi vytvořen mořským planktonem.
Mramor, křída a vápenec, pravděpodobně nejbohatší forma uhličitanu vápenatého, ale také hornina Dolomitů ve Švýcarsku z toho sestává. Ale tyto formy vápníku mají svůj původ v živých tvorech. Ony byly vytvořeny skořápkami živočichů až po rostlinný plankton v moři, základnou potravinového řetězu v oceáně. Ale také velké skořápky korálových rifů sestávají z uhličitanu vápenatého. Tyto skořápky sedimentovaly a a nyní je 100 milionů miliard tun vápencové horniny v zemské kůře, na mořském dně a na pevnině, která se vztyčila z moře. To všechno byl původně ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý. To je důvod, proč CO2 během milionů let stále ubývalo - až na život ohrožující úroveň -, než jsme my začali spalovat fosilní paliva – pouhý okamžik historie Země.

Jenže, takové informace ekoaktivisty zcela míjí. Z části je nečtou, z části je považují za propagandu.

No a co? To je dobře nebo špatně?
Náš ekosystém je postven právě na určité koncenraci CO2 a tím i globální teplotě. A tvořil se pár miliónů let. Pokud fosilní uhlík za historický okamžik vyfučíme do atmosféry, celý ekosystém ze zřítí.
Na Venuši nemají ani fosilní paliva ani vápence a teplota vytvořená skleníkovým efektem je někde na 300 - 400°C. Nám bude stačit 60°C a jsme jasní.

Absolútne vám chýba schopnosť logického uvažovania. Ak je veľká väčšina fosílneho CO2 viazaná vo vápencoch, nikdy uz nedosiahneme dávne koncetrácie minulosti. V tej minulosti veľkých koncentrácii CO2 nikdo nezhorel a svet naopak bujnel tak, že sa mohli vytvoriť tie gigantické zásoby uhlia. Z článku vyplýva že trend ubúdania CO2 je kritický a naopak hrozí, že bude CO2 málo, pretože časom bude uložený tak, že bude pre rastliny nedostupný. "Ale když se posuzují naše znalosti o historii podílu oxidu uhličitého v globální atmosféře během posledních 500 milionů let, tam skoro neexistují reálná čísla, ale my máme proxys a sedimenty, které podávají informace o koncentracích CO2 v atmosféře a které sahají půl miliardy let nazpět. Co lze z toho vyvodit, je sice nepravidelný, ale stoupající úbytek CO2 z minimálně 5 000 ppm nebo 0,5 % před 500 milony let až po nejnižší úroveň někdy během posledního zalednění před 20 000 lety, když podíl CO2 činil pohých 180 ppm. Tento podíl leží pouhých 30 ppm nad úrovní, pod kterou většina rostlin uhyne.

Rostliny nepotřebují oxid uhličitý pouze k přežití, ony ho potřebují i na určité úrovni, zrovna tak jako my k přežití potřebujeme kyslík. Ale pětiprocentní podíl kyslíku v atmosféře by nestačil k našemu přežití, my potřebujeme současnou úroveň, tedy něco kolem 20 %. U rostlin a CO2 je to to samé a CO2 se vždy přibližoval úrovni, pod kterou rostliny zhynou. Tím si Země prošla doby ledovými pleistocénu, jedním zaledněním za druhým – minimálně 22 z toho během tohoto časového úseku 2,5 milionů let. Je zřejmé, že v případě, kdybychom my neintervenovali a nevnesli něco málo CO2 do atmosféry, byla by tato základní úrověň ohrožena."

Nevím, proč šermujete koncentracemi CO2 před 500 milióny let.
Tehdy byl ekosystém desítky miliónů let vyvíjen právě pro tuhle teplotu.
Ve 3 miliardy let staré historii Země probíhaly různé klimatické zvraty, vždy to znamenalo rozpad a likvidaci stávajícího ekosystému.
Nám je houby platná informace, že za dinosaurů byla průměrná teplota na zemi možná o 10°C vyšší.
Při rázové změně klimatu prostě vyhynuli a bylo posekáno.
Tohle se stane nám taky, když se naše klima taky rázově změní, což zrovna probíhá.

Viete žite si dalej vo svojom svete kde platia iné fyzikálne zákony a rastlinám stačí k životu 150 PPM CO2. Zdá sa že myšlienky z článku sú absolútne nad možnosti vašeho chápania. Ja nemám ani čas ani silu ani trpezlivosť Vám to podrobne vysvetliť. Ono sa to vlastne ani nedá.

"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020

Pokud se náš život na Zemi vyvíjel 20 miliónů let s koncentracemi nižšími, než je dnešní, bude mít výrazný problém se zvyšující koncentrací přežít. Především proto, že naše oteplování brzdí oceány, což není nafurt.

Už si ekologové nahlas přiznejte, že problém globálního oteplování není u nás v Evropě a v našich emisích z technologií a ani výsadba stromů u nás ho nezastaví a nezastaví ho ani žádné snižování emisí v Evropě a vyspělých zemích.
Jen za posledních 100let se populace rozvojových zemí zvýšila 16x, zatímco ta naše je stále stejná. Možná někdo řekne co je mi do toho, že si černoši rodí 5-6dětí na ženu, ale je to naprosto zásadní - 16x větší populace (do 20let už 32xvětší) plodí 16x více emisí jen tím že ti lidé žijí, dýchají, jedí, oblékají se, pracují... Ve skutečnosti jsou dopady ale mnohem dramatičtější - v našem měřítku by chování černochů způsobilo, že bychom dnes měli 160mil obyvatel nacpaných v ČR. Pro těch 150mil navíc bychom museli vykácet prakticky všechny lesy, zastavět ohromné plochy půdy domy, silnicemi a devastace přírody by byla doslova totální... A přesně to se děje v Africe, Jižní Americe a Asii - lesy a pralesy už byly v Africe prakticky vykáceny - někde až z 99% a přeměněny na pole a pastviny pro raketově rostoucí populaci. Jenže zatímco lesy odčerpávali CO2 a po dlouhou dobu ho skladovaly, tak orná půda naopak CO2 produkuje ve velkém - produkují ho v ohromných množstvích půdní bakterie. Efekt přelidnění tak nezvyšuje emise lineárně, ale křivkou, která s časem čím dál strměji roste, neboť se sčítají 4efekty ohromné porodnosti, Roste 1)přímá produkce CO2 2)zmenšuje se plocha lesů a tím se méně uhlíku ukládá do dřeva 3)lesy se vypalují a tím se do vzduchu dostává uhlík ukládaný desítky a stovky let 4) odlesněná zemědělsky využívaná půda produkuje uhlík. Proto globálně neroste obsah uhlíku lineárně, ale křivkou a proto i teploty rostou křivkou a ne lineárně. Ze stejného důvodu nemá docela dramatické snižování emisí v Evropě a dalších rozvinutých státech (už o cca 30%) žádný vliv - obsah CO2 si dál vesele roste křivkou, stejně tak jako teploty!!!!!!!! Ročně přelidní rozvojový svět planetu o cca 100mil lidí a ti lidé musí něco jíst a kácejí,vypalují, loví zvěř a ryby, ale taky nosí oblečení, někdy i boty, mobily, televize, musí něco pít v něčem bydlet atd. Vysazování les u nás opravdu nic neřeší, když 1000x tolik jich ročně černoši a další vykácí a spálí. Jediné co by celou planetu zachránilo je dramatický úbytek obyvatelstva v rozvojových zemích a snížení porodnosti pod 2děti na ženu. To je ale v primitivních muslimských, Afrických a Asijských společnostech utopie. Migrací se navíc tento kult plození roznáší i do Evropy a dalších vyspělých zemí, které to úbytkem obyvatelstva (malou porodností) dlouho kompenzovaly a roční přírůstek tak bude dále akcelerovat - zrychlovat i přes to, že průměrná porodnost v rozvojových a muslimských státech pomalu a mírně klesá. Klesá to je pravda, ale příliš pomalu na to, aby to zabránilo katastrofálnímu kolapsu ekosystémů a hladomoru. Do 20let se populace rozvojových zemí opět zdvojnásobí, ale zatímco kdysi ze zdvojnásobovali miliony, pak desítky milionů a stamiliony, tak nyní už to budou miliardy - to co provádí rozvojové státy s populací se nazývá matematicky geometrická řada, kde je každé další číslo dvojnásobkem předchozího. Můžete si to vyzkoušet na šachovnici na první políčko si napište číslo jedna, na druhé 2, na třetí 4,8,16,64 atd a uvidíte, že v polovině šachovnice už budete muset začít počítat v astronomických jednotkách - tak přesně tohle provádí s planetou ti "chudáci" co migrují a "potřebují" náš soucit a solidaritu... Ne výsadba stromů u nás to bohužel nevyřeší - vyřeší to příroda do 20-30let tím, že miliardy lidí chcípnou hlady, protože jsme se jako lidstvo fatálně přemnožili a podělané elektromobily a odstavení uhelných elektráren maximálně sníží lokálně emise, ale globálně nás něco tak zdánlivě nevinného jako je porodnost táhne přímou cestou do pekla...Dokud nepřestanou být ekologové i politici hyperkorektní a nezačnou lidem říkat pravdu kdo a co způsobuje globální růst teplot, tak logicky nemůže lidstvo katastrofě zabránit - honíme se za duchy v podobě čistých energiích, elektrických aut a pod. - ne že by naše technologie založené na uhlí a ropě neměli negativní dopad - mají, ale bohužel jen okrajový - jádro problému je v tom, že v roce 2000 žilo na zemi 6miliard lidí a dnes o pouhých 20let později je to už cca 8miliard!!!!! Přitom mají vědci spočítáno, že 10-11miliard je pro lidstvo konečná!!!!!!!! a tam nás rozvojové země dostanou do roku 2050...