Vysoké závěje můžou zvýšit škody na stromech jelením ohryzem
"Tento krátkodobý výkyv počasí pravděpodobně nebude mít na populace drobných živočichů vliv v případě, že sněhové srážky a nízké teploty nebudou přetrvávat delší období," uvádí odborníci.
Zvýšená sněhová pokrývka by však mohla omezit pohyb spárkaté zvěře. "Zvěř tedy sníží svoji pohybovou aktivitu a mnohdy zůstává pouze v lokalitách mladých, hustých lesních porostů, ve kterých může lokálně docházet k nárůstu škod působených ohryzem kůry zejména smrku ztepilého, nebo okusem letorostů na kulturách," dodávají odborníci.
V běžný podmínkách by podle Havránka sešli jeleni na zimu do nižších poloh, občas jsou však na horách krmeni, takže v těchto lokalitách zůstávají. "Některé výzkumy ukazují, že je tažná část populace a stálá část populace. Vysokým sněhem škody jelení zvěří narostou," uvedl Havránek.
Kvůli vysoké sněhové pokrývce, která by zůstala na českém území déle, by mohla hynout čerstvě narozená selata divočáků, ta se v současnosti rodí již po celý rok. K ovlivnění populace by ale musely být podle Havránka velké mrazy. "Když se selata narodí, tak nemají dobře vyvinutou termoregulaci," dodal. Zatím si však nepamatuje, že by sněžení nebo mrazy nějak více počty přemnožených divokých prasat ovlivnily. Divočáci se také zdržují v nižších nadmořských výškách, kde tolik sněhu není.
Jelenů evropských se v posledním mysliveckém roce, který končí v březnu, odlovilo 27.878, což bylo meziročně o sedm procent víc. Jelenů sika bylo odloveno 17.106 kusů, tedy o šest procent více.
Podle oficiálních mysliveckých statistik bylo za minulý myslivecký rok odloveno 229.182 kusů černé zvěře, z toho přes 132.570 selat, 9565 kňourů a 13.973 bachyní. Přemnožená divoká prasata působí každoročně miliardové škody na zemědělských plodinách i na lesních porostech.
reklama