Příspěvek státu podporovaným zdrojům energie (POZE) má pro příští rok vzrůst na 27 miliard korun. Bude tak o 815 milionů korun vyšší než letos a v předešlých dvou letech. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, který včera schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zbylou část z podpory zhruba 46 miliard, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé. Premiér Andrej Babiš (ANO) včera řekl, že by stát mohl výdaje na podporu snížit až o šest miliard. Havlíček má navrhnout řešení.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová, která stála u zrodu celosvětového hnutí mladých lidí pro boj se změnami klimatu, v pátek přijela do Washingtonu. Ona a dalších asi 1500 demonstrantů, z nichž většina byli školáci, pochodovali městem a skandovali hesla poblíž Bílého domu.

Situace s přemnoženými hraboši v postižených oblastech dále graduje a hlodavci ničí úrodu. Zemědělci navíc mají obavy, že hraboši sežerou i nově zaseté ozimy. Sdělil to mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Svaz už v létě avizoval, že možné škody způsobené hlodavci můžou přesáhnout i miliardu korun. Svaz proto dlouhodobě usiluje o možnost aplikovat plošně jed proti hladovcům, proti tomu se však v létě postavili biologové i ministerstvo životního prostředí.

Německé ministerstvo dopravy chce do roku 2030 investovat až 75 miliard eur (1,9 bilionu Kč) do boje proti klimatickým změnám. Investice do podpory elektromobilů nebo rozvoje železniční dopravy mají vést k tomu, že i oblast dopravy splní klimatické závazky Německa na rok 2030. Zatím k tomu má velmi daleko.

Malá vodní díla a terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině by mohly do budoucna vznikat pouze na ohlášení vodoprávnímu úřadu a nebudou vyžadovat obvyklé stavební řízení. Počítá s tím novela poslanců ČSSD, ANO, KSČM a SPD, kterou v pátek schválila Sněmovna. Norma se bude vedle terénních úprav týkat i vodních děl o rozloze do dvou hektarů a výšky hráze do 2,5 metru. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Na Letiště Václava Havla mají z Veleslavína na lince 119 místo klasických autobusů jezdit velkokapacitní elektrobusy. Důvodem je nízká kapacita naftových autobusů a zlepšení ovzduší. Jezdit by mohly začít do tří let. Řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Náklady budou zhruba 900 milionů korun. Praha zavedla elektrobusy již na lince z Palmovky do Letňan a plánuje elektrifikovat ještě další linky.

Návaly tepla, tropické noci a extrémní deště – nejen Vídeň pociťuje stále více dopady klimatických změn. V rozvíjejícím se městě jako je rakouská metropole představuje výstavba novostaveb jeden z centrálních nástrojů pro účinnou ochranu klimatu. Osm z deseti bytů tak nebude moci využívat fosilní paliva na vytápění, chlazení nebo ohřev vody.

Pokutu půl milionu korun dostala od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pražská firma Textron Consulting za to, že na více než třech hektarech lesa na Šumpersku vytěžila dřevo holosečným způsobem a ohrozila tak životní prostředí v okolních lesích. Firma úmyslnou těžbu zdůvodnila poškozením lesa kůrovcem a větrem a provedla ji přesně k hranici jejího lesního pozemku. Včera to sdělil ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci Radek Pallós, podle kterého uložená sankce nabyla v červenci právní moci.

Na tsunami, které se před osmi lety prohnalo jihovýchodní Asii a vyvolalo havárii v jaderné elektrárně Fukušima I. (Fukushima Dai-ichi), jsme ještě úplně nezapomněli. I když se podle slov představitelů japonské vlády podařilo dostat situaci z roku 2011 pod kontrolu, komplikace přibývají. Zdá se, že bude nahromaděnou radioaktivní vodu, užívanou k chlazení reaktoru, třeba upustit. Do moře. Píše o tom EcoWatch.