Připravovaná mezivládní dohoda o Turówu podle ministerstva životního prostředí (MŽP) zaručuje ochranu životního prostředí v příhraničí a poskytuje širší možnosti kontroly než současná evropská legislativa. ČTK to za úřad sdělil Ondřej Charvát v reakci na pondělní vyjádření platformy Společně pro vodu. Podle ní chystaná podzemní stěna nezabrání úbytku vody z českého území a uzavření dohody v nynějším znění by bylo v rozporu s českými i evropskými zákony, které neumožňují vyslovit souhlas se škodami na životním prostředí a vlastním území.

Podíl takzvané redistributivní platby na podporu prvních 150 hektarů půdy u každé zemědělské firmy je v dohodě vládní koalice nastaven mnohem výš než v okolních zemích, a to na úkor ostatních zemědělských podniků hospodařících na větších výměrách polí, řekl předseda okresní agrární komory v Olomouci Vladimír Dosoudil. Nerovné nastavení dotací pro malé a velké zemědělce může podle něj navíc narušit strukturu tuzemského zemědělství, jelikož bude svádět například k dělení farem na menší celky.

Město Pardubice bude usilovat o to, aby se veřejné projednání o obnově provozu spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví konalo znovu v aréně. Projekt, který samosprávy v regionu odmítají, provází i velký odpor veřejnosti. Do haly, kam se vejdou tisíce lidí, může přijít kdokoli, koho téma zajímá, řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček ukončil šetření okolností havárie na řece Bečvě v září 2020 spojené s masivním úhynem ryb. Novela vodního zákona je podle něj nezbytná, protože ten současný dostatečně neřeší především ohlašování havárií a kompetence úřadů při jejich zneškodňování. Se závěry šetření seznámil na dnešním jednání ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), informovala mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková. Ombudsman už loni v létě uvedl, že při řešení havárie v Bečvě se ukázala nedostatečnost vodního zákona.

Dosavadní znění česko-polské dohody o hnědouhelném dole Turów je v rozporu s českými i unijními zákony. V tiskové zprávě to tvrdí platforma Společně pro vodu, která sdružuje zástupce ekologických organizací, právní experty či sousedské spolky. Chystaná podzemní stěna úbytku podzemní vody z českého území podle iniciativy nezabrání.

Na třetinu by se měla zmenšit plocha pro osetí jednou plodinou v oblastech silně ohrožených erozí. Od příštího roku bude zřejmě moci činit jen deset hektarů. Uvedl to na twitteru ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zpřísňují se tak podmínky, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na dotace. Úpravu ještě musí schválit Evropská komise. Zatím je plocha pro monokultury omezena jak v oblastech ohrožených erozí, tak i v neohrožených lokalitách na 30 hektarů. Celkově je ohrožena erozí asi čtvrtina orné půdy v Česku a zhruba 4,5 procenta orné půdy je ohroženo silně, řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Agrární komora ČR proti novým dotačním pravidlům navrženým pro roky 2023 až 2027 další protesty zatím nechystá, se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby. ČTK to řekl prezident Agrární komory Jan Doležal. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha chce s reakcí počkat po setkání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) v tomto týdnu. Pozitivně zemědělské organizace hodnotí ohlášený vznik on-line kalkulačky, v níž si zemědělci předběžně spočítají provozní podpory podle nových pravidel.

Žďárská radnice se snaží vracet do krajiny v okolí města zaniklé polní cesty. V minulých dvou letech nechala obnovit dvě cesty měřící v součtu dva kilometry. Letos chce přidat další dvě cesty, které povedou od okraje Žďáru nad Sázavou ke vsím Vysoké a Stržanov. Jsou to akce za statisíce korun, řekl starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město). K obnovování cest se podle ochránců přírody začíná přiklánět víc obcí v kraji.

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu, řekla dnes Hubáčková ČTK. Podle aktualizovaného návrhu, který došel do Prahy, by polská strana souhlasila s dvouletým dohledem Soudního dvora EU. Hubáčková chce nechat český návrh posoudit kabinetem. Z diskuse vlády má vyplynout, zda má česko-polské jednání pokračovat mezi ministryněmi obou zemí, nebo se přesune na úroveň premiérů.