Jaderná energetika by měla být řešením současných problému s klimatem. Proto by se výstavba atomových reaktorů měla stát součástí mechanismů čistého rozvoje (CDM) v rámci kjótské dohody. Požadavek zazněl na zasedání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v německém Bonnu. Investoři z bohatých zemí by tak mohli získat emisní kredity za stavbu jaderných elektráren v rozvojových zemích, píše agentura Reuters.

Vláda dnes na svém zasedání schválila návrh ministerstva financí shrnout sanace ekologických škod vzniklých v době před privatizací státního majetku do jedné velké zakázky. Ta by měla vyřešit všechny závazky státu vůči dnešním majitelům dřívějších státních podniků. Cena zakázky by mohla podle schváleného materiálu dosáhnout až 114,5 miliardy.

Současný systém obchodování s emisemi skleníkových plynů je prý něco jako dětská hra. Skutečné obchodování nastane až od roku 2013. To se budou povolenky na vypouštění emisí prodávat v aukcích a podniky je už nebudou dostávat zdarma. Přesto je ale již dnes obchod s emisemi jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících trhů, zaznělo mimo jiné na květnové konferenci Emission (CO2) Trading 2008, kterou pořádala společnost BID services.

Česká republika nebyla schopná ani po téměř 20 letech od listopadu 1989 vyčistit poškozenou půdu a kontaminované areály průmyslových a zemědělských podniků, které v zemi zůstaly po desetiletích socialistického hospodaření. Ministerstvo financí (MF) proto v dubnu přišlo s radikálním návrhem – všechny závazky státu shrnout do jednoho a prodat jediné firmě. Soukromník by měl srazit i cenu zakázky, která dnes úhrnem činí 114,5 miliardy korun. Návrh se nelíbí ministerstvu životního prostředí (MŽP), které je přesvědčeno, že současný systém funguje dostatečně. Není jasné ani to, zda se najde firma, která by obří zakázku zvládla. "Situaci, že vítěz nebude schopen splnit své závazky, nepovažujeme za reálnou,“ tvrdí ale MF.

Prezident Václav Klaus v polovině května podepsal zákon, který umožňuje vyvlastnit pozemky nebo stavby "potřebné pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi". Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem jako po másle a jeho schválení podporovali zákonodárci všech stran.

Na počátku letošího roku rozhodl Ústavní soud v Kolumbii, že zákon, který by výrazně ohrozil budoucnost původních lesů, je protiústavní. Při přípravě nového lesního zákona totiž jeho tvůrci zapomněli na vyjádření původních obyvatel, píše Latinaamerica Press. Zákon by přitom v praxi umožnil kácení a zábor půdy v původních pralesích Kolumbie.

Ovzduší znečištěné výfukovými plyny z dopravy může být příčinou nebezpečných krevních sraženin. Tvrdí to studie amerických vědců. Malé částice vzniklé spalováním fosilních paliv tak zvyšují pravděpodobnost srdečních onemocnění nebo mrtvice, píše BBC.

Až o čtyřicet procent oproti roku 1990 lze za rozumné peníze snížit emise skleníkových plynů v České republice do roku 2020. Tvrdí to studie poradenské společnosti Enviros, která vznikla na zakázku ministerstva životního prostředí. Podle ní je možné emise snižovat bez toho, aby se stavěly nové jaderné reaktory nebo bylo nutné prolomit územní limity těžby. Klíčem mají být především energetické úspory a výroba elektřiny ze zemního plynu, který má nahradit tradiční uhlí.

Afrika se potýká s potravinovou krizí. Podle bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana může krizi zažehnat jen zelená revoluce. Jihoafrický politický analytik Moeletsi Mbeki je však jiného názoru - Afrika podle něj potřebuje změnu vlastnických práv ve vztahu k půdě, napsal minulý týden server BBC.

Více něž sedm z deseti Britů nechce platit vyšší daně, které by měli financovat projekty na zmírnění klimatických změn, tvrdí nejnovější průzkum. Většina obyvatel Británie také věří, že zelené daně za silná auta, plastové tašky a další spotřební zboží povedou jen k většímu množství utrácených peněz a nezmění chování lidí. Dvě třetiny jsou přesvědčeni, že celá ekologická politika jen zakrývá snahu prostě daně zvednout, píše deník Independent.