Výrazný růst cen zeleniny na pultech tuzemských obchodů podle Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) souvisí s aktuální situací na společném evropském trhu, který se potýká s menšími zásobami z loňské sklizně i omezenou produkcí čerstvé zeleniny ze skleníků. Evropským zelinářům zároveň kvůli vysoké inflaci vzrostly náklady na pěstování a skladování zeleniny. "Česká republika kvůli nízké soběstačnosti nepatří mezi pěstitelské země EU s vlivem na cenotvorbu. Tuzemští pěstitelé pokrývají spotřebu zeleniny v ČR pouze z jedné třetiny," sdělila ČTK Zelinářská unie, podle které se ceny zeleniny stabilizují s příchodem nové letošní úrody.

Pražané v loňském roce odevzdali do takzvaných re-use center nabízejících použité výrobky přes 3300 předmětů a většinu z nich si lidé rozebrali k novému využití. Nejčastěji se v centrech objevoval nábytek či vybavení do domácnosti, sdělil Radim Mana, mluvčí Pražských služeb (PSAS), které místa provozují. Předloni skončilo v centrech, která vznikla s cílem předcházet vzniku odpadů, 3009 předmětů, tehdy ale fungovala jen dvě odběrná místa. V současné době jich je pět, první re-use point funguje od roku 2020.

Polský Krkonošský národní park (KPN - Karkonoski Park Narodowy) ode dneška zvýšuje cenu vstupného do národního parku. Dosud jednodenní vstupné stálo osm zlotých (asi 40 korun), třídenní 20 zlotých (asi 100 korun). Po zdražení to bude devět zlotých (asi 45 korun) a 24 zlotých (asi 120 korun). Pokladny jsou na přístupech z polského vnitrozemí, informovali zástupci Krkonošského národního parku (KRNAP). V české části hor pod správou KRNAP a také na hřebenové Cestě česko-polského přátelství se vstupné neplatí.

V roce 2022 se v České republice výrazně snížila spotřeba zemního plynu. Celkově dosáhla hodnoty 7 544 mil. m3 (81 547 GWh), což značí meziroční pokles o 20 %, po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál pak pokles o 16,5 %. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zveřejněných ve čtvrtletní zprávě o provozu plynárenské soustavy ČR.

Vysloužilé mobilní telefony lidé v Česku nejčastěji nechávají doma a nepoužívají je, končí jich tak téměř polovina. Nepotřebné stolní počítače jdou hlavně na recyklaci, lidé jich k ekologické demontáži odevzdají asi čtyři z deseti. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v únorovém vydání časopisu Statistika a my. Z vysloužilých notebooků a tabletů podle dat zůstává v domácnostech něco přes čtvrtinu, o trochu menší podíl jich lidé prodali nebo darovali. Zařízení vyhozených do směsného odpadu nebylo ani u jednoho typu víc než desetina. Data o používaní informačních technologií v domácnostech shromáždil ČSÚ loni.

Spotřeba elektřiny v loňském roce meziročně poklesla o 3,9 %, domácnosti si připsaly dokonce rekordní devítiprocentní úsporu. Dokládají to statistiky Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který aktuálně zveřejnil zprávu o provozu elektrizační soustavy v ČR za poslední čtvrtletí roku 2022. Informuje o tom Energetický regulační úřad.

České domácnosti si loni pořídily podle předběžných výsledků přes 60 000 tepelných čerpadel. Počet instalací tak v loňském roce stoupl meziročně až na dvojnásobek. Více než čtyřnásobně pak vzrostl instalovaný výkon zařízení, který činil 289 kilowattů (kW). Zájem o tepelná čerpadla táhly především rodinné domy, které často reagovaly na cenový vývoj na energetickém trhu. Na dotaz ČTK to uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE), podle níž bude prudký růst poptávky pokračovat i letos. Téměř čtyřnásobně loni stoupl v ČR i počet připojených fotovoltaik.

Vláda bude v letech 2023 až 2027 dávat na podporu včelařství 110 milionů korun ročně. Polovina těchto peněz půjde z evropského rozpočtu, zbytek z českého státního rozpočtu, řekl novinářům po jednání vlády ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Kabinet dnes schválil příslušné nařízení.

Ministerstvo životního prostředí připravuje rozšíření podmínek dotačního programu na podporu energetických úspor Nová zelená úsporám. Podporu chce rozšířit o investice do bytových domů, možnost přechodu z plynových zdrojů na obnovitelné zdroje energie nebo poskytnutí státních půjček pro investice. Na včerejší diskusi o energetických výzvách v Česku to uvedli ministr životního prostředí Marián Jurečka a jeho náměstek Petr Hladík.

Češi rádi kupují chytré telefony, zároveň ale nerecyklují ty vysloužilé. Průměrně si lidé pořídí nový mobil jednou za tři až 3,5 roku. Ačkoli recyklace vysloužilého telefonu u prodejců elektroniky či operátorů šetří životní prostředí, Češi stará zařízení téměř nerecyklují, uvedl portál datové žurnalistky Evropa v datech. Právě mobily tak představují více než desetinu z 15,7 kilogramu elektronického odpadu, který každý Čech ročně vyprodukuje.