Modro-zelená infrastruktura (dále jen MZI) je propojená síť vodních a zelených prvků aplikovaných v interiéru měst i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zadržela voda, zlepšilo ovzduší, mikroklima či situace s klimatickými dopady. MZI reaguje primárně na změny klimatu, velmi významná je však i v sekundárních dopadech, např. pozitivně ovlivňuje kvalitu vody v tocích. Aplikace tohoto typu opatření je pro životní prostředí a zdraví člověka významnou složkou.

Na konci srpna letošního roku překvapilo obyvatele katalánského města La Bisbal de l’Emporda a jeho okolí náhlé krupobití. Místní prchali do úkrytů, protože šlo beze sporu o život. Kroupy velikosti pomeranče, které ve španělském městě létaly, mohou podle Wikipedie dopadat na zem rychlostí blížící se sto sedmdesáti kilometrům v hodině. Souvisí tento extrémní projev počasí s klimatickou změnou?

Přestože v posledních letech v našich lesích ubývá smrku ztepilého, má stále vysoký podíl – 43 %, přitom jeho přirozené zastoupení se uvádí okolo 11 %. Smrk se v České republice původně přirozeně vyskytoval převážně v horských polohách, v nižších polohách byl zastoupen pouze v menší míře na podmáčených, lužních a rašelinných stanovištích a v inverzních polohách. V současnosti se však velká část smrkových porostů nachází mimo své ekologické optimum, v nadmořské výšce 400–700 m.

Správně bychom měli říkat oblaků. Oblačnosti je povícero typů: liší se od sebe výškou, v jaké plynou, svým vertikálním členěním, tím, co v sobě nesou. A ze základní desítky typů oblaků jsou nejčastěji právě kumulonimby – česky dešťové kupy - ty „správné bouřkové mraky“. Jsou totiž velmi husté a mají značný vertikální rozsah. Začínají relativně nízko nad zemí, ale sahat mohou až 15-20 kilometrů do výšky. A tam nahoře je zima. Na svrchní hranici troposféry, kam až velké kumulonimby sahají, panují teploty pod bodem mrazu.

Lesní požáry nejsou ničivé jen svými plameny v místě, kde zrovna hoří. Dým z ohně hnaný větrem znečišťuje ovzduší i stovky kilometrů daleko. A jak ukazuje probíhající výzkum řeckých atmosférických chemiků, s postupem času se unášené kouřové zplodiny stávají nebezpečnější.

Osud ukrajinské Drevljanská přírodní rezervace je v mnoha ohledech pozoruhodný. Například za jejím vznikem stojí jedna z největších jaderných katastrof minulého století. Aktuálně se rezervace vypořádává s ekologickými dopady ruské vojenské agrese vůči Ukrajině.

V těchto dnech se v polích na Olomoucku, Prostějovsku a Vyškovsku můžete setkat s neobvykle zbarvenou poštolkou. Jde o poštolku rudonohou, která k nám vzácně zalétá koncem léta. Díky kroužkování se zjistilo, že někteří ptáci pocházejí z Maďarska, kde hnízdí v otevřené krajině.

Cílem desáté pátrací akce projektu NAJDI.JE je tmavka švestková (Eurytoma schreineri), která se u nás vyskytuje od roku 2012. Jak její jméno napovídá, tato „vosička“ z nadčeledi chalcidek (Chalcidoidea), řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), se vyvíjí na nejrůznějších peckovinách, zejména švestkách a mirabelkách. U nás se už lokálně usídlila a aktuálně jsou známy dvě významné oblasti jejího výskytu – jihovýchodní Morava (Uherské Hradiště a okolí) a východní Čechy (Jičín a okolí).

V posledních dnech se na členy Moravského ornitologického spolku obracejí lidé s dotazem, co je to za ptáky, kteří jim v noci hvízdají na sídlištích a v zahradách u domů. Málokdo ví, že jde o mláďata sov - kalousů ušatých.

Výzkumníci ze zemědělských laboratoří zatím vyvinuli více než tisícovku substancí, schopných chránit hospodářské plodiny před hmyzími škůdci, patogenními houbami a plísněmi, konkurencí plevelů. Roční produkce těchto látek, pesticidů, činí okolo 2,5 miliard kilogramů. Nemalá část z nich by se ale dala nahradit šetrnější biologickou ochranou. Například mravenci.