Vědci chtěli ve vlastním lese hospodařit šetrně. Povolení si museli vysoudit
8.3.2023 05:24 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Na snímku z roku 2020 vědečtí pracovníci Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR při monitoringu nového pozemku.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum Akademie věd ČR
„My tam chceme vytvořit lesy, které měly téměř v celé Evropě dlouhou tradici po stovky let, ale z krajiny už téměř zmizely. Plánujeme vysázet řídký les, složený z vrb a dubů, které by se pravidelně ořezávaly. Navíc by se tam v budoucnu pásl dobytek. Takový biotop a způsob hospodaření nejlépe vyhovuje mnoha druhům ohroženého hmyzu a ptákům, ale i dalším druhům živočichů a rostlin,“ říká Lukáš Čížek, vedoucí Oddělení biodiverzity a ochrany přírody na Biologickém centru AV ČR.
Aby vědci mohli ve svém lese takto hospodařit, podali dle zákona o lesích žádost o změnu kategorie lesa z lesa hospodářského, sloužícího především produkci dříví, na les zvláštního určení, který má sloužit především ochraně a obnově biodiverzity. Žádost ale příslušný orgán státní správy lesů na Krajském úřadě Jihomoravského kraje zamítl a Ministerstvo zemědělství tento zamítavý postoj potvrdilo. Podle ministerstva nelze status změnit, protože les není svou podobou nijak zvláštní. K předpokládanému budoucímu stavu úřady nepřihlédly, tak jak se to děje například u lesů na územích národních parků a chráněných krajinných oblastí. Vědcům tak nezbylo, než se soudit.
Až krajský soud svým rozsudkem z konce letošního ledna potvrdil, že vlastník lesa má právo si určit, k jakému cílovému stavu jej povede. „Podle soudu není podstatné, jak les v dané chvíli vypadá, ale k jakému stavu bude upravován. Není důležitý stav na startu, ale v cíli. Přesně v duchu programového prohlášení naší vlády, která v části věnující se lesnictví říká, že lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo,“ říká Dušan Utinek, odborný lesní hospodář a poradce v oblasti lesnictví. Podle něj toto orgány státní správy nerespektují a vlastník, který chce naplnit veřejný zájem na ochraně přírody, musí projít martyriem dlouhého řízení a bojem s úřady cestou odvolání a čekání na soudní jednání. „V tomto případě to bylo více než dva roky, včetně doprovodných nemalých finančních nákladů. To vše hradí vlastník, kdežto případný dopad na státní orgány jde z rozpočtu jejich organizací,“ dodává Dušan Utinek.
Přestože soud vědci vyhráli, povolení pro své plány ještě nemají. Soud totiž zrušil předchozí zamítavé rozhodnutí Ministerstva zemědělství a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude ministerstvo vázané právním názorem vysloveným v rozsudku.
reklama
Dále čtěte |
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?
Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostech
Nejvíce nejlepších nabídek v tendru Lesů ČR má Uniles z koncernu AgrofertOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Kajetán Hostička
8.3.2023 07:31tohle je fakt hruza ze se clovek musi soudit aby mohl hospodarit mnohem lepe nez se hospodari ve vetsine krajiny, akorat dokazuje jak malo politiky ve skutecnosti stav nasi krajiny zajima
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
8.3.2023 09:26To dokazuje, že na MZ je stále 20. století. MZ mělo být dávno spojeno s MŽP.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
10.3.2023 08:08 Reaguje na Michal UhrovičPresne tak. U nás ten tandem funguje tak, že občas sa riadi protichodnými zákonmi a vyhláškami.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
8.3.2023 09:33Prosím, nepopisujte tento pokus jako hospodaření. Jde o záměr nechat přírodu zdivočet. Pokud do tohoto projektu někdo investuje svoje peníze, nechť tak činí. Je to ale ve skutečnosti jen hra skupinky lidí žijících ve vlastní "vědecké" bublině. Přeji jim štěstí. Jen mám obavy, že se nakonec ani mezi sebou neshodnou v tom co protěžovat. Zda hmyz, kozy, tury, ptáky, cibuloviny, ostřici atd...
Odpovědět
MU
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 12:49 Reaguje na Josef StříteckýJako vždy bude největším nepřítelem ekologa, ekolog jiný.
Známá to transformace Archimedova zákona, že blaho ekologa rovná se součtu blah ekologů, soudruhem ekologem vytlačených.
Odpovědět
Známá to transformace Archimedova zákona, že blaho ekologa rovná se součtu blah ekologů, soudruhem ekologem vytlačených.
MK
Majka Kletečková
8.3.2023 17:11 Reaguje na Slavomil VinklerTo ale není případ popisovaný v článku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 19:18 Reaguje na Majka KletečkováJá očekávám, že na ministěrstvu je něco takového jako ekolog, nebo by být mělo. I když článek v ČSO: Ministr Nekula rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích. Na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity, o tom nenasvědčuje.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
9.3.2023 10:26 Reaguje na Slavomil VinklerNa MZe těžko, to jsou jen zemědělci nebo lesníci a bohužel jen "lesníci"
Odpovědět
Pe
Petr
8.3.2023 16:53 Reaguje na Josef StříteckýNechat přírodu zdivočet je zajímavý výraz. Jak lze na něco takového přijít?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 19:27 Reaguje na Josef Střítecký Plánujeme vysázet řídký les, složený z vrb a dubů, které by se pravidelně ořezávaly. Navíc by se tam v budoucnu pásl dobytek.
Jak jste přišel na zdivočení. Jde o repliku pařezáku, tj. silně obhospodařovaného výmladkového lesa. Takový biotop u nás chybí už asi 150let a takové se obnovují nebo vytváří v celé Evropě.
Odpovědět
Jak jste přišel na zdivočení. Jde o repliku pařezáku, tj. silně obhospodařovaného výmladkového lesa. Takový biotop u nás chybí už asi 150let a takové se obnovují nebo vytváří v celé Evropě.
PJ
Pavel Jeřábek
8.3.2023 23:29 Reaguje na Slavomil VinklerPařezový porost se ale zakládá řezem u země, ne ve výšce.
Nicméně podle fotky bych to tipl víc na nějakou louku se staršími nálety bříz. Takže pokud je to nelesní pozemek, tak možná bylo zbytečné se bavit s úřady o lese, a rovnou tam založit něco jako remízek na nelesním pozemku.
Jenže potom by zas to toho mohl kecat urputný úředník ochrany přírody, který by mohl některé zásahy dle svého názoru považovat za nevhodné. To jsem taky zažil - "důležitý" úředník obce odmítl povolit kácení akátů, přestože na kácení byly zpracované posudky botaniků, entomologů, že v lokalitě jsou prokazatelně na škodu.
Odpovědět
Nicméně podle fotky bych to tipl víc na nějakou louku se staršími nálety bříz. Takže pokud je to nelesní pozemek, tak možná bylo zbytečné se bavit s úřady o lese, a rovnou tam založit něco jako remízek na nelesním pozemku.
Jenže potom by zas to toho mohl kecat urputný úředník ochrany přírody, který by mohl některé zásahy dle svého názoru považovat za nevhodné. To jsem taky zažil - "důležitý" úředník obce odmítl povolit kácení akátů, přestože na kácení byly zpracované posudky botaniků, entomologů, že v lokalitě jsou prokazatelně na škodu.
SV
Slavomil Vinkler
9.3.2023 07:19 Reaguje na Pavel JeřábekNo obrázek asi bude ilustrativní. To určitě není ten akátový les. To je louka, na které se pase a ořezali přerostlé 50 let neobhospodařovávané vrby. Jinak pařezák se i komolil, tj. řezal vysoko, když se spásal, aby to dobytek neokousal.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2023 13:22 Reaguje na Slavomil VinklerDuby ale z pařezů moc neobrazí, aspoń podle mých zkušeností. Spíš uhynou.
A pokud by se tam v budoucnu měl taky pást dobytek, tak se dřeviny nevyřezávají do pařezů, ale ve výšce kmene tak dva metry, kde už dobytek a lesní zvěř nedosáhne. Proč myslíte, že na Ladově obrazu hastrman sedí tak vysoko na vrbě? Protože v té době byly takové terénu typu nerovné údolí potoka či kolem rybníka vesměs využívány k pastvě, ať už majitelem sedlákem nebo to byla obecní pastvina určená pro pastvu zvířat chudých místních vesničanů. A když někdo chtěl z toho pozemku výmladkové dřevo na topení nebo v případě vrby spíše košíkářské proutí pro všelijaké košíkářské výrobky, musel ten strom seřezávat dostatečně vysoko, aby ty výhonky zvířata zemědělců taky nespásla.
Odpovědět
A pokud by se tam v budoucnu měl taky pást dobytek, tak se dřeviny nevyřezávají do pařezů, ale ve výšce kmene tak dva metry, kde už dobytek a lesní zvěř nedosáhne. Proč myslíte, že na Ladově obrazu hastrman sedí tak vysoko na vrbě? Protože v té době byly takové terénu typu nerovné údolí potoka či kolem rybníka vesměs využívány k pastvě, ať už majitelem sedlákem nebo to byla obecní pastvina určená pro pastvu zvířat chudých místních vesničanů. A když někdo chtěl z toho pozemku výmladkové dřevo na topení nebo v případě vrby spíše košíkářské proutí pro všelijaké košíkářské výrobky, musel ten strom seřezávat dostatečně vysoko, aby ty výhonky zvířata zemědělců taky nespásla.
JP
Jaroslav Pobeha
10.3.2023 08:19 Reaguje na Slavomil VinklerPresne tak, ide o kedysi bežné riedke lesy / pastevné lesy . Tento biotop bol bežný ešte pred 70 rokmi.
Súdruhovia niekedy po roku 1950 ich preakticky zlikvidovali, striktne oddelili od seba poľnohospodársku krajinu (polia a pasienky), kde je stromov málo a husté väčšinou hospodárske lesy.
Dnes sa riedke lesy krajinári a ekologovia snažia obnoviť pod moderným pojmom agrolesnícvo. Aj rezervácia Milovice sú defacto tento druh "savany".
Ak to chcete vidieť takto fungujúcu "savanu", v riečnom ostrove Dunaja - Veľkolélsky ostrov pri Komárne ju ľudia obnovujú.
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/459544-prebudime-stredoveku-krajinu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/597667-predkovia-tvrdo-hospodarili-netusili-ze-tvoria-krasu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/564887-s-pasenie-krajiny/
Odpovědět
Súdruhovia niekedy po roku 1950 ich preakticky zlikvidovali, striktne oddelili od seba poľnohospodársku krajinu (polia a pasienky), kde je stromov málo a husté väčšinou hospodárske lesy.
Dnes sa riedke lesy krajinári a ekologovia snažia obnoviť pod moderným pojmom agrolesnícvo. Aj rezervácia Milovice sú defacto tento druh "savany".
Ak to chcete vidieť takto fungujúcu "savanu", v riečnom ostrove Dunaja - Veľkolélsky ostrov pri Komárne ju ľudia obnovujú.
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/459544-prebudime-stredoveku-krajinu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/597667-predkovia-tvrdo-hospodarili-netusili-ze-tvoria-krasu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/564887-s-pasenie-krajiny/
SV
Slavomil Vinkler
11.3.2023 11:20 Reaguje na Jaroslav PobehaNo jo no, to by si ale měli přečíst a uvěřit pokroku tady ti Slovan, Honza, Petr a další propagátoři nicnedělání a popírači nutnosti zásahu = pastvy všude, kde to jde, zejména v NP.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
9.3.2023 10:18 Reaguje na Josef StříteckýAle jděte, to je pouze ukázka, ze na Ministerstvu zeměldělství přetrvávají staré struktury a staré myšlení z ddby socialismu...
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
9.3.2023 10:25 Reaguje na Josef StříteckýAle pane, tohle je nový ptačí park České společnosti ornitologické tak vězte, že tohle bylo konzultováno s ornitlogy a botaniky...Když o tématu nic nevím, raději nediskutuji....
Odpovědět
RP
TZ
TZ
MK
MK
MK
MK
MK
HH
Honza Honza
8.3.2023 11:35úřady by měly (odborně!) posoudit, zda záměr je v souladu s ekologií nebo ne. Povolení by se nemělo dávat tomu, kdo krajinu devastuje, odlesňuje, vysušuje. Jinak při dobrém záměru je výsledek zcela v souladu s naším Absurditánem- místo aby úřady a ekologové na nich pomáhali, podporovali, radili a dávali dotace, hází jen klacky pod nohy a práci ztěžují až znemožňují. Hlavně, že zakazují topení dřevem, plynem a musíme si koupit elektroauto.!
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
8.3.2023 11:48 Reaguje na Honza HonzaKdo zakazuje topení dřevem a plynem? Můžete to specifikovat nebo je to jen jedna paní povídala ...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 12:45 Reaguje na Honza HonzaÚřad nikdy neposuzuje soulad s ekologií, a už vůbec ne odborně. Přece každý úředník se drží své teplé židle a tedy posuzuje soulad písemné žádosti s literou zákona či vyhlášky.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
9.3.2023 10:20 Reaguje na Honza HonzaCo to je za nesmysl, že je něco v souladu s ekologií? To psalo Rudé právo před rokem 1989...
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
8.3.2023 12:31Umím si představit i mnohem jednodušší způsob přeměny porostu. Ale to by nebylo tak skandální a nepřitahovalo by to pozornost.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
8.3.2023 17:16Držím palce, ať to entomologové dotáhnou do úspěšného konce. Vážím si toho, že obětovali spoustu peněz ze své kapsy pro dobrou věc. Přesto, že jim úřady házely klacky pod nohy. Doufám, že tenhle případ poslouží jako dobrý precedens.
Odpovědět
SV
KP
Karel Pavelka
9.3.2023 10:29 Reaguje na Majka KletečkováNo ona spíš ČSO sehnala pemíze na výkup pozemků, sám jsem přispěl z Babišových uplatků duchodců v roce 2021
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.3.2023 17:38Vycházím pouze z fotografie po "odborném ošetření" původních stromů. Já tam
žádný les nevidím, ale travnatou lokalitu s občas vtroušenými nálety, které
pánové připravili "odborným ořezem" pro dřevokazné houby a hmyz. Jinak taky
z pozemku odstranili ořezané větve o kterých jinde tvrdí, že mají zůstat
v porostu houbám a hmyzu. Prostě vidím ořezané stromy a pod nimi uklizeno
pečlivěji, než leckde na zahradě. Já třeba dávám některé větve do hromad
pro hmyz, houby, ježky a plazy, aby měli potravu a úkryty. Jiné větve
podrtím a kompostuji opět s využitím pro ten hmyz a plazy. Takže nevím,
co s těmi ořezanými stromy zamýšlejí a hlavatá vrba se nepěstuje z vrby
tím, že ji ve dvou metrech už starou uříznu, ale od počátku ji zbavuji
tenkých prutů, abych ji přinutil nasazovat stále pouze mladé pruty.
Pokud ji chci vypěstovat ze staré uříznuté vrby, tak sice obrazí, ale
v místě uříznutí se rána nezacelí, bude od středu vyhnívat a pruty se
budou z kůry vylamovat. Takže pro houby a hmyz budiž, ale tím to končí.
Můj dávno zemřelý známý- košíkář tyto vrby vypěstoval z prutu a nikoliv
už ze starých vzrostlých stromů uříznutím ve dvou metrech jako na fotce.
Odpovědět
žádný les nevidím, ale travnatou lokalitu s občas vtroušenými nálety, které
pánové připravili "odborným ořezem" pro dřevokazné houby a hmyz. Jinak taky
z pozemku odstranili ořezané větve o kterých jinde tvrdí, že mají zůstat
v porostu houbám a hmyzu. Prostě vidím ořezané stromy a pod nimi uklizeno
pečlivěji, než leckde na zahradě. Já třeba dávám některé větve do hromad
pro hmyz, houby, ježky a plazy, aby měli potravu a úkryty. Jiné větve
podrtím a kompostuji opět s využitím pro ten hmyz a plazy. Takže nevím,
co s těmi ořezanými stromy zamýšlejí a hlavatá vrba se nepěstuje z vrby
tím, že ji ve dvou metrech už starou uříznu, ale od počátku ji zbavuji
tenkých prutů, abych ji přinutil nasazovat stále pouze mladé pruty.
Pokud ji chci vypěstovat ze staré uříznuté vrby, tak sice obrazí, ale
v místě uříznutí se rána nezacelí, bude od středu vyhnívat a pruty se
budou z kůry vylamovat. Takže pro houby a hmyz budiž, ale tím to končí.
Můj dávno zemřelý známý- košíkář tyto vrby vypěstoval z prutu a nikoliv
už ze starých vzrostlých stromů uříznutím ve dvou metrech jako na fotce.
SV
Slavomil Vinkler
8.3.2023 19:35 Reaguje na Břetislav MachačekPP Kostelisko je veřejně přístupné a občas se tam pořádají komentované exkurse. Doporučuji návštěvu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2023 10:12 Reaguje na Slavomil VinklerTuto krajinu v okolí Dubňan, Šardic a Mutěnic velmi dobře
znám 50. let a jsem schopen popsat dokonce její vývoj do
nynější podoby. Krajinu vytvářela hlavně říčka Kyjovka
a pak i důlní činnost po propadu půdy a jejím zamokření.
Je to něco podobného jako u nás na Karvinsku, kde se taky
vytvořila propadem půdy nová jezera se zatopenými stromy
a keři(i zbytky budov) a zamokřené louky včetně tůní a
bažin. Leckde to je považováno jako přínos pro přírodu
a třeba u nás jsou důlní vlivy ekology odsuzovány a jsou
proti další těžbě. Taky zde máme ptačí oblast Heřmanský
stav a Poolší s výskytem chráněných druhů, ale tím že
je to hustě obydlená oblast, tak se tu jde spíše cestou
rekultivací se zasypáváním propadlin důlní hlušinou a
s návozem vrstvy zeminy. Ono tu hlušinu je taky třeba
někam umístit, aby to nedopadlo jako pod D1 u Ostravy,
kde břidlice cyklicky bobtná a vysychá tak razantně,
že se kvůli tomu vlní povrch dálnice. Máme tu i hořící
haldy(Ema), které jsou pro zkoumání přírody cenné v tom,
jak je schopna příroda zahladit stopy lidské činnosti
a umožnit život vzácným druhům rostlin a hmyzu. Ono
vždy ale taky záleží, jaký postup se při tom zvolí
a zda se to haní a nebo opěvuje. Mimochodem dodnes mám
v okolí Mutěnic a Dubňan mnoho známých a vím od nich
to, že mnoho těch míst vzniklo rezignací tam dále
hospodařit, protože se jim to nevyplácelo. Podmočené
louky nechali jejich osudu zarůstat nálety a tak z
kdysi kulturní krajina vznikly ty "cenné lokality".
Oni na to mají ale poněkud odlišný názor , protože
zamokřením klesla cena pozemků a v létě tam jsou
v okolí vodních ploch kvanta komárů. Před 15 léty
jsem tam přespával v noci v červenci pod širákem.
O půlnoci jsem to vzdal a šel spát doprostřed pole
stejně jako zvěř, která tam před komáry utíká taky.
Ono to, co se líbí lidem z měst, kde o komára ani
nezavadí, často lidem z okolí bažin vadí, ale jich
se na to dnes nikdo neptá. Mnohdy stačí pro komáry
sud dešťovky a nebo dokonce třetí komora septiku,
ale plytká tůň a nebo bažina je přímo požehnáním.
Takže závěrem pouze to, že názory na něco takového
se mohou lišit a názory na "odborný" ořez stromů
samozřejmě taky. Já tomu říkám mrzačení za účelem
urychlení jejich zkázy a vytvořením podmínek pro
dřevokazné houby a hmyz, které naopak předci v
hospodářských lesích potlačovali. Názor na lesy
se tak různí, zda je to les hospodářský, kde se
dbá o zdraví stromů a nebo divočinu, kde se množí
škůdci a choroby až na úroveň ohnisk, ze kterých
se pak šíří do okolí stejně, jako kůrovec z míst,
kde ho vlastními těly chránili "ochránci" přírody.
Odpovědět
znám 50. let a jsem schopen popsat dokonce její vývoj do
nynější podoby. Krajinu vytvářela hlavně říčka Kyjovka
a pak i důlní činnost po propadu půdy a jejím zamokření.
Je to něco podobného jako u nás na Karvinsku, kde se taky
vytvořila propadem půdy nová jezera se zatopenými stromy
a keři(i zbytky budov) a zamokřené louky včetně tůní a
bažin. Leckde to je považováno jako přínos pro přírodu
a třeba u nás jsou důlní vlivy ekology odsuzovány a jsou
proti další těžbě. Taky zde máme ptačí oblast Heřmanský
stav a Poolší s výskytem chráněných druhů, ale tím že
je to hustě obydlená oblast, tak se tu jde spíše cestou
rekultivací se zasypáváním propadlin důlní hlušinou a
s návozem vrstvy zeminy. Ono tu hlušinu je taky třeba
někam umístit, aby to nedopadlo jako pod D1 u Ostravy,
kde břidlice cyklicky bobtná a vysychá tak razantně,
že se kvůli tomu vlní povrch dálnice. Máme tu i hořící
haldy(Ema), které jsou pro zkoumání přírody cenné v tom,
jak je schopna příroda zahladit stopy lidské činnosti
a umožnit život vzácným druhům rostlin a hmyzu. Ono
vždy ale taky záleží, jaký postup se při tom zvolí
a zda se to haní a nebo opěvuje. Mimochodem dodnes mám
v okolí Mutěnic a Dubňan mnoho známých a vím od nich
to, že mnoho těch míst vzniklo rezignací tam dále
hospodařit, protože se jim to nevyplácelo. Podmočené
louky nechali jejich osudu zarůstat nálety a tak z
kdysi kulturní krajina vznikly ty "cenné lokality".
Oni na to mají ale poněkud odlišný názor , protože
zamokřením klesla cena pozemků a v létě tam jsou
v okolí vodních ploch kvanta komárů. Před 15 léty
jsem tam přespával v noci v červenci pod širákem.
O půlnoci jsem to vzdal a šel spát doprostřed pole
stejně jako zvěř, která tam před komáry utíká taky.
Ono to, co se líbí lidem z měst, kde o komára ani
nezavadí, často lidem z okolí bažin vadí, ale jich
se na to dnes nikdo neptá. Mnohdy stačí pro komáry
sud dešťovky a nebo dokonce třetí komora septiku,
ale plytká tůň a nebo bažina je přímo požehnáním.
Takže závěrem pouze to, že názory na něco takového
se mohou lišit a názory na "odborný" ořez stromů
samozřejmě taky. Já tomu říkám mrzačení za účelem
urychlení jejich zkázy a vytvořením podmínek pro
dřevokazné houby a hmyz, které naopak předci v
hospodářských lesích potlačovali. Názor na lesy
se tak různí, zda je to les hospodářský, kde se
dbá o zdraví stromů a nebo divočinu, kde se množí
škůdci a choroby až na úroveň ohnisk, ze kterých
se pak šíří do okolí stejně, jako kůrovec z míst,
kde ho vlastními těly chránili "ochránci" přírody.
KP
Karel Pavelka
9.3.2023 10:23 Reaguje na Břetislav MachačekHlavně jde o nový ptačí park České společnosti ornitologické a ve všech parcích se po cílené péči zvyšuje výskyt ochranářsky významných rostlin a živočichů...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2023 10:41 Reaguje na Karel PavelkaPřijeďte se podívat na propadliny na Karvinsko
a budete v šoku, že bez dotací a jiných zásahů
se tu zvýšil počet chráněných druhů a rostlin
pouze proto, že se NIC NEDĚLALO ! Naopak jinde
se DĚLAT MUSÍ, aby zůstala krajina v současném stavu. Někde se draze nově vytvářejí louky a
jinde zanikají díky tomu, že se už je lidem
nevyplácí kosit a spásat. Připadá mi to jako
zalesňování polí a jinde klučení lesů k získání
orné půdy. Co tak udržovat to, co už tu je a
necpat dotace do něčeho, co teprve bude?
Odpovědět
a budete v šoku, že bez dotací a jiných zásahů
se tu zvýšil počet chráněných druhů a rostlin
pouze proto, že se NIC NEDĚLALO ! Naopak jinde
se DĚLAT MUSÍ, aby zůstala krajina v současném stavu. Někde se draze nově vytvářejí louky a
jinde zanikají díky tomu, že se už je lidem
nevyplácí kosit a spásat. Připadá mi to jako
zalesňování polí a jinde klučení lesů k získání
orné půdy. Co tak udržovat to, co už tu je a
necpat dotace do něčeho, co teprve bude?
SV
Slavomil Vinkler
9.3.2023 15:50 Reaguje na Břetislav MachačekChybná úvaha.
Dělalo se a hodně, vznikla propadlina jako sukcesní počátek a od ní se to odvíjí. Po 300 letech to bude staré a druhy vyžadující časnou sukcesi zmizí.
Odpovědět
Dělalo se a hodně, vznikla propadlina jako sukcesní počátek a od ní se to odvíjí. Po 300 letech to bude staré a druhy vyžadující časnou sukcesi zmizí.
PJ
Pavel Jeřábek
8.3.2023 23:20 Reaguje na Břetislav MachačekOn to skutečně odborný řez může být, protože v mnoha regionech schází staré rozpadající dřevo, a tak se tomu trochu pomůže. Mladé hlavové vrby jsou zapěstovány málo kde, tak pokud je o oprávněné, lze zkrátit starší stromy. Právě s tím, že ve středu dřevo začne se rozkládat. A pokud budete mladé výhony pravidelně zkracovat jako u hlavových vrb, tak se hned tak nevylomí.
Nelze ale takový řez zevšeobecnit, musí mít nějaký oprávněný důvod.
Osobně jsem podobné, vrby seřezával asi po dvaceti letech od jejich zkrácení, zřejmě správci drah, protože byly blízko tratě. A udržovaly se ty vrby právě pro množství dutin, troudu atd.
Skončil jsem v době, když už jen při opření žebříku se téměř vyvrátily. A ze tří metrů jsem padat fakt nechtěl.
jinak hlavové vrby z proutku se dělaly tak vysoké, aby na ně vylezl večer vodník, a přitom děda proutky ostříhal, ořezal ze země bez velkého natahování.
Odpovědět
Nelze ale takový řez zevšeobecnit, musí mít nějaký oprávněný důvod.
Osobně jsem podobné, vrby seřezával asi po dvaceti letech od jejich zkrácení, zřejmě správci drah, protože byly blízko tratě. A udržovaly se ty vrby právě pro množství dutin, troudu atd.
Skončil jsem v době, když už jen při opření žebříku se téměř vyvrátily. A ze tří metrů jsem padat fakt nechtěl.
jinak hlavové vrby z proutku se dělaly tak vysoké, aby na ně vylezl večer vodník, a přitom děda proutky ostříhal, ořezal ze země bez velkého natahování.
PJ
Pavel Jeřábek
8.3.2023 23:20 Reaguje na Břetislav MachačekOn to skutečně odborný řez může být, protože v mnoha regionech schází staré rozpadající dřevo, a tak se tomu trochu pomůže. Mladé hlavové vrby jsou zapěstovány málo kde, tak pokud je o oprávněné, lze zkrátit starší stromy. Právě s tím, že ve středu dřevo začne se rozkládat. A pokud budete mladé výhony pravidelně zkracovat jako u hlavových vrb, tak se hned tak nevylomí.
Nelze ale takový řez zevšeobecnit, musí mít nějaký oprávněný důvod.
Osobně jsem podobné, vrby seřezával asi po dvaceti letech od jejich zkrácení, zřejmě správci drah, protože byly blízko tratě. A udržovaly se ty vrby právě pro množství dutin, troudu atd.
Skončil jsem v době, když už jen při opření žebříku se téměř vyvrátily. A ze tří metrů jsem padat fakt nechtěl.
jinak hlavové vrby z proutku se dělaly tak vysoké, aby na ně vylezl večer vodník, a přitom děda proutky ostříhal, ořezal ze země bez velkého natahování.
Odpovědět
Nelze ale takový řez zevšeobecnit, musí mít nějaký oprávněný důvod.
Osobně jsem podobné, vrby seřezával asi po dvaceti letech od jejich zkrácení, zřejmě správci drah, protože byly blízko tratě. A udržovaly se ty vrby právě pro množství dutin, troudu atd.
Skončil jsem v době, když už jen při opření žebříku se téměř vyvrátily. A ze tří metrů jsem padat fakt nechtěl.
jinak hlavové vrby z proutku se dělaly tak vysoké, aby na ně vylezl večer vodník, a přitom děda proutky ostříhal, ořezal ze země bez velkého natahování.
PJ
Pavel Jeřábek
8.3.2023 23:20 Reaguje na Břetislav MachačekOn to skutečně odborný řez může být, protože v mnoha regionech schází staré rozpadající dřevo, a tak se tomu trochu pomůže. Mladé hlavové vrby jsou zapěstovány málo kde, tak pokud je o oprávněné, lze zkrátit starší stromy. Právě s tím, že ve středu dřevo začne se rozkládat. A pokud budete mladé výhony pravidelně zkracovat jako u hlavových vrb, tak se hned tak nevylomí.
Nelze ale takový řez zevšeobecnit, musí mít nějaký oprávněný důvod.
Osobně jsem podobné, vrby seřezával asi po dvaceti letech od jejich zkrácení, zřejmě správci drah, protože byly blízko tratě. A udržovaly se ty vrby právě pro množství dutin, troudu atd.
Skončil jsem v době, když už jen při opření žebříku se téměř vyvrátily. A ze tří metrů jsem padat fakt nechtěl.
jinak hlavové vrby z proutku se dělaly tak vysoké, aby na ně vylezl večer vodník, a přitom děda proutky ostříhal, ořezal ze země bez velkého natahování.
Odpovědět
Nelze ale takový řez zevšeobecnit, musí mít nějaký oprávněný důvod.
Osobně jsem podobné, vrby seřezával asi po dvaceti letech od jejich zkrácení, zřejmě správci drah, protože byly blízko tratě. A udržovaly se ty vrby právě pro množství dutin, troudu atd.
Skončil jsem v době, když už jen při opření žebříku se téměř vyvrátily. A ze tří metrů jsem padat fakt nechtěl.
jinak hlavové vrby z proutku se dělaly tak vysoké, aby na ně vylezl večer vodník, a přitom děda proutky ostříhal, ořezal ze země bez velkého natahování.
SV
Slavomil Vinkler
9.3.2023 07:22 Reaguje na Pavel JeřábekNo asi to je tak, staré, přerostlé, neudržované vrby. A obrázek asi není ten les, o kterém se píše.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2023 10:30 Reaguje na Pavel JeřábekU nás u hřiště rostla téměř 80 let košatá vrba s kmenem 120
cm v průměru. Po vylomení jedné větve při vichřici pozvali
"odbornou" firmu, aby provedla ořez. Vytvořili z ní torzo,
které sice obrazilo, ale sebemenší vítr vylamoval rychle
rostoucí špatně ukotvené větve z kůry. Pak přišly ke slovu
houby(sírovec a jiné choroše) a nakonec dřevokazný hmyz.
Ze zdravého stromu "odborníci" vytvořili do 10 let souš,
kterou ochranáři nechtěli dovolit pokácet, ač ohrožovala
pádem větví děti na hřišti a střechu blízkého domu. Po
několika létech došlo na to kácení a odtažení kmenů do
lesa jako broukoviště. Takže můj názor na "odborné"
ořezy je ten, že se mrzačí záměrně, aby se vytvořily
uměle podmínky pro choroby a škůdce. Přitom totéž dělá
i samotná příroda a není nutné ji vždy za každou cenu
nahrazovat. Pánům to hradí stát, tak si hrají na ty
stvořitele jimi vysněné krajiny, ale ti, co přispívají
do státní pokladny na to nemusí mít stejný názor.
Odpovědět
cm v průměru. Po vylomení jedné větve při vichřici pozvali
"odbornou" firmu, aby provedla ořez. Vytvořili z ní torzo,
které sice obrazilo, ale sebemenší vítr vylamoval rychle
rostoucí špatně ukotvené větve z kůry. Pak přišly ke slovu
houby(sírovec a jiné choroše) a nakonec dřevokazný hmyz.
Ze zdravého stromu "odborníci" vytvořili do 10 let souš,
kterou ochranáři nechtěli dovolit pokácet, ač ohrožovala
pádem větví děti na hřišti a střechu blízkého domu. Po
několika létech došlo na to kácení a odtažení kmenů do
lesa jako broukoviště. Takže můj názor na "odborné"
ořezy je ten, že se mrzačí záměrně, aby se vytvořily
uměle podmínky pro choroby a škůdce. Přitom totéž dělá
i samotná příroda a není nutné ji vždy za každou cenu
nahrazovat. Pánům to hradí stát, tak si hrají na ty
stvořitele jimi vysněné krajiny, ale ti, co přispívají
do státní pokladny na to nemusí mít stejný názor.
SV
Slavomil Vinkler
9.3.2023 12:06 Reaguje na Břetislav MachačekTo není hřiště. To je Ptačí Park. jděte se tam podívat, stojí to za to.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
10.3.2023 08:12 Reaguje na Břetislav MachačekKeď to nevedia robiť poriadne, nech sa prídu inšpirovať na Slovensko. Hlavové vrby ľudia na nížinách vytvárali po stovky rokov, vedeli ako na to. Paradoxne im tak predlžili život.
https://broz.sk/orezvrb/
Odpovědět
https://broz.sk/orezvrb/
BM
Břetislav Machaček
10.3.2023 08:24 Reaguje na Jaroslav PobehaOni nechtějí těm stromům život prodloužit, ale pouze zkrátit a umožnit houbám a broukům oslabené stromy napadnout. "Broukařům" se zdravé stromy nelíbí a nejraději by všude viděli pouze mrzáky a souše. Totéž dělali u nás s tou vrbou u hřiště,
kdy ji nedovolili pokácet, ač hrozily úrazy dětí, když už padaly nestabilní větve i v bezvětří.
Odpovědět
kdy ji nedovolili pokácet, ač hrozily úrazy dětí, když už padaly nestabilní větve i v bezvětří.
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2023 08:33 Reaguje na Břetislav MachačekNo a i kdyby. To vám na pastvině u rybníka vadí?
Odpovědět
