https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/historie-ochrany-prirody-ukazuje-ze-ne-vsechno-muze-byt-na-prodej
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Historie ochrany přírody ukazuje, že ne všechno může být na prodej

3.3.2023 05:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Největší cenu má slonovina pro slony.
Největší cenu má slonovina pro slony.
Před sto lety žilo v Africe asi 3 až 5 milionu slonů. Dnes se jejich počet odhaduje na 415 tisíc. Za jejich extrémním úbytkem stojí sloní kly. Respektive legální i nelegální obchod se slonovinou. Tuto sloní historii se hodí připomenout právě dnes, kdy uplyne padesát let od okamžiku, kdy se státy světa dohodly na tom, že s některými věcmi se volně neobchoduje. 3. března 1973 byla přijata Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, pro kterou se zažila zkratka CITES.
 
Vraťme se ještě ke slonům. Jejich dramatický pokles začal zhruba od 50. let minulého století. Dnes se ví, že to bylo hlavně kvůli neregulovanému lovu a pytláctví pro slonovinu.

Decimování sloních stád bylo tak markantní, že byla ochrana slona afrického jedním z hlavních argumentů navrhovatelů myšlenky úmluvy CITES. Silueta slona se dokonce dostala do loga úmluvy.

Obchod se slonovinou byl od 80. let regulován pomocí ročních kvót. To bylo ovšem málo účinné. Počet slonů, odhadovaný v roce 1979 na 1,3 milionu, poklesl za dalších deset let na méně než polovinu.

V roce 1989 proto CITES obchod se slonovinou zcela zakázala. Ukázalo se, že to mělo jednoznačně pozitivní dopad na zbývající slony v Africe.

Upytlačený slon v Botsvaně.
Upytlačený slon v Botsvaně.

Některé africké státy však chtěly i nadále prodávat svoje státní zásoby slonoviny získané z povolených odstřelů, konfiskátů a uhynulých zvířat. Jejich požadavky byly vyslyšeny a CITES dvakrát povolila vyvézt slonovinu z Afriky do Japonska a Číny. Tyto experimentální vývozy měly dané podmínky, za jakých může slonovina vstoupit na asijské trhy. Podmínkou také bylo, že finanční prostředky z prodeje budou vyžity na ochranu přírody.

Předpokládalo se, že dojde k poklesu ceny slonoviny kvůli tomu, že se trh zaplaví levnou surovinou. Překvapivě se stal pravý opak, cena stoupla a v Africe se opět zvedla se vlna pytláctví.

Poučení z historie obchodování se slonovinou je, že jde luxusní zboží velmi omezeného množství. Každý její prodej generuje nové zákazníky a zvyšuje poptávku.

Zdánlivě pragmaticky pozitivní přístup k prodeji slonoviny a získání prostředků na ochranu přírody se v dlouhodobějším a komplexnějším pohledu jeví jako pragmatický pro všechny zainteresované strany – jen ne pro ochranu sloních stád. Pokud lidstvo chce, aby se na africkém kontinentu dál procházela stáda majestátních chobotnatců, je potřeba přestat se slonovinou obchodovat.

7,48 tuny pašovaných sloních klů, které zabavily čínské úřady. Šlo o jednu z rekordně velkých zabavených zásilek.
7,48 tuny pašovaných sloních klů, které zabavily čínské úřady. Šlo o jednu z rekordně velkých zabavených zásilek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Co je to ten CITES?

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin reguluje mezinárodní obchod. Úmluva chrání téměř 6 000 druhů živočichů a 33 000 druhů rostlin. Den jejího podpisu (3. březen) se slaví jako Světový den divoké přírody (World Wildlife Day).

Dříve se obchodovalo v mnohem větší míře s jedinci z volné přírody, dnes u řady druhů převažuje obchod s exempláři narozenými či vypěstovanými v lidské péči (např. papoušci, kaktusy). I na ně se vztahuje CITES a prověřuje se, zda opravdu pocházejí z odchovu v lidské péči v případě živočichů, nebo byly uměle vypěstovány v případě rostlin.

CITES se netýká jen živých jedinců, ale i neživých exemplářů a výrobků. Z chráněných druhů se vyrábí především módní doplňky, trofeje, suvenýry, delikatesy a v poslední době ve velké míře tradiční asijské medicínské přípravky.

Suvenýr pro turisty. Nekupujte je, znamenají strašnou smrt želvy.
Suvenýr pro turisty. Nekupujte je, znamenají strašnou smrt želvy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Hana Svobodová / Mořské želvy

Nelegální obchod se šupinami a masem luskounů se rozšířil na nebývalou úroveň – WWF (World Wide Fund for Nature) odhaduje, že v roce 2019 se kvůli obchodu zabilo 195 000 kriticky ohrožených luskounů. Šupiny z jejich těl pak směřovaly do hlavně do Vietnamu a Číny.

Pracovníci úmluvy posuzují, zda vývoz exemplářů neohrozí populace v přírodě. U nás to mají na starosti pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ročně vydávají mezi 1000 – 1500 stanovisky k žádostem o doklady CITES.

Při vývozech se prověřuje, zda zvířata opravdu nepocházejí z volné přírody. Mezi často vyvážené exempláře patří například různé druhy papoušků, chameleonů, krajt, drápkatých opiček a dravců. Kromě dravců míří drtivá většina exemplářů do asijských zemí, kde většinou chovatelství nemá takovou tradici jako u nás.

Dravci se vyvážejí především do zemí Arabského poloostrova, kde se používají k tradičnímu sokolnictví. Naopak k nám se často dovážejí různé druhy plazů z odchoven v Indonésii, lovecké trofeje z Afriky, vzácné dřeviny na výrobu hudebních nástrojů z Indie, kaktusy a orchideje z Thajska a živí koráli pro mořskou akvaristiku z Indonésie. Spektrum dovážených i vyvážených druhů je ale mnohem širší a zahrnuje také mnoho exotických druhů chovaných v zoologických zahradách.

U některých druhů se udržitelně obchoduje jak s exempláři odebranými přímo z přírody, tak s jedinci narozenými v lidské péči a populaci v přírodě to nijak neohrožuje (např. chov krokodýlů na farmách pro obchod s kůžemi a jejich regulovaný lov ke stejnému účelu).

Rok 2018. V Česku byla odhalena preparátorská dílna. Tygr na snímku má podepřené končetiny, aby se nezkazila kůže. Její cena na černém trhu byla od 50 do 100 tisíc Kč.
Rok 2018. V Česku byla odhalena preparátorská dílna. Tygr na snímku má podepřené končetiny, aby se nezkazila kůže. Její cena na černém trhu byla od 50 do 100 tisíc Kč.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Celní správa

Z evidence CITES víme, že třeba papoušků šedých žako je v České republice chováno nejméně 11 600 exemplářů a chovatelé odchovávají asi 1 000 mláďat ročně. Podobně želvy zelenavé je v chovech českých chovatelů 74 000 jedinců a ročně se podaří odchovat 6-8 000 mláďat ročně, což už je počet, který dokáže pokrýt poptávku na trhu a je tak pro zájemce bezpečnější koupit si legálně odchovanou želvu než si ji dovézt z Balkánu, jak bývalo dříve běžné.

Jsou ale druhy, u kterých není přínosné obchodovat ani s jedinci narozenými v zajetí. Patří mezi ně tygr, který je nezákonně využíván pro výrobu asijské medicíny. Pytláctví a nelegální obchod je hlavní příčinou jeho ubývání v přírodě.

Tygři chovaní v zajetí mimo zoologické zahrady jsou většinou kříženci různých poddruhů a nemají tak pro ochranu druhu žádnou hodnotu. Pokud jsou ale tito tygři „použiti“ k výrobě tradiční asijské medicíny, rozšiřuje se tím nabídka na černém trhu a zvyšuje se poptávka a počet spotřebitelů. Tato situace pak bezprostředně ohrožuje zbývající tygry ve volné přírodě.

Se vzrůstající lidskou populací je tlak na přírodní zdroje stále větší. Úmluva se snaží reagovat na nové situace a zařazuje na své seznamy také druhy, které jsou mezinárodně obchodované ve velkých objemech, jako jsou mořské druhy (např. žraloci) nebo tropické dřeviny.

U vysoce cenných komodit (slonovina, nosorožčí rohy apod.) je popsáno spojení s teroristickými skupinami, jimž obchod s tímto zbožím slouží jako zdroj financování. Tomuto typu kriminality (wildlife crime) je celosvětově věnována stále větší pozornost.

Nelegální obchod s živočichy a rostlinami nebo jejich produkty se odhaduje na 7 až 23 miliard amerických dolarů ročně.

Myšlenka regulovat obchod s živou přírodou je tak i po půl století stále aktuální.

Richard Leakey zcela vpravo.
Richard Leakey zcela vpravo.
Foto | Patricie Čechová / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Jedním z hlavních strůjců úspěšného tažení proti obchodu se slonovinou byl Richard Leakey, ředitel národních parků v Keni, který v roce 1989 vůbec poprvé veřejně spálil všechny keňské, pytlákům zabavené zásoby 12 tun slonoviny.

Chtěl tak ukázat světu, že jde o bezcenný materiál a že slonovina má svou cenu jen tehdy, když ji můžeme obdivovat na živém zvířeti. Díky tomu se podařilo prosadit úplný zákaz obchodu se slonovinou a zařadit slony do Přílohy I úmluvy CITES.

Při své poslední návštěvě v České republice v roce 2017 zapálil symbolicky právě Richard Leakey v ZOO Dvůr Králové hranici pod nosorožčími rohy, které jsou podobně jako sloní kly, předmětem lovu pytláků.

Prohlásil tehdy: „Vyvražďování nosorožců je přímým důsledkem obchodování s jejich rohovinou. Nepochybuji, že inteligentní, vzdělaní lidé na celém světě jsou si vědomi, že rohovina z těchto kriticky ohrožených zvířat jim nemůže přinést žádný užitek.“


reklama

 
foto - Ucová Silvie
Silvie Ucová
Autorka je pracovnice Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

3.3.2023 08:17
Podle mého názoru je hned úvod článku postavený na falešném argumentu. Před sto lety možná žilo v Africe 3-5 milionů slonů ale téměř jistě nebyli vybiti pouze kvůli slonovině. Oni byli vybiti také kvůli narůstající lidské populaci, tlaku na přirozené ekosystémy způsobenému pastevectvím, odlesňováním, zemědělstvím a dopravou. Troufnu si tvrdit, že i pokud by bylo naprosto vymýceno pytláctví kvůli slonovině, tak v současné Africe nenajdete dost místa pro 3- 5 milionů slonů. Stejně jako v dnešní Evropě nenajdete dost místa pro asi původní statisíce zubrů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.3.2023 08:26 Reaguje na Dalibor Motl
Je to tak, tyto jednoduché dušičky viní ze všech nešvarů světa pytláky, ale že lidská populace narostla desetinásobně, potřebuje pole, palivo, potravu... Ale tímto směrem se (deklarované) úsilí o nápravu určitě ubírat nebude.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2023 11:22 Reaguje na Dalibor Motl
Doporučuji si přečíst článek ještě jednou.

,,Vraťme se ještě ke slonům. Jejich dramatický pokles začal zhruba od 50. let minulého století. Dnes se ví, že to bylo hlavně kvůli neregulovanému lovu a pytláctví pro slonovinu.,,

Odpovědět
Sl

Slovan

3.3.2023 11:37 Reaguje na Dalibor Motl
Pro 3-5 milionů asi ne, ovšem pro minimálně 1,5 milionu ano. Což je cca. trojnásobek dnešní populace. A o tom to jaksi je…
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.3.2023 20:44 Reaguje na Slovan
Zde je odkaz na report o "soužití" lidí a velkých afrických zvířat: https://s3.amazonaws.com/cms-biglife/files/attached_files/59/BLF_QUARTERLY_REPORT_JAN-MAR16.pdf Lze citovat: za sledované čtvrtletí bylo strážci parku zabito pět slonů, protože tito sloni usmrtili člověka. Dalšího slona zabili místní obyvatelé potom co ušlapal 10 leté dítě... Kly zůstaly na místě...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.3.2023 21:18 Reaguje na Dalibor Motl
Ve sledovaném čtvrtletí 6 z deseti slonů zahynulo kvůli konfliktům s lidmi, 2 přirozenou smrtí a dva z neznámých příčin...
Odpovědět
Sl

Slovan

4.3.2023 09:53 Reaguje na Dalibor Motl
Moc nerozumím této argumentaci. Že existuje konflikt člověk x slon? No existuje, existoval vždy a existovat bude i do budoucna. To nic nemění na tom, co jsem napsal. Navíc váš odkaz je z roku 2016, což je popravdě staré - sloní populace dnes v Keni stoupá a to i díky tomu, že začali mnohem lépe fungovat mj. různé komunitní rezervace.

Mě šlo o to, že se v Africe stále nachází spousta a spousta místa, kde další sloni mohou žít. Dokonce i v zemích, jako je Tanzánie (spousta rezervací přístupných pouze letadlem, některé bohužel dost zasažené i pytláctvím), kterou můžeme považovat za zemi s jednou z nejlepších ochran přírody v Africe. Mám pocit, že si ani vy neuvědomujete, kolik prostoru tam stále je a je z toho či onoho důvodu dnes v tomto nevyužitý. A to se může změnit.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.3.2023 13:19 Reaguje na Slovan
Tak ono ten článek pod kterým diskutujeme popisuje úbytek slonů v posledních sto letech. Vy argumentujete, že je místa dost (nějaké příklady?). A já jsem Vám poslal odkaz na zprávu významné neziskovky působící na pomezí Keni a Tanzanie z roku 2016 jako příklad, kdy během 3 měsíců bylo zabito několik slonů ne kvůli slonovině ale kvůli konfliktu s místními lidmi, které sloni zabíjejí a ničí jim úrodu. Pokud chcete novější zprávu je tady: https://biglife.org/images/operational-reports/BLF-2022-Quarterly-Report-Q4.pdf Doslovná citace lidí z místa: "Pytláctví nadále představuje významnou hrozbu, ale mnoho slonů čelí ještě větší výzvě - konfliktu s lidmi. S rostoucí lidskou populací roste i konkurenční využití půdy, jako je zemědělství a pastva dobytka. Zatímco lidé soutěží o omezené zdroje, jako je voda, půda a tráva pro hospodářská zvířata, my dále zasahovat ve kdysi divoké zemi. S menšícím se prostorem pro soužití lidí a zvířat se tito dostávají do konfliktu alarmujícím tempem a často se smrtícími následky." Omluvte můj možná kostrbatý překlad. Ve 4. Q 2022 byli kvůli konfliktu s lidmi ve sledované oblasti zabiti dva sloni a zaznamenáno 34 případů ničení úrody. Slony zpustošeno bylo 11,5ha polí. Snad je to dostatečně aktuální.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.3.2023 13:24 Reaguje na Dalibor Motl
BTW Podle zprávy byli ve sledované oblasti zabiti slony jenom ve 4Q roku 2022 dva lidé a následně (jako odplata) ti dva sloni.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.3.2023 09:49 Reaguje na Dalibor Motl
Luengue-Luiana a Mavinga NP v Angole, které spolu sousedí, mají dohromady 90 000 km2 s tím, že je možné i další rozšíření nad 100 000 km2. Rezervace Chinko v CAR má 55 000 km2 s možností rozšíření na 103 000 km2. Okolí Badingilo a Boma NP v Jižním Súdánu má potenciál k ochraně až 200 000 km2 (spolu s Etiopskou částí) - ani v jednom případě tam nežije ani zdaleka tolik slonů a jiné divoké zvěře, kolik by mohlo. Důvod - občanská válka, která naštěstí již není. Všechny 3 oblasti jsou také minimálně obydlené. Takové ztracené ráje, řekl bych. Snad to jako příklad stačí.

Srovnejte si tu studii z roku 16 a 22 - je tam zlepšení nebo ne? Víte, já ten problém konfliktu člověk x slon nepopírám, zároveň ale vidím, že se s tím mnohde něco dělá a i díky tomu ta sloní populace třeba roste (typicky právě ta Keňa).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.3.2023 12:59 Reaguje na Dalibor Motl
Při odbourání pytláctví a dobré vůli, by se našlo místo i pro nějaký milion slonů a i v evropě na desetitisíce zubrů Vždyť lesní rezervace mají být na 10% plochy. Zubr by alespoň národní parky udržoval řídké, různověké a pro vzácný hmyz a ptáky příznivější. Zároveň by tím omezoval kůrovce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.3.2023 19:12 Reaguje na Dalibor Motl
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.3.2023 19:51 Reaguje na Dalibor Motl
5-
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.3.2023 14:20
Byl jsem v Keni, která měla před 100 lety 3 000 000 obyvatel. Nyní je to 50 000 000. Lid se tam živí na malých políčkách, a sloní návštěva je pro ně doslova likvidační. Proto je třeba Arabuko Sokoke forest kompletně oplocen, a výsadba stromků uvnitř parku také. Naštěstí tam u nich nejsou ekologistické neziskovky jako u nás DUHA, ČSOP nebo ČSO, které by žádaly snížení stavů zvěře jako u nás. Také jsou mnohem zaostalejší, takže jim nevadí ani produkce skleníkového metanu těmito velkými býložravci jako je buvol, slon, nosorožec nebo hroch.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.3.2023 18:48 Reaguje na Michal Ukropec
Komu ty ploty vadí?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.3.2023 19:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Oboum. Domorodci tam nemohou dělat políčka, a sloni nemohou na políčka. Je to na vlhkém pobřeží u letoviska Watamu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.3.2023 19:57 Reaguje na Michal Ukropec
5 -
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.3.2023 07:45 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.3.2023 19:48 Reaguje na Michal Ukropec
Prosím.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.3.2023 19:13 Reaguje na Michal Ukropec
1**
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.3.2023 19:34 Reaguje na smějící se bestie
Čekám, kdy Silvie Ucová bude s ekologisty podporovat zákaz lovu. Alespoň v národních parcích. Zatím AOPK podporuje spíše genocidu zvěře. Třeba Brdy. Zvěř tam nevadila, jen to začali chránit, začaly tam pogromy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.3.2023 21:12 Reaguje na Michal Ukropec
Já zákaz lovu a posílení populace v NP podporuji a uvítal bych i zavedení jiných spásačů podle podmínek NP. Pořád jsem nepochopil rozdíl mezi tím když les žere brouk a když to dělá třeba zubr.
Samozřejmě, pokud je les na produkci dřeva- plantáž, tak je zvěře nadbytek.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.3.2023 07:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Brouk je architekt lesa. ( Bláhový Duha). Zubr by mohl být přínosem. Ale AOPK a ekologisti se řídí Leninovým: Čím hůře, tím lépe!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.3.2023 16:37 Reaguje na Michal Ukropec
Smutné je, že vichřice, požár nebo brouk jsou jednorázová událost a obnova lesa proběhne více méně jednorázově (rozptyl 10 let?). Pokud provádí "údržbu" lesa zvěř, spásači, tak je poškozování průběžné a tedy výsledný les je řídký a obnovuje se průběžně. Pro přirozený odolný les v NP ideál.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.3.2023 19:58 Reaguje na Michal Ukropec
5 -
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.3.2023 20:05 Reaguje na Majka Kletečková
Copak, došly argumenty?-))
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.3.2023 19:18 Reaguje na Karel Zvářal
Většinou jsou ženy citlivé a vnímavé. Proto jsou matkami, ošetřovatelkami všeho. Majka Kletečková je ekologistka. Jelikož už nejsou koncentrační tábory kde by se mohla realizovat, má možnost jedině takto.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.3.2023 20:08 Reaguje na Karel Zvářal
Přála jsem si, aby se ta pětka objevila hned pod 1** od bestie (3.3.2023 19:13 Reaguje na Michal Ukropec). Graficky by se to tam jako pandán hezky hodilo. Jenže topograficky jsem to nezvládla, ve vlaku jsem na malém displeji mobilu přehlédla, že místo pod 1* od bestie už je obsazeno příspěvkem Michal Ukropec 3.3.2023 19:34.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.3.2023 17:35 Reaguje na Majka Kletečková
Tak v tom jsem s vámi za jedno. Já už hůř vidím, a většinou jsem jen na mobilu, takže těch " překlepů" mám taky dost.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.3.2023 05:04
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist