Operace herbář: Ukrajinští ochránci přírody evakuovali z Chersonu botanickou sbírku

Nejen lidské životy. Po nich je třeba zachraňovat i nenahraditelné kulturní klenoty, které národ devastovaný válkou utvářel po staletí. Nezisková organizace Ukrajinská skupina pro ochranu přírody si teď jednu takovou úspěšnou záchrannou akci připsala. Z depozitů Chersonské státní univerzity evakuovali cenné sbírky herbářů. Osmého dne od invaze ruských vojsk se Cherson, šestnácté nejlidnatější město na Ukrajině, stal okupovaným sídlem. „Už tehdy jsme dumali nad tím, že musíme herbář z univerzity nějak dostat do bezpečí,“ vypráví profesor Oleksandr Chodosovcev, specialista na mechy a lišejníky. Společně s profesorem Ivanem Moisienkem si ale byli dobře vědomi, že přes frontovou linii to nepůjde.

Nakonec se rozhodli ty nejcennější sbírkové položky (tzv. referenční a typické exempláře, kterými se každý národní herbář chlubí a jsou základem srovnávacího fondu) uschovat ve sklepení univerzity. Šlo o čtyřiadvacet krabic, kterým okupační úřady naštěstí nevěnovaly pozornost. Po osvobození města je ochránci přírody také jako první nechali vyvést mimo oblast bojů. Tím ale neskončili.

Zachránit půlstoletí práce

Stažení ruských okupantů totiž z města znovu udělalo cíl aktivního ostřelování, včetně areálu univerzity. A ve zdejších depozitech stále leželo dalších 32 000 poměrně nenahraditelných herbářových položek. Padesát let práce generací zdejších lichenologů, mykologů a botaniků. Jejich přesun se tak jevil jako moudrý.

„Nebylo by to poprvé, co se z depozitů ukrajinských univerzit sbírkový fond přesouval kvůli válce,“ dodává Moisienko.

Podobnou operaci prý zrealizovali před dvaaosmdesáti lety profesoři Charkovské univerzity, a situace loni v prosinci se nejevila v ničem odlišná. I tady se pracovalo ve spěchu, v provizorních podmínkách a v ohrožení života. Na město totiž dopadaly dělostřelecké granáty a rakety.

Evakuace tak rozsáhlé sbírky byla komplikovaná na mnoha úrovních. V zemi tak silně zasažené válkou bylo nesnadné už jen nalezení odpovídajícího náhradního umístění či vhodného volného dopravního prostředku. Záchrannou operaci přitom komplikovaly i věci naprosto banální, které by za mírového stavu šlo stěží považovat za překážku.

Kde jsou ty žebříky?

Třeba shánění plastových krabic k uložení herbářových listů, aby vzácné položky nebyly vystaveny rozmarům zimního počasí. Ale v obchodech vyrabovaných okupanty jich nikde dost nebylo.

„Procesně asi nejtěžší bylo sehnat ty krabice,“ vypráví Moisienko. „Někde jich měli jen deset, v dalším třiadvacet, a jinde už žádné. Nebylo jich dost. Nakonec jsme je do Chersonu posílali poštou i z jiných měst.“ Jen na zabalení lichenofilní sbírky jich přitom bylo zapotřebí 750.

S evakuací herbáře pomáhali i další členové katedry botaniky, docentka Natalija Zagorodňuková a docentka Maryna Zakharova, a také Oleksiy Zakharov, momentálně studující Fakultu biologie, geografie a ekologie Univerzity Karlovy v Praze.

Balení vzorků probíhalo v zimě, potmě.

„A v depozitáři chyběli žebříky, Rusové je bůhví proč ukradli,“ říká Moisienko. „Takže jsem musel pořád lézt na stůl, abych dosáhl až k horním policím. Zdržovalo to. Na pomoc jsme si ale nechtěli volat další lidi, protože jsme nevěděli, kdy přiletí další raketa.“

Mise splněna

Před koncem roku se podařilo všechny zásadní botanické sbírky a herbářové položky vyexpedovat z Chersonu, aby po Novém roce dorazily do cíle, náhradního depozitu v zázemí Zakarpatské národní univerzity Vasila Stefanyka v Ivano-Frankivsku.

Zachránit se podařilo 16 000 kusů lišejníků a hub, 15 000 položek cévnatých rostlin a asi 1 000 mechů.

Dva dny poté, co byl herbář evakuován, došlo k dalšímu ostřelování. Zásah dostalo i místo, kde pracovníci Ukrajinské skupina pro ochranu přírody herbáře nakládali. K neštěstí tedy mnoho nescházelo.

---

reklama

---