Zprávy
 Po třech letech diskusí a kontroverzí byl v Chile schválen projekt stavby přehradní kaskády HidroAysén. Proti výstavbě bojovalo 79 národních a mezinárodních sdružení. Údolí dvou nejjižnějších patagonských řek Baker a Pascua se zřejmě brzy změní v přehradu o rozloze 6000 hektarů, píše Guardian.
 Česká armáda se už nechce starat o rozsáhlé výcvikové prostory. Jednak jich tolik nepotřebuje, protože se stále snižuje počet sloužících vojáků a jednak chce ušetřit peníze. Bílá kniha o obraně říká, že do čtyř let by vojáci měli všechna cvičiště zmenšit a jedno z nich zcela opustit. Kandidátem číslo jedna na opuštění je vojenský újezd Brdy. Co by v takovém případě s brdskými lesy a loukami bylo dál? Zatím se všichni shodují, že by území mělo zůstat přírodě.
 Argentina přijala zákon, na jehož základě má proběhnout revize místních ledovců, které jsou důležitou zásobárnou pitné vody. Zlatokopecká společnost, která v těchto místech provozuje své doly, ale pomocí právních kliček brání „sčítání“ ledovců v oblasti San Juan. Místní Greenpeace proto proti společnosti vede kampaň, píše server Ecologiaverde.com.
 Je to otázka, které zejména ve Skandinávii patří k dávným záhadám: jak daleko byli schopni před dávnými stoletími doplout Vikingové? A co se stalo s jejich koloniemi, které založili na místě svých „zámořských“ objevů.
![Kočka s "vysílačkou". Foto: Illinois Natural History Survey/EurekAlert!](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/32658_web_424_1.jpg&w=424 "Kočka s "vysílačkou". Foto: Illinois Natural History Survey/EurekAlert!") Z pohledu majitelů koček to je velmi častá otázka, které se jim honí hlavou ve chvíli, kdy jejich kočka v podvečer mizí kamsi do neznáma. „Kam asi jde? Jak daleko se zatoulá? Co tam vše provádí?“
 Nabídky konkurenčních firem jsou podobné a jednou z možností, jak se odlišit, je vydat se ‚zelenou‛ cestou. A zákazníci v ČR na to čím dál víc slyší. Jak vyplynulo ze semináře o firemní ekologii, tuto strategii proto volí stále více firem. Jenže možností, jak být ‚eko‛, je celá řada.
 V lednu se na titulní stránky novin (i Ekolistu) dostala zpráva o tom, že Mexickému zálivu zasaženému katastrofou ropné plošiny Deepwater Horizon bezmála zázračně pomohly bakterie, které s překvapivou rychlostí rozložily ropné produkty znečišťující vodu.
Vědecký článek přinesl respektovaný časopis Science – a ten samý dnes přináší text, který závěry této studie zpochybňuje a konstatuje, že účinek bakterií nebyl jednoznačně prokázán.
 Vědci z kanadské univerzity Scarborough se při odchytu ryb v guayanské řece Cuyuni dostali do nepříjemného problému. Aby mohli ryby ze země vyvézt k dalšímu výzkumu, museli pro guayanské úřady určit všechny druhy ryb, se kterými chtěli odjet. Trn z paty jim vytrhl Facebook, píše EurekAlert.
 Uvažuje se o tom, že výměnou za prolomení limitů by se zrušily paragrafy umožňující vyvlastnění majetku. Pak by další pokračování těžby záviselo na tom, jestli se těžaři dohodnou se všemi, kteří v dané oblasti mají majetek. I kdyby zůstal jediný člověk, který ho neprodá, tak se těžit nebude, říká Jan Dienstl z Czech Coal. Podle Vladimíra Buřta z Horního Jiřetína bude prolomení limitů znamenat, že se obec přestane rozvíjet, protože úřad nedá povolení ani k postavení kurníku.
 Suezský průplav bývá počítán mezi největší stavby 19. století, historici ho považují za kanál, který měl od počátku obrovský význam pro světový obchod i rozvoj celé oblasti. Existuje však i jiný než oslavný pohled: nová studie ukazuje, že kvůli němu pronikají do Středozemního moře mnohé druhy z Indického oceánu a dramatickým způsobem mění tamní ekosystém.
 Řešením současných problémů rybářů by mohl být nový průmysl – sběr plastových odpadků z hladin moří. Ekonomický přínos ze sběru odpadu může napomoci rybářům překlenout těžké období a zároveň snížit tlak na rybí populace, píše Guardian.co.uk.
 Velké obavy z jaderné energie má dnes o 7 % méně lidí než v roce 1993. Celkový počet lidí, kteří nějakou obavu mají, naopak mírně stoupl. Kvůli jaderné elektrárně ve svém sousedství by se stěhoval jen málokdo. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění.
 Jak „ekologicky“ bránit planetu před fosilními palivy, tedy „zdrojem“ skleníkových plynů? A jak vyřešit jejich nedostatek? Jednou z odpovědí, k nimž se upírají naděje mnohých, jsou biopaliva. Jenže nic není tak ideální, jak se zdá na první pohled. Nová studie britských vědců přináší důkazy o tom, že pěstování palem, z jejichž plodů se zejména v Asii vyrábí olej na výrobu biopaliv, má řadu velmi negativních dopadů na biodiverzitu v pěstitelských oblastech.
 V deštných pralesích jsou "zombie". Přesněji řečeno mravenčí zombie. Vládu nad jejich tělem převzala parazitická houba, píše server News.com.au.
 Které projevy klimatických změn lidé nejvíce pocítí? Klimatologové by mezi ně nesporně zahrnuli stoupání moří. Jednotlivé prognózy se sice liší v tom, o kolik se hladiny v příštích desítkách let zvednou, všechny se však shodují, že to bude změna zásadní. Bylo by tedy logické očekávat, že potenciální „oběti“ nárůstů hladin se na tyto dramatické změny chystají a neplánují mohutné obranné kroky.
 Řetězec kaváren Starbucks ve Španělsku přišel s vynikajícím nápadem. Kdo přijde s vlastním šálkem, ten dostane slevu. Tímto způsobem se pokouší podnítit zákazníky k používání vlastních termohrnků, které by nahradily stávající papírové či plastové. Společnost nabízí slevu ve výši 40 eurocentů na každý nápoj ze své nabídky, informuje server Ecologiaverde.com.
 Podle v dubnu vládou schválené novely by se měly rozšířit dosud omezené pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ekologický právní servis však požaduje, aby měl NKÚ možnost dohlížet také na obchodní společnosti s majetkovou účastí státu a samospráv. Například na ČEZ nebo České dráhy.
 Skupina čtyř lachtanů pražské zoo se v noci ze středy 18. na čtvrtek 19. května rozrostla. Samice Abeba porodila v noci na čtvrtek pět a půl kilové mládě. "Jde o vnouče slavného Gastona, který se stal symbolem povodní v roce 2002, když po Vltavě a Labi uplaval až do Drážďan a následně z důvodu vyčerpání uhynul," uvádí ZOO na svých internetových stránkách.
20.5.2011 11:16 | PRAHA
(ČTK/Ekolist)
 Zátěžové testy jaderných elektráren musí být předmětem vysoce odborné diskuze, a nikoliv pod vlivem neopodstatněných politických zásahů. Na Evropském jaderném fóru v Praze to včera řekl premiér Petr Nečas. Kritéria zátěžových testů by podle něj také neměla zahrnovat hrozbu terorismu. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové je hrozba teroristického útoku posledním významným bodem projednávaných kritérií, kolem kterého panují spory.
 V českých obchodech chybí širší sortiment s čerstvými potravinami. Pojem „fresh food“, který by měl symbolizovat čerstvost a kvalitu, se často scvrkne jen na povinné označení části prodejny s určitým sortimentem. Zejména ovoce a zelenina je čerstvá jen co se týče pojmenování, což u zákazníků vyvolává někdy smutek, někdy vztek, uvedla moderátorka Eva Klánová na začátek konference Retail in Detail: Fresh Food 2010.
 Pro obyčejné smrtelníky to je často neřešitelné situace – komu věřit ze zástupů vědců, jejichž závěry si čas od času protiřečí? Nemalou debatu v tomto smyslu jistě vyvolá nová studie, otištěná v prestižním časopisu Nature. Skupina vědců v ní pomocí složitého matematického aparátu dokazuje, že často citované odhady rychlosti vymírání rostlin na živočichů jsou „od základu špatně spočítané“. A že zveličují rychlost úbytku druhů až o 160 procent.
 Přívalové deště znamenají pro kanalizační systém neočekávanou zátěž a splašková voda pak často končí mimo čistírny v řece. Jednoduchý projekt univerzity Columbia realizovaný na střeše newyorské budovy Con Edison ukázal, jak nenáročné by bylo se takové situaci vyvarovat a přispět k ozdravění prostoru celého města, píše server TerraDaily.
 Představme si, že nebyly prolomeny limity uhlí. Jaké jsou alternativy pro zajištění vytápění bytů? S touto otázkou se Ekolist.cz obrátil na několik odborníků a zainteresovaných stran. Podle některých hlasů to bez uhlí prostě nepůjde, podle jiných máme velký prostor v oblasti úspor, obnovitelných zdrojích a kogeneračních plynových jednotek.
 Česká společnost si oblíbila ochranu životního prostředí - třídí odpady, kupuje úsporné zářivky a přemýšlí o změnách klimatu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos Tambor. Lidé dokonce vyjadřují ochotu méně jezdit auty nebo zaplatit víc za ekologičtější výrobek. Jedna jistota zůstává neměnná a to důvěra v bezpečnost jaderné energetiky.
 Čeští řidiči si občas vyprávějí hrůzostrašné historky o srně či divokém praseti, které jen těsně minuli svým autem. Kdo byl ve Skandinávii, řídí s neustálou obavou, že mu před vůz skočí sob (který navíc jen málokdy uhne). Los, který se velmi často „plete“ autům v Kanadě, však svojí velikostí představuje ještě větší riziko. Kanadští vědci se proto zabývali otázkou, jak počty srážek s losy snížit.
 Za úspěšným zásahem proti pašerákům slonoviny na letišti v keňském Nairobi stojí policejní psi, kteří na hledání slonoviny mají nos. V transportních bednách byly převáženy kly 58 slonů, celkem něco přes jednu tunu slonoviny. Nikdo však nebyl zatčen, píše server MSNBC.
 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontroloval, jak se plní opatření v oblasti nakládání s odpady. Od roku 2003 putuje na skládky více biologicky odbouratelného odpadu, než kolik připouští evropská směrnice. NKÚ také zjistil, že ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí nesledovaly skutečné využití odpadářských zařízení postavených z dotací.
 Jeden z rozšířených mýtů o jedovatých hadech zní: do těla kořisti či „nepřítele“ vstříknou jed dutými jedovými zuby. Jenže to je omyl, pro výraznou většinu jedovatých hadů to neplatí – jejich jed putuje drážkami na povrchu zubů.
 Lidé žijící ve slumech keňské Kibery jsou obklopeni hromadami odpadků a zapáchajícími stokami. V jednom z největších kiberských slumů, Laini Saba, vzniká projekt na komunitní spalovnu odpadů, která by měla slum zbavit záplavy odpadků a posloužit místním jako pekárna i zdroj teplé vody, píše server AllAfrica.
 Slovo adaptace je stále modernější. Tváří tvář klimatickým změnám se stále více lidí ptá: dokáže se lidstvo adaptovat na řadu změn, které nastanou? A jak to „zvládnout“ různé druhy rostlina a živočichů? Právě na to se snaží odpovědět autoři nové studie otištěné v posledním čísle časopisu Ecology Letters.
|
19.12.2025 | Radomír Dohnal
16.12.2025 | Sdružení vlastníků obecních, soukromých a obecních lesů v ČR
10.12.2025 | Michal Staša
|
