Správa Krkonošského národního parku realizovala řadu projektů zaměřených na uchování a posílení genetické variability jedle bělokoré. Díky zatím poslednímu Záchrana genofondu jedle bělokoré na území Krkonošského národního parku byl založen semenný sad.

Koncem září položila společnost EG.D v CHKO Soutok kabel vysokého napětí metodou pluhování. Na rozdíl od klasických výkopových prací, které by trvaly týdny až měsíce, byly díky této metodě kabely umístěny během několika dní. Výhodou pluhování je kromě rychlosti také finanční úspora a šetrnost k životnímu prostředí. Dochází při něm totiž k minimálnímu narušení půdy.

Agrolesnictví představuje návrat k hospodaření, jaké probíhalo dříve. Pole obohacená pásy stromů pomáhají krajině i biodiverzitě. Přínosem může být agrolesnictví ale i pro samotné zemědělce, kterým rozšiřuje možnosti příjmů a snižuje rizika z nejisté úrody. Projekt ReForest, jehož cílem je zvýšit přítomnost stromů v krajině, popisuje Martin Lukáč. Jako vědec působí na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, kde mezinárodní projekt koordinuje, a zároveň na univerzitě v Readingu ve Velké Británii.

Zvonovec liliolistý je jedním z velmi vzácných druhů nejen naší květeny, ale i celé Evropy. V Česku aktuálně roste okolo pouhých pěti stovek rostlin na pěti místech – například v Českém krasu a Českém středohoří.

Přehledový článek publikovaný v časopise Journal of Forest Science shrnuje více než sto literárních zdrojů o vývoji, degradaci a obnově lesních ekosystémů na náhorní plošině Krušných hor.

První mládě zpětně šlechtěného pratura se narodilo ve slovenském archeoparku Bošáca. Oba jeho rodiče pocházejí z České republiky z chovů ochranářské společnosti Česká krajina.

Mladého rysího samce zaznamenaly na jaře a v létě fotopasti v CHKO Brdy. Nový výskyt rysa tu byl potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.

V rámci výzvy k předkládání návrhů LIFE 2025 bylo přijato rekordních 1095 žádostí o financování z prostředků EU v celkové výši přesahující 3,1 miliardy EUR. Žádosti byly podány v rámci 4 podprogramů: Příroda a biologická rozmanitost; Oběhové hospodářství a kvalita života; Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; a Přechod na čistou energii.

Snímky útesů zaplavených růžovými a žlutými květy, pořízené během dovolených, působí na sociálních sítích malebně. Nemusí sloužit ale jen k chlubení. Vědcům odhalují, jak jeden z nejškodlivějších pobřežních invazních druhů dobývá nová území. Mezinárodní tým, vedený vědci z Botanického ústavu AV ČR, analyzoval více než 1 700 fotografií ze sociálních sítí a platforem občanské vědy. Sledoval na nich druhy rodu Carpobrotus (kosmatcovník) v šesti zemích.

Do Záchranné stanice Falco se dostala skutečná ptačí rarita. Buřňák severní je ptákem Atlantického oceánu, v České republice nebyl zatím nikdy pozorován. Až do 9. října, kdy zbloudilého, totálně vysíleného buřňáka srazil v Děčíně vlak. Od té doby bojuje o život v záchranné stanici Falco. Pokud tento boj vyhraje, bude nezbytné ho dopravit zpět k oceánu. Pokud ne, stane se muzejním exponátem prokazujícím první výskyt tohoto druhu u nás.