Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Zvláště když přes 60 % vzniklých holin je větších než pět hektarů. Ale máme i souvislé holiny o rozloze stovek hektarů. Je proto tříhektarová holina vlastně malá? Naše měřítko vnímání velikosti holin se mění. Takové holiny jsme si v minulosti ani nedovedli představit. Navíc se velmi pravděpodobně menší holiny budou spojovat do větších jednolitých celků, jak bude pokračovat rozpad zbytků stojících porostů, a dílo zkázy postupně dokoná vítr a sníh.

Paralela mezi moderním traktorem a například čtyřnohým diplodokem není ve vzhledu, ale v podobné hmotnosti. Autoři aktuální švýcarsko-švédské studie z toho u současné zemědělské techniky odvozují možnost vzniku podobného efektu, jací kdysi měli obří prehistoričtí býložravci na půdu, po níž prošli.

Arusha, Serengeti nebo třeba Ngorongoro. Názvy světově proslulých národních parků a rezervací dokládají, že Tanzanie pro ochranu přírody rozhodně nedělá málo. V posledních dekádách nicméně narůstá nespokojenost s tím, že tu je pravá africká příroda chráněna na úkor původních afrických etnik.

Mohli bychom si dát malé opáčko ohledně té slavné mozaikové seče. Je to trošku paní Columbová. Hodně se o ní mluví, ale moc často ji nevidíme.

Nejen lesníci se obávají, že současné chřadnutí a velkoplošný rozpad smrkových porostů povedou ke ztrátě celé řady produkčních i mimoprodukčních efektů, které tyto lesy dosud poskytovaly. Proto se odborníci shodují na nutnosti rychle zahájit obnovu lesů na vzniklých holinách, byť různými postupy. Vědci i lesníci diskutují o různých metodách, jako je využívání pionýrských dřevin, dvoufázová obnova, skupinová obnova, výsadba nižšími hektarovými počty apod.

Jako každoročně kolem poloviny června, dnes v podvečer se řada z nás vydá do kostelů, ať již za neobvyklým duchovním zážitkem či za poznáním úžasného kulturního dědictví. Vzpomeňme při té příležitosti, že jsou tu i tvorové, pro které jsou noční kostely běžným domovem. Je samozřejmě řeč o netopýrech (i když na některých kostelních půdách se lze setkat i se sovami a dalšími zajímavými živočichy).

Aktuální výskyt medúz u chorvatského pobřeží popisují mořští biologové jako masivní a do extrému abnormální. Od odborníků, kteří obvykle šetří velkými slovy, to zní nečekaně. Jenže situace tu je skutečně mimořádná. Nahloučení medúz devastuje rybolov, a nikdo není schopen říct, jak dlouho to ještě potrvá.

V zemích EU se ročně zobchoduje 30 milionů tun napytlované zeminy, kompostu a pěstebních substrátů. Palety s napytlovanými substráty často cestují za hranice zemí svého původu. A spolu s nimi cestují i semena nepůvodních rostlin. Je to problém? To řešila studie z maďarského Debrecínu.

Jsme více kulturou oka, než kulturou ucha. Naše vnímání klade víc důraz na vizuální vjemy a svět zvuků je pro nás trochu upozaděný. Když vyprávíme našim přátelům o místě, které jsme navštívili, hovoříme častěji o lese s nádherně zbarvenými listy, nádherném výhledu z kopce do krajiny atd. Méně se ale zmíníme, jak zněla krajina, kterou jsme putovali, jakým fascinujícím zvukovým světům jsme naslouchali v lužním lese a naopak jakými zvuky nás obohatila louka s přilehlým bukovým lesem.

Zraněný samec čápa bílého si přiletěl pro pomoc do Záchranné stanice Huslík. „Čápa s otevřenou zlomeninou levé nohy jsme objevili na voliéře, kde máme naše čápy. Seděl úplně nahoře, ale po chvíli váhání se od nás nechal odchytit," řekl vedoucí záchranné stanice pro volně žijící živočichy Luboš Vaněk. Není to podle něj poprvé, kdy se zraněné zvíře intuitivně vydalo pro pomoc právě na Huslík.