Zraněný samec čápa bílého si přiletěl pro pomoc do Záchranné stanice Huslík. „Čápa s otevřenou zlomeninou levé nohy jsme objevili na voliéře, kde máme naše čápy. Seděl úplně nahoře, ale po chvíli váhání se od nás nechal odchytit," řekl vedoucí záchranné stanice pro volně žijící živočichy Luboš Vaněk. Není to podle něj poprvé, kdy se zraněné zvíře intuitivně vydalo pro pomoc právě na Huslík.

Právě před 20 lety došlo k začlenění světelného znečištění do zákona o ochraně ovzduší. Česká republika se tak stala průkopnickou zemí, která tuto problematiku zahrnula do celostátní legislativy, aby se snižovalo světelné znečištění a předcházelo jeho negativním dopadům. Přestože byl zákon nakonec zrušen, vznikla v ČR již v roce 2009 první oblast tmavé oblohy. O tématu informuje ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Problémy obvykle narůstají úměrně s velikostí, ale u mikroplastů to neplatí. Čím jsou menší, tím jsou horší. Dostanou se totiž všude, i do obdělávané půdy. Aktuální studie poukazuje na to, že v Evropě pravděpodobně tím největším a přehlíženým zdrojem znečištění mikroplasty bude používání čistírenských kalů na polích jako hnojivo.

Poslední ještěr endemického druhu z čeledi scinkovití na Vánočním ostrově se jmenoval Gump. Samička žila v tamním národním parku v prostorné kleci plné kamenů, kmenů a půdy, s čerstvou stravou v podobě bezobratlých živočichů na dosah drápku. Nebyla moc čilá, ale kdo ví, co se odehrávalo v její ještěří mysli, píše list The Guardian.

Neustále rostoucí stavy zvěře působí vysoké škody na lesních porostech. S ohledem na probíhající kůrovcovou kalamitu a s ní spojeným nárůstem kalamitních ploch je tlak zvěře mnohdy jedním z limitujících faktorů následné obnovy lesa. Bez důsledné ochrany proti škodám zvěří dochází k znehodnocení obnovovaných lesních porostů. Škody působené zvěří jsou limitujícím faktorem úspěšné obnovy lesů, zejména při přeměně porostů s dominancí smrku na druhově pestré, stabilní a dlouhodobě ekonomicky udržitelné lesy.

Praha výjimečná svou historií, architekturou či uměním. Mezi pražskými uličkami se skrývá ještě jeden světový unikát - v žádném jiném hlavním městě na světě totiž nenajdete takové množství veřejně přístupných extenzivních sadů.

Proč vodu čistíme? V krátkosti proto, abychom z ní odstranili rozpuštěné látky, pevné částice nebo organismy, které by u nás mohly vyvolat nějakou nemoc. A taky proto, aby dobře vypadala a chutnala nám.

Největší soustava chráněných území na světě už třicet let chrání rozmanitost evropské přírody. Třicítku oslaví 21. května, na který připadá Evropský den soustavy Natura 2000. Česká republika se k jejímu vytváření na svém území připojila vstupem do Evropské unie. U nás nyní do soustavy Natura 2000 patří 1112 evropsky významných lokalit a 41 ptačích oblastí, které dohromady pokrývají 14 % plochy státu. Mnohdy se ale překrývají s naším národním systémem ochrany přírody a krajiny, se kterým tvoří jednu soustavu chráněných území. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Třecí elektřina, elektrický článek, zdokonalení kondenzátoru. Alessandro Volta byl na svou dobu nepochybně velký podivín, ale za zmíněné vynálezy mu vděčíme dodnes. S principy, které odhalil, popsal a rozpracoval, totiž stále pracujeme. A rádi bychom je posunuli na novou úroveň. Pro úplnost nutno dodat, že tento velký vynálezce hledal pro své fascinující objevy inspiraci v neméně fascinující přírodě. U elektrických ryb, parejnoků a paúhořů elektrických.

Válka vždy znamená lidské utrpení, krev, slzy a bolest ze ztráty. Obětí války však nejsou jen lidé, ale také životní prostředí. Příroda, všechny živé bytosti a jejich životní prostředí jsou "tichými oběťmi" války.