Jaká zvířata ustojí klimatické změny?

Projevy klimatických změn mají často podobu extrémních odchylek od zažitého průměru. Zahrnují vlny veder, sucha, nečekaných sněhových závějí nebo přívalových dešťů. Rozšiřují tím škálu podmínek, na něž mohou nejrůznější organismy narazit. Jací suchozemští savci jim budou odolávat lépe?

Nad tím bádali ekologové a biologové z univerzit v Norsku, Dánsku a Velké Británii. V aktuální studii, jež se soustředila na zhodnocení životních strategií a historie 157 druhů savců z celého světa, shrnují, kteří živočichové ve světě ovlivněném proměnou klimatu obstojí lépe.

Počátečním bodem celé studie bylo zjištění, zda už dříve některý ze sledovaných druhů byl klimatickými změnami zasažen a jak na ně reagoval. Zda jejich populace prosperovaly a měly více potomků, případně se propadly na hranici vyhynutí. Záhy před vědci vykrystalizoval první vzorec.

„Zvířata, která jsou dlouhověká a za života vyprodukují relativně málo potomků, jsou vůči extrémnímu počasí méně zranitelná než zvířata, která žijí krátce a mají mnoho potomků,“ říká Owen Jones, spoluautor studie. Obecně tedy s klimatem nemají problém lamy, velcí netopýři, vačice a vačnatci.

Velká a dlouhověká zvířata – jako slon africký, tygr sibiřský, šimpanz, nosorožec bílý, medvěd grizzly, bizon americký – se také lépe vyrovnávají s dlouhotrvajícím suchem. „Jejich schopnost přežít, rozmnožovat se a vychovávat potomstvo není v takové míře ovlivněna,“ dodává Jones. „Mohou například investovat svou energii do jednoho potomka, nebo jednoduše počkat na lepší časy.“

Rychlé druhy to mají těžší

Tohle krátkověcí savci neumí: v nepříznivých časech u nich dochází k dramatickým populačním změnám. Dlouhotrvající sucho je může zbavit jejich potravní základny: hmyzu, květů, plodů. A protože jsou jejich tukové (i jiné) zásoby omezené, nedokáží tlak ustát. Když se ale podmínky okolí navrátí k optimu, reagují na ně populačním boomem, při němž rychle produkují velké objemy potomstva. Velcí a dlouhověcí reagují na návrat optima se zpožděním.

„To vlastně naznačuje, že větší péči bychom teoreticky v časech krize měli věnovat druhům, které jsou svým životním stylem – větším množstvím potomků – rychlé,“ říká Jones.

Ze sledovaných druhů savců se těmto základním popisným vzorcům reakcí vymykalo několik druhů. Například myšice olivová, vačice tlustoocasá, lumík kanadský, hraboš tundrový, veverka obecná, rejsek a liška polární. Ti patří k těm, kteří negativně reagují na odchylky v režimu počasí, ať už jde jakýmkoliv směrem. Tedy oteplení i ochlazení nesou nelibě, stejně jako vyšší/nižší úhrn srážek.

„Jejich zranitelnost vůči extrémnímu počasí by ovšem neměla být ztotožňována s rizikem vyhynutí,“ říká John Jackson, hlavní autor studie a odborník na dynamiku populací z univerzity v Odensee. „Zranitelnost druhu, jeho schopnost odolávat klimatickým změnám, nesouvisí s ohrožením druhu a rizikem vyhynutí. Je tu řada jiných negativních faktorů – pytláctví, znečištění, konkurence invazních druhů – které dokáží vyhubit druh, který by jinak klimatickým změnám odolával dobře.“

Změny klimatu přinesou více extrémů. „A zvířata se s těmito extrémy budou muset vyrovnat stejně, jako vždy,“ uzavírá Jones. Dá se odtušit, že změny klimatu promění vhodnost stanovišť, a tak mohou být živočichové nuceni stěhovat se do nových oblastí. I tyto přesuny mohou mít velký dopad na funkce ekosystému.

---

reklama

---