To je toho, tak bude trochu tepleji...
Utah je druhým nejsušším místem USA a současně oblastí, kde žije přes 3,1 milionů lidí. Jak už to tak bývá, lidé ke svému životu potřebují vodu a vodu potřebují také pro pěstování své obživy. Nemělo by vás tak překvapit, že ty 3 miliony lidí mají velkou spotřebu vody.
Populace Utahu navíc dramaticky roste. Víc lidí tak znamená větší spotřebu vody.
A jelikož je trošku tepleji, globální změna klimatu tak způsobuje, že nám v oblasti řádí sucho. Z nebe prostě spadne méně vody, než bylo historicky obvyklé. Z řek tak lidé v Utahu odčerpávají stále více vody.
Vody, která nedoteče do Velkého Solného jezera. A není moc těžké si domyslet, co se s jezerem tak děje. Jeho plocha se zmenšuje.
A tady se dostáváme hnedka do několika problémů. Jak název toho jezera napovídá, vodní plocha je slaná. A to víc než hodně. Platí přitom, že čím méně vody v jezeru je, tím slanějším se stává.
V současnosti jeho slanost (salinita) přesáhla 18 %. Nekulaté číslo, které ale značí příchod pořádného problému.
Oproti Mrtvému moři je totiž tohle slané jezero oázou života. V jeho vodách se nachází sinice, které si ve slaném nálevu hoví a které ho milují. Místní sinice jsou přitom základ neuvěřitelného potravinového řetězce. Sinice jsou požírány vodními korýši z rodu Artemia a mouchami z rodu Ephydridae. A tuhle havěť pak požírají ptáci...
Miliony ptáků... Ptáků, které jezero mají na svých migračních trasách. Pro ty je jezero oáza života v jinak pouštní krajině.
A teď se vraťme k tomu číslo 18. Nárůst slanosti části jezera (proč části? Protože je jezero přeťato železnicí na dvě části, což můžete vidět i z vesmíru, viz úvodní snímek) na 18 % se může jevit jako drobnost, ale není.
Je to pořádný prů... švih.
Laboratorní výzkumy života sinic totiž ukazují, že místní sinice milují slanou vodu. Ale jen do doby, než její slanost překročí 17 %. Pak začnou ve velkém umírat.
A teď to není těžký. Když to zabalí sinice, pak to zabalí korýši a mouchy, které se sinicemi živí. A když nebudou korýši a mouchy, ptáci nebudou mít co žrát.
Ta malá změna v salinitě vody tak dokáže rozvrátit celý ekosystém. A ne jen v okolí jezera, ale i tam, kam létají ptáci.
Říkáte si a co jako. Proč by vás měli zajímat nějaký ptáci a ekosystémy. Já mám gauč, pivko v ruce a ovladač, který se nebojím používat. Nějaký ptáci mi můžou být tužka.
Jenže jelikož žijeme v komplexním světě, dojde i na "vás". Vysychající jezero totiž dělá problémy napřímo i lidem.
Jak nám mizí voda, klesá hladina jezera. Velké části jezerního dna se tak obnažují a stávají se písečnou pustinou. Pustinou, kde není radno pobývat. Kvůli naší oblibě vypouštění odpadů do vodních toků, jsou jezerní sedimenty plné jedovatých látek.
Výzkum naznačuje, že okolo 9 % dna jezera obsahuje problematické koncentrace arzenu a dalších těžkých kovů, u kterých jsme si (asi) mysleli, že se jich vypuštěním do řeky zbavíme.
Jenže ejhle. To bychom nesměli měnit klima. Trocha sucha a nadužívání vodních toků a naše milé těžké kovy jsou zas u nás. Stačí jen, aby se větrná eroze dala do díla. Odstranila solnou krustu a obnažila jemnozrnné sedimenty jezerního dna. Vznikne nám drobounký prach, který bude unášen do okolí. A kontaminovat všechno, co potká.
V blízkosti jezera žije víc jak 1 milion lidí. A část vědecké obce teď bije na poplach a varuje, že v nejhorším možném scénáři může tato populace zažít dost nepříjemné chvilky. Ochránci přírody a ekologové tak už roky volají po opatřeních, které by poklesu hladiny Velkého Solného jezera zabránila. Jenže dlouho naráželi na zeď nepochopení - proč se starat o jedno slané jezero, které je nám, lidem, vlastně k ničemu?
V letošním roce se situace ale začala měnit. Utažský guvernér podepsal legislativu na záchranu jezera a boj se suchem. Nově tak mohou ochranáři od farmářů skupovat práva na vodu, kterou farmáři nepotřebují. A tím zvyšovat množství, které do jezera přiteče.
Přečtěte si také |
Příběh horečky tančících koček
Jenže aby tohle fungovalo, je potřeba, aby v oblasti z nebe padaly srážky (převážně sněhové). Pokud bude sucho (umocňované globální změnou klimatu) dlouhodobě oblast zasahovat, nebude co kupovat... voda v řekách prostě nebude.
Tento článek je volně přelouskaný text ze Science od @elikint (a který stojí za přečtení).
reklama
Dále čtěte |
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Další články autora |
Pokud patříte mezi velké producenty metanu, možná byste se měli začít (konečně!) bát
O díře v ledu, která v něm být neměla
Základy pro správnou hospodskou debatu o vlivu sopek na klimaOnline diskuse
Všechny komentáře (28)
Jaroslav Řezáč
17.9.2022 07:05
Karel Zvářal
17.9.2022 07:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKarel Zvářal
17.9.2022 07:31Vladimir Mertan
17.9.2022 08:13Veľa informácií o jazere som si našiel tu: https://wikijii.com/wiki/Great_Salt_Lake Je to žiaľ iba strojový preklad, ale ako zdroj informácií to postačuje.
Richard Vacek
17.9.2022 08:30https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
Anyr
17.9.2022 12:06 Reaguje na Richard VacekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Richard Vacek
17.9.2022 13:07 Reaguje na AnyrTak co, ještě si myslíte, že se dnes mění klima nějak moc rychle?
A co máte proti tomu, že člověk ovlivňuje klima? Třeba právě díky tomu jsme oddálili nástup další doby ledové. To by totiž byla skutečně katastrofa.
Pavel Hanzl
18.9.2022 07:57 Reaguje na Richard VacekMladší dryas bylo období, kdy na Zemi dopadlo větší množství obrovských meteoritů a z řady impaktních explozí se velmi výrazně změnilo klima, nastala tzv. nukleární zima. Ovšem to byl v dlouhodobém oteplování planety pouze krátkodobý a mírný pokles.
Dnes to oteplování probíhá taky rychlostí nárazu meteoritu, ale je daleko výraznější a stále se zrychluje.
Jaroslav Štemberk
27.9.2022 14:57 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
28.9.2022 11:20 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkPavel Hanzl
30.9.2022 07:40 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkTohle nemá žádný konec, ta spirála se může točit třeba až pomalu na úroveň Venuše. tj. +300°C.
Ale nám bude stačit +5°C na zničení lidské civilizace, +10°C na vymření třeba 90% života a +20% na prakticky pustou planetu.
Pavel Hanzl
30.9.2022 07:42 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkVladimir Mertan
17.9.2022 17:11 Reaguje na AnyrJarka O.
17.9.2022 17:36 Reaguje na Vladimir MertanPetr Eliáš
17.9.2022 13:54 Reaguje na Richard Vacekhttps://en.wikipedia.org/wiki/Eemian
Pavel Hanzl
18.9.2022 08:03 Reaguje na Richard VacekJiří Svoboda
28.9.2022 11:24 Reaguje na Richard VacekBřetislav Machaček
17.9.2022 09:38přírodu, ale vždy se zamýšlím nad tím, jakpak by se třeba chovali mamuti,
pokud by byli vládci na Zemi. Množili by se bez nepřátel taky tak jako
lidé a nespásli by všechnu trávu a stromy? Země svoji tvář měnila miliony
let a tak dnes těžíme uhlí i na Špicberkách, kde dnes stěží roste tráva.
Jak tam asi muselo být v té době teplo, že tam mohly růst ty zuhelnatělé plavuně a přesličky? Z doby nedávno minulé pod roztátými ledovci jsou
vidět zbytky stromů a v roztávajícím permafrostu zbytky rostlin a zvířat.
Nešílíme tak nakonec zcela zbytečně? O co nám vlastně jde? Jde nám o
přírodu na Zemi a nebo o člověka a konzervaci stávajícího stavu? Má
smysl se stresovat z konce světa, když to bude pouze konec jedné z epizod
na Zemi? Tvorové neschopní se přizpůsobit vymřeli a tvorové, kteří se
uměli přizpůsobit novým podmínkám přežili. Člověk je obdařen rozumem
proto, aby se naučil přizpůsobit čemukoliv a aby nelpěl na konzervaci
současného stavu. Ano, změny jsou překotné a mnohde viditelné v přímém
přenosu, ale tak tomu bylo i v nedávné minulosti. I biblická potopa
světa má asi svůj reálný základ(místní potopa v tehdy známém Světě) a
jak voda přišla, tak i odešla a nebo neodešla a lidé zůstali žít pouze
na jejich březích? Když si vysychání jezera lidé urychlí, tak urychlí
i konec svého života v jeho okolí a budou mít možnost jako kdysi ti
mamuti putovat jinam a nebo vymřít? Zatím je stále kam putovat a je
na každém z lidí jakou cestu si zvolí. Chudý potřebuje vodu pro své
pole a bohatý pro trávu na golfovém hřišti a v tom je ten základní
rozdíl, co je potřebné a co je zbytné! Bohužel ale rozhodují peníze
a tak ta tráva se bude zelenat i kdyby mělo obilí uschnout.
Anyr
17.9.2022 12:15 Reaguje na Břetislav MachačekSpousta úplně špatně a nedomyšleně sdělených informací.
A víš, co je na tom nejhorší? Napsat bláboly jde velmi rychle. Vyvracet je, logicky, fakticky, ozdrojovaně, je velmi zdlouhavé, a téměř nikdy není ochota protistrany ono vyvracení přijmout, nebo jen přečíst, prostudovat.
Kdybych za to byl placený, nedělám nic jiného, než že tyhle manipulátory a dezinformátory sestřeluju informacemi. Ale kdo by tak zadarmo trávil čas, když je to většinou zbytečné?
Josef Mozek
17.9.2022 17:06 Reaguje na Katka PazderůJosef Mozek
17.9.2022 17:31 Reaguje na Katka PazderůJosef Mozek
17.9.2022 17:32 Reaguje na Katka PazderůRadim Polášek
17.9.2022 16:46Co se týká bezodtokových jezer, jedná se automaticky vždy o nestabilní systémy, které velmi výrazně změnou své rozlohy reagují na jakékoliv změny vztahu mezi srážkami ve spádové oblasti a intenzitou vypařování z vodní hladiny. Životní formy, vzniklé v bezodtokových jezerech, které jsou vázány na stabilní podmínky v těch jezerech vždy tak podléhaly velkým výkyvům daným statistickými klimatickými změnami až peridickými obdobími úplného vyhynutí kvůli silnému zasolení nebo přímo úplnému vyschnutí. Ostatně dokladem toho jsou například sekundární ložiska fosfátů, která byla původně vytvořena masívními úhyny organismů ve vysychajících pravěkých solných jezerech a následně po rozkladu těch organismů a uniku uhlíku z nich ve formě oxidu uhličitého soustředěním zbylých fosfátových vápenatých sedimentů na místech, kde docházelo k jejich přednostnímu ukládání. Vedle jiných sedimentů, například sádrovce a ložisek solí, jako například halitu a sylvínu.
Pavel Hanzl
22.9.2022 08:33 Reaguje na Radim PolášekMnožství vody v atmosféře sice stoupá, ale srážky se nemusí zvyšovat, spíš naopak. Důležitý je rosný bod a ten když stoupá, klesají srážky. Vezměte si pouště kolem Perského zálivu, kde je vlhkost vzduchu klidně 90% a přitom tam neprší skoro vůbec.
Petr Eliáš
17.9.2022 17:42Svatá Prostoto
20.9.2022 13:48Populace Utahu navíc dramaticky roste. Víc lidí tak znamená větší spotřebu vody.
A jelikož je trošku tepleji, globální změna klimatu tak způsobuje, že nám v oblasti řádí sucho. Z nebe prostě spadne méně vody, než bylo historicky obvyklé. Z řek tak lidé v Utahu odčerpávají stále více vody."
... takže jedna věc je klima, a druhé neustále se zvyšující spotřeba vody v dané oblasti, která je důsledkem tamního nárůstu populace. Celkem by mne zajímalo, co tomu jezeru dává na pr..l víc. A položit si otázku, zda je zrovna takový úhor ten nej flek pro to, aby se tam cpalo čím dál víc lidí.
Zejména když kousek vedle v Oregonu je vody až po ..... :-).
