https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/to-je-toho-tak-bude-trochu-tepleji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

To je toho, tak bude trochu tepleji...

17.9.2022 06:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Velké solné jezero, satelitní snímek z roku 2010.
Velké solné jezero, satelitní snímek z roku 2010.
Foto | NASA / Flickr
Dneska si názorně ukážeme, co se za touhle větou oblíbenou kdejakým Vaškem skrývá.
 
Seznamte se, tohle je Velké Solné jezero (anglicky Great Salt Lake) v americkém Utahu a pro dnešní příběh to bude hlavní kulisa.

Utah je druhým nejsušším místem USA a současně oblastí, kde žije přes 3,1 milionů lidí. Jak už to tak bývá, lidé ke svému životu potřebují vodu a vodu potřebují také pro pěstování své obživy. Nemělo by vás tak překvapit, že ty 3 miliony lidí mají velkou spotřebu vody.

Populace Utahu navíc dramaticky roste. Víc lidí tak znamená větší spotřebu vody.

A jelikož je trošku tepleji, globální změna klimatu tak způsobuje, že nám v oblasti řádí sucho. Z nebe prostě spadne méně vody, než bylo historicky obvyklé. Z řek tak lidé v Utahu odčerpávají stále více vody.

Vody, která nedoteče do Velkého Solného jezera. A není moc těžké si domyslet, co se s jezerem tak děje. Jeho plocha se zmenšuje.

Velké solné jezero, vlevo snímek z roku 1987, vpravo snímek z roku 2021.
Velké solné jezero, vlevo snímek z roku 1987, vpravo snímek z roku 2021.

A tady se dostáváme hnedka do několika problémů. Jak název toho jezera napovídá, vodní plocha je slaná. A to víc než hodně. Platí přitom, že čím méně vody v jezeru je, tím slanějším se stává.

V současnosti jeho slanost (salinita) přesáhla 18 %. Nekulaté číslo, které ale značí příchod pořádného problému.

Oproti Mrtvému moři je totiž tohle slané jezero oázou života. V jeho vodách se nachází sinice, které si ve slaném nálevu hoví a které ho milují. Místní sinice jsou přitom základ neuvěřitelného potravinového řetězce. Sinice jsou požírány vodními korýši z rodu Artemia a mouchami z rodu Ephydridae. A tuhle havěť pak požírají ptáci...

Miliony ptáků... Ptáků, které jezero mají na svých migračních trasách. Pro ty je jezero oáza života v jinak pouštní krajině.

A teď se vraťme k tomu číslo 18. Nárůst slanosti části jezera (proč části? Protože je jezero přeťato železnicí na dvě části, což můžete vidět i z vesmíru, viz úvodní snímek) na 18 % se může jevit jako drobnost, ale není.

Železniční trať vedoucí přes Velké solné jezero
Železniční trať vedoucí přes Velké solné jezero
Foto | PC Ward / Flickr

Je to pořádný prů... švih.

Laboratorní výzkumy života sinic totiž ukazují, že místní sinice milují slanou vodu. Ale jen do doby, než její slanost překročí 17 %. Pak začnou ve velkém umírat.

A teď to není těžký. Když to zabalí sinice, pak to zabalí korýši a mouchy, které se sinicemi živí. A když nebudou korýši a mouchy, ptáci nebudou mít co žrát.

Ta malá změna v salinitě vody tak dokáže rozvrátit celý ekosystém. A ne jen v okolí jezera, ale i tam, kam létají ptáci.

Říkáte si a co jako. Proč by vás měli zajímat nějaký ptáci a ekosystémy. Já mám gauč, pivko v ruce a ovladač, který se nebojím používat. Nějaký ptáci mi můžou být tužka.

Jenže jelikož žijeme v komplexním světě, dojde i na "vás". Vysychající jezero totiž dělá problémy napřímo i lidem.

Jak nám mizí voda, klesá hladina jezera. Velké části jezerního dna se tak obnažují a stávají se písečnou pustinou. Pustinou, kde není radno pobývat. Kvůli naší oblibě vypouštění odpadů do vodních toků, jsou jezerní sedimenty plné jedovatých látek.

Výzkum naznačuje, že okolo 9 % dna jezera obsahuje problematické koncentrace arzenu a dalších těžkých kovů, u kterých jsme si (asi) mysleli, že se jich vypuštěním do řeky zbavíme.

Jenže ejhle. To bychom nesměli měnit klima. Trocha sucha a nadužívání vodních toků a naše milé těžké kovy jsou zas u nás. Stačí jen, aby se větrná eroze dala do díla. Odstranila solnou krustu a obnažila jemnozrnné sedimenty jezerního dna. Vznikne nám drobounký prach, který bude unášen do okolí. A kontaminovat všechno, co potká.

Velké solné jezero.
Velké solné jezero.
Foto | Gizy / Flickr

V blízkosti jezera žije víc jak 1 milion lidí. A část vědecké obce teď bije na poplach a varuje, že v nejhorším možném scénáři může tato populace zažít dost nepříjemné chvilky. Ochránci přírody a ekologové tak už roky volají po opatřeních, které by poklesu hladiny Velkého Solného jezera zabránila. Jenže dlouho naráželi na zeď nepochopení - proč se starat o jedno slané jezero, které je nám, lidem, vlastně k ničemu?

V letošním roce se situace ale začala měnit. Utažský guvernér podepsal legislativu na záchranu jezera a boj se suchem. Nově tak mohou ochranáři od farmářů skupovat práva na vodu, kterou farmáři nepotřebují. A tím zvyšovat množství, které do jezera přiteče.

Jenže aby tohle fungovalo, je potřeba, aby v oblasti z nebe padaly srážky (převážně sněhové). Pokud bude sucho (umocňované globální změnou klimatu) dlouhodobě oblast zasahovat, nebude co kupovat... voda v řekách prostě nebude.

Tento článek je volně přelouskaný text ze Science od @elikint (a který stojí za přečtení).


reklama

 
foto - Brož Petr
Petr Brož
Mgr. Petr Brož, Ph. D., se v oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na Mars. Současně se věnuje i popularizaci geovědních oborů. Je laureátem Prémie Otto Wichterleho (2018) udělované vědcům AV ČR do 35 let, kteří dosáhli mimořádných výsledků.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

17.9.2022 07:05
problém takových vědců je, že nežije moc v realitě a potřebuje nějaké " vzdálené" téma život připadá nudný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.9.2022 07:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Musíte přečíst celý článek, nejen odstavec o autorovi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.9.2022 07:31
Kde je strýček Fantozzi, aby běžel ta Allem a ptal se ho Jak může člověk vypít jezero, jak může vykácet prales, jak může ovlivnit klímu...? Jo jo, člověk dokáže velké věci, nejen vybydlet bejvák, ale i celou planetu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.9.2022 08:13
"V průměrném roce se jezero rozkládá na ploše přibližně 1 400 čtverečních mil (4 400 km)2),[2] ale velikost jezera podstatně kolísá kvůli jeho povrchnosti. Například v roce 1963 dosáhla nejnižší zaznamenané velikosti na 2 460 km², ale v roce 1988 byla plocha na historickém maximu 3 500 čtverečních mil (8 500 km).2)." Takže letecká snímka z roku 1987 predstavuje historické maximum rozlohy jazera. Samozrejme, ak sa budú rieky používať na intenzívne zavlažovanie, tak potom jazero vyschne podobne ako Aralské more. Ale nakoľko to bude klimatickou zmenou je veľmi pochybné.
Veľa informácií o jazere som si našiel tu: https://wikijii.com/wiki/Great_Salt_Lake Je to žiaľ iba strojový preklad, ale ako zdroj informácií to postačuje.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.9.2022 08:30
Snaha zastavit změny klimatu je marná. Klima se měnilo, mění a bude měnit i když se to budeme snažit zastavit všemi prostředky, kterými disponujeme. Vždyť za předchozí doby meziledové bylo tepleji než dnes (+5st.C) a hladiny moří byly výše (+6m).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l
Odpovědět
Anyr

Anyr

17.9.2022 12:06 Reaguje na Richard Vacek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.9.2022 13:07 Reaguje na Anyr
??? Asi nevíte, jak rychle se klima měnilo když skončila současná doba ledová. Najděte si třeba informaci o období Mladší Dryas.
Tak co, ještě si myslíte, že se dnes mění klima nějak moc rychle?
A co máte proti tomu, že člověk ovlivňuje klima? Třeba právě díky tomu jsme oddálili nástup další doby ledové. To by totiž byla skutečně katastrofa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2022 07:57 Reaguje na Richard Vacek
Hluboký omyl, jak dycky.
Mladší dryas bylo období, kdy na Zemi dopadlo větší množství obrovských meteoritů a z řady impaktních explozí se velmi výrazně změnilo klima, nastala tzv. nukleární zima. Ovšem to byl v dlouhodobém oteplování planety pouze krátkodobý a mírný pokles.
Dnes to oteplování probíhá taky rychlostí nárazu meteoritu, ale je daleko výraznější a stále se zrychluje.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

27.9.2022 14:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Žádný strom nevyroste do nebe" a ani růst teploty nemůže být trvalý. Teplota poroste do dosažení určité hranice, kdy dojde ke klimatické katastrofě, která vyvrcholí příchodem nové doby ledové. Tudíž, ač se to zdá paradoxní, tak urychlováním globálního oteplování si lidstvo novou dobu ledovou přibližuje, nikoli oddaluje, jak se domnívá pan Vacek.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.9.2022 11:20 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Jasně, drastickým zvyšováním skleníkového jevu přiblížíme dobu ledovou. 1*
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2022 07:40 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Nevím, kde jste na tohle přišel, ale je to nesmysl ryzí. Uvolňováním CO2 stoupá teplota a připojují se pyramidové jevy, které to ještě zhoršují. Táním permafrostu se uvolňuje kromě CO2 taky metan, zvýšení teploty vodní pára, mizením porostů stoupá teplota povrchu, táním ledovců se snižuje schopnost odrážet sluneční energii do vesmíru atd. atd. atd.
Tohle nemá žádný konec, ta spirála se může točit třeba až pomalu na úroveň Venuše. tj. +300°C.
Ale nám bude stačit +5°C na zničení lidské civilizace, +10°C na vymření třeba 90% života a +20% na prakticky pustou planetu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2022 07:42 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Tenhle strom skutečně do nebe roste, sorry jako.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.9.2022 17:11 Reaguje na Anyr
Presne tak "Bože" Z boja proti klimatickej zmene sa stalo náboženstvo. Toľko zapálenia a presvedčenia ide z tvojho príspevku. Vieš je zvláštne, že práve ty ideš niekoho upomínať že je hlúpy, možno aj jeho deti. Sám o sebe nepochybuješ ako v tom vtipe: "Donedávna sa mi zdalo, že som troška namyslený, ale teraz som už celkom bez chyby" :-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.9.2022 17:36 Reaguje na Vladimir Mertan
1+. Každý druhý příspěvek toho psychicky narušeného tvora z rozvrácené rodiny je o vybití a odstranění starších lidí. Takový stejně jako Elijáš přimějí člověka k zamyšlení se nad tím, zda se nedat k mohamedánům. Kdyby nic jiného, ti si váží svých starých. Já jen doufám, že tohle nemá děti. Ani by to neštymovalo s jeho ekopřesvědčením.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.9.2022 13:54 Reaguje na Richard Vacek
Česká mutace wiki stojí za ho.no. ;) Anglická je lepší.

https://en.wikipedia.org/wiki/Eemian
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2022 08:03 Reaguje na Richard Vacek
Nesmysl. Najděte jediné meziledové období (to se týká pouze čtvrtohor), kdy byla teplota vyšší o +5°C. Nic takového neexistuje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.9.2022 11:24 Reaguje na Richard Vacek
Inu ráj na Zemi. A to nastalo, aniž by tomu člověk vehementně napomáhal. S přispěním člověka to bude ráj na druhou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.9.2022 09:38
Je nepochybné, že neustále se množící lidská populace negativně ovlivňuje
přírodu, ale vždy se zamýšlím nad tím, jakpak by se třeba chovali mamuti,
pokud by byli vládci na Zemi. Množili by se bez nepřátel taky tak jako
lidé a nespásli by všechnu trávu a stromy? Země svoji tvář měnila miliony
let a tak dnes těžíme uhlí i na Špicberkách, kde dnes stěží roste tráva.
Jak tam asi muselo být v té době teplo, že tam mohly růst ty zuhelnatělé plavuně a přesličky? Z doby nedávno minulé pod roztátými ledovci jsou
vidět zbytky stromů a v roztávajícím permafrostu zbytky rostlin a zvířat.
Nešílíme tak nakonec zcela zbytečně? O co nám vlastně jde? Jde nám o
přírodu na Zemi a nebo o člověka a konzervaci stávajícího stavu? Má
smysl se stresovat z konce světa, když to bude pouze konec jedné z epizod
na Zemi? Tvorové neschopní se přizpůsobit vymřeli a tvorové, kteří se
uměli přizpůsobit novým podmínkám přežili. Člověk je obdařen rozumem
proto, aby se naučil přizpůsobit čemukoliv a aby nelpěl na konzervaci
současného stavu. Ano, změny jsou překotné a mnohde viditelné v přímém
přenosu, ale tak tomu bylo i v nedávné minulosti. I biblická potopa
světa má asi svůj reálný základ(místní potopa v tehdy známém Světě) a
jak voda přišla, tak i odešla a nebo neodešla a lidé zůstali žít pouze
na jejich březích? Když si vysychání jezera lidé urychlí, tak urychlí
i konec svého života v jeho okolí a budou mít možnost jako kdysi ti
mamuti putovat jinam a nebo vymřít? Zatím je stále kam putovat a je
na každém z lidí jakou cestu si zvolí. Chudý potřebuje vodu pro své
pole a bohatý pro trávu na golfovém hřišti a v tom je ten základní
rozdíl, co je potřebné a co je zbytné! Bohužel ale rozhodují peníze
a tak ta tráva se bude zelenat i kdyby mělo obilí uschnout.
Odpovědět
Anyr

Anyr

17.9.2022 12:15 Reaguje na Břetislav Machaček
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalijuga - zvláště si všimni toho o té degeneraci. :D

Spousta úplně špatně a nedomyšleně sdělených informací.

A víš, co je na tom nejhorší? Napsat bláboly jde velmi rychle. Vyvracet je, logicky, fakticky, ozdrojovaně, je velmi zdlouhavé, a téměř nikdy není ochota protistrany ono vyvracení přijmout, nebo jen přečíst, prostudovat.
Kdybych za to byl placený, nedělám nic jiného, než že tyhle manipulátory a dezinformátory sestřeluju informacemi. Ale kdo by tak zadarmo trávil čas, když je to většinou zbytečné?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

17.9.2022 12:21
Díky. Jednička z popularizace vědy.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

17.9.2022 17:06 Reaguje na Katka Pazderů
Ano, lidé alespoň uvidí, jak náš superbohatý stát umí plýtvat s penězi.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

17.9.2022 17:31 Reaguje na Katka Pazderů
Abych to upřesnil, článek o jezeře je dobrý.... ta myšlenka v prvním příspěvku mě napadla, když jsem si přečetl, jaká je náplň práce toho pána.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

17.9.2022 17:32 Reaguje na Katka Pazderů
Popularizace UŽITEČNÝCH výzkumů je moc fajn, ale výzkum Marsu? v ČR ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.9.2022 16:46
Oteplováním nebude země vysychat, ale naopak se bude zvětšovat množství srážek. Se zvyšující teplotou totiž vzduch pojme stále větší množství vodní páry a proto srážky budou s oteplováním vždy vydatnější. Vysušování zemského povrchu naopak probíhá při ochlazování Země, protože s poklesem teploty obsah vodní páry v ovzduší klesá. Jestli to je nyní v některých regionech naopak, jsou to z hlediska vývoje klimatu Země jen nevýznamné statistické odchylky. Anebo je současný vývoj klimatu vyhodnocen špatně a v dlouhodobém výhledu se zemské klima už ochlazuje, ne otepluje neboli přichází další doba ledová.
Co se týká bezodtokových jezer, jedná se automaticky vždy o nestabilní systémy, které velmi výrazně změnou své rozlohy reagují na jakékoliv změny vztahu mezi srážkami ve spádové oblasti a intenzitou vypařování z vodní hladiny. Životní formy, vzniklé v bezodtokových jezerech, které jsou vázány na stabilní podmínky v těch jezerech vždy tak podléhaly velkým výkyvům daným statistickými klimatickými změnami až peridickými obdobími úplného vyhynutí kvůli silnému zasolení nebo přímo úplnému vyschnutí. Ostatně dokladem toho jsou například sekundární ložiska fosfátů, která byla původně vytvořena masívními úhyny organismů ve vysychajících pravěkých solných jezerech a následně po rozkladu těch organismů a uniku uhlíku z nich ve formě oxidu uhličitého soustředěním zbylých fosfátových vápenatých sedimentů na místech, kde docházelo k jejich přednostnímu ukládání. Vedle jiných sedimentů, například sádrovce a ložisek solí, jako například halitu a sylvínu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2022 08:33 Reaguje na Radim Polášek
Velmi přesné měření teploty na mnoha místech Zeměkoule jasně říká, že se oteplování stále zrychluje.
Množství vody v atmosféře sice stoupá, ale srážky se nemusí zvyšovat, spíš naopak. Důležitý je rosný bod a ten když stoupá, klesají srážky. Vezměte si pouště kolem Perského zálivu, kde je vlhkost vzduchu klidně 90% a přitom tam neprší skoro vůbec.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.9.2022 17:42
Pěkný článek! A p. Brož je dobrý popularizátor vědy! :-) A s Vašíky má pravdu (volně si to překládám jako: ignoranti, tupci a nedovzdělanci), všude jich je jak naseto, i zde na ekolistu jich je hafo. ;)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

20.9.2022 13:48
"Nemělo by vás tak překvapit, že ty 3 miliony lidí mají velkou spotřebu vody.
Populace Utahu navíc dramaticky roste. Víc lidí tak znamená větší spotřebu vody.
A jelikož je trošku tepleji, globální změna klimatu tak způsobuje, že nám v oblasti řádí sucho. Z nebe prostě spadne méně vody, než bylo historicky obvyklé. Z řek tak lidé v Utahu odčerpávají stále více vody."

... takže jedna věc je klima, a druhé neustále se zvyšující spotřeba vody v dané oblasti, která je důsledkem tamního nárůstu populace. Celkem by mne zajímalo, co tomu jezeru dává na pr..l víc. A položit si otázku, zda je zrovna takový úhor ten nej flek pro to, aby se tam cpalo čím dál víc lidí.

Zejména když kousek vedle v Oregonu je vody až po ..... :-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2022 08:24 Reaguje na Svatá Prostoto
A nejvíc vody je na Sibiři a tam nepáchne noha.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist