https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zeleny-a-modry-berlin-nemecka-metropole-reaguje-na-klimatickou-zmenu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zelený a modrý Berlín: německá metropole reaguje na klimatickou změnu

19.9.2022 06:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obyvatelé Kreuzbergu vzali během pandemie ulice do svých rukou.
Obyvatelé Kreuzbergu vzali během pandemie ulice do svých rukou.
Foto | Jan Weiser / Bieno
Více než třicet let po svém znovusjednocení je Berlín známý nejen jako město přátelské ke všem svým menšinám, Mekka alternativní kultury a pestré gastronomie, ale také jako odpovědná metropole, reagující na stále viditelnější a citelnější klimatickou změnu. V kdysi rozděleném městě dnes jako návštěvník poznáte jen stěží, jestli jste právě v jeho východní či západní části. Zato doslova na každém kroku můžete vnímat snahy o to, aby se tu dobře žilo všem.
 

Zhruba 20 % území hlavního města tvoří zeleň. Toho si nelze nevšimnout, už když se z Hlavního nádraží vydáte kterýmkoliv směrem. A díky straně Zelených, která prosadila i městskou strategii hospodaření s dešťovou vodou, se toto číslo stejně jako počet komunitních zahrad stále zvyšuje. Za posledních pět let se počet místních obyvatel zvýšil o půl milionu a město si dobře uvědomuje, že potřebuje více udržitelné dopravy, méně aut a parkovacích míst, a veřejný prostor přátelský pro lidi, aby se v něm dalo žít. Jak to hodlá zařídit?

Komunitní zahrady v Berlíně kvetou (nejen) díky straně Zelených.
Komunitní zahrady v Berlíně kvetou (nejen) díky straně Zelených.
Foto | Jan Weiser / Bieno

Dešti nelze poručit, ale…

Začněme již zmíněným hospodařením s dešťovou vodou. Všechna evropská města trápí jednak nedostatek srážek a pak také přívalové deště. Cílem Regenwasseragentur, tedy městské agentury pro dešťovou vody, zřízené v roce 2018, je dosáhnout stavu, kdy se 100 % srážek zasákne či odpaří přímo v místě dopadu a nezatěžuje tak zbytečně kanalizační systém. Navíc dešťová voda je ideální zálivkou pro městskou zeleň, která změnou klimatu trpí minimálně stejně jako lidé. Ač to pro nás může znít jako sci-fi, obdobné agentury pro efektivní nakládání s dešťovkou fungují již nějaký ten pátek v Amsterdamu i švédském Malmӧ.

Kapka ke kapce

Podle ředitelky Regenwasseragentur Darly Nickel je nejtěžší a zároveň nejdůležitější rolí organizace mediace potřeb a zájmů všech dotčených subjektů, ať už státních nebo soukromých tak, aby byli všichni spokojeni a zároveň byly naplněny všechny požadavky pro hospodaření s dešťovou vodou. Mezi opatření, která agentura doporučuje a prosazuje, patří ozeleňování střech, odstraňování zpevněných povrchů a zachycování dešťové vody, a to jak u nových, tak u stávajících staveb. Nabízí také konzultace zdarma, edukuje veřejnost, představuje most mezi výzkumnými pracovišti a politickou reprezentací, vypichuje výhody šetrného vodohospodaření a poskytuje i finanční pobídky (úlevy) majitelům i uživatelům nemovitostí, kteří myslí na budoucnost města. Protože každá kapka dešťové vody, která neodteče zbůhdarma do kanalizace, se počítá.

České komunální politiky a pracovníky veřejné správy vyvezl do Berlína v červnu 2022 spolek Bieno.
České komunální politiky a pracovníky veřejné správy vyvezl do Berlína v červnu 2022 spolek Bieno.
Foto | Jan Weiser / Bieno

Stromy jsou víc než peníze

Ruku v ruce s opatřeními modrými pak přicházejí i zelená, tedy taková, která si kladou za cíl snižovat teplotu ve městě a poskytovat svým obyvatelům příjemné místo k životu. Opět pod taktovkou Zelených vzniklo ve městě již více než 75 komunitních zahrad. V prolukách a dalších místech, které by rád zastavěl nejeden developer, nyní poskytují stín a klid nejen lidem, ale třeba i včelám. Pěstují se tu bylinky i mezilidské vztahy, pořádají se sousedská setkání i edukativní aktivity. Zahrady slouží, stejně jako rozsáhlé městské parky, i těm, kteří do nich nechodí. Efektivně snižují teplotu vzduchu ve svém okolí.

Podpora pro zelené dvorky…

Zatímco v Praze se revitalizací zanedbaných vnitrobloků intenzivně zabývá nezisková organizace Bieno, která v červnu letošního roku uspořádala berlínskou exkurzi pro komunální politiky i státní úředníky, v Berlíně, respektive ve čtvrti Friedrichschain, na to mají program Grüne Hӧfe čili Zelené dvorky. Ten ročně rozdá částku 10 000 Eur obyvatelům hustě obydlené čtvrti na jejich snahy ozelenit vnitroblok, ve kterém bydlí. Ty pocházejí z kompenzací, které městu platí stavební a developerské firmy za zásahy do krajiny, za každý poražený strom či vybetonovanou plochu.

… i udržitelnou dopravu

Kromě finanční podpory poskytuje organizace Stadtteilusschuss Kreuzberg také odborné poradenství a další služby na míru každému jednotlivému projektu. Radí i s tvorbou a údržbou zelených balkónů a střech. A to vše zcela zdarma. Ročně se tu už od roku 2003 zazelená s její podporou 3 až 5 vnitrobloků. Asociace se ale zabývá jako nezávislý mediátor různými sociálními, ekologickými a ekonomickými problémy. Například udržitelnou dopravou a vyřizuje i požadavky na parkovací místa pro cargokola, která tu lidé v pandemii začali hojně využívat.

Ozeleňování vnitrobloků obyvateli domů město vítá a finančně podporuje.
Ozeleňování vnitrobloků obyvateli domů město vítá a finančně podporuje.
Foto | Jan Weiser / Bieno

Veřejný prostor patří lidem

S pandemií souvisí i fenomén tzv. Kietzblocků, které najdete v různých částech Berlína, mimo jiné i v Kreuzbergu. Jde o blok ulic, ze kterých je vykázána transitní automobilová doprava a namísto toho slouží jako bezpečný prostor pro setkávání rezidentů, dětské hraní a zeleň. Za Kiezblocky stojí sami aktivní občané, kteří si často „guerillově“ veřejný prostor upravili k obrazu svému, zjednosměrnili ulice, zavedli dočasné modální filtry, které odklánějí veškerou dopravu z Kietzblocku ven.

Vše, co potřebujete. Do patnácti minut

Výhod, které z takových opatření plynou, je celá řada. Účastníci exkurze pořádané spolkem Bieno se na vlastní oči přesvědčili, že v ulicích, které patří lidem a ne autům, kvete občanská společnost, lidé se zajímají, formulují své potřeby a následně je realizují. Daří se tu místním podnikům, většina ekonomických aktivit se realizuje v docházkové vzdálenosti v duchu tzv. patnáctiminutového města. Většina původně dočasných opatření má dnes již trvalý charakter, město se snaží svým rezidentům vyjít vstříc a asi není třeba dodávat, že Kietzblocky svědčí nejen sousedským vztahům, ale i klimatu ve městě.

4 hodiny a několik světelných let od sebe

Aktivity typu Kietzblocky se během pandemie uchytily v celé řadě evropských i amerických měst. A ve většině z nich se z nich stala opatření trvalá. Obyvatelé i zastupitelé pochopili, že jsou dobré jak pro lidi, tak pro klima. I na účastníky Bieno exkurze udělaly ulice bez aut a plné života velký dojem. Berlín je od Prahy vzdálený pouhé 4 hodiny vlakem a inspirace z něj lze i pro naši metropoli čerpat víc než dost.


reklama

 
foto - Veselá Natálie
Natálie Veselá
Autorka pracuje pro spolek Auto*Mat.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist