V Česku dlouhodobě ubývá myslivců. Zatímco v roce 2014 mělo platný lístek 92 247 myslivců, v uplynulé lovecké sezoně bylo lístků o téměř 4000 méně, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty za poklesem stojí finanční i časová náročnost myslivecké práce. Také upozornil na to, že v posledních dvou letech se snížila dotační podpora od ministerstva zemědělství (MZe).

Čeští včelaři letos řeší dva zásadní problémy. Potýkají s melecitózou neboli s takzvaným cementovým medem, který rychle krystalizuje. A další potíže představují přemnožené vosy, které útočí na oslabená včelstva. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to ČTK řekli zástupci včelařů.

Počet chovatelů ovcí a koz v Česku každým rokem klesá. Dříve ubývala starší generace, kdy chovatelé končili zhruba v 70 letech. Poslední dva roky se objevuje trend, že ubývá generace chovatelů čtyřicátníků a nová generace nepřibývá. Někteří totiž změní chov na skot, protože vydělají stejně, dokonce i více, ale stojí je to o třetinu až polovinu méně práce.

Veterináři kvůli vysokým teplotám, které Česko čeká tento týden, do neděle pozastavili udělování certifikací k dlouhodobým přepravám skotu, koní, ovcí, koz a prasat, tedy k přepravám delším než osm hodin. Výjimku dostanou přepravci s klimatizací. Pokud je cesta kratší než osm hodin, mohou dopravci zvířata přepravovat v noci. ČTK o tom dnes informoval zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Po celé léto platí pokyn, aby veterináři z krajských správ neodbavovali zásilky hospodářských zvířat na cesty delší než osm hodin, pokud lze předpokládat venkovní teploty nad 30 stupňů Celsia.

Kočky zřejmě do určité míry truchlí, když v domácnosti uhyne jiný mazlíček. A týká se to i psů, uvádí britský server The Guardian s odvoláním na studii vědců z americké Oaklandské univerzity zveřejněnou v časopisu Applied Animal Behaviour Science.

Hasiči měli od začátku letních prázdnin na různých místech Česka 3500 výjezdů kvůli likvidaci obtížného hmyzu, jako jsou vosy či sršně. V porovnání s loňským obdobím se tak kvůli nim vydávali do terénu zhruba třikrát častěji. Meziročně jim přibylo těchto případů i v dubnu a červnu, naopak třeba v květnu jich měli méně. Vyplývá to ze statistiky, kterou ČTK poskytla mluvčí hasičů Lucie Pipiš.

Hasiči letos v červenci zlikvidovali o několik stovek více hnízd obtížného hmyzu, tedy i vos a sršní, než v loňském prvním prázdninovém měsíci. Nárůst objednávek na likvidaci vosích hnízd eviduje také firma na hubení hmyzu, odborníci se ale shodují v tom, že přemnožené vosy letos nejsou, pouze létají více při teplém a suchém počasí. Vyplývá to z odpovědí odborníků a ochránců přírody, které ČTK oslovila.

Kočky zřejmě čeká v budoucnu označování čipem kvůli jejich evidenci. Předpis Evropské unie se chystá, na něj naváže česká právní úprava. V dnešní debatě v Senátu o petici požadující změnu zákonů ohledně koček to uvedl náměstek ministra zemědělství Milan Daďourek. Petice žádá zřízení centrální evidence koček, jejich označování čipem, ale i povinné kastrování všech volně žijících koček kromě těch v registrovaných chovech.

Včelaři v některých regionech Česka se letos častěji než v jiných letech setkávají s takzvaným cementovým medem, který zatuhne v plástech, nedá se vytočit a ohrožuje i včelstva. Podle Českého svazu včelařů je příčinou tuhnutí medu látka zvaná medovice, vylučovaná mšicemi, s vysokým obsahem rychle krystalizujícího cukru - melecitózy. Medovici sbírají různé druhy hmyzu, často mravenci, ale právě třeba i včely.

Hygienici zaznamenali na Olomoucku poprvé výskyt invazního druhu komára Aedes japonicus (asijský keřový komár). Tito komáři jsou potenciálními šiřiteli některých onemocnění, v tuzemsku ale přenos nemocí z nich na člověka není evidován. Napadají však lidi a jsou aktivní ve dne a vpodvečer.