V Británii vytvoří jedno procento lidí s nejvyššími příjmy za rok stejné množství emisí oxidu uhličitého jako jejich chudší spoluobčané za 26 let. Vyplývá to z nové studie ekologické organizace Autonomy, o které informoval deník The Guardian. Podle ní existuje enormní rozdíl mezi tím, jaké emise vznikají kvůli životnímu stylu bohatší elity, a tím, jak se na znečištění podílejí chudší lidé. Autonomy proto navrhuje zvážit, zda emise movitější části obyvatel nezdanit.

Lidé v Česku vyhazují více potravin, než subjektivně vnímají. Na dnešní konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale uvedli, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd ČR, podle kterého lidé nedokáží správně odhadnout množství potravin, které vyhodí. Podle dat ministerstva zemědělství skončí v ČR ročně v odpadu zhruba 800 000 tun potravin, z toho více než polovinu vyhodí domácnosti.

Více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby využily veškeré suroviny, a 62 procent má špatné svědomí, když jídlem plýtvá, uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Více než polovina lidí se podle výsledků průzkumu domnívá, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí.

V Jihlavě mohou lidé odložit věci, které ještě mohou posloužit někomu jinému, i do venkovní samoobslužné skříně na sídlišti Březinova. Od minulého týdne tam je mezi nákupním a zdravotním střediskem. Dát do této skříně mohou například nádobí, vázy, květináče, knihy, CD nebo hračky, uvedla radnice na webu. První tzv. re-use centrum v tomto krajském městě funguje od loňska ve sběrném dvoře v Brtnické ulici, podle Služeb města Jihlavy se osvědčilo.

Obyvatelé Šumperku za první rok pilotního projektu v třídění gastroodpadu umístili do speciálních nádob 90 tun odpadu, který pak skončil v rapotínské bioplynové stanici. Šumperk se stal prvním městem v Česku, které začalo celoplošně tuto komoditu třídit. V současné době je ve městě rozmístěno již osm desítek nádob na třídění zbytků z kuchyně, do budoucna jich chce město na svém území mít až na 300. Tento způsob třídění již začala testovat také Olomouc, ale i Šternberk či Litovel.

Evropský parlament učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně kabely a zdířky typu USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Průzkum mezi dvěma tisíci dospělými v Británii zjistil, že 81 procent z nich vyhazuje nesnědené potraviny alespoň jednou týdně. Mezi nejčastější jídlo, kterým plýtvají, patří kromě chleba, banánů a salátu i mléko, okurky či brambory. Tento zlozvyk může vyjít na více než 25 liber měsíčně (přes 700 Kč), napsal web Independent.

Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let, řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).

Organizace ProVeg Česko, která má za cíl zvyšování povědomí o rostlinných alternativách potravin, se ohradila proti některým tvrzením Potravinářské komory ČR o propagaci rostlinných alternativ. Komora minulý týden uvedla, že názvy jako veganský steak diskriminují potraviny živočišného původu. ProVeg v tom vidí hlavně lobby například výrobců mléka k přechodu na udržitelnější způsob stravování. Pro ČTK to uvedla mluvčí organizace Eva Hemmerová.

Díky novému systému svozu komunálního odpadu a třídění snížilo loni Mnichovo Hradiště na Mladoboleslavsku meziročně objem směsného komunálního odpadu o 21 procent. Od června 2020 ve městě funguje svoz tříděného odpadu přímo od jednotlivých domů, takzvaný door-to-door systém. Město navíc získalo od obalové společnosti EKO-KOM 1,6 milion korun na podporu třídění, řekl ČTK za Mnichovo Hradiště Martin Weiss.