Třicet králíčků, dvanáct sluk, tři lelci, dva jíkavci, dva vodní chřástalové… to není jídelní lístek z opulentní středověké hostiny. Je to výčet vzácných ptačích pacientů záchranných stanic z těchto dní. Setkání z blízka by záchranářům mohl závidět nejeden ornitolog. Pro pracovníky záchranných stanic pro volně žijící živočichy je však péče o takové svěřence jako každá jiná. Mezi svými pacienty nedělají rozdíly.

V Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá experimentální odstraňování souší s využitím trhavin. Neobvyklá metoda by mohla najít uplatnění v těžko přístupných lokalitách či na místech, kde by nasazení běžné lesnické techniky způsobilo neúměrné škody. Mohla by především pomoci předejít uzavírání některých úseků turistických cest nebo urychlit znovuotevření tras v současnosti přechodně uzavřených, a to při zachování přirozeného charakteru jejich okolí. Trhací práce provádí složky Policie České republiky, zkoušky mají být provedeny zhruba na čtyřech desítkách souší.

Agrovoltaika, agrivoltaika nebo taky agrofotovoltaika. Jestli jste tyto pojmy dosud neslyšeli, vězte, že se jedná o spojení zemědělské produkce a energetiky.

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Podle vědců vede k proměnám akustických vlastností přírody úbytek ptačích populací a proměny v rozšíření druhů vlivem změny klimatu. Zdůraznili, že ptačí zpěv hraje významnou roli ve vztahu člověka k přírodě.

V posledních pěti letech došlo v rezervaci velkých kopytníků u Milovic k výraznému nárůstu počtu motýlů . Vědci v rámci pravidelného monitoringu zjistili, že se počty motýlů zvýšily z 4592 jedinců v roce 2016 na 12 506 jedinců v roce 2021. Tedy o 172 procent. U nejvzácnějšího motýla modráska hořcového Rebelova počty vzrostly dokonce o 1700 procent.

Outloni jsou noční poloopice, pro které jsou typické velké oči a váhavý pohyb. Indonéský název pro outloně je kukang. Podle odborníků se outloni stávají obětí své roztomilosti: lidé si je pořizují jako domácí mazlíčky. Což je motor pro ilegální odchyt outloňů z přírody, jejich pašování a nelegální obchod s nimi.

Úřady státní ochrany přírody v Austrálii aktuálně připravují řízenou regulaci populace divokých koní. Odstřeleno má být více než 10 000 zvířat. Návrh vyvolává rozhořčení nejen u milovníků a ochránců zvířat. Stěžují si i australští biologové. Těm ale vadí, že je navržená regulační kvóta příliš nízká.

Lesy ve střední Evropě jsou v posledních letech výrazně ovlivněny kalamitami. Současný rozsah holin spolu se snahou o změnu druhové skladby lesů vede lesníky k využívání postupů více odpovídajících přírodním procesům s cílem rychlého a efektivního postupu obnovy holin. Jedním z těchto postupů obnovy lesa je širší využití dřevin s pionýrskou strategií růstu.

Ne každý jedinec jedle bělokoré se hodí do přírodních podmínek v České republice. Různé provenience jednoho druhu dřeviny z různých oblastí areálu přirozeného rozšíření mají odlišné adaptační schopnosti a různé nároky na nové prostředí, do něhož jsou vysazeny. Při snahách o návrat jedle bělokoré do našich lesů a zvýšení jejího podílu v dřevinné skladbě je proto nutné vědět, odkud pochází osivo a jak rostou mateřské stromy v našich podmínkách. Takové informace nám poskytne dlouhodobý provenienční výzkum jednotlivých dřevin. Pouze výběrem reprodukčního materiálu vhodného původu dokážeme na odpovídajících stanovištích vypěstovat kvalitní jedlové porosty.

Tramvajová trať v Bělohorské ulici na pražském Břevnově se během následujících dvou let stane součástí vědeckého experimentu. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a vědci ze tří výzkumných organizací budou na ní testovat speciální nové nízkoúdržbové travní koberce, které včera položili na dvou místech tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu.