Co je industriální melanismus? Vysvětlení motýlí
Století páry vtrhlo do světa jako blesk a bylo potřeba enormní množství energie, aby se všechna ta kolečka moderní společnosti mohla točit. V jejím srdci, v Anglii, bylo každým dnem tak do atmosféry vypouštěno neskutečné množství zplodin vznikajících spalováním uhlí.
Netrvalo dlouho a znečištění atmosféry si začalo vybírat v okolí industriálních center daň na přírodě. Jedna z drobných změn byla, že některé druhy lišejníků přestaly růst na kmenech stromů. Bylo tak přetržené pouto, které trvalo tisíciletí.
Nic z toho ale náš motýl netušil, když se rozhodnul, že si trochu odpočine. Přistál na kmeni druhu stromu, na kterém bezpečně usedaly tisíce generací před ním. Jenže tenhle Emanuel měl prostě smůlu. Bílý motýl na tmavém kmeni, to nemohl hladový pták přehlédnout.
Podobný osud potkal i jeho motýlího bratra z housenkové školky. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. Až tamhleten přežil...
Ten, co přežil, byl totiž od narození trochu jiný než jeho bratři. Měl na křídlech trochu více tmavých teček, než ti ostatní, takže na kmeni stromu bez lišejníků nebyl tak dobře vidět. Měl štěstí a za svého života si dokázal najít partnerku a rozmnožit se. Nebude trvat dlouho a nastoupí nová generace.
Generace, která bude trochu tmavší, než byla generace rodičů. A jelikož člověk bude během průmyslové revoluce vypouštět do atmosféry škodliviny i nadále, kmeny stromů budou stále bez lišejníků. Ptáci proto zase vyzobou světlejší jedince, které je snadné najít. Jen ti tmavší přežijí a úspěšně se rozmnoží.
Bude to vlastně trvat jen chvilku, kdy se v přírodě začnou objevovat namísto bělostných krasavců krasavci černí. A do 50. let budou zcela černé formy motýla představovat 98 % všech zaznamenaných jedinců daného druhu. Bílá varianta z přírody v podstatě zmizí.
Pro tento jev, kdy dochází ke změně zbarvení v reakci na změny prostředí způsobené člověkem, se vžije označení industriální melanismus a černé variantě motýla se bude přezdívat Biston betularia carbonaria.
A pak se to stane. Spalování uhlí začnou nahrazovat jiné zdroje a zdroje znečištění se budou přesouvat ze srdcí měst jinam. Atmosféra se začne pomalu čistit od sazí a kouře a s tím se začne stav životního prostředí zlepšovat. A pomalu se na kmeny stromů začnou navracet lišejníky.
A časem mají zcela černí jedinci značnou nevýhodu. Na mixu světlých a tmavých ploch, které začnou kmeny stromů zase pokrývat, jsou zcela černí jedinci snadno rozpoznatelní. Ptáci je najdou a uloví mnohem snáze, než světlejší varianty.
Druh se tak začne zase měnit a navracet se ve svém zbarvení k bílo-černému vzoru. Během jednoho a půl století člověk svými zásahy do stavu přírody nevědomky způsobí dvojí přebarvení zástupců motýla drsnokřídlece březového.
V dnešní době jsou tmavé populace drsnokřídlece na ústupu a objevují se názory, že se tmavá forma během několika desetiletí zcela z přírody vytratí. Podobně jako se na vrcholu průmyslové revoluce téměř vytratila bílá forma.
Příklad drsnokřídelce ukazuje, jak se příroda dokáže rychle adaptovat na nové podmínky a současně jak člověk svým počínáním může ovlivnit kde co, i když to na první pohled nemusí být patrné.
Myslete na to, až si zas budeme chtít namluvit, že nějaké naše chování nic neovlivňuje. Je totiž možné, že to NIC zatím jen nevidíme.
reklama