https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-je-industrialni-melanismus-vysvetleni-motyli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co je industriální melanismus? Vysvětlení motýlí

7.7.2022 06:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Drsnokřídlec březový na kmeni břízy.
Drsnokřídlec březový na kmeni břízy.
Po nebi si poletuje motýl drsnokřídlec březový. Má krásnou bělavou barvu a sem tam nějakou tu černou ťupku. Létá si z květiny na květinu a hledá, kde by sehnal partnerku, aby se mohla narodit další generace motýlů. Je z toho létání unavený a tak stejně jako tisíce generací motýlů před ním si dá krátký odpočinek. A kde jinde odpočívat, než na kmeni břízy. Na místě, kde je díky svému zbarvení téměř neviditelný. Jenže…
 
…kolem letěl pták a klov. A s motýlem je ámen. Maskování, které chránilo bezpočet generací jeho předků, totiž nefungovalo. Ani nemohlo. Zatímco si motýl ještě coby housenka pochutnával na listech živné rostliny, svět kolem se změnil. Začala totiž Průmyslová revoluce.

Století páry vtrhlo do světa jako blesk a bylo potřeba enormní množství energie, aby se všechna ta kolečka moderní společnosti mohla točit. V jejím srdci, v Anglii, bylo každým dnem tak do atmosféry vypouštěno neskutečné množství zplodin vznikajících spalováním uhlí.

Průmyslová revoluce v plném proudu
Průmyslová revoluce v plném proudu
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Gastineau, Henry G., Lacey, Samuel / Wikimedia Commons

Netrvalo dlouho a znečištění atmosféry si začalo vybírat v okolí industriálních center daň na přírodě. Jedna z drobných změn byla, že některé druhy lišejníků přestaly růst na kmenech stromů. Bylo tak přetržené pouto, které trvalo tisíciletí.

Nic z toho ale náš motýl netušil, když se rozhodnul, že si trochu odpočine. Přistál na kmeni druhu stromu, na kterém bezpečně usedaly tisíce generací před ním. Jenže tenhle Emanuel měl prostě smůlu. Bílý motýl na tmavém kmeni, to nemohl hladový pták přehlédnout.

Podobný osud potkal i jeho motýlího bratra z housenkové školky. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. A dalšího. Až tamhleten přežil...

Ten, co přežil, byl totiž od narození trochu jiný než jeho bratři. Měl na křídlech trochu více tmavých teček, než ti ostatní, takže na kmeni stromu bez lišejníků nebyl tak dobře vidět. Měl štěstí a za svého života si dokázal najít partnerku a rozmnožit se. Nebude trvat dlouho a nastoupí nová generace.

Generace, která bude trochu tmavší, než byla generace rodičů. A jelikož člověk bude během průmyslové revoluce vypouštět do atmosféry škodliviny i nadále, kmeny stromů budou stále bez lišejníků. Ptáci proto zase vyzobou světlejší jedince, které je snadné najít. Jen ti tmavší přežijí a úspěšně se rozmnoží.

Příklad evoluce přírodním výběrem. Drsnokřídlec březový před a během průmyslové revoluce.
Příklad evoluce přírodním výběrem. Drsnokřídlec březový před a během průmyslové revoluce.
Foto | Khaydock / Wikimedia Commons

Bude to vlastně trvat jen chvilku, kdy se v přírodě začnou objevovat namísto bělostných krasavců krasavci černí. A do 50. let budou zcela černé formy motýla představovat 98 % všech zaznamenaných jedinců daného druhu. Bílá varianta z přírody v podstatě zmizí.

Pro tento jev, kdy dochází ke změně zbarvení v reakci na změny prostředí způsobené člověkem, se vžije označení industriální melanismus a černé variantě motýla se bude přezdívat Biston betularia carbonaria.

Drsnokřídlec březový v černém zabarvení.
Drsnokřídlec březový v černém zabarvení.

A pak se to stane. Spalování uhlí začnou nahrazovat jiné zdroje a zdroje znečištění se budou přesouvat ze srdcí měst jinam. Atmosféra se začne pomalu čistit od sazí a kouře a s tím se začne stav životního prostředí zlepšovat. A pomalu se na kmeny stromů začnou navracet lišejníky.

A časem mají zcela černí jedinci značnou nevýhodu. Na mixu světlých a tmavých ploch, které začnou kmeny stromů zase pokrývat, jsou zcela černí jedinci snadno rozpoznatelní. Ptáci je najdou a uloví mnohem snáze, než světlejší varianty.

Druh se tak začne zase měnit a navracet se ve svém zbarvení k bílo-černému vzoru. Během jednoho a půl století člověk svými zásahy do stavu přírody nevědomky způsobí dvojí přebarvení zástupců motýla drsnokřídlece březového.

Drsnokřídlec březový v černém a  světlém zabarvení.
Drsnokřídlec březový v černém a světlém zabarvení.

V dnešní době jsou tmavé populace drsnokřídlece na ústupu a objevují se názory, že se tmavá forma během několika desetiletí zcela z přírody vytratí. Podobně jako se na vrcholu průmyslové revoluce téměř vytratila bílá forma.

Příklad drsnokřídelce ukazuje, jak se příroda dokáže rychle adaptovat na nové podmínky a současně jak člověk svým počínáním může ovlivnit kde co, i když to na první pohled nemusí být patrné.

Myslete na to, až si zas budeme chtít namluvit, že nějaké naše chování nic neovlivňuje. Je totiž možné, že to NIC zatím jen nevidíme.


reklama

 
foto - Brož Petr
Petr Brož
Mgr. Petr Brož, Ph. D., se v oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na Mars. Současně se věnuje i popularizaci geovědních oborů. Je laureátem Prémie Otto Wichterleho (2018) udělované vědcům AV ČR do 35 let, kteří dosáhli mimořádných výsledků.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist