https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prilis-male-a-izolovane-rezervace-biodiverzitu-nezachrani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příliš malé a izolované rezervace biodiverzitu nezachrání

14.7.2022 06:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Za příklad dává Velkou Británii a stovky čerstvě zřízených maloplošných chráněných území vznikajících izolovaně uprostřed zemědělsky intenzivně obdělávané krajiny nebo měst. Vyhlášení takových území vymírání živočichů (a rostlin) nezastaví.
Za příklad dává Velkou Británii a stovky čerstvě zřízených maloplošných chráněných území vznikajících izolovaně uprostřed zemědělsky intenzivně obdělávané krajiny nebo měst. Vyhlášení takových území vymírání živočichů (a rostlin) nezastaví.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Chráněná území jsou pro zachování globální biologické rozmanitosti zásadní, a proto je také zřizujeme. Jen nám chybí informace o tom, do jaké míry je ona současná globální síť chráněných území skutečně schopna zabránit lokálnímu vymírání. A na to se zaměřila studie biologů a ekologů z Leedsu.
 

V roce 2010 si v rámci plnění Úmluvy o biologické rozmanitosti vlády zemí z celého světa vytýčily dvacítku cílů na další dekádu, jimiž chtěly odpovědět na probíhající globální krizi biodiverzity. K jejich naplnění má ještě dnes většina z nich pořád daleko.

Za částečně splněné se dají považovat jen dva. Strategie k potlačení invazních druhů a plán na ochranu 17 % rozlohy území souše. V srpnu 2020 bylo globálně chráněno 15 % rozlohy souše a i přes zdržení v termínu to vypadá, že tenhle cíl brzy naplněn bude.

Jenže jak nyní upozorňují svou aktuální studií biologové a ekologové z univerzity v Leedsu, ono dorovnání na 17 % nám stačit nemusí.

Řada rezervací nebo chráněných území – stávajících i nově vyhlášených – totiž neplní svou klíčovou roli. Tedy – nenapomáhá skutečně efektivní ochraně biodiverzity. „Aby ochrana území skutečně fungovala, musí být zavedena na správném místě, a musí být plošně dostatečně velká, aby udržela populace volně žijících živočichů naživu,“ říká David Williams, hlavní autor studie.

Za příklad dává Velkou Británii a stovky čerstvě zřízených maloplošných chráněných území vznikajících izolovaně uprostřed zemědělsky intenzivně obdělávané krajiny nebo měst. Vyhlášení takových území sice může pomoci dobrat se oněch 17 % rozlohy, ale vymírání živočichů (a rostlin) to nezastaví.

Z pohledu savců

Williams se spolu s kolegy podíval na to, jak si dnes ve světě stojí různých 3 834 druhů suchozemských savců žijících uvnitř chráněných území. Zjistili, že mnoho stávajících chráněných území je buď příliš malých, anebo nedostatečně propojených na to, aby poskytovaly spolehlivou ochranu (téměř všem) druhům savců, jimž hrozí vyhynutí. Rezervace takto funkčně selhávaly i u druhů dosud neohrožených.

Představit si to můžeme jako soubor různých kritérií: kolik žije na světě ve volné přírodě nosorožců, v kolika populacích? Kolik v daných populacích žije jedinců? A je území, na nichž tyto populace žijí, nějak chráněno? Mají nějaké napojení na jiné chráněné populace svého druhu?

Rezervace nebo chráněné území, na němž žije jen hrstka exemplářů ohroženého druhu, nedává do budoucnosti moc dobrý výhled na zachování celé populace, natož druhu. Je silně ohrožena vnějšími vlivy (od pytláctví po nenadálé změny, katastrofy, epidemie). Bez napojení na ostatní chráněné populace pak bude strádat geneticky. Situace je pak lepší tam, kde existuje robustní síť chráněných a vzájemně propojených populací daného druhu. To se ale zhusta neděje.

Jen 1536 druhů savců (tedy 40 %), nebo když trochu rozvolníme přísná kritéria, pak 2156 druhů savců (56 %), má alespoň 10 chráněných populací schopných dlouhodobě přežít. Nedostatečně chráněné druhy se vyskytovaly na všech kontinentech, ve všech sledovaných skupinách druhů. A zahrnovaly některé z nejmenších i těch největších savců na světě (od 1,8 gramů vážící bělozubky celebeské až po bizony a nosorožce).

Ohrožené rezervacemi nechráníme

„Snad nejvíce znepokojující je, že 91 % světově ohrožených savců – z nichž mnozí už jsou předmětem ochranářského úsilí – není dostatečně chráněno,“ říká Williams. „A stovky těchto druhů zřejmě vůbec nemají životaschopné chráněné populace.“

Těmto druhům hrozí vážné nebezpečí poklesu populace nebo přímo vyhynutí, protože stanoviště mimo chráněná území jsou pod stále větším tlakem.

Jak připouští sami autoři – jejich studie neodráží přesně realitu v tom, jak dobře chráněná území vlastně fungují. Nabízí pozitivnější pohled na situaci, než jaká je. „Ve skutečnosti jsou totiž chráněná území účinná pro ochranu pouze tehdy, pokud jsou spravována dobře,“ dodává Williams. „A na to většina z nich jednoduše nemá prostředky.“

Otázka, kterou bychom si měli klást, nestojí: „Je ochrana 15 % rozlohy souše dostatečná? Nemělo by to být raději 17 nebo třeba 20 %?“ Mělo by nás spíš zajímat, kolik % oné rozlohy skutečně naplňuje svou funkci a reálně nějak přispívá k ochraně druhů, zachování jejich populací. Cílem by rozhodně nemělo být jen zvyšování rozlohy chráněných území.

„Globální cíle v oblasti biologické rozmanitosti musí odrážet ekologickou realitu tím, že budou zahrnovat prostorovou strukturu a odhady životaschopnosti populací, a ne se spoléhat pouze na celkovou narůstající plochu chráněných území,“ uzavírá Williams.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.7.2022 07:34
Dobře napsáno, a to odhalili jen kousek pravdy. Biodiverzita je nutnou podmínkou naší existence civilizované společnosti.
Ta však dělá vše proto, aby si větev na které sedí, podřízla.
Odpovědět
Pe

Petr

14.7.2022 15:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
A včera jste sám psal, že vlky byste vystřílel. Takže biodoverzita ano, ale jen vocaď pocaď, jako s nahotou v Hošticích? Opravdu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2022 16:07 Reaguje na Petr
Nó, vlci podporují diverzitu, zejména tam, kde zanikají a budou zanikat drobnochovy s pastvinami a loučkami. Místo nich nastoupí vlkmilové a všem ukáží, zač je toho loket...
Odpovědět
Pe

Petr

14.7.2022 16:19 Reaguje na Karel Zvářal
O tohle přece vůbec nejde. Jde o myšlení lidí a přístup k přírodě. Jeden nemá rád vlky, tam by je vystřílel, druhý nemá rád pavouky, tak by je vyhubil, další je alergický na pyl, tak seká trávník obden, a tak dál. A pak se pan Vinkler překvapeně diví, že je biodiverzita v háji. Proč? Sám na sobě to názorně ukázal - celek je vždy složený z maličkostí. Když každý člověk nemá něco rád, tak ve výsledku lidstvo nemá rádo celou přírodu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2022 16:42 Reaguje na Petr
Pan Vinkler též napsal, že by vlky ponechal v chráněných uzemích... Vystřílet je zbytečně silné slovo, stačí regulovat problémové kusy (smečky). Protože kvůli čísi "ikoně" půjde do háje celý luční ekosystém horských a podhorských oblastí. A zadrátovat je - to je další ukázka "ekologického myšlení" dnešních rychlokvašek. Prostě všeho s mírou.
Odpovědět
Pe

Petr

14.7.2022 17:28 Reaguje na Karel Zvářal
Regulovat je lepší slovo?
Mně to přijde jako ptát se lidí na zákony a svobodu. Všichni by chtěli svobodu, ale každý by něco zakázal. Jeden to, druhý ono.
Všichni by chtěli biodiverzitu, ale každý by něco omezil/vyhubil/reguloval.
Výsledkem je... nic.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.7.2022 20:16 Reaguje na Petr
Prosím nedělejte ze sebe inkvizitora. Jasně jsem napsal, že vlk do CHKO a NP patří.
Vystřílet se musí v kulturní krajině, jejímž hlavním cílem není zajistit vhodné prostředí pro vlky.
Odpovědět
Pe

Petr

14.7.2022 20:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když na vaše názory se nedá reagovat jinak, než překvapeně. Vystupujete jako ochránce přírody, varujete před jejím ničením a ztrátou biodiverzity, a vzápětí požadujete vystřílet zvířata, pokud se vám některá někde nelíbí. Zírám.
A co je tedy hlavním cílem "kulturní" krajiny? Byznys? Produkce? Drancování přírodních zdrojů? Pak tam tedy není místo pro žádná zvířata a pro žádnou biodiverzitu. Nebo jsou nějaká zvířata, která byste tam milostivě nechal, nebo raději vystřílet všechna? A biodiverzitu přesunout do ZOO.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.7.2022 19:46 Reaguje na Petr
V prvním kole je třeba produkce, aby se lidé uživili. Krach společnosti a hladomor je spolehlivá metoda jak zrušit jakoukoli diverzitu. Na jak dlouho nám (vám) vydrží dřevo na topení a zvěř na jídlo v přírodě? 1/2 roku?
Odpovědět
Sl

Slovan

15.7.2022 08:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kde jste to jasně napsal? Zatím jsem od vás četl jen něco o “jádrových oblastech” NP a CHKO, kde byste vlka milostivě toleroval a jinde vystřílel! Přičemž tu “jádrovou oblast” jste ani nebyl schopen definovat, natož ukázat příklad.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.7.2022 08:03
Pokud vím tak v Česku existuje ÚSES, který se promítá do územního plánování. Zjednodušeně jde o systém propojující stávající vymezená biocentra prostřednictvím sítě biokoridorů. V mém okolí se během posledních 20 let tento systém osvědčuje a vylepšuje. Biodiverzitě by dost pomohlo, pokud bychom nadměrnou regulací přestali tolik svazovat ruce vlastníkům "malých" zemědělských a lesních pozemků. Možná by řada z nich hospodařila jinak (třeba neefektivně nebo "špatně"?) ale vznikla by díky tomu pestřejší krajina poskytující místo k životu paletě druhů, které nyní bojují o přežití. Namísto vysokokmenných lesů by mohly v krajině najít místo lesy střední nebo pařeziny. Dotačně "mulčované" TTP by prostupovaly pastviny nebo remízky a meze. Uvažoval jsem o koupi nepříliš bonitního zemědělského pozemku s tím že ho zalesním jilmy, javory, buky, habry, třešněmi... a budu využívat jako pařezinu pro získávání palivového dříví. Když ale zjistíte jak neuvěřitelná byrokracie se s tím pojí. Kolik lidí se na tom živí. Prostě vás přejde chuť... Stejně pokud chcete na své louce chovat 6 ovcí. Pokud chcete postavit rybníček o ploše hladiny 800m2 a hloubce 1,7m. No a proto nám klesá biodiverzita.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.7.2022 08:56 Reaguje na Dalibor Motl
a dovolím si doplnit - cena toho málo bonitního pozemku pro malé selské diverzní hospodaření je ještě výrazně zkreslena stávajícím fiktivním hospodařením (těžbou dotací) nebo jeho možností.

nechci se zaplétat do problematiky toho, že málo bonitní zemědělské a lesní pozemky jsou laciné proto, že jejich proměna na zastavitelný pozemek je problematická až nemožná. mám za to, že zástavba jiná než hospodářská svázaná s konkrétním místem (v případě louky salaše a seníky) a rozplizání obytné zástavby do krajiny za úplně žádoucí nepovažuji
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.7.2022 12:37 Reaguje na Lukas B.
Stoprocentní souhlas s tou připomínkou o vlivu dotací. Zemědělské dotace výrazně ovlivňují (zvyšují) ceny pozemků. Po poslední úpravě "zemědělské politiky" sice asi pookřejí farmáři s rozlohou půdy do 150ha ale ceny pozemků se ještě o něco navýší.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.7.2022 23:17 Reaguje na Dalibor Motl
ÚSES je ve svém principu dobrá věc, ale má celkem zásadní chybu. V zemědělské z větší části zůstává na papíře. Zejména nadregionální a regionální ÚSES umírá na nedostatek vhodných pozemků k realizaci (obecních nebo státních). V současnosti, ale i dříve, stát nemá prostředky ani motivaci pro výkup pozemků.

Co se týká záměru s pařezinou, tak by Vám úřady neměly kecat do toho jak svůj pozemek využíváte, pokud jej zrovna nechcete zastavět nebo přeměnit ve skládku. Zvláště teď, když nám z EU nařizují ponechat část zemědělské plochy přírodě.
Odpovědět
va

vaber

14.7.2022 08:29
vždyť dobrý člověk vyčlenil pro přírodu celý kontinent Antarktidu,
zatím ,
než ji okupují turisti a dobyvatelé nerostů
nyní jsem četl 30let starý National Geographic z roku 1990, kde popisovali výzkum v Anktartidě a řešili ozonovou díru a její vliv na fytoplankton a celý potravinový řetězec,který se od něj odvíjí ,
říkali, že výzkum je na začátku ,
nyní je to již přes třicet let a já nevím jaký je závěr dnes,
pokud nějaký vůbec je,
asi stále platí ,vím ,že nic nevím
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2022 14:16
Hmyzu, ptákům či drobným savcům maloplošná CHÚ určitě pomáhají. Jiné je to s velkými býložravci, ti ten životní prostor mají o mnoho řádů vyšší. Ale i s tím by šlo pracovat a jednotlivé kusy převážet v rámci udržení genetické variability. V dnešní silně pozměněné krajině má význam každý kousek divoké přírody, to ví každý, kdo chodí ven, nebo má malou zahradu s pestrým složením rostlin. A pokud bude chráněno 15-20% souše, je to dostatečná plocha pro promyšlený management. Je nereálné uvažovat o nových větších celcích, spíše o diverzitě rostlinného pokryvu a různorodých stanovišt.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.7.2022 20:21 Reaguje na Karel Zvářal
Maloplošné rezervace jsou zcela nepostačující. Raději bych viděl plošnou nápravu celé krajiny, aby umožňovala biodiverzitu posilovat a nikoli zeslabovat.
M.j. některé maloplošné rezervace jsem prošel a lidově řečeno ochrana mizerná, výsledky také.
Je to pouze jakási výmluva na nechuť společnosti napravovat antropogenní tlak.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2022 20:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Plošná náprava celé krajiny... Hmm, jako heslo pěkné, v reálu pojem z říše sci-fi. Mně třeba se líbí náš systém lesního hospodaření (paseky...), oproti např. německému, kde jdete monotónním vysokokmenným lesem. Pestré věkové složení přináší i jiné ptačí a savčí druhy, které v tom vzrostlém nepotkáte. Čili větší diverzitu. A jako zemědělec jsem raději pro (2-3) kilometry mezí v katastru obce, než 2-3 ha louky někde uprostřed polí. Určitě napočítáte na transektu více kusů, než na adekvátní kompaktní ploše.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.7.2022 23:28 Reaguje na Karel Zvářal
Nechci se hádat, ale o lesním hospodaření mám trochu jiné představy. Monotónní vysokokmenný les je většinou výsledkem pasečného hospodaření, spojeného s pěstování monokultur.
V menších porostech (např. polních lesících) je značka ideál nepasečné hospodaření, popř. hospodaření s malými holinami (dejme tomu do 0,2 ha).
Co se týká velkých lesních celků, tak tam platí pravidlo od každého něco, tj. na části plochy pasečné hospodaření, na části výběrné, na části pařezina a na části rezervace s minimem zásahů nebo bez zásahu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.7.2022 19:41 Reaguje na Karel Zvářal
Vážený pane, po 20 letech je z meze pás křoví. po 50 letech pás stromů. Diverzita zmizí cca do 20 letech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.7.2022 21:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chech! Když píšu mez, mám na mysli mez - mezi poli. Obojí potřebuje údržbu. Ale děkuji za upozornění, nevěděl jsem vůbec nic o sukcesi:-))
Odpovědět
Pe

Petr

14.7.2022 21:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přesně tak, nechuť společnosti uznat, že antropogenní tlak je nutné napravit a vámi zmíněnou "kulturní" krajinu celoplošně napravit. A pokud to myslíte vážně, pak se to týká všeho, ne jen některých druhů, které se vám osobně líbí, ale i třeba toho vlka.
A pokud trváte na tom, že některé druhy v napravené krajině prostě nechcete, pak to nemyslíte vážně a je to spíš k smíchu, asi jako ta nudapláž v Hošticích - nahatý, ale vocaď, pocaď.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.7.2022 19:40 Reaguje na Petr
Kulturní krajina ke tady 10tisíc (možná 500 tisíc ) let.
Na kolik lidí na kilometr2 ji chcete upravit? 0,01; 0,1; 1; 10; 100?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.7.2022 19:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Britové kecají o něčem jiném. Víte, maloplošné rezervace zde vůbec nejsou nesmysl a zánik jejich funkce není způsoben tím že jsou malé. Velká většina zaniká tím že se od cca 40 let změnil způsob obhospodařování. Šlo vesměs o obecní pastviny, a není přece možné je rozšiřovat i tam, kde nebyly. Pro záchranu je třeba změnit = vrátit původní obhospodařování.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist