Hrátky s umělou inteligencí nás zatím mohou naučit jen velmi málo o tom, jak by mohla vypadat znovu-zdivočelá krajina. Svůj účel ale přesto plní. Svým osobitým způsobem. Ukazuje nám totiž názorně, jak vlastně o re-wildingu smýšlí lidé. V hravém pokusu na to upozornily dvě skotské geografky z univerzity v Aberdeenu.

Ochrana přírody, konkrétně nerušené hnízdění sokola stěhovavého a vyvedení jeho mláďat, je důvodem, proč se minimálně do poloviny června zastavily veškeré práce na obnově turistické infrastruktury Drábských světniček u Mnichova Hradiště.

Aktuální situace se z hlediska ochrany lesa jeví jako příznivá. Sledujeme další pokles kůrovcových těžeb, poškození abiotickými činiteli bylo nejnižší od roku 2014, období sucha v posledních letech přicházejí spíše ve druhé polovině vegetačního období, kdy neovlivňují zdravotní stav dřevin, jejich růst a také bionomii škůdců tak jako v jarních měsících.

Vodní nádrž zvanou Knížek zrekonstruovaly uprostřed rozsáhlého lesního komplexu u obce Dětenice na pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje Lesy České republiky. Menší lesní nádrž s mokřadem je součástí přírodní památky Dymokursko-Bahenské louky podél Bahenského potoka.

Ačkoliv se vodní prostředí postupně zotavuje z historického znečištění, lokální zdroje – zejména odpadní vody, hospodaření v krajině a geologické podmínky – nadále významně ovlivňují chemické složení toků, zjistila studie Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Roční monitoring pěti šumavských potoků, levostranných přítoků Vltavy, přinesl důležité poznatky o kvalitě vody v jedné z nejcennějších přírodních oblastí Česka. Výzkum má zásadní význam pro ochranu perlorodky říční, jednoho z nejohroženějších druhů sladkovodních mlžů v Evropě.

Zkoumání vzácného brouka jádrohloda jedlového přineslo nové objevy. Tým vedený vědci z Akademie věd České republiky a Slovenské akademie věd odhalil unikátní houbové společenstvo, které broukovi umožňuje žít v nestravitelném jedlovém dřevě, a identifikoval hned tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub.

Podle informací z dispečinku Městské policie Domažlice odchytila hlídka strážníků v pondělí (20. 4. 2026) dopoledne v parku nedaleko TJ Jiskra pravděpodobně po nárazu otřesenou dospělou samici tetřeva hlušce. Odchyt tak vzácného ptačího druhu, který byl v minulosti lidmi a jejich nešetrným hospodařením v lesích a krajině vyhuben, byl pro nás jednoznačně mimořádnou událostí, kterou jsme ještě neřešili. Navíc když pták byl odchycen městskými strážníky kousek od domažlického náměstí v parku, bylo jasné, že je třeba prověřit úplně všechny okolnosti.

S jarním oteplením se i na Šumavě naplno rozběhla každoroční migrace obojživelníků. I druhy, které žijí po většinu života suchozemským životem, potřebují ke svému rozmnožování vodu, do které kladou vajíčka. Někteří obojživelníci jako třeba skokani hnědí, nebo čolci obecní si vystačí s hlubšími loužemi, naproti tomu třeba ropuchy vyžadují větší rybníky.

Jaro je časem, kde nutné vyhrabat starou trávu z krkonošských luk. Důvod je jednoduchý – snaha o zvýšení druhové rozmanitosti těchto botanických lokalit. Již řadu let se do této výpomoci krkonošské přírodě zapojují děti z několika zdejších škol a nejinak je tomu i letos.

V první části článku jsme vás seznámili se způsobem sběru dat, která pro Studii příčin znečištění Lipna využila firma Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. provádějící analýzu na základě zadání od Jihočeského kraje. Dnes se zaměříme na identifikované příčiny problému a kvantifikaci jejich dopadů.