Saproxylický hmyz svým životem vázaný na mrtvé dřevo, tvoří silně ohroženou skupinu naší fauny. Patří sem například náš největší brouk, roháč obecný, řada krásných tesaříků a krasců, ale také drobní štírci a spousta dvoukřídlých i blanokřídlých. Druhové bohatství této skupiny je velké, ale o většině jejích zástupců toho víme poměrně málo. Ohrožuje je nedostatek mrtvého dřeva v nejrůznějších podobách, ať už jde o suché stromy, mohutné tlející kmeny nebo třeba dutiny. Znalosti o životě těchto druhů jsou nezbytné pro zavedení účinných ochranných aktivit.

Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR využili svou unikátní sbírku a zaměřili se na potenciál rybích šupin zaznamenat historické změny ve vodním prostředí. V aktuální studii publikované v odborném časopise Science of the Total Environment popsali pomocí analýzy 1200 vzorků šupin více než čtyřicetiletý vývoj vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

S prvními teplejšími dny se vzácní sysli pomalu probouzejí ze zimního spánku. Minulý týden byli k vidění například na Radouči v Mladé Boleslavi. K zimnímu spánku se sysli ukládají často už na sklonku léta. Zatímco některé samice usínají už v průběhu srpna, mláďata často až v říjnu. Během zimy se sysli neprobouzejí a potřebnou energii získávají jen z nashromážděného tuku. Na jaře tak obvykle váží až o třetinu méně než koncem léta. Nyní u nás sysli žijí na pouhých čtyřech desítkách míst.

Výskyt kriticky ohroženého drobného brouka rýhovce pralesního potvrdili přírodovědci v CHKO Český les. Vzácného brouka tam poprvé našli v roce 2015 při inventarizačním průzkumu hmyzu. Nyní se výskyt prokázal i v dalších lokalitách Českého lesa, sdělila ČTK v tiskové zprávě Lucie Koryťáková Nováková ze správy CHKO Český les.

Na levém i pravém břehu řeky Jizery u Debře jsme v minulých dnech objevili pobytové stopy bobra evropského. Již před několika lety se usídlil mezi Bakovem nad Jizerou a Mnichovým Hradištěm. Teď jsme jeho pobytové stopy našli v tichém meandru řeky Jizery. Bobrům se u nás daří. V celé ČR zaznamenáváme nárůst jeho populace.

V nedávné době zde byl publikován příspěvek Květnaté louky z výsevu – návrat přírodní rozmanitosti od Bohumila Bradny a Zdeny Nikodémové, kteří pracují pro společnost Planta naturalis.

Státní ochrana přírody si nechala vypracovat, jak by měla vypadat standardní ochrana hospodářských zvířat, to je především ovcí, koz a skotu před útoky vlka obecného a medvěda hnědého. Kromě pasených zvířat zahrnuje i optimální zabezpečení včelstev proti medvědům. Bude zatím sloužit především jako doporučení. Agentura přírody a krajiny ČR si dokument nechala zpracovat Českou zemědělskou univerzitou ve spolupráci s chovateli a dalšími spolupracovníky.

Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka.

Je to živočich dlouhověký, nadmíru citlivý na kvalitu svého prostředí a běžný člověk ho jen tak neuvidí. Půvab a elegance savců mu naprosto chybí, protože je to mlž - perlorodka říční. O pozornost si však neříká svým vzhledem, ale pozoruhodným životním příběhem.

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je čtyřikrát více, než je běžné v ostatních lesích v Česku.