Češi kvůli rostoucím cenám zeleniny v obchodech stále častěji pěstují na svých zahrádkách a políčkách mrkve, okurky, rajčata či papriky pro vlastní spotřebu, aby v době rostoucích výdajů za potraviny aspoň částečně ulevili svým peněženkám. Čerstvou zeleninu pěstuje už více než půl milionu domácností, jejichž produkce má takřka pětinový podíl na celkové tuzemské sklizni, která například v roce 2022 obnášela 303.034 tun zeleniny. Samozásobení zeleninou je na vzestupu nejen na venkově, ale díky komunitnímu pěstování i ve městech. ČTK dnes informaci získala ze situační a výhledové zprávy zaměřené na zeleninu, kterou zpracovaly ministerstvo zemědělství a Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM).

Současné déletrvající teplé a vlhké počasí vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj hmyzích škůdců a infekcí, které škodí polním plodinám i ovocným stromům či révě vinné. ČTK to řekl Karel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Do jaké míry se však na jaře projeví, záleží na tom, jestli ještě přijdou déletrvající silnější mrazy, a na tom, zda bude jaro suché nebo vlhké.

V Botanické zahradě v Liberci probíhá výstava jablek a příběhů, jež se vážou k jejich šlechtění. Po areálu jsou už nyní plody 61 historických, tržních i novošlechtěných odrůd. Výstava trvá do 18. února. Podílí se na ní Ústav experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, který se šlechtění jablek věnuje v osadě Střížovice u Turnova přes 60 let. Na výstavě představí ústav i novinky, které zatím nejsou ani na trhu.

Včelařům po covidové pandemii ubyla pravidelná klientela. Lidé k nim přestali jezdit. Včelaři, kteří mají včelaření jako koníček, tak mívají přebytky, řekl předseda Základní organizace Českého svazu včelařů Chrudim Marcel Gregor.

V olomouckém univerzitním areálu na Envelopě vzniknou nové květnaté louky. Dosavadní travnaté plochy v okolí univerzitních kolejí, právnické a přírodovědecké fakulty budou letos na jaře osety travinobylinnou směsí s významným zastoupením jetelovin a dalších kvetoucích dvouděložných rostlin. Cílem projektu je nejen zatraktivnit prostředí, ale poskytnout tak podmínky pro bezobratlé živočichy s důrazem na významné druhy opylovačů, jako jsou blanokřídlí, motýli či pestřenky, informovali ČTK zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty.

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.

Zemědělci by v současné době měli začít přizpůsobovat půdu na změny klimatu a budoucí boj se suchem. Řekli to odborníci na konferenci Živá krajina. Pomoct by podle nich mohlo tzv. regenerativní zemědělství, jehož principem je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Poukázali na to, že meteorologové v posledních 50 letech zaznamenali výrazný meziroční růst teplot, nicméně srážek je v Česku stále stejně.