Současné déletrvající teplé a vlhké počasí vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj hmyzích škůdců a infekcí, které škodí polním plodinám i ovocným stromům či révě vinné. ČTK to řekl Karel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Do jaké míry se však na jaře projeví, záleží na tom, jestli ještě přijdou déletrvající silnější mrazy, a na tom, zda bude jaro suché nebo vlhké.

V Botanické zahradě v Liberci probíhá výstava jablek a příběhů, jež se vážou k jejich šlechtění. Po areálu jsou už nyní plody 61 historických, tržních i novošlechtěných odrůd. Výstava trvá do 18. února. Podílí se na ní Ústav experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, který se šlechtění jablek věnuje v osadě Střížovice u Turnova přes 60 let. Na výstavě představí ústav i novinky, které zatím nejsou ani na trhu.

Včelařům po covidové pandemii ubyla pravidelná klientela. Lidé k nim přestali jezdit. Včelaři, kteří mají včelaření jako koníček, tak mívají přebytky, řekl předseda Základní organizace Českého svazu včelařů Chrudim Marcel Gregor.

V olomouckém univerzitním areálu na Envelopě vzniknou nové květnaté louky. Dosavadní travnaté plochy v okolí univerzitních kolejí, právnické a přírodovědecké fakulty budou letos na jaře osety travinobylinnou směsí s významným zastoupením jetelovin a dalších kvetoucích dvouděložných rostlin. Cílem projektu je nejen zatraktivnit prostředí, ale poskytnout tak podmínky pro bezobratlé živočichy s důrazem na významné druhy opylovačů, jako jsou blanokřídlí, motýli či pestřenky, informovali ČTK zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty.

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.

Zemědělci by v současné době měli začít přizpůsobovat půdu na změny klimatu a budoucí boj se suchem. Řekli to odborníci na konferenci Živá krajina. Pomoct by podle nich mohlo tzv. regenerativní zemědělství, jehož principem je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Poukázali na to, že meteorologové v posledních 50 letech zaznamenali výrazný meziroční růst teplot, nicméně srážek je v Česku stále stejně.

Pět českých farem získalo za rok 2023 ocenění v programu Pestrá krajina, které se uděluje za pozitivní vliv na životní prostředí a šetrné hospodaření. Zlatou medaili dostala farma Bělecký mlýn, farma Milošovice rodiny Cihlářových, farma Libora Konvalinky a ekofarma Zelený kopec. Stříbrnou medaili má farma Koňákov. Akci pořádá šestým rokem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR). Zemědělci si včera ocenění převzali na konferenci v prostorách České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).