Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž od letošního roku k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody 1918–2018, kterou zaštiťuje Nadace Partnerství. Stromy – především lípy – sázené na podzim roku 1918 a během celého roku 1919 byly zhmotněním všeobecné euforie ze vzniku samostatného státu a konce Velké války. Rostou na více než 340 místech po celé České republice a částečně také na Slovensku. Těch, které byly vysázeny ještě v roce 1918, zůstalo do letošních dnů 264. V prvním roce nezávislého Československa jich pak přibylo dalších 308.

První záznam o hnízdění v jižních Čechách pochází z 90. let minulého století z Třeboňska, podruhé zahnízdily v roce 2015 na Českobudějovicku. Vždy šlo ovšem o jeden pár. Teprve v loňském roce se hnízdiště vlh objevila na dvou místech v kraji a poprvé také vznikla kolonie těchto atraktivních ptáků, kde z pěti hnízdících párů čtyři vyvedly mláďata. A právě do této pískovny na Českobudějovicku se vlhy vrátily i v letošním roce.

Desítky let myslivci v České republice smutně sledují, jak v krajině dramaticky ubývá drobná zvěř, která byla dříve v přírodě běžná. Kromě zajíců jde především o ptáky zemědělské krajiny, jako jsou koroptve nebo křepelky. Nyní myslivci získali překvapivého spojence. Koroptve pomáhají do krajiny vracet divocí koně a další velcí kopytníci. Informuje o tom Dalibor Dostál ze spolku Česká krajina.

Vrba je jedna z nejzajímavějších dřevin České republiky. Vrb je u nás 21 původních domácích druhů a tak byla vyhlášena Dřevinou roku 2018. Vrba zajišťuje ochranu břehových svahů nebo rekultivaci lomů. Důležitá je také jako zdroj proteinové včelí výživy při jarním vylétání z úlů. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Půda je bohatství nás všech. Pro zemědělce je prostředkem k úspěchu, tedy k velké a kvalitní sklizni, a z té se nakonec těšíme i my ostatní. Zásoby živin v půdě však nejsou nevyčerpatelné, a proto se o ni musíme dobře starat. Použití meziplodin je jedním z opatření, která pomáhají zachovat, nebo i vylepšit kvalitu půdy. A co to vlastně jsou ty meziplodiny?

Máme za sebou velmi horké a suché léto, které ukázalo, jak důležité v regulaci klimatických výkyvů jsou mokřady. Nejen ve volné krajině, ale své místo mají i ve městech. Český svaz ochránců přírody taková místa chrání a pečuje o ně. Jedno z nich leží přímo v centru Prahy. Triangl.

Asi všichni víme, co je mokřad, a umíme si ho představit. Ale je tomu opravdu tak? Nevidíme prostě jen místo, kde je mokro a které nevysychá? Tak tomu bylo v češtině kdysi. Od 70. let máme díky RNDr. Janu Květovi z Jihočeské univerzity přesnou definici. A také už dnes víme, k čemu jsou nám mokřady dobré a proč se o ně máme starat.

Vzhledem k velmi rychlému technologickému rozvoji a zlepšování cenové dostupnosti se stále více rozšiřuje použití tzv. dronů i mezi běžné fyzické osoby. S tím nutně souvisí také neustálé zvyšování počtu osob, které tato zařízení provozují také ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ), aniž by si uvědomovaly rizika s tím spojená. Ať už se jedná o vyrušování zvířat, zejm. hnízdících ptáků, nebo o riziko požáru, provoz těchto zařízení může být v ZCHÚ rizikový. Cílem tohoto článku je objasnit tuto ne vždy přehlednou právní úpravu.

Letošní extrémně suché a horké léto dalo za pravdu těm, kteří tvrdí, že následkům extrémního počasí lze mimo jiné čelit budováním a obnovováním krajinných prvků, jako jsou třeba malá vodní díla. Tak, jak to v rámci pozemkových úprav prosazuje Státní pozemkový úřad. Ukázkovým příkladem mohou být Josefovské louky.