Přednáškový seriál o vydře říční a jejím návratu do krajiny hnědouhelných pánví

Jak jsou na tom vydry v Krušných horách a přilehlém podhůří? Mohou vydry volně přecházet z Čech do Saska? Dostanou se vydry z horských toků přes krajinu povrchových hnědouhelných dolů až k Ohři a Labi? Odkud se vydry do Krušných hor vrátily – z jižních Čech či z přilehlého Saska? Co je v Krušných horách ohrožuje a co s tím můžeme udělat? Odpovědi přináší projekt Lutra lutra.

Vydře říční se měla věnovat i odborná konference, ta ale byla zrušena kvůli covidové pandemii. Závěry projektu jsme proto publikovali formou online přednášek na YouTube.

Všechny přednášky jsou v českém a německém jazyce, zde v článku uvádíme odkazy na české verze.

Úvodní přednáška o projektu Lutra lutra představuje studijní území, cíle projektu a jeho aktivity, přednáší Kateřina Poledníková.

O návratu vyder do Evropy, České republiky i Krušných hor a o současném rozšíření vyder v tomto území přednáší Lukáš Poledník.

Odkud pochází vydry z Krušných hor? O genetické struktuře vydří populace v Krušných horách přednáší Lukáš Poledník.

Co vlastně žerou vydry v horských tocích a co ty, které žijí na nových, uměle vytvořených jezerech? A jaký mají vztah k invazivním druhům ryb? Přednáší Kateřina Poledníková.

Projekt Lutra lutra přinesl celou řadu zajímavých zjištění o původu vydří populace, jejím rozšíření a stavu, ale také o špatném ekologickém stavu některých krušnohorských toků a vzrůstajícím množství migračních bariér, které musí zvířata v krajině překonávat. Více se o nich můžete dozvědět v sérii odborných článků, které byly publikovány ve speciálním čísle (19) odborného časopisu Bulletin Vydra. Ten vychází od roku 1990 a věnuje se mapování původního českého a slovenského výzkumu lasicovitých šelem, zejména pak vydře říční. Bulletin vydra vychází běžně jen online, ale protože se jedná o speciální číslo, bylo také připraveno v tištěné podobě. Zájemcům ho rádi zašleme poštou.

---

reklama

---