https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/misto-klasickych-rybniku-betonove-nadrze-nebo-akvaponie.vedci-zkoumaji-budoucnost-chovu-ryb-v-cesku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Místo klasických rybníků betonové nádrže nebo akvaponie. Vědci zkoumají budoucnost chovu ryb v Česku

19.4.2021 18:21 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rybí farma na chov pstruhů v Turecku.
Rybí farma na chov pstruhů v Turecku.
Foto | Vera Kratochvil / FlicWIkimedia Commonskr
Klimatická změna postupně mění podmínky chovu ryb v České republice. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé druhy v následujících dekádách doslova smrtelná. Celosvětově přitom produkce ryb roste ročně zhruba čtyřprocentním tempem. V České republice má zvyšující se poptávku při stagnujících výlovcích z klasických rybníků zajistit nebo nahradit chov ve specializovaných produkčních systémech, říká Jan Mareš z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF Mendelovy univerzity v Brně. Týká se to zejména pstruha duhového, tedy ryby vyžadující chladnou a čistou vodu. Vědci budou nové produkční systémy detailně studovat.
 

Chov ryb se v podmínkách České republiky orientuje už několik století dominantně na tradiční rybnikářskou produkci. „Je ale často limitován mimoprodukčními funkcemi rybníků, množstvím vody, teplotou v letním období i výskytem různých predátorů. Do budoucna tak hrozí snížení produkce sladkovodních ryb v rybničním chovu," popisuje Mareš.

Jednotlivá rybnikářství už nyní hledají nové cesty. Mezi klasické produkční systémy patří farmy, které jsou odkázány na dostatek kvalitní vody přitékající po celý rok. Standardně se jedná o betonové nádrže, nejčastěji o průtočné žlaby. Nicméně budoucnost je zaměřena na systémy využívající recirkulovanou vody, a to včetně aquaponie, na jejímž výzkumu se podílí i Mendelova univerzita v Brně. „Důvodem je minimalizace závislosti na celoročním zdroji kvalitní vody. Takové systémy mají vedle nádrží pro chov ryb i sekce na čistění vody, její desinfekci a úpravu kvality," uvedl Mareš.

Vědci z několika institucí včetně MENDELU se nyní zaměří na podporu a zavedení bezpečných a zdravých chovů k produkci pstruha duhového. Chov lososovitých ryb, zejména pstruha duhového, se v České republice přitom pohybuje na úrovni do 1 tisíce tun ročně. Vědci díky novému projektu ověří vhodnost výběru pstruha duhového různého původu pro konkrétní podmínky chovu. Zabývat se budou výběrem linií odolných proti onemocnění, které potenciálně v daném chovu hrozí.

„Budeme hledat optimalizace metod pro včasné odhalení takového nebezpečí a využití vhodného preventivního zásahu. To může být například desinfekce přítokové vody pomocí ozónu, aplikace kuchyňské soli do vody, ovlivnění rezistence ryb vhodným přídavkem do krmných směsí," uvedl Mareš, podle kterého se nejedná o přídavek antibiotik ale cílených probiotik nebo zvýšený přísun vitaminů a účinných látek, které jsou využívána i jako doplňky ve výživě člověka.

Odborníci připraví i manuál pro chovatele, který umožní v konkrétním chovu odhalit rizikové body a včas je eliminovat. Výzkum probíhá v projektu s názvem Globalizace, moderní technologie a změna klimatu jako zdroje nových možností a ohrožení pro chovný management lososovitých ryb. Kromě MENDELU se na něm podílí hned několik institucí, mimo jiné Ústav biologie obratlovců AV ČR.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2021 08:44
Snad se na mě nikdo nebude zlobit, ale zrovna tohle mám za projekt naprosto zbytečný.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.4.2021 09:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud na to budou dotace, má to budoucnost. Takové velkochovy jako na kuřata, nebo prasata. A když se tomu dá i správná masírka že to je bio, eko a že to nezatěžuje životní prostředí, bude to bomba!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.4.2021 10:43 Reaguje na Michal Ukropec
Až na to, že toto (betonové nádrže, atd.) je přístup podnikatelů s rybami a tam o ekologii, kvalitu potravin ani prospěšnost nejde... jde jen o prachy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.4.2021 13:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V ekologii jde jen o prachy! Dotace na OZE, likvidace zvěře, to vše je o prachách! Ukažte mi jeden jediný příspěvek třeba na ochranu orné půdy! Pokud ovšem nemyslíte pěstování kukuřice do bioplynky, nebo řepky na MEŘO.
Odpovědět

vladimír šmídl

20.4.2021 15:09 Reaguje na Michal Ukropec
Když jde o peníze, i zemědělci se bouří. Například proti stavbě železniční VRT.
Do vyhledavače zadejte
zemědělci kritizují plánovanou z prahy do drazdan
a asi před 20 hodinami vyšel článek i na Ekolistu ,takže můžete použít jeho vyhledávač.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.4.2021 12:47 Reaguje na vladimír šmídl
Chtějí větší kompenzace.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.6.2021 10:33 Reaguje na Michal Ukropec
kompenzace z čeho? že budou mít méně polností nebo menší zisky, že to zničí krajinný ráz? kdo bude kompenzovat nás ostatní lidi...stavět VRT pro dvě zastávky je blbost....liniových staveb je tu kotel...betonizaci už nedávám
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.6.2021 10:31 Reaguje na Michal Ukropec
když jsem si přečetl vaši reakci, tak asi poprvé chápu, proč je někdo vegetarián
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.4.2021 20:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Spíš to je rovnou budoucnost chovu ryb, respektive produkce potravy v uzavřeném prostoru pod umělým osvětlením. Ale ne s pstruhy nebo jinými lososovitými rybami. Budoucnost pravděpodobně patří chovům některých tropických ryb. Těm, které jsou všežravé nebo býložravé, které snesou velmi velké znečištění vody a které za tropických teplot rostou velice rychle.
Za předpokladu dostatku levné energie se takové akvakultury mohou provozovat uvnitř měst, takže nebude třeba nikde nic vozit, vypěstované potraviny se spotřebují na místě. A tropická teplota vody 25 - 35 st C může být v uzavřeném prostoru v dostatečně tepelně izolovaném objektu klidně i ve městě někde za polárním kruhem na Aljašce nebo Sibiři. Pokud bude dost té energie.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.4.2021 20:28
Chov lososovitých ryb je dost neekologický. Jakožto masožravci vyžadují drahá vysoceenergetická krmiva vyráběná z podstatné části z nepoužitelných úlovků mořských plodů neboli z rybích mouček. Takže akvakultury s lososovitými rybami výrazně přispívají k drancování moří. Mnohem ekologičtější by byly akvakultury třeba s kapry, kterým stačí jako krmení zrní a další produkty suchozemského zemědělství doplněné jen malým množstvím oné problematické rybí moučky z mořských plodů.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.4.2021 08:45
Recirkulační systémy (RAS) jsou částečně i únikem chovatelů ryb před neregulovanými chráněnými predátory a spoustou regulací aplikovaných na produkční rybníky. Souhlasím, že hodně záleží na tom jakým způsobem se získává krmivo pro ryby v takových systémech. Jistě se využívá "odpad" ze zpracování masa a ryb. ale to celosvětově asi nestačí. Pstruží farma na granulích složených z bílkovin, pocházejících z lovu v mořích, problémy spíš zhoršuje.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist