Cestovatel, který se vydá objevovat Irsko, k tomu může mít různé důvody – má rád whiskey, irskou hudbu, je obdivovatelem keltských kultur, zrzavých lidí, leprikónů. Možná chce poznat irskou povahu při zápase gaelského fotbalu či hurlingu (nebo alespoň pochopit pravidla). Všechny tyto cestovatele ale většinou do Irska láká ještě něco dalšího – nádherná příroda a její mnohé divy.

24. září v 16.30 uplynulo padesát let od chvíle, kdy Dian Fosseyová vysoko v horách Rwandy založila výzkumnou stanici Karisoke. Následující roky naplněné prací v osamění jí přinesly jak vědecké úspěchy, tak osobní strádání. Přímo v Karisoke byla kvůli ochraně goril nakonec zavražděna. Jen díky jejímu odhodlání se dnes za horskými gorilami můžeme ještě vydat.

Je středa 31. 10. 2017 odpoledne a v telefonu mi starší paní z Vejprnic popisuje: „Naše holka, která se vracela domů od vlaku z místní železniční zastávky, si všimla, že tam v zábradlí u kolejí je zaseknutá asi sýkorka. My se bojíme ji vyndat, abychom jí ještě více neublížili.“ Beru si na paní telefonní číslo a adresu a zhruba za hodinu jsem na místě.

Drsná vysokohorská krkonošská krajina naučila v minulosti místní obyvatele využívat vše, co jim poskytovala. A tak snad nikde jinde byste nenašli tolik bylinkářů, kolik jich kdy žilo právě v Krkonoších.

Jeřábi popelaví opouštějí každý rok na podzim svá hnízdiště, aby se vydali na zimoviště. Pro letošní mláďata je cesta velkou premiérou, která pro ně představuje důležitý a zásadní krok – musejí se od svých rodičů naučit migrační trasu.

Samec šimpanze váží kolem pětačtyřiceti kilo a většinou se sám postará o to, abyste ho nepřehlédli. Ale najít jednoho konkrétního šimpanze ztraceného kdesi v Číně je stejné, jako hledat jehlu v kupce sena. Tohle je příběh hledání šimpanze Sherleyho, který byl svého času českou celebritou.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) představuje jeden z pilířů ochrany přírody a krajiny České republiky. Vytváření ÚSES je již od roku 1992 zakotveno v zákoně o ochraně přírody a krajiny, dokonce je výslovně označeno za veřejný zájem, na kterém se společně podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Legislativně je stanoveno také začlenění ÚSES v územním plánování. Jestliže má ÚSES zajišťovat vzájemné propojení přírodních i pozměněných ekosystémů, pak by se mohlo zdát, že česká ochrana přírody má v rukou nejen jedinečný nástroj k podpoře zdravé přírody a krajiny, ale také pro řešení problému fragmentace prostředí, populací a společenstev, stejně jako pro zachování či obnovu konektivity.

Živě si vzpomínám, jak mě ještě jako kluka neobyčejně zaujal celostránkový barevný snímek samečka chrousta mlynaříka v knize S kamerou za zvěří našich lesů od V. J. Staňka. Mnohem později, za mého působení v Praze, jsem se s tímto průkopníkem naší přírodovědecké kinematografie a fotografie spřátelil. A když jsme jednou spolu koncem 70. let chystali článek o mlynaříkovi (v jednom časopise nám jich tenkrát vyšlo asi deset o různých zvířatech a rostlinách), velmi litoval, že v Čechách, kde to nejlépe znal, rychle tento krásný brouk mizí. I když dříve, jak říkal, býval tam někde docela hojný. Jeho početnost se však nadále snižuje také na Moravě, a proto je už všude u nás považován za ohrožený druh.

Další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní, zubrů a praturů vytváří na rozsáhlých plochách vhodné podmínky pro život původních druhů včel. Informoval o tom Dalibor Dostála z České krajiny.

Prase divoké (Sus scrofa) je u nás poměrně rozšířené. V myslivecké mluvě je označováno jako černá zvěř, nebo jen divočák. Žije téměř nočním životem a tak často uniká pozornosti. Ovšem jeho život je velmi zajímavý.