Hlavním ukazatelem a prediktorem napadení lesních porostů houbovými patogeny je počasí v jarních měsících. Vyšší teploty a nižší množství srážek vedou k rozvoji komplexních chorob a dřevokazných hub, včetně kořenových hnilob. Extrémně vysoké teploty jarní teploty uspíší nástup mnoha onemocnění, především sypavek a rzí, a to až o 1–2 měsíce.

Už šestnáctým rokem přináší evropsky unikátní monitoring bezzásahových území na Šumavě jedinečné informace. Díky bezmála 1100 trvalým monitoračním plochám máme přesné informace o tom, jak početné je zmlazení, jaké dřeviny zde rostou nebo jaký objem tlejícího dřeva se v bezzásahovém území nachází.

Přibližně před rokem byl spuštěn dotační titul na něco tak přirozeného a v krajině žádoucího, jako je agrolesnictví – způsob hospodaření, kdy jsou součástí půdních bloků, tedy polí a pastvin, i dřeviny ve větším počtu. Ke vzniku tohoto dotačního titulu přispěla rovněž Asociace soukromého zemědělství ČR, která takové směrování dlouhodobě podporuje. Po roce fungování je možno říct, že zájem ze strany zemědělců převýšil očekávání Ministerstva zemědělství (v roce 2023 založeno 610 ha z 900 ha původně alokovaných na celé období Společné zemědělské politiky) a o tuto dotaci zájemci stále jsou a přibývají i letos (na 2024 ohlášeno 3029 ha).

Nápadné pruhy, které se na konci léta objevily na některých krkonošských loukách, podobné jako na fotbalových stadionech, zaujaly nejednoho návštěvníka Krkonoš. Jedná se o důsledek tzv. pásové seče, kdy pásy v druhově pestrých porostech umožní nejen dozrání a vysemenění bylin, ale také podpoří výskyt bezobratlých živočichů.

Nedávné povodně na Moravě přitáhly pozornost veřejnosti a novinářů k tématu zpožděné výstavby přehrady Nové Heřminovy. Jak v dnes vydaném videu dokládá publicista Martin Marek, jeden z tvůrců YouTube kanálu Věděli jste, máslo na hlavě nemají ani tak obec Nové Heřminovy a ekologičtí aktivisté, ale Povodí Odry a Ministerstvo zemědělství, kterým sekunduje Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí.

Místní obyvatelé vnímají Národní park Šumava jako součást svého života, oceňují práci správy národního parku, podnikatelů a místních starostů a starostek. Domnívají se, že zřízení národního parku je smysluplné. Téměř 80 % obyvatel si myslí, že ochrana přírody v NP má pozitivní přínosy pro region a zároveň tři čtvrtiny řekly, že turismus je zde podstatný. Celkem 8 z 10 obyvatel se považuje za milovníka zdejší přírody. To vše vyplynulo z výzkumu s obyvateli z obcí v Národním parku Šumava od agentury PPM Factum.

Na pláže na území dvou britských vojenských základen na Kypru se ve velkém vracejí chráněné želvy karety obrovské a karety obecné. Na všech písečných plážích uvnitř základen napočítali letos ochránci 382 hnízd, což je o 100 více než v loňském rekordním roce, uvedla agentura AP.

Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k ochutnávání svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti. Vyplývá to z práce vědeckého týmu, o které napsal list The Guardian.

Zpřístupněné jeskyně České republiky se z větší části vzpamatovaly z přívalů vody a větru v uplynulém období. Jedinou výjimkou jsou Jeskyně Na Pomezí u Jeseníku, kde příval bahna a vody podzemí zaplavil natolik, že odstraňování škod a opravy elektroinstalací potrvá ještě několik týdnů. Správcům jeskyně pomáhají dobrovolníci z řad speleologů a milovníků přírody.

Příhodný průběh povětrnostních podmínek posledních let v příznivém souběhu s dalšími faktory významně ztlumil trvající gradaci lýkožroutů. Lesníci třetí rok po sobě evidovali pokles kalamitních těžeb po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Kůrovcovou kalamitou je již však postiženo prakticky celé území Česka. Proto vzhledem ke stále obrovským počtům kůrovců v lesích a k nevyzpytatelnosti vývoje počasích v příštích letech nelze ještě hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců.