Na 119 stranách seznamuje mladé čtenáře v 6 hlavních kapitolách s tématy vzniku a vývoje planety Země, ochrany rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů, ochrany před přírodními katastrofami, hospodařením s energiemi, ochrany přírodních zdrojů a boje proti znečišťování planety. Tyto kapitoly jsou dále rozděleny na několik podkapitol, v nichž se autor podrobněji věnuje například obnovitelným zdrojům energie, změnám klimatu, zemětřesení, jaderné energii, zemědělství a geneticky modifikovaným plodinám nebo zpracování odpadů. U každého z témat přitom nezapomene uvést, co může v dané oblasti pro ochranu životního prostředí udělat jednoduchým způsobem každý z nás. Dvojstrany věnované jednotlivým tématům jsou rozděleny do několika částí. V hlavním textu autor podává srozumitelný výklad k danému tématu, často jej doplňuje konkrétními příklady, statistickými údaji a zajímavostmi. Kratší texty opakujících se rubrik, jako například děti se ptají, info +, čísla nebo zoom, přinášejí bližší informace k tématu. Texty jsou v celé knize doprovázeny mnoha barevnými ilustracemi, názornými schématy, mapami, grafy a fotografiemi. Nechybí ani humorné ilustrace. Encyklopedie ochrany životního prostředí je určena čtenářům od 10 let.

Po tisíce generací se lidské bytosti považovaly za součást širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény – včetně hor, řek a větrů a počasí –, jež jsme teprve nedávno začali považovat za neživé a bezduché. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že lidé zpřetrhají svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody? A co musíme dnes my udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova? Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se zamýšlí americký ekofilosof David Abram ve své knize. Čerpá v ní z pramenů tak různorodých, jako jsou fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů, i z vlastních bohatých zkušenosti trikového kouzelníka, a odkrývá před námi hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání – včetně samotného daru jazyka a lidského intelektu – na přírodním prostředí. Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává Abram naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás k znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země. Na každé stránce tohoto poetického díla spřádá svou argumentaci s velkým zaujetím, citem, precizností a intelektuální smělostí. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku.

Úryvek z knihy

Slovo malebný (malebno) je i dnes často užíváno v rámci běžného jazyka a setkáváme se s ním především při estetickém oceňování krajiny. Kdysi bylo malebno přímo jednou z estetických kategorií, pojmem, o kterém se publikovaly práce a o kterém se vedla vášnivá polemika. A existovala i celá řada cestovatelů či výletníků, kteří vyráželi na cesty, aby ho hledali, ba dokonce aby ho "lovili". V této knize ale nepůjde ani tak o analyzování změn významu malebna v jazyce, jako spíše o využití diskuse nad tímto pojmem ke zkoumání proměn našich preferencí vůči přírodě a též zkoumání vztahu naší zkušenosti s vizuálním uměním při pohledu na krajinu. Kniha se pokusí po úvodních kapitolách o estetickém oceňování přírody v 18. století představit především chápání pojmu malebna v dílech jeho britských teoretiků. Kromě přesahů do výše jmenovaných "praktických" oblastí se v posledních kapitolách pokusí o výhled na jeho další chápání v průběhu 19. a 20. století s důrazem na středoevropskou oblast.

Rozhodli jste se pro zvířátko tiché, které vás nebude obtěžovat venčením ani vyžadováním přílišné pozornosti? Pak by se vám mohlo líbit akvárium s uklidňujícím pohybem barevných rybek. Jenže každá rybka má své potřeby, musíte pečlivě volit, které druhy mohou žít společně v jednom akváriu. Jak jim ale akvárium zařídit, jak zajistit správnou kvalitu vody, jaké vysadit do akvária rostliny a jak zajistit, aby byly rybičky zdravé? V našem testu si můžete vyzkoušet, jak moc toho o akvaristice víte. Získali jste málo bodů? Nevadí, všechny potřebné znalosti načerpáte v knize.

Pozoruhodné historicko-geografické dílo s velkými literárními kvalitami z druhé poloviny 10. století, vzniklé v jednom z přístavních měst Perského zálivu, je sbírkou vyprávění a příběhů, které autor slyšel od námořníků a kupců, plavících se do Indie, na Srí Lanku, do Malajsie, Indonésie, do Číny a podle východního pobřeží Afriky. Na jednu stranu představuje svérázný soubor tehdejších poznatků o exotických zemích Východu, o životě, zvycích, pověrách jejich obyvatel, stejně jako o nejen mořské fauně a flóře, na druhou stranu obsahuje poutavou látku folklorního charakteru s mnoha fantastickými a pohádkovými prvky, které mohly inspirovat např. cyklus o cestách Sindibáda námořníka.

Postavte se na svém pozemku, přivřete oči a dejte průchod své fantazii a představám o své zahradě. Vaše zahrada je vaše za všech okolností a proto se v ní cítíte dobře. Je provoněná od jara do podzimu a překvapuje vás malebnými tvary květin, keřů i stromů. Rostliny rostou do krásy, nabývají na síle a velikosti a zahrada se mění přímo před vašima očima. Mezi drobnými živočichy, hmyzem i ptáky je celá řadu užitečných přátel, kteří vás zbaví různých škůdců. Obraz vaší krásné zahrady vynahradí všechnu námahu, kterou budete muset vynaložit, aby se vaše představy splnily, a práce na zahrádce se pro vás stane velkým potěšením. Budete na zahrádce rádi odpočívat a čerpat nové síly. K tomu, aby to tak bylo, přináší tato kniha mnoho rad a nápadů.

"Jednatřicátého srpna roku 1846 jsem se vydal z Concordu v Massachusetts a vlakem a parníkem se dopravil do Bangoru, odkud jsem pokračoval dále do divokých lesů státu Maine," píše Henry David Thoreau v úvodu prvního z trojice textů, jež popisují jeho zážitky a úvahy při cestách po civilizací dosud příliš nedotčených partiích severovýchodního cípu USA v letech 1846, 1853 a 1857. Ve srovnání s reflexivněji koncipovanými zápisky legendárního Waldenu či tematicky úžeji zaměřenými texty některých esejů nabízejí Mainské lesy českému čtenáři poprvé příležitost poznat Thoreaua nejen v roli vnímavého pozorovatele přírodního dění, ale také jako autora živě pojatého a nezřídka dramatického líčení cesty divočinou včetně jejích fyzických a praktických aspektů. Soubor, vydaný knižně až po autorově smrti roku 1864 a dnes náležející spolu s dalšími jeho pracemi k zakladatelským dílům americké přírodní esejistiky, vychází česky poprvé. Přeložil Jan Hokeš.

Po dvou publikačních předchůdkyních je tu další knižní novinka z oblasti geologie, vhodně doplňující předchozí dva tituly - Člověk jako geologický činitel a Energetické zdroje včera, dnes a zítra - dvojice odborníků Dušana Ďurici a Miloše Suka. Tentokrát autoři přicházejí s některými dosud nevyslovenými a nepublikovaný novinkami v oblasti vrtů na našem území i v zahraničí. Čtenáře provází po jednotlivých lokalitách množství barevných fotografií, doplněné grafy a tabulkami.

Vnímání prostoru a času usazenými a nomádskými kulturami
Čas a prostor představují rámec existence veškerých lidských společností. Kniha Krajinami cizích časů přibližuje různé přístupy k těmto skutečnostem, jak nám je vyjevují současné i pravěké kultury nomádů i zemědělců. Pozorování soudobých kočovníků a poznávání ryze zemědělských zaniklých civilizací nám přináší úžasnou mozaiku originálních pojetí prostoru, ať již v mikroměřítku architektury, nebo v makroprostoru krajiny a světa. Stejně tak pestré jsou nejrůznější přístupy k času a chronometrii, od jednoduchých inuitských týdenních kalendářů až po dech beroucí kalendária Mayů. Všechny tyto nepřeberné jednotlivosti ovšem poukazují k určité univerzální struktuře spojující neoddělitelně polarity času i prostoru, kočovníků a zemědělců i jiných opozic, do jediného systému.

Další z řady prvních encyklopedií pro malé čtenáře a spisovatele představuje úžasný svět přírody. Děti se dozvědí, jak živočichové a rostliny žijí vedle sebe v nejrůznějším životním prostředí, od zmrzlé Arktidy přes lesy mírného pásu a suché pouště až po tropické deštné lesy kolem rovníku. Snadno stravitelná fakta, čísla a hádanky umožňují malým přírodovědcům poznávat nové věci zábavnou formou.