Wolf-Dieter Storl, známý svým blízkým, hlubokým a inspirativním vztahem k přírodě, živě a poutavě vypráví o svém životě - útlém dětství v poválečném Německu, emigraci do Ameriky, studiu a akademické kariéře. Tu mění za život v přírodě - cestuje s čejenskými indiány, pobývá a medituje se sádhuy v Indii, pracuje se sedláky v Emmentalu, je zahradníkem ve Švýcarsku ve venkovské komunitě. A všude se setkává s osobnostmi, které mu ukazují vstup do jiného světa - světa mýtů, legend a léčivé síly rostlin. Celým vyprávěním se prolíná hluboké pochopení přírody a znalosti lidového léčitelství. Wolf-Dieter Storl (nar. 1943) Kulturní antropolog a etnobotanik. Vyučoval dvacet let na různých univerzitách v USA, Indii a Evropě. Autor více než 20 knih, z nichž česky vyšly - Magické rostliny Keltů, Zahrada jako mikrokosmos, Šamanské techniky a rituály, Léčivé a kouzelné byliny mezi dveřmi a brankou, Přírodní léčba boreliozy, Čarovná moc rostlin, Bylinářské tradice moudrých žen a mužů aj. Žije se svou rodinou na samotě v Allgäu v alpském podhůří v jižním Německu.

Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažný problém vyvěrající ze způsobu života současné civilizace. Myšlenka řešit ho založením zvířecích práv obdobných právům lidským pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA, odkud se rozšířila do západní Evropy. Záměrem editorů bylo odhlédnout od schémat vlastních aktivistickým hnutím a shromáždit k tématu práv zvířat poznatky těch vědních disciplín, jež k němu mají nejvíce co říci. V knize se tak setkávají zástupci oborů filozofie, etiky, biologie, sociologie a práva, aby společně hledali odpovědi na otázky po smyslu a opodstatněnosti konceptu zvířecích práv a zároveň ukázali, jak je problém zvířat reflektován v současné české společnosti.

Edward Osborne Wilson je jedním z nejuznávanějších biologů dneška. Emeritní profesor entomologie na Harvardově univerzitě a držitel dvou Pulitzerových cen za literaturu faktu se těší přezdívkám jako „otec sociobiologie“, či dokonce „otec biodiverzity“. Přestože jej čtenáři znají jako zapáleného humanistu, který nechová velké sympatie k organizovanému náboženství, patří k odpůrcům předního ateisty Richarda Dawkinse. Dlouhá léta s ním i řadou dalších biologů vede spor, který se dotýká nejhlubších tajemství původu lidského druhu, spor o samu podstatu člověka. Ve své nejnovější knize O smyslu lidské existence dává čtenářům nahlédnout do stěží uvěřitelného světa mikrobů, poodkrývá tajemství vysoce organizovaných společenských druhů, jako jsou mravenci, zamýšlí se nad rolí náboženství, a dokonce i nad možnostmi existence života mimo naši planetu. Je to fascinující okno do mysli jednoho z nejvýznamnějších vědců současnosti.

Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nejnovější kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně. V první části věnované českým zahrádkám se zabývá tématy, jako jsou útěcha květin, inteligence stromů a malá dobrodiní běžného světa, která vedou ke spokojenosti a štěstí. Odtud přechází do světa řeckých a indiánských mýtů, abychom si uvědomili důležitost vody a času v našem životě. Poslední část textu se dotýká příběhu velkého zrychlení, tedy lidského vlivu na celý zemský systém a na jeho možné důsledky. Navzdory všem možným katastrofickým scénářům je to kniha optimistická a přináší konkrétní návrhy, jak řešit současnou i budoucí krizi. Publikaci doprovázejí surreálné ilustrace Kateřiny Piňosové a fotografie autora.

Kompletně přepracované vydání nejprodávanější knihy o biopotravinách a zdravém vaření po deseti letech. Autorka se rozhodla svou původní Biokuchařku přepracovat a rozšířit tak, abyste v ní našli aktuální informace o biopotravinách, nových výživových trendech (raw, bezlepková strava, superfood aj.) i ekologickém zemědělství a mohli z ní čerpat inspiraci pro svůj každodenní život. Kniha je určena i pro začátečníky v oblasti zdravého vaření a i těm, kteří už mají původní vydání doma.

Balkony, terasy, komunitní zahrady, samozásobitelství obyvatel města. Přes sto stran čtení o všem, co můžeme dělat, když si ve městě chceme pěstovat vlastní jídlo a žít v příjemném zeleném prostředí. O tom, jak široké máte možnosti, vás přesvědčí Patricia Černáková a Jaroslav Svoboda. Následuje výklad o zahradničení na balkoně pro začátečníky od Aleny Lehmannové, tipy pro úspěšné domácí pěstování od Katky Horáčkové a mnoho dalších praktických návodů a článků věnovaných akvaponii, výrobě biouhlu, kompostování a dalším inspirativním tématům. Vyjeli jsme také na řadu reportáží do městských komunitních i jiných zajímavých zahrad Čech a Moravy, nechybí přehled o komunitním zahradničení ve světě.

Při výletech do městské a příměstské krajiny už nevystačíme se zažitými hesly z turistických map a průvodců. Nastoupila nová divočina, která vzniká tam, kde se lidským aktivitám přestalo dařit, a šance se chopila vegetace. Často to jsou nepřehledné lesíky a křoviny nepůvodních, k nám přivandrovalých druhů, většinou porůstající popínavými liánami. Nebo také výsadby okrasných dřevin, které se pak mísí s tím, co nikdo nevysadil, nebo vegetace kolejišť. Psát průvodce novou divočinou, tedy místy, která se velmi rychle proměňují, je obtížný úkol. Geolog Radek Mikuláš a botanik Jan Šturma si vybrali, popsali a fotografovali několik desítek míst v Praze a v jejím okolí, nad kterými se zájemcům o přírodu tají dech, ať už zděšením a hrůzou, nebo obdivem.

Publikace, na níž se podílel tým předních českých odborníků na životní prostředí, se věnuje problematice atmosféry, klimatu a kvality ovzduší v širokých souvislostech, jež přesahují pouhý přírodovědný pohled. K chemickým, fyzikálním charakteristikám ovzduší a k jejich dynamice promlouvají v dobách proměn globálního klimatu a emisí toxických látek do ovzduší měst a průmyslových aglomerací nejen přírodovědci, ale i ekonomové, politici a laická veřejnost. V obsáhlé učebnici o aktuálním stavu klimatu se proto setkávají specializované kapitoly od autorů s různým odborným zázemím. Cílem editorů bylo umožnit čtenářům zaměřit se na jednotlivé části podle jejich zájmu a potřeby, ohled je přitom brán zejména na studenty a odbornou veřejnost bez hlubších znalostí v oborech fyziky, chemie či matematiky. Kniha probírá důležité aspekty znečištění ovzduší a pomáhá pochopit principy jevů a dějů v zemské atmosféře, klimatické změny a problematiku ochrany atmosféry v globálním kontextu, včetně ekologické politiky v praxi.

Encyklopedie soběstačnosti nabízí základní rady a tipy pro zahradníky samozásobitele a pro malé domácí hospodářství. Důležité informace tu najde každý, kdo si chce začít pěstovat vlastní jídlo a navrhnout si zahrádku tak, aby všechno rostlo a plodilo v „bio“ režimu, ekologickým a udržitelným způsobem, zdravě a v souladu s přírodou. I na malé zahrádce můžeme uzavírat koloběhy zdrojů a odpadů, vystačit s minimem fosilních paliv a čerpat přitom ze znalostí a zkušeností předchozích generací. Seznámíte se tu se základy péče o půdu a hospodaření s vodou na pozemku, s permakulturními metodami designu zahrady, dozvíte se, jak vytvořit jedlý les. Nechybí ani návody na přírodní ochranu rostlin před nemocemi a škůdci, na domácí semenaření, ani přehled pěstování nejdůležitějších druhů užitkových rostlin, včetně starých a krajových odrůd. Vše doplňuje kapitola o chovu drůbeže pro ty, kdo by si rádi pořídili slepice, kachny nebo husy. Jde o první díl třídílné série encyklopedických příruček; druhý díl bude pojednávat o hospodaření na rozsáhlejších pozemcích a třetí o lidském společenství a ekologickém stavitelství.

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO. V posledních letech probíhají práce směřující k vyhlášení jádra oblasti Národním parkem. Křivoklátsko si vysokou míru ochrany nepochybně zaslouží. Předkládaná kniha shrnuje vývoj krajiny Křivoklátska od její nejstarší geologické historie, přes geomorfologický vývoj v třetihorách a čtvrtohorách, až po vliv člověka na krajinu od pravěku po úplnou současnost. Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem. Bohatý fotografický doprovod knihy je zprávou o současném stavu krajiny Křivoklátska, směrovanou pro budoucnost.