Pohádkový příběh o medvídkovi, jehož rodiče se rozešli. Otec, polární medvěd, se vrátil do své ledové říše a medvědice grizzly vychovala Kumu sama. Jeho asijská babička, černá medvědice Ayako, mu říkala Kuma, což znamená japonsky „roztomilý“. Malý medvídek toužil najít svého otce, a tak se vydal do Arktidy. Po cestě se seznámil s liškou Fleur de Nuit, kterou chtěl ulovit pytlák Rapki. Malý čtenář zažívá se zvířaty mnohá dobrodružství, a nenásilně se seznamuje s tématy mezilidských vztahů i ekologické výchovy.

Pohádkový příběh vypráví o mořské panence, kterou bídný černokněžník Mořemor zlým kouzlem odnese daleko od rodného moře až k prameni horského potůčku. Panenku čeká strastiplná cesta domů. Naštěstí jí pomohou dobří tvorové, kteří žijí ve vodě a kolem ní. Děti se při čtení nenásilnou formou seznámí s nejběžnějšími živočichy i rostlinami v okolí vodních toků a moře, a zároveň také s koloběhem vody (horský pramínek vytvoří potok, který se vlévá do říčky, říčka do řeky a řeka do moře). Za každou kapitolou následuje několik jednoduchých otázek, aby si děti upevnily v paměti nabyté znalosti. Knížka je určena předškolákům a dětem mladšího školního věku.

Hravé interaktivní vyprávění o Zemi a jejím postavení ve vesmíru. Knížka podporuje tvořivost, rukodělnou činnost, a hlavně pomáhá rozvíjet prostorovou představivost dětí spojením textu s názorným a zároveň poetickým zobrazením v ilustracích. Obsahem přispívá také k environmentální výchově. Jazyk autorky přibližuje zobrazované jevy jednoduchými větami, srozumitelnými pro malé děti, které jsou prostřídány rytmickými, jazykově čistými verši. Dětskému vnímání odpovídá celkový dojem hravosti. Kniha je jazykovým i výtvarným vyjádřením naprosto originální a současná, v roce 1993 získala ocenění Zlatá stuha (první vydání v r. 1992). Kniha je psána pro děti od 4 do 8 let. Rodiče ji mohou přečítat dětem, využijí ji i učitelky MŠ (téma odpovídá RVP PV). Nové vydání ilustrovala Katarína Ilkovičová. Milena Lukešová zasvětila celý svůj život literatuře pro děti a mládež. Těžištěm jejího díla byla tvorba pro nejmenší děti a začínající čtenáře. Kromě vlastní autorské tvorby se věnovala také překladům. Napsala desítky knih, patří k nim mj. nápaditá leporela, obrázkové encyklopedie (Knížky pro Lucinku, Velká obrázková kniha o zvířatech), sbírky dětských veršů (Bačkůrky z mechu) i poezie pro dospívající mládež (Nahej v trní), spolupracovala s dětskými časopisy. V roce 2007 byla Mileně Lukešové udělena Zlatá stuha 2006 za celoživotní novátorský přínos literatuře pro děti a mládež.

Knížka vypráví o přírodě, která nás obklopuje od chvíle, kdy vykročíme z domu. Něžný příběh naznačuje, jak je příroda navzájem propojená a že ji každý může dát s radostí trochu svobody.

Na 119 stranách seznamuje mladé čtenáře v 6 hlavních kapitolách s tématy vzniku a vývoje planety Země, ochrany rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů, ochrany před přírodními katastrofami, hospodařením s energiemi, ochrany přírodních zdrojů a boje proti znečišťování planety. Tyto kapitoly jsou dále rozděleny na několik podkapitol, v nichž se autor podrobněji věnuje například obnovitelným zdrojům energie, změnám klimatu, zemětřesení, jaderné energii, zemědělství a geneticky modifikovaným plodinám nebo zpracování odpadů. U každého z témat přitom nezapomene uvést, co může v dané oblasti pro ochranu životního prostředí udělat jednoduchým způsobem každý z nás. Dvojstrany věnované jednotlivým tématům jsou rozděleny do několika částí. V hlavním textu autor podává srozumitelný výklad k danému tématu, často jej doplňuje konkrétními příklady, statistickými údaji a zajímavostmi. Kratší texty opakujících se rubrik, jako například děti se ptají, info +, čísla nebo zoom, přinášejí bližší informace k tématu. Texty jsou v celé knize doprovázeny mnoha barevnými ilustracemi, názornými schématy, mapami, grafy a fotografiemi. Nechybí ani humorné ilustrace. Encyklopedie ochrany životního prostředí je určena čtenářům od 10 let.

Po tisíce generací se lidské bytosti považovaly za součást širšího společenství přírody a pěstovaly aktivní vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i s ostatními zvířaty, rostlinami a dalšími přírodními fenomény – včetně hor, řek a větrů a počasí –, jež jsme teprve nedávno začali považovat za neživé a bezduché. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že lidé zpřetrhají svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody? A co musíme dnes my udělat pro to, abychom onen výživný a vzájemně posilující vztah s živou, dýchající zemí znovu obnovili, nechceme-li riskovat další úpadek našeho pozemského domova? Nad těmito a dalšími podobnými otázkami se zamýšlí americký ekofilosof David Abram ve své knize. Čerpá v ní z pramenů tak různorodých, jako jsou fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů, i z vlastních bohatých zkušenosti trikového kouzelníka, a odkrývá před námi hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání – včetně samotného daru jazyka a lidského intelektu – na přírodním prostředí. Odhalením vnímavosti a inteligence veškeré přírody vytrhává Abram naše smysly z navyklých způsobů vidění a slyšení a podněcuje nás k znovuzískání hlubokého příbuzenství s živým tělem země. Na každé stránce tohoto poetického díla spřádá svou argumentaci s velkým zaujetím, citem, precizností a intelektuální smělostí. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku.

Úryvek z knihy

Rozhodli jste se pro zvířátko tiché, které vás nebude obtěžovat venčením ani vyžadováním přílišné pozornosti? Pak by se vám mohlo líbit akvárium s uklidňujícím pohybem barevných rybek. Jenže každá rybka má své potřeby, musíte pečlivě volit, které druhy mohou žít společně v jednom akváriu. Jak jim ale akvárium zařídit, jak zajistit správnou kvalitu vody, jaké vysadit do akvária rostliny a jak zajistit, aby byly rybičky zdravé? V našem testu si můžete vyzkoušet, jak moc toho o akvaristice víte. Získali jste málo bodů? Nevadí, všechny potřebné znalosti načerpáte v knize.

Předkládaná kniha je výsledkem pracovního úsilí více než stovky členů autorského kolektivu, tvořeného renomovanými osobnostmi v oboru ochrany přírody a krajiny v České republice. Cílem naší dvoudílné publikace není detailní systematický přehled o tomto oboru. To by ostatně ani nebylo možné. Ochrana přírody a krajiny má multidisciplinární charakter, prolínají se v ní disciplíny ryze akademické s disciplínami aplikovanými, a často mezi nimi nelze vytyčit jednoznačnou hranici. Mnoho (možná že dokonce většina) konkrétních ochranářských problémů má neopakovatelné regionální či místní měřítko. Zachytit celou tuto nesmírně obsáhlou problematiku v jedné knize je asi nereálné. Stejně tak si tato kniha nečiní ambice na formulování strategických vizí ochrany přírody a krajiny v ČR.

I když vidíme jen obyčejné věci, stejně toho vidíme hodně. Ve své nejnovější knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na jeho zahraničních cestách za geologickými výzkumy (Súdán, Řecko, Turecko). Eseje o "krajinách vnějších" doplňují i texty metafyzičtějšího charakteru - o posvátnu Santiniho staveb, o prostoru spjatém s Janem Palachem či fragmenty z nikdy nedokončené čínské antologie. Knihu doprovázejí ilustrace výtvarníka Vladimíra Kokolii a 80 fotografií autora.

Texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areál
Druhé, rozšířené vydání o oddíl Právo na krajinu. Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina textů se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše – fenoménu genia loci, postavě zeleného muže, keltským bohům v druhohorách atp. Celek uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli ní samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši.