Na místech, kde jsme si ještě před pár týdny užívali slunečných prázdninových dnů, zůstala po neukázněných návštěvnících bohužel opět spousta pohozených odpadků. PET lahve u rybníků, igelitové sáčky na cyklostezkách či plechovky v lesích a městských parcích ale nezůstanou dlouho. Nadcházející víkend od 18. do 20. září 2026 totiž vypukne hlavní vlna tradičního podzimního úklidu v rámci celorepublikové kampaně Ukliďme svět, kterou už od roku 1993 pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Registrováno je letos již více než 12 tisíc dobrovolníků z celé České republiky.

Správně umístěný listnatý strom může v létě stínit okna, fasádu i část střechy a současně ochlazovat okolí výparem vody. Univerzální návod, podle něhož stačí zasadit lípu několik metrů od domu, však neexistuje. O výsledku rozhodují rozměry dospělé koruny, orientace a konstrukce budovy, půda i množství vody, které bude mít strom k dispozici za deset nebo třicet let.

Český svaz ochránců přírody spolu s Botanickým ústavem AV ČR zve na Pomologické dny v pražské Průhonické botanické zahradě. Uskuteční se tento víkend 12.-13. září 2026 od 10 do 17 hodin.

Přiblížit cirkulární ekonomiku širší veřejnosti – studentům, rodinám, školám i médiím. To si klade za cíl festival Dokola, první akce svého druhu v Česku. Pořádá ji Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), akce proběhne 10. a 11. září 2026 v Kampusu Hybernská v centru Prahy.

S koncem léta se na zahradách i ve městech začínají častěji objevovat mladí ježci a v záchranných stanicích po celé republice drnčí telefony. S takzvanou „ježčí sezónou“ se v médiích i na sociálních sítích opět rozhořívají diskuse, jak s nalezenými zvířaty naložit. Národní síť záchranných stanic koordinovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) upozorňuje na tenkou hranici mezi reálnou záchranou a zbytečným „únosem“ soběstačného jedince z přírody. Klíčem k pomoci není automatický odchyt podle hmotnosti, ale včasná konzultace s odborníky.

Domácnosti mají na svědomí téměř tři pětiny (59 %) celkového potravinového odpadu v České republice. Průměrná česká rodina se dvěma dětmi vyhodí ročně jídlo v hodnotě 14 076 Kč. Nejčastěji končí v koši pečivo, ovoce, zelenina a maso. Proč to tak je? Často spotřebitelé neumí správně skladovat, nakoupí toho víc než je potřeba nebo jim chybí inspirace. Potraviny, a s nimi i peníze, ale v koši končit nemusí.

Asfalt, beton a tmavé střechy během slunečných dnů akumulují teplo a po setmění je uvolňují do okolí. Dešťová voda mezitím rychle odtéká kanalizací a ve městě chybí stín i vláha potřebná k ochlazování výparem. Tepelnou zátěž přitom nemusí snižovat pouze radnice. Pomoci může také majitel domu, bytové družstvo nebo skupina sousedů.

Je to pořád dokola. Pracovníci zoologických zahrad se neustále potýkají s nedodržováním pravidel návštěvníky. Velmi je trápí zejména porušování přísného zákazu krmení zvířat. Lidé si neuvědomují, že za cenu vlastního potěšení mohou zvířatům podáním nevhodné potravy způsobit obrovská muka, nezřídka i smrt.